Krásná vyhlídka
Jaroslav Velinský
O takovém domě s rozhledem do dálav snil nejen Ota (který dobře věděl, že se na něj stejně nikdy nezmůže), ale i řada dalších podnikavců, kteří by byli neváhali na „drobných úpravách“, které vyžadoval, nechat zdraví nejen svoje, ale i všech rodinných příslušníků. Kdopak ví, kde vlastně stál, a jestli to nebyl jen vzdušný zámek… ale o tom už nám oni výše zmínění podnikavci nic nepovědí. Proč? Kdo se moc ptá, moc se doví – a jak všichni víme, není dobré listovat detektivkou odzadu, dokud jsme ji nepřečetli od začátku… Se začátkem KRÁSNÉ VYHLÍDKY začíná i třetí desítka Finkových příběhů.... celý text
Přidat komentář
Na jednu stranu - co v takovém zaměstnání, když jsou okolo hajzlíci... To bude Otovi na juldyfuldy líp. A i tam se najde nějaké to vzrůšo...
"Praha je Praha,
to máte marný,
Praha je vzor elegance..."
Jó, ty staré písničky!
Příběh není postaven na originální - tedy původní zápletce - ta byla použita již v mnoha detektivkách, ale tím, čím je knížka nedostižná (aspoň podle mne) je originální způsob autorova vyprávění. Nejenom popis prostředí, ale i postupně se rozvíjející děj každodenní činnosti našeho neodolatelného detektiva doplněný nezapomenutelnými replikami v dialozích - to je pohodové odpočinkové čtení pro znalé či zasvěcené!
Začnete číst a najednou vás tělo upozorní, že je třeba vylít ledviny. Až teprve v té chvíli si uvědomíte, že už jste za půlkou knihy, a ta zploštělá koule, na které se vezete už uletěla háfo kilometrů. A takové to je u drtivé většiny knih ze série s Otou Finkem. Jen je některý díl více veselý nebo naopak více smutný. Jako je právě tento.
Skočila jsem si z novoročního rozmaru z pátého dílu Finkovek až do finiše.
Nebyla jsem "retro vyprávěnkou" kapitána Kida ani trochu zklamaná. Atmosféra absolutně nenapodobitelná, humor neomrzí, zápletka vůbec není hloupá. Prošpikováno kapkami neotřelé moudrosti.
Direkt zatím zkoušet nebudu, jen si musím předchozí dílka opatrně dávkovat za odměnu, aby mi co nejdéle vydržely!!
Věřím, že dojde jednou i na druhé kolo. Už mám odpočinkovou závislost.
Kdyby nebylo zdůrazněno, že se příběh odehrává v r. 1978, myslela bych, že je ze začátku devadesátých let. Doba se měnila, z policie se vyhazovali schopní a lidé mizeli beze stopy jak na běžícím páse. Sympatický "průserář" Ota se opět ocitl v PKO jako děvče pro všechno... i pro ilegální detektivní činnost. Samozřejmě úspěšnou. A mně je fakt smutno, že se už s tím starým soustružníkem Otíkem z doby mého mládí nesetkám (kancelář Direkt se mi už tak nelíbí). Ale už teď vím, že až mi zase bude teskno, přečtu si jeho příběhy znovu!
Doznávám se, přiznávám se… V hodnocení Finkovek nejsem tak úplně objektivní, jsem si toho vědoma, ale je mi to úplně fuk! Velice dobře vím, že forma často převyšuje obsah. To je nezpochybnitelný fakt. No a co…ta forma, ta je totiž DOKONALÁ. Takže si prostě užívám formu. A basta.
Netuším, co si počnu, až mi ta „Otakarova detektivní epopej“ skončí.
Asi začnu znova.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Poslední tajemství Jana T. |
| 2003 | Tmavá studnice |
| 2007 | Bestie z Tamberku |
| 1969 | Spravedlivá pistole |
| 1999 | Zmizení princezny |
Kniha Krásná vyhlídka je v
| Přečtených | 51x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 47x |
| Chystám se číst | 4x |
| Chci si koupit | 3x |
Příjemná detektivka, povedená zápletka, Ota Fink je stále ve formě a zkušenosti z kriminálky se mu hodí, nechybí ani humor pro autorovy příběhy typický. Co více si přát od pohodové oddechovky.