Ostny a oprátky

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Všední lidské životy v okamžicích, které se později stanou historickými Kdo byl chlapec, kterému mladý Ludwig Wittgenstein namaloval krémem na boty pod nos knírek? Proč si pomocník pražského kata Robert Týfa vzal do práce rezervní košili? Co dělal Edvard Beneš ve chvíli, kdy si Klement Gottwald všiml, že má každou ponožku jinou, a jakou roli se učila Jiřina Švorcová, když jí došel lak na vlasy? Velké a malé dějiny. Protínají se, nebo míjejí? Vědí o sobě, nebo mají každé svůj vlastní rytmus? Spisovatel a historik Jiří Padevět v úsporně načrtnutých situacích a mikropříbězích ukazuje, že ani ve chvílích, kdy se tvoří dějiny, nepřestávají být jejich aktéři, strůjci nebo oběti obyčejnými lidmi, kteří se potýkají se svými slabostmi, životními stereotypy a představami o budoucnosti. Tragická monumentalita dějin procházející dírou na ponožce. Krém na boty, který rozhodne o osudech národů....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/36_/366161/ostny-a-opratky-YmG-366161.jpeg 4.468
Žánr:
Romány, Literatura česká, Historie
Vydáno:, Host
1. vydání originálu:2018
Počet stran:160
Vazba knihy:pevná / vázaná
ISBN:978-80-7577-475-0
Nahrávám...

Komentáře (18)

Kniha Ostny a oprátky

Přidat komentář
alhl
07. března

Poklona autorovi, který si mě získal už monumentálním Průvodcem protektorátní Prahou. V kratičkých příbězích na stránce či dvou dokáže mistrně vykreslit zdánlivě obyčejné situace, které se v závěru prostým doplněním data, jména či místa mění v historické okamžiky 20. století. Poetický jazyk, nádherná čeština. Stručné, výstižné, perfektně vypointované kapitolky. Osudy, ze kterých velmi často až běhá mráz po zádech. Připomínka řady známějších i pozapomenutých osobností a událostí, které je potřeba si pamatovat. Útlá knížka, kterou doporučuji nezhltnout za den, jak by se nabízelo, ale číst pomaleji a zamýšlet se u ní nejen nad minulostí, ale i nad přítomností a budoucností.
Pravda, i mně by se leckdy hodil nějaký rejstřík, poznámkový aparát nebo medailonky k méně známým osobám a událostem - takto jsem občas musela dohledávat informace bokem, abych smysl příběhů plně pochopila. Přesto (anebo právě proto) si umím představit, že by tuto knihu mohl šikovný pedagog využít k zábavnější a názornější výuce dějepisu.
"20. století bude nás pořád nutit myslet na mrtvé, na přeživší, na zrádce i na hrdiny. Bude nás nutit přemýšlet, jak bychom v rozhodující chvíli obstáli my sami."

kony9
27. února

Nikdy jsem necetla knihu podobneho druhu, ze zacatku jsem byla malinko rozpacita, ale po par prvnich pribezich me tento styl nadchnul a jednim dechem jsem knihu precetla. Jsem z ni nadsena - i za velkymi udalostmi se skryvaji zazitky a starosti vsednich dni...!

Jack Bauer
16. února

Tato útlá knížka, která mě byla doporučena a přes vysoké hodnocení zlákala mě hned od prvního mikropříběhu děsně nebavila. Sem tam měl nějaký příběh zajímavou pointu, ale i tak se mě to hůře četlo, snad stylem psaní, prostě mě to nechytlo. Tak tenkou knihu jsem ani nedočetl, příběhy jsem pak přeskakoval a žádný se mě nějak nevryl pod kůži. Zatímco si dítě hrálo, matka přišívala na kabát žlutou hvězdu. Konec. Malý kluk, kterému spolužáci namalovali krémem od bot knír si v ředitelně obtahoval písmena A.H. Konec. Václav Havel snil v kriminále, aby dostal k vánocům pomeranč. Konec. atd. Chápu, že to bylo hrozné, ale takhle krátce zjednodušeně podané mě to prostě nechytlo.

pamik111
12. ledna

Jiří Padevět mě začíná bavit čím dál víc. Popravdě na něm dost ujíždím. :)

Kniha Ostny a oprátky obsahuje krátké povídky z naší osudové historie, ve kterých se nám autor snaží navodit atmosféru doby a ukázat, jak prožívali jednotliví "Hrdinové" x "hrdinové" poslední dny, či hodiny, než jim do života zasáhly fatální události. V těchto krátkých příbězích je úplně všechno, co potřebujete vědět. Nebo si to alespoň myslíte. A když dočítáte poslední větu, tak vás doslova zamrazí. Stačí jen zmínka jména, či datum, a příběh dostane ještě větší rozměr. Asi nevím, co víc k tomu napsat, úplně se mi to dostalo pod kůži... Přečtěte si...uvidíte sami.

Jizi
03. ledna

Letmé pohledy do životů lidí, o něž se dějiny jen neotřely, ale sevřely je do spárů a často už nepustily. Stali se hybateli nebo jen oběťmi, stali se těmi, o nichž se dodnes učíme a těmi, na něž si už nikdo nepamatuje.
Výjimečné dílo - nevím, kdy mě naposledy něco takhle sežvejkalo a vyplivlo s očima navrch hlavy. Historie se trapně opakuje a jeden totalitní režim plynule střídá druhý (dobové výňatky z textu skvěle dokreslují, jak se v dobách, kdy jsou národ a svoboda nejvíc przněné, píšou naprosto vyprázdněné kraviny a řeší se naprosté marginálie), jen tenhle (jak už víme) vydrží déle a/protože nestřílí lidi na ulicích.
Každý z mikropříběhů zamrazí, každá dokonalá pointa je jako bodnutí.
Dvacáté století se prohnalo jako uragán.
A my zapomínáme. Náš nevděčný, věčně nespokojený živočišný druh.
Čtěte. Nezapomínejte. Musíme se poučit z vlastních dějin.

Bruklinka
28.10.2018

Kratinké mikropříběhy a přitom je tam vše - atmosféra, příběh, napětí. Až z toho mrazí. Mám z knihovny, ale jdu objednávat, tohle je knížka, kterou chci mít doma. Budu se k ní často vracet.

hana1070
03.10.2018

Jiří Padevět je mistr mikropříběhů. Na neskutečně malém prostoru dokáže nastínit atmosféru, naladit vnímání, vykreslit hrdinu. A pak vše v poslední vypointované větě zboří - hrdinu představí pod pravým jménem, prozradí místo, či datum, kdy se událost stala. A čtenáři spadne čelist: spravedlivý otec rodiny zamíří do své práce v koncentráku, letní vzpomínka vygraduje v cestě na popraviště, počet svíček prozradí věk mladého vojáka. Je to nářez. Skoro každá mikropovídka způsobí zamrazení v zádech či obdivné pokývání hlavou, často ale i pousmání - příběhy jsou vtipné a někdy až anekdotické. Ne každá příhoda se stala, ale všechny se stát mohly - sedí osoby, datace i místo, jen to spojení všeho dohromady bývá překvapivé.

vevu.
10.09.2018

Pro mě jedna z nejvýznamnějších knih, které jsem kdy četla.

Jedná se o knihu, která obsahuje krátké příběhy, ze kterých mrazí. Některé události či jména jsem si musela dohledávat, o to zajímavější pak čtení bylo.
Obdivuji autora a jeho talent dostat do tak malého rozsahu tolik skutečnosti a emocí.

Doporučuji každému, kdo si chce doplnit běžné znalosti o ne až tolik vzdálené minulosti.