Ostych a důstojnost

od:

Ostych a důstojnost

Román známého norského autora je vyprávěním, jímž se proplétá historie západoevropské společnosti posledních desetiletí. Středoškolský učitel Elias Rukla vykročí pod ocelově šedým nebem do dalšího všedního dne. Při jinak rutinním výkladu Ibsenovy Divoké kachny jej uchvátí nenápadný, leč podstatný detail hry, jehož si za celou svou pětadvacetiletou praxi zatím nikdy nevšiml, a téměř mu přestane vadit nezájem znuděných žáků. Po výuce odchází domů, avšak na školním dvoře v něm bez zjevné příčiny cosi praskne. Když se mu nepodaří otevřít deštník, popadne jej nezvladatelný záchvat vzteku, deštník zuřivě zničí, načež si s hrůzou uvědomí, že tentokrát žáky svým výstupem naneštěstí upoutal. Doma na něj čeká kdysi nepopsatelně krásná manželka, avšak Elias Rukla se nevydá směrem k domovu, nýbrž do rušného centra města. Záhy mu dochází, že nastal rozhodující den jeho života....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/28_/28317/ostych-a-dustojnost-28317.jpg 3.716
Originální název:

Genanse og verdighet (1994)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Pistorius & Olšanská
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (5)

Přidat komentář
-Pečivo-
30.01.2017

Kniha o ničem, respektive o středoškolským učiteli v Oslu (v Oslu.. lol - nevyčerpatelná studnice vtipů, Norové sou srandovní), kterej se jednoho dne tak nasere, že před svejma stundetama na školním dvoře rozfláká deštník. Deštník v oslu. Lol.

Proč ho rozfláká? Protože mu dojde, že mu je 50 a má klasickou krizi tohodle věku. Když rozfláká deštník, tak ví, že na škole skončil a jde domu. Cestou domu přemítá, jak se vůbec do týdle životní situace dostal a přemítá o svém studiu a o tom jak jeho manželka dřív byla vdaná za jeho nejlepšího kamaráda, kterej ji naštěkal do boudy a emigroval.

Ono to vlastně nebylo tak pitomý, jak mi to celou dobu připadalo, ale žádnej zázrak to taky nebyl. Knížky, ve kterejch se nic neděje, mi nevadí, ale todle mě nudilo. Věci v oslu.. Haha. Jak by takovej osel třeba dostal ven klavír? Nebo třeba tanky v oslu!! To by vyhrálo každou válku! Žádná armáda by nečekala, že z osla vyjede 8 tanků! Válka vyhraná! Nemáš zač světe!

zarivybagr
21.10.2015

Modernistickým psaním ovlivněná novela. Středoškolský profesor norské literatury, který si udržuje svůj "normální život" a je s ním pětadvacet let srovnaný, dostane kolaps, při němž zdemoluje neotvírající se deštník a verbálně napadne své okolostojící studenty.

Ve větných repeticích a esejistickém románovém psaní jsme v retrospektivě seznámeni s hlavními okolnostmi jeho života, kde nenápadně, ale čím dál zřetelněji vysvítá fádnost, neuspokojenost, nenaplněnost a prázdnota jeho pečlivě střežené životní stavby. Svými vlastními slovy je s takovým životem smířen, ovšem kolaps na počátku novely jej přistihuje při něčem jiném. Až do konce novely sám neví, co tato událost znamená a bude znamenat, jen tuší, že je se vším známým a zavedeným konec.

Styl psychologicky hluboký, podnětný a modernisticky průrazný. Ostatně slovy svého hrdiny se autor k lásce k modernismu vyznává, pro mě osobně je velmi zajímavý leitmotiv s Hansem Castropem z Kouzelného vrchu Thomase Manna.

Palivo
18.04.2015

Každé souvětí této knihy je delší než knížky Barbory Nesvatbový, takže tímto tuto knihu rozhodně nedoporučuji těm dvěma ženským, který dělají na Flóře v pekárně. Kromě toho je to ovšem kniha velmi dobrá. Dá se číst jak na záchodě (odzkoušeno doma i u rodičů), tak i v pokoji či kuchyni. Moc se mi také líbilo, že vydavatel zvolil bílý papír a černé písmo = text je velmi dobře čitelný. Co se týče děje, tak tady bych trochu vytknul, že kniha vůbec neobsahuje sex, tanky, výbuchy a ani jedním slovem se autor nezmiňuje o Jirkovi Pomeje. To se ale dá pochopit. Taky bych ocenil, že autor, ač národností Nor, napsal tuto knihu v češtině - obdivuhodné. Celkově přečtení této těžké a intelektuální knihy řadím do vrcholných výkonů mého života, hned po bok vyhrání ping pongového turnaje v 9.třídě a uvaření kuřecích závitků s rajčaty.

vekune
18.09.2014

Už jsem od autora četla Jedenáctý román, kniha osmnáct a tak jsem věděla, co čekat. Stejně jako u Jedenáctého románu mě nadchlo rozdělení knihy, tedy žádné. Je to souvislý text vyprávění a úvah středoškolského profesora. Opravdu to není moc o Ibsenově hře a o tom jak mu ruply nervy, ale spíše o jeho životě, studiích, přátelství a i norské společnosti. Mám ráda jeho styl psaní a doufám, že někdo chytrý přeloží další knihy.

Clarice
17.09.2013

Kniha, co do obsahu, byla pro mne překvapením, a to velmi příjemným, jelikož jsem, na základě anotace, čekala něco trochu jiného. Není ani tak o příběhu středoškolského profesora, kterému ruply nervy, jako procesech, jež danému excesu předcházely a učitelových myšlenkových pochodech. Je tudíž více filosoficko-psychologickou studií společnosti (celkově, nejen norské) a jedince v ní. Snad více napoví úryvek z překladatelova doslovu: "…tématem mu je nicméně hlavně rozčarování ze současné norské společnosti, jež je prodchnuta komercí, upozaďuje veřejný intelektuální život a pochybujícího jedince staví mimo sebe samu a uvrhuje jej do existenciální a intelektuální krize."
Sama jsem podobnou literaturu nikdy nečetla, o to víc mne oslovila a budu jen ráda, pokud se Solstadovy "romány" budou do češtiny více překládat.


Autor a jeho další knihy

Dag Solstad

Dag Solstad
norská, 1941

Uživatelé mají knihu

v Přečtených24x
v Čtenářské výzvě1x
v Doporučených3x
v Knihotéce7x
v Chystám se číst12x
v Chci si koupit3x