Osvobození zvířat

od:

Osvobození zvířat

Kniha o nadvládě lidských bytostí nad bytostmi nelidskými. O nadvládě způsobující stále mnoho bolesti a utrpení. Boj proti ní je pro autora právě tak důležitý jako boj za kterékoliv morální a sociální otázky minulých let. Kniha inspirovala široké celosvětové hnutí, které má nyní stovky organizací a miliony členů. Osvobození zvířat bylo první moderní prací, jež obhajovala názor, že ti, kteří brání utrpení způsobovanému zvířatům, nejsou jen skupina přehánějících a přecitlivělých hysteriků. Na obhajobu svého názoru užívá Singer detailní popisy neospravedlnitelných bolestí, kterými trpí zvířata při vědeckém, vojenském nebo obchodním výzkumu, a nehumánních procesů, jimiž se opatřuje maso pro spotřebitele - pro lidi, kteří byli odsouzeni k tomu, aby ignorovali realitu výroby masa. Ta je nejen eticky neobhajitelná, ale také hanebně marnotratná. (citace: www.kosmas.cz)...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/30190/osvobozeni-zvirat-30190.jpg 4.634
Originální název:

Animal Liberation (1975)

Žánr:
Literatura naučná, Filozofie
Vydáno:, Práh
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (4)

Přidat komentář
lilienn
10.11.2015

Strašně smutná ale skvělá kniha. Jsem moc ráda, že jsem se k ní dostala. Fyzicky i duchovně. Věcně popisuje hrůzy a utrpení zvířat v rukou lidí. Mnohé jsem se o zvířatech dozvěděla nového a přínosného. Celkově je to skvělý souhrn všeho, co by v tomto tématu mohlo čtenáře zajímat. Rozhodně doporučuju. Mám teď pocit, že ji musím dát přečíst všem, na kterých mi záleží, aby otevřeli oči dokud je čas a mohli změnit přetvářky a žít v pravdivém světě bez spolutvorby toho zlého a špatného (byť jen odvrácením hlav a nepřipouštěním si důležitých okolností).

evickakyticka
20.10.2014

Přiznám, že celou knihu slovo od slova jsem nečetla. Pouze jsem ji proletěla očima, jestli nenarazím na informaci, kterou jsem ještě nikde jinde neviděla, neslyšela. Vegetariánství ke mně patří už skoro deset let a tak se o toto téma zajímám. Hlavně v začátcích se ke mně dostal časopis OHZ ( Ochránci hospodářských zvířat), se kterým to tak nějak začalo. V této knize je téma bráno z širšího úhlu, ale vzhledem k vydání r. 1975 se mnohé změnilo. Samozřejmě i k horšímu.

Doporučuji přečíst váhajícím, kteří by chtěli začít s vegetariánstvím a potřebují trochu postrčit.

whack
15.08.2014

Kniha je rozdelená na 6 kapitol, z ktorých sa mi rozhodne najviac páčila kapitola 5 (Člověk, vládce tvorstva), v ktorej som si našiel veľa zaujímavých a pre mňa nových informácií – o vzťahu kresťanstva ku zvieratám, ale aj o niektorých z prvých obhajcov zvierat v staroveku, a o vzniku hnutia za práva zvierat. V druhom rade ma zaujala kapitola 2, v ktorej sa píše o testoch na zvieratách. Kapitola 3 hovorí o hospodárskych zvieratách a 4. na ňu nadväzuje s avizovaním o prechode na veg(etari)ánstvo. Tieto kapitoly iste prinášajú šokujúce fakty, takto rozpísané súčasné stavy z fariem v EÚ by boli k nezaplateniu. Peter Singer však písal túto knihu v roku 1975, aktualizoval ju v 1990 a píše v nej najmä o stavoch v USA. Týmto nechcem nikoho od tejto knihy odradiť, tie stavy nie sú zas až také rozdielne, a rozhodne sa oplatí prečítať.

Balrog
31.03.2013

Singerova kniha určitě ve své době znamenala přínos, protože poukazuje na dvě hlavní oblasti vykořisťování zvířat. Za prvé je v ní zpochybněna nutnost provádět testy na zvířatech velmi dobře podloženým tvrzením, že absolutní většina takových testů nemá ani vzdálený vliv na kvalitu života lidí, jak je často proklamováno. Za druhé popisuje podmínky, za kterých jsou chována hospodářská zvířata, o čemž má veřejnost pouze velmi zkreslenou představu.

S čím však nemůžu souhlasit, je autorovo nedůsledné chápání druhové nadřazenosti, patrné hlavně ve 4. kapitole. Tím, že se autor snaží v živočišné říši nalézt dělící čáru mezi živočichy, kterým by se měl člověk ve využívání a konzumaci vyhnout, a ostatními, k nimž takový postoj není nutný, a tím, že pro uznání schopnosti cítit bolest vyžaduje po živočiších podobnost jejich nervového systému s lidským (čili čistý antropocentrismus), popírá sám sebe a evidentně není natolik radikální, aby přiznal právo všem živočichům na to, aby je člověk nechal na pokoji. Singerův postoj v tomto ohledu nelze pochopit a je pouze důkazem toho, že samotný autor podléhá pocitu druhové nadřazenosti.

Kniha má v současné době význam právě proto, že v ní čtenář nalezne informace o zbytečnosti pokusů na zvířatech a o způsobu jejich hospodářského chovu. Filozofické pojetí veganství nenabízí, ale to lze následně načerpat jinde.