Otčina

Otčina https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29318/bmid_otcina-Ds3-29318.png 4 460 110

Napínavý příběh detektivního pátrání, v němž se autor zabývá myšlenkou, že Hitler žije a Evropa od Atlantiku až po Ural je ovládána Německou říší. - zdroj - KJM Brno Napínavý román, známý také díky stejnojmenné filmové adaptaci, se odehrává v imaginárním historickém panoramatu, ve kterém je Německo vítězem druhé světové války a chystá se na oslavu 75. narozenin Adolfa Hitlera. Berlín na jaře 1964. Xavier March je detektiv, jakých už jsme poznali desítky, jeden z těch, kteří to přehánějí s pitím i s prací, kteří špatně spí a po rozvodu žijí už léta sami a kteří s cigaretou v koutku úst cedí kousavé průpovídky. Jeden podstatný rozdíl by tu ale byl: March se pyšní titulem Sturmbannführera SS, nacistické Německo ovládá celou Evropu a tajemství, kterému je vyšetřovatel na stopě, by mohlo ošklivě zkalit oslavu Vůdcových pětasedmdesátin. Robert Harris vystudoval anglickou literaturu na univerzitě v Cambridge a jako novinář a oceňovaný sloupkař pracoval mimo jiné pro BBC a list Sunday Times. Spisovatelskou dráhu zahájil v oblasti literatury faktu, kde se jeho knihy mimo jiné věnovaly dějinám chemických a biologických zbraní a kauze údajných Hitlerových deníků (Obchod s Hitlerem). Český čtenář se už mohl seznámit s velkou částí jeho románové tvorby, mimo jiné s knižními předlohami úspěšných filmů Enigma a Muž ve stínu.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Detektivky, krimi , Romány

Vydáno: , Riopress
Originální název:

Fatherland , 1992


více info...

Přidat komentář

Zemlja
14.04.2024 4 z 5

Napínavá, děsivá fikce. Promyšlené.

Rade
29.12.2023 5 z 5

Překvapilo.
Velké plus za výborně vystiženou Velkoněmeckou říši v roce 1964. Alternativní svět po jiném konci 2.světové války. Německý národní socialismus po dvaceti letech, v něčem zmodernizovaný, v něčem krutě stejný. Nový Berlín vystavěný podle plánů politika a architekta Alberta Speera, žijící Hitler a bombastické oslavy jeho 75. narozenin, jiná Evropa, jiný celý svět. Evropské společenství politicky i hospodářsky závislé na Německu, USA jako možná naděje normálnosti, ale úřadující stárnoucí americký prezident Joseph Patrick Kennedy se právě chystá stvrdit s Německem přátelství a spolupráci. V Británii král Edward VIII. a královna Wallis. Královna Alžběta v exilu v Kanadě.
Skvěle vymyšlené, znepokojivě věrohodné. Oceňuji využití skutečných osob, a to nejen v nacistickém Německu ( J.P. Kennedy, Edward VIII. ...).
Detektivní linka s vyústěním, které nás nepřekvapí, ale naše alternativní dějinné souputníky velmi. Vyústění, které možná zachrání svět, ale přesto nám do smíchu na konci nebude...


mila2411
05.11.2023 4 z 5

Asi takhle: dobrá knížka, hroznej film a nakonec výborná audiokniha (rozhlasová hra). Námět výborný, možná né úplně využitý...

PeterRainhard
23.10.2023 2 z 5

Knihu jsem četl už před delší dobou a naprostou náhodou jsem narazil na "retro" recenzi která mi ji připomenula...

Nu... posledních letech se románů odehrávající se v "kontrafaktuálních" dějinách objevilo více, než kdykoli předtím a tento žánr rozhodně nepostrádá atraktivitu.
Žel, román "Otčina" bych osobně neoznačil za špičku žánru - dokonce ani toho poněkud pokleslejšího. Na to se mi detektivní zápletka zdála přeci poněkud mdlá. Nejasnou pro mě byla především motivace Marche. Jinak jde o naprosto klasické krimi - nesourodá dvojice (samozřejmě nechybí atraktivní americká reportérka) pátrající po zločinu, všude kolem zrada...

