Ospalá slovanská díra
Petr Jaroněk
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/406488/bmid_ospala-slovanska-dira-qkn-406488.jpg
4
77
26
Zlín ve 13. století. Místo, kde se sváří staré síly s novými. Veterán Henslin se po deseti letech v cizině ve službách svého pána vrací do rodného Zlína. Jenže za tu dobu se město značně proměnilo: proudí sem noví obyvatelé, na vrcholu kopce roste kamenná tvrz a v kraji řádí záhadný mordýř, který svým obětem stíná hlavy. Ty si pak odnáší neznámo kam. Henslin dostane za úkol jeho běsnění zarazit. To se záhy ukáže být těžší, než si zprvu myslel. Podle místních páchá vraždy přízračný černý jezdec z pekel, o čemž Henslin značně pochybuje. Jenže pak jezdec udeří znovu a Henslin musí rázem přehodnotit vše, čemu doposud věřil – o vraždách, ale i o svém vlastním původu…... celý text
Přidat komentář
Nápad zajímavý a v české literatuře svěží a neokoukaný. První část považuji za výborně napsanou, ovšem výtku bych měl k až zarážejícímu konci. Vše bylo rychlé, zmatené a příliš snové. Po celou dobu jsem doufal, že se to (jinak bezchybnému) hlavnímu hrdinovi jen zdá. Že jde o prvotinu jsem se dozveděl až po přečtení, a i když kniha nebyl můj šálek kávy, věřím, že s další se mi autor už trefí do noty:)
Tak tahle kniha mě bavila. Přiznávám, že jsem byla zpočátku dost skeptická, ale přibližně od padesáté stránky jsem se začetla a knihu dokončila jedním dechem. Zajímavé prostředí i doba, sympatický hlavní hrdina a zejména neobvyklé zpracovaní slovanských legend, to vše popsané krásným jazykem. Uplně nejvíc se mi líbila poslední část.
Knížka se mi velmi líbila. Čtení šlo samo a dřív než se nadějete, tak jste na samotném konci. Autorovi se podařilo krásně propojit pátrání po záhadném vrahovi, s původem hlavní postavy a díky tomu i nutí čtenáře přečíst si další a další kapitolu. Za velký plus považuji autorovu slovní zásobu. Čtenář nemá problém si představit prostředí ve kterém se knížka odehrává, stejně tak jako oblečení, které postavy nosí. Dále chválím jednotlivé postavy vystupující během knihy. Žádná z nich na mě nepůsobila ploše a nebo jen do počtu. Naopak je vidět, že jejich charakter ale i samotné vzezření měl autor dobře promyšlené. Velmi milé překvapení, že se jedná o autorovu prvotinu a jsem zvědavý na jeho případnou další tvorbu.
Jako menší vítku bych měl jen k závěrečné bitvě, která na můj vkus mohla být více rozepsaná.
Komorní a epické zároveň, trochu zvláštní, neobvