Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války 1, 2

kniha od:


Koupit

V zázemí -Na začátku knihy oznamuje Švejkovi posluhovačka paní Müllerová slovy „Tak nám zabili Ferdinanda“, že v Sarajevu byl zavražděn arcivévoda Ferdinand. V pražském hostinci U kalicha se Švejk setkává s tajným policistou Bretschneidrem, který později dostane sprostého hostinského Palivce do vězení pro velezradu za to, že řekl, že „mouchy sraly na (obraz) císaře pána“. Zatčen je i Švejk, protože tvrdí, že bude válka. Ocitne se na policejním ředitelství a poté v blázinci. Když válka skutečně vypukne, je Švejk povolán na vojnu. Protože trpí silným revmatismem, veze ho k odvodu paní Müllerová na kolečkovém křesle. Švejk přitom mává berlemi a křičí „Na Bělehrad“, čímž způsobí obrovské pozdvižení. Pak je léčen v nemocnici pro simulanty, pobývá na garnizóně (vojenské vězení), slouží u polního kuráta Katze a poté, co jej věčně opilý Katz prohraje v kartách, skončí jako vojenský sluha (pucflek) u nadporučíka Lukáše, známého mnoha milostnými aférami. Když mu nadporučík přikáže, aby mu sehnal stájového pinče, Švejk jej pro něho ukradne. Ukáže se však, že pes patřil plukovníkovi Krausovi von Zillergut a nadporučík Lukáš je poslán do Českých Budějovic k 91. pěšímu pluku, který se připravuje k odjezdu na frontu. Švejk jede pochopitelně s ním a říká nadporučíkovi, že „to bude něco nádhernýho, když voba padneme spolu za císaře pána a jeho rodinu…“ Na frontě - Do Českých Budějovic jede nadporučík Lukáš se Švejkem rychlíkem a Švejkovi se přihodí nehoda. Baví se s železničním zaměstnancem o problematice záchranných brzd a možná on, možná oba za tuto brzdu zatáhnou a způsobí nenadálé zastavení vlaku. V Táboře je Švejk vyveden na nádraží kvůli sepsání protokolu a vlak mu mezitím ujede. Velitel nádraží mu poté, co zjistí, že Švejk nemá peníze na lístek, nařídí dojít do Českých Budějovic pěšky. Při této budějovické anabázi Švejk pěkně zabloudí, přihlouplým putimským strážmistrem Flanderkou je považován za ruského špióna a nakonec je ke svému pluku doveden četníkem jako údajný zběh. Se slovy „Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že jsem opět zde“, se radostně hlásí u nadporučíka Lukáše. U pluku se Švejk postupně seznamuje s nezapomenutelnými postavami knihy jako je účetní šikovatel Vaněk, kuchař okultista Jurajda, jednoroční dobrovolník Marek nebo sapér Vodička. Setkává se i s karikaturami důstojníků, jako je přičinlivý až podlézavý kadet Biegler nebo omezený poručík Dub, v civilu gymnaziální profesor, jehož oblíbeným koníčkem je buzerace vojáků a který svými radami otravuje život i zkušeným aktivním důstojníkům jakými jsou hejtman Ságner nebo plukovník Schröder. Oblíbeným Dubovým rčením, které ve vzteku pokřikuje na vojáky, je „Ty mne ještě neznáš, ale až mne poznáš, já tě přinutím až k pláči“. Švejkův pluk je brzy poslán na frontu a přemístěn do města Királyhidy na rakousko-uherském pomezí. Zde se nadporučík Lukáš opět zaplete do dalšího milostného dobrodružství s vdanou paničkou a pošle Švejka s dopisem ke své vyvolené. Švejk doprovázený sapérem Vodičkou se dostane do rvačky s jejím manželem, která skončí jako hromadná pouliční bitka. Za to jsou oba zatčeni. Nadporučík Lukáš si musí najít nového sluhu, kterým se stane věčně nenažraný tlustý obr Baloun, neustále ztrpčující svému pánovi život tím, že mu všechno sní. Po propuštění se Švejk stane ordonancem (= vojenským poslem) své 11. marškumpanie a loučí se se sapérem (= ženistou) Vodičkou slovy „Až bude po tý vojně, tak mé přijeď navštívit. Najdeš mé každej večer od šesti hodin u Kalicha na Bojišti.“...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/134699/osudy-dobreho-vojaka-svejka-za-svetove-valky-1-2-134699.jpg 4.3215
Žánr
Romány, Literatura česká
Vydáno, Československý spisovatel
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (28)