Typické žel je, že (jakoby) jediným velezločinem Třetí říše je likvidace Židů. Kteří však představovali jen zlomek ze všech všech obětí naprosto nestvůrného německého plánu na vytvoření "Lebensraumu" (Lze si dohledat, kolik bylo likvidováno občanů SSSR, Poláků, Jugoslávců, Čechoslováků... atd. atd.). Anglického autora ovšem toto bohužel vůbec ani nenapadne.

Apropos, při čtení mě napadlo mě zprvu, zda autor záměrně neodkázal naprosto neobvyklým jménem Xavier March na Marxe, leč pochybuji :)

Bod si román zaslouží za několik málo vtipných šlehů (New York hlavní hrdina Xavier March viděl na vlastní oči... tedy v periskopu svého U-Bootu, jak suše poznamená) a relativně poctivou práci s reáliemi.

Maraiser
03.09.2023 4 z 5

Jo, dobrý. Závěr možná trochu překombinovaný, ale fakt dobrý.

Zemlja
26.08.2023 4 z 5

Četla jsem jedním dechem. Přitažlivá a děsivá fikce.

Sitth
02.08.2023 4 z 5

Tuhle knihu jsem četl při mém pobytu v lázních a mám vydání, kde je na obálce vlajka s hákovým křížem, četl jsem vždy na chodbě před procedurami, takže buď na mě koukali jako na nácka, nebo se mě ptali, zda se učím německy. Tu druhou skupinu omlouvá to, že jsem byl v lázních v naší oblasti Sudet
Jinak knihu hodnotím jako velmi dobrou, toto téma mě vždy zaujme a když je v tom i poměrně dobrý detektivní příběh, je to hned o level lepší. Dávám 5/6

Benjo
01.07.2023 5 z 5

Senzační detektivka a zároveň historické svědectví - ačkoli se to odehrává v alternativní realitě, hlavní zvěstí je předání hrůznosti toho, co se skutečně stalo...
Obdivuji autorovu erudici a kreativitu. Pocitvá práce a navíc je to fakt napinavé čtení.

jan.para
13.04.2023 3 z 5

Zvláštní kniha. Začátek byl velmi dobrý, ale pak jsem se v knize začal ztrácet. Velmi ale na knize cením, jak autor do detailu zpracoval alternativní historii včetně názvů letišť, nebo vojenských akademií.

puczmeloun
03.01.2023 4 z 5

Po knihách Plán N a Židovský policejní klub do třetice alternativní reality propojené s detektivkou. Velmi zajímavá kniha, která se dobře čte. A o to více při čtení mrazí, když je celý její základ vytvořen na reálných dokumentech, lidech i událostech (cca do roku 1942). Zároveň mrazilo při srovnávání (nenápadném) reálného Sovětského Ruska a zde alternativní Německé říše – nesrovnatelné chování ke komunistické/nacistické ideologii, gulagům/koncentrákům atd. atp. Stojí za přečtení!

Zároveň doporučuji i skvěle vysoustruženou audioverzi. Úplná symfonie hlasů, zvuků, atmosféry. Jediná nevýhoda je, že jde o verzi zkrácenou, tedy neúplnou. Já chci víc... I když, práce na dramaturgii a výběru toho nejdůležitějšího proběhla velmi dobře, nic zásadního nechybělo.

hanak_v_exilu
16.10.2022 5 z 5

Mám rád alternativní historii - a ještě více kontrafaktuální historii, můj nejmilejší sci-fi žánr jsou dystopie a z dějin mám oblíbenou Druhou světovou válku. Hrozí tedy, že budu trochu nesoudný. Otčina si ovšem trochu toho nekritického nadšení zaslouží. Robert Harris vykreslil ponurou atmosférou totalitní říše násáklé všeobecným stihomanem, a vepsal do ní netradiční politickou detektivku. Udělal to tak dovedně, že příběh funguje v obou rovinách. Jako vzrušující pátrání po podstatě zločinu, i jako opatrné objevování ponuré reality Třetí říše.

elcapitano
25.09.2022 5 z 5

Slyšel jako audio dramatizaci, která je výtečná! prostředí, zvuk, hudba, herci, .. opravdu tvůrcům gratuluju.
Téma knihy - temná krimi odehrávající se v alternativní historii totalitního Německa - je chytlavé, místy až mrazivě, zvl. s podobnou zkušeností z totality u nás. Vřele doporučuju.

ddkk
10.08.2022 4 z 5

Mám pár Harrisových knih doma, ale teprve jsem je začala číst. Otčina je první z nich.

Otřesné kulisy 60. let s vládnoucí vítěznou a fantasmagorickou Velkoněmeckou říší, snaha USA o její přijetí a normalizaci vzájemných vztahů, tajemství neodhalených hrůz, které jsou stále páchány ...a do toho zavražděný muž. Detektivní pátrání v totalitním režimu, kde mohou vládnoucí struktury všechno. Fanatismus a šok Američanů z odhalení, které by pro nás, středoevropany, zas takovým překvapením být nemohlo...

Viděla jsem i film, vůbec není špatný.

Chesterton
05.08.2022 4 z 5

[rozhlasová adaptace]
Až nebesky luxusní zpracování (zejména z úst dokonale vybraného Jiřího Vyorálka, kterého při poslechu filmově vidíte) pekelného tématu, jež se vlastně dnes a denně odehrává všude kolem nás.
Plný počet hnusně odpudivých hvězd (jednu za provedení do ucha) Byť mě hned po dočtení svrběla ručka, hodit tam 'odpad'.
4/3

kokosek
01.07.2022 3 z 5

No co tomu napsat. Říše jen kvete, vůdce slaví narozeniny, vše je zalito sluncem. Nebo snad ne?

Šlo z toho vytěžit víc, ale už ta samotná myšlenka je děsná. Neposlouchalo se mi to moc hezky. A zřejmě ani nebyl správný čas na takovou knihu (válka na Ukrajině).

Misoso
15.06.2022 3 z 5

Kniha bola veľmi zaujímavá svojím námetom, nič podobné som totiž doteraz nečítal. V tejto knihe sa stretneme s alternatívnou históriou (Čo keby), takéto historické otočky neobľúbujem, no aj tak som sa rozhodol knihu počúvať. Avšak, nezaujala ma tak, čo ma mrzí, ale trochu som to očakával. Avšak ako sa hovorí: "Za skúšku nič nedáš". Knihe dávam 3*. Prajem príjemný zvyšok dňa :)

Chytuš
15.06.2022 4 z 5

UCHOKNIHA (pokud se rozhodnete pro poslech, vězte, že jde o rozhlasové zpracování knihy, ne klasický čtený text). Asi jsem udělala chybu, že jsem se do Otčiny pustila tak rychle po Burešově Říši - v obou knížkách jde o stejné výchozí podmínky, tedy alternativní historii, kdy Německo vyhrálo druhou světovou válku - a v mých očích Říše Otčinu prostě překonala... Aby to ale nevypadalo, že si stěžuji - vůbec ne, z Otčiny vás místy určitě bude taky mrazit, atmosféra je hutná, prostředí zajímavé, autor vás donutí přemýšlet, co by bylo kdyby... Celá zápletka se ale točí okolo strašlivě předvídatelných zločinů, kdy čtenář vlastně od začátku ví, kam to celé směřuje, což celému příběhu trochu podráží nohy...

KapitánSmrt
14.06.2022 4 z 5

Napínavý a promyšlený detektivním román v atraktivním prostředí alternativní historie. Nacistické Německo je stále fascinujícím úkazem a inspirací pro spisovatele (ale bohužel i pro politiky). Výhrady tak mám jen k trochu laciné romantické lince, která je ale naštěstí jen okrajová.
Malé upozornění, četl jsem staré vydání od Riopressu a musím konstatovat, že jde o vydání dost otřesné. Plné překlepů, chyb a nedodělků. Tak pozor na něj.

vas
31.03.2022

S Otčinou mám spojený psychadelický a zašmodrchaný zážitek. Film se totiž natáčel v Praze, takže na místě samém vlály prápory s haknkrajcem a chodili statisté ve štramáckých náckovských uniformách. A pak jsem na scéně objevil já, člověk vracející se po měsící pobytu v Ázerbájdžánu, kde jsem se připletl - také jako poněkud vytřeštěný statista - ke konfliktu mezi Ázerem a Arménií. No a teď, když jsem vylezl, ještě vyklepaný jako rezeň z práglovského letiště, co to nevidím - náckové jsou opět v Praze. Bylo to nejbizarnějších pět vteřin mého života, než jsem si uvědomil, že je to jenom kašírovaná iluze a já nepojedu via Osvětím, jako můj udatný legionářský prastrýc. Imbecilní měsíc, kdy jsem byl považován za ztraceného a naše ambasáda mě - na popud mých novin - hledala, tak nemohl mít podivnějšího vyvrcholení. Do válkou sužovaného Ázeru jsem se dostal v podstatě omylem, když jsem na letišti v Šeremetjevo v Moskvě chlastal s Ukrajincem Igorem, který v Baku už léta bydlel. Jako novinář již neexistujícího ostravského Moravskoslezského Dne (Zdravím Slávku Navrátile) jsem měl však jiný úkol a to doletět do Akťjubinsku za kazašskými Čechy. Leč přes zakoupenou letenku se zkrátka neletělo - prý není dost kerosínu. A tak mě hodný Igor pozval k sobě do Ázeru, že prý je tam hezky. Změnil jsem tedy letenku (Ach, mladosti!) a letěl do Baku. Igor mi ovšem neřekl, že tam tak trochu mají válku. Mezitím mě moje redakce začala hledat po širé Rusi a přilehlých guberniích, páč v Kazachstánu se mě nějak nedočkali a mobily debily tehdy nebyly. Díky Igorovým mafiánským kontaktům jsem pronikl až do prezidentského paláce v Baku a udělal - jako vykoupení za Kazachy - rozhovor s ministrem zahraničí Vafou Mirzaga ogly Goluzadem. Ten mi v dobrém rozmaru nabídl pobyt ve vládní vile na březích Kaspiku, ale já investigativec s plastovým aparátkem chtěl vidět opravdovou válku a tož jsem odjel autobusem (sic!) s vojáky na frontu a viděl a slyšel dunění děl a také pohyb tisíců uprchlíků. Radostně jsem se pak vracel do mírumilovné české kotlinky. No a pak ti náckové v Praze a to je tak asi všechno.

stumpy
24.03.2022 5 z 5

Parádní fikce toho, jaké by to bylo, kdyby vyhrálo Německo válku. Krom přeživších německých pohlavárů, včetně Hitlera, se toho moc nezměnilo. Stejný policejní stát, stejně zaslepení občané fanaticky věřící svým vůdcům, a kdo přijde na pravdu, jak to bylo v židovské otázce je nemilosrdně odstraněn.
Všechno je vlastně stejné. I to hlavní motto. Co se stalo je tak strašlivé, že normální člověk odmítá tomu uvěřit. A i když budou očití svědkové, jejich vyprávění bude tak stvůrné, že nikdo neuvěří, že je někdo takových činů schopen. Nakonec se na vše zapomene a bude to bráno jako fabulace a smyšlená pohádka. Co mi to jen připomíná. Takových popíračů je čím dál víc. Svědkové vymírají stářím a nové generaci to přijde tak neskutečné, že nakonec vypustí z úst :"žádný holocaust nebyl". Smutné. Strašně smutné.