Osvětimská knihovnice
Antonio G. Iturbe
Osvětim-Březinka - zdálo by se, že dnes už k tomuto divadlu hrůzy můžeme dodat jen velmi málo. A přece. Je tu pravdivý, byť téměř neznámý příběh několika útlých a zaprášených knížek, které se na ono pochmurné místo dostaly bůhvíjak a jejichž stránky drží pohromadě jen zázrakem a silou vůle a odvahy čtrnáctileté Dity Adlerové, osvětimské knihovnice, strážkyně podivuhodného táborového tajemství. Příběhem literární Dity, jehož předlohou jsou vzpomínky skutečné, dnes osmdesátileté Dity Krausové, se vracíme k polozapomenuté historii rodinného tábora, který existoval v Březince od září 1943 do července 1944 a jehož tragický konec, ač dodnes zahalen řadou neobjasněných okolností, představuje největší hromadnou vraždu československých občanů za druhé světové války.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2013 , Akropolis
Originální název:
La bibliotecaria de Auschwitz , 2012
více info...
Přidat komentář
Přečetla jsem více jak půlku a kniha mě nazaujala. Škoda, čekala jsem trochu víc podle hodnocení.
Když jsem dočetla autobiografii od Dity Krausové Odložený život, tak jsem měla pocit, že už tuto knihu nemusím číst a že nemůže být nic pravdivějšího, než knížka přímo od osvětimské knihovnice, ale i tato knížka se mi hodně líbila, i když líbila se mi, se mi vůbec nechce psát, když jde o takové hrozné období, kdy bylo žití nepředstavitelné utrpení.
Ze začátku jsem se do knihy nemohla vůbec začíst. Avšak po nějaké době přišel zlom a od knihy jsem se nemohla odtrhnout. Kniha má v sobě něco zvláštního, co ji činí zajímavější, než bych čekala. I přes to, že v knize jsou občas dost zmatené přechody mezi příběhy jednotlivých postav, tak je kniha skvělá. Některé části byly až neskutečné.
Chtela bych rict: "Pane Boze, to byla nadhera"
Ale: Boha uz neoslovuji a vlastne se divim, ze mu nekdo z lidi, kteri timto peklem prosli, venuji jeste myslenku. Ty obdivuji - vskutku.
Ale2: muzu mluvit v souvislosti s peklem o nadhere? NE
TAKZE: Nadherna je (E)Dita, je to nadherna bytost, je to silna bytost.
Nadherne na teto knize je to, s jakym odporem a strachem jsem ji brala do ruky po pauze ve cteni,jako matka musim pauzirovat. Nechtela jsem prijit o ty nadherne bytosti, clovek doufa v stastne konce, jenze...
Autor zvladl tuto knihu skvele, nemela jsem pocit, ze postav bylo hodne, nemela jsem pocit zmatku.
Naopak. A co se mi libilo nejvic, bylo Ditino prohlizeni fotek ze sveho zivota pouze v hlave a citace z knih.
A diky autorovi vim, ze Disneyho Snehurka je tak strasne stara.
Ja bych dala i vice nez 5☆
Je to jedna z knížek, na které jsem se velmi těšila. Je to zároveň jedna z knížek, které pro mne byly velkým zklamáním.. a to jsem dost knížek s touto tématikou přečetla. Těžce jsem se pročítávala jednotlivými stránkami a kapitolami, styl psaní mi vůbec nesedl, skákání z jednotlivých postav na druhé. Samozřejmě děj, samotné příběhy, místo, kde se vše odehrává je velmi deprimující a člověk nemůže přivírat oči nad tím, že jsme jako lidstvo selhali a nezabránili genocidě jednoho národa. Bohužel s politováním musím říct, že se s tím v nemalé míře setkáváme i dnes. Za co mohu děkovat autorovi, že tento příběh dal do podvědomí čtenářů a že nás seznámil s osudy "dalších postav" v jejich životě po válce. I tak jsem ráda na závěr, že jsem knihu přečetla, bohužel ve srovnání například s Dívčím orchestrem je tato kniha jedna z těch, ke kterým se již nevrátím.
Děsivé svědectví z Osvětimi. Povinná četba pro tuto dobu dostatku a malichernosti, za které bychom měli denně děkovat a nedopustit bagatelizaci zločinů proti lidskosti. Bylo to těžké čtení, které jsem musel dávkovat.
(SPOILER)
Neskutečně silný příběh ještě silnější a statečnější Dity.
Knihu jsem sice četla v angličtině, ale i tak mi běhal mráz po zádech, když jsem knihu četla a i přesto, že jsem se snažila představit si, jaké to v Osvětimi muselo být, jsem to nedokázala a i autor spolu s Editou v knize uvádějí: "Dovedete si to představit?!" Ne, pokud jste tu hrůzu nezažili, tak si to představit nelze.
Když si představím, co vše si musela Dita, a nejen ona, prožít ve mě vyvolává neskutečný smutek a úzkost, proto jsem také četla knihu asi měsíc, protože to rozhodně není žádná oddechovka.
Veliké + dávám autorovi za to, že na konci je uvedeno, co se s jednotlivými postavami stalo.
Já byla napjatá, co se stalo s F. Hirschem, takže jsem si to musela hned dohledat, i přesto, že jeho smrt není doteď úplně objasněná.
Po přečtení doporučuji zjistit si informace o F. Hirschovi, Ditě, Otovi... Je velice zajímavé porovnat skutečné informace s knihou. A musím říct, že i přesto, že kniha je fikce založená na skutečné události, tak mě moc mile překvapilo, že autor strukturu skutečného příběhu Dity ponechal a nezměnil.
Opravdu mohu jen a jen doporučit.
Nerada píšu hodnocení hned po zaklapnutí poslední stránky,ale tady teda musím..bylo to tak silné. Opět velmi "povedené" zpracování těch hrůz. Hlavní hrdinka mi vyloženě sedla. Skvělé bylo i závěrečne shrnutí osudu vybraných postav.
Vše už asi bylo napsáno,nezbývá než souhlasit.Skvěle napsáno,příběh opravdu pohltí a nelze se od něj odtrhnout.Za mě asi také jedna z těch top na toto téma.
Na knihu jsem byla velmi zvědavá, ale musím říct, že jsem dost zklamaná. Neseděl mi styl vyprávění, neustálé odbíhání v ději a velké množství postav, ve kterých jsem se ztrácela. Co bych naopak vyzdvihla byl dodatek o osobách, jak to s nimi bylo dále, včetně skutečné Dity.
Po měsíci stráveném s touto knihou jsem se konečně dostala k možnosti ohodnotit ji. (Což je mimochodem na mé poměry dost dlouhá doba, většinou s knihou trávím asi týden.)
Příběh Dity se mi hodně líbil, i když je škoda, že v rozhovoru zmínila, že pro ni knihy nebyly takovým vysvobozením, jak je uváděno v knize. Dost jsem se ztrácela v přechodu mezi jednotlivými postavami. Fajn je, že je na konci shrnutí "A jak to s nimi bylo dál".
Bohužel ale musím ubrat hvězdy za těsnopis, do kterého je kniha natištěná a také za ne tak čtivý styl, v jaký jsem doufala.
Nikdy jsem zatím nečetla příběh z Osvětimi z pohledu dítěte, a už vůbec ne z "rodinného tábora". Samozřejmě jako v každé knize s touto tématikou je všude smrt a smutek. Autor, ale odvedl skvělou práci, nejen stylem, kterým knihu napsal, ale naštěstí si dal i práci a dohledal, co se stalo s některými lidmi z příběhu.
Myslím si, že kdyby byla kniha tak o 100 stran kratší, určitě by to nevadilo. Věřím, že autor chtěl toho předat co nejvíce, ale některé pasáže a informace považuji za zbytečné. Určitě ale oceňuji závěr knihy.
I když jsou v díle pasáže, které, jak jsem psala, považuji za zbytečné, tak určitě si nemyslím, že čtení této dlouhé a smutné knihy bylo ztrátou času.
Do půlky knihy jsem váhala, zda jsem udělala dobře a dala jsem na recenze. Po půlce se příběh rozběhl a četlo se docela hezky. Příběh je velmi silný, jako určitě všechny s touto tématikou, a vůbec nehodnotím děj, ale něco mi prostě vadilo na stylu psaní. Asi už bych si znovu nepřečetla.
Silná kniha, depresivní prostředí Osvětimi jsem zažila před několika lety a dodnes ve mě zůstává. Přála bych to všem co holokaust popírají.
Velmi poutavě napsaný příběh Dity, která se mi ze začátku zdála místy příliš smělá až drzá v prostředí Březinky, ale když jsem pak viděla její autentickou fotku, tak jí to věřím. Román napsaný podle pravdivých skutečností, které jsem si mohla porovnat s již jinými přečtenými knihy ( Fredy Hirsch, Rudy Rosenberg ).Knihu bych určitě doporučila všem co se zajímají o tuto tématiku, čte se sama.
Vůbec jsem nečekala, že by se mi kniha z druhé světové války mohla tolik líbit. Je to hrozně moc čtivě napsané a stránky mi mizely pod rukama, i když kniha pojednává o nelehkém tématu. Taky se mi moc líbilo vyprávění z pohledu více postav, takže se dozvíte o různých častech tábora o lidech, kteří se pokoušeli utéct a o těch, kterým se to povedlo, o rozdílu mezi dětmi, dospělými, muži a ženami a o zacházení s lidmi podle jejich postavení ve společnosti. Moc se mi líbil začatek knihy, kde vás autor seznámil s dějem a hlavními postavami a konec, kde jsou napsané osudy postav z knihy. Příběh je moc hezky podrobně napsaný a velice smutný, ale zároveň krásný a autor se toho dle mého zhostil opravdu výborně.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) španělská literatura knihovníci, knihovnice Fredy Hirsch, 1916-1944 podle skutečných událostí rodinný tábor BIIb
Kniha Osvětimská knihovnice je v
Právě čtených | 42x |
Přečtených | 1 951x |
Čtenářské výzvě | 779x |
Doporučených | 169x |
Knihotéce | 545x |
Chystám se číst | 1 235x |
Chci si koupit | 307x |
dalších seznamech | 30x |
Bála jsem se. Osvětim , druhou světovou válku a děti dohromady od dob Chlapce v pruhovaném pyžamu nedávám. Ale nakonec to bylo vlastně milé a nadějeplné.