Kniha Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války 1, 2

Přidat komentář
Jana283
18.11.2020

Tak jsem si to přečetla, abych pochopila, co na tom ty mužský mají a uměla reagovat na jimi hojně používané hlášky. Myslím, že spoustu věcí nemohu jako ženská, která neprošla kusem vojenského života, pochopit. Na druhou stranu - blbost a byrokracie bují všude. Myslím, že způsob, jak se s tím vyrovnat je jediný - humor. Koneckonců Hašek v tom není sám (Jak jsem vyhrál válku, Hlava 22...). Ilustrace pana Lady dávají knize další půvabný rozměr. Myslím, že je to česká klasika, kterou by měl přečíst každý, ať už se mu bude líbit nebo ne....

zanetkov77
10.07.2020

Dočteno do poloviny druhého dílu, potom už jsem vzdala snahu se s tím dál trápit. Mám ráda klasiky, mám ráda kvalitní literaturu a tohle je asi první taková knížka, která mě neoslovila. Neupírám Osudům jisté kvality, neupírám jim ani vtipnost. Ale. První díl by bohatě stačil. Nevím, jestli si od Haška ještě někdy něco přečtu, celkově mi humoristický žánr příliš nesedí.
Když si nějakým dílem nejsem jistá, většinou mně pomohou studie a kritiky, které mi nabídnou širší pohled, ale u Švejka mě nakonec nepřesvědčily ani ty. Dokážu vzhledem k době pochopit, že se jeho dílo proslavilo a dostalo se natolik do nejen kulturního povědomí, že má své vděčné publikum i dnes; ono i z toho důvodu, tj. aby se lidem líbilo, bylo v první řadě napsáno. Já si odbyla, že ho jako bohemistka mám (aspoň částečně) přečteného, ale tím s Haškem asi končím.


Jen_procházím
29.05.2020

Jak jinak bych měl asi hodnotit. Kniha i film mají v naší rodině kultovní status v celé mužské linii, stejně jako Král Krysa.

jfialova
05.04.2020

Myslím, že Švejk má stále co říct a je aktuální i v dnešní době. Lajdáctví, debilita, byrokracie-to jsou věci bohužel běžné a patrně věčné. Vtipné historky mi velmi připomínají styl Bohumila Hrabala (legendární Pepin z Postřižin), někdy je však těžké porozumět kvůli množství německých výrazů, které již dnes z češtiny vymizely, zejména pokud jde o vojenskou terminologii. První dva díly nebyly pro mě nové, a to díky podařenému filmovému zpracování s Rudolfem Hrušínským, které knihy víceméně kopíruje. Jsem zvědavá na pokračování. Stojí to určitě za přečtení, kniha musela ve své době být skutečně jedinečná a odvážná.

Toffee
26.01.2020

První díl se četl dobře a nezastírám, že k tomu přispělo filmové zpracování, které jsem měla při čtení před očima. Humor fajn, co stránka, to minimálně jedna historka o různých lidech, rakouskouherská policie a armáda vykresleny opravdu bravurně. Na začátku druhého dílu ale přišla krize a všechno mi začalo splývat, překonala jsem to až ke konci s blížícím se odjezdem na frontu. Pokračování už ale fakt nedám. Co je moc, je moc.

engelbert
16.10.2019

Nepoznal bych, že Švejk vycházel jako příběh na pokračování, a nejspíš ani autor nevěděl přesně jaká bude další kapitola.

Freiherr
26.09.2019

Hodnotím pouze první díl, jelikož jsem druhý nečetl. A nejen dle mého názoru je právě díl první tím nejlepším. Ačkoli mi není blízká Švejkova povaha a místy mě irituje jeho hloupost (ať hraná či opravdová), dávám plný počet hvězdiček za velkou dávku humoru, který kniha skýtá. U málokteré knihy se člověk zasměje tak od srdce jako právě u Švejka - navíc když se vám hlavou běží pasáže z filmu s Hrušínským a skvělým Milošem Kopeckým v roli feldkuráta Katze.

Kuža007
08.05.2019

Klasika naší literatury. Každý správný Čech by měl znát tuhle tetralogii a hlavně mít ji přečtenou, protože tohle je náš český literární klenot. Dobrý voják Josef Švejk - nezapomenutelná postava vojenského idiota nebo antimilitaristického génia. A samozřejmě i další nádherné postavy jako například opilec farář Otto Katz a sukničkář nadporučík Lukáš. Nebo také hloupý tajný policista Bretschneider a blb poručík Dub. Navíc krásné obrázky Josefa Lady.

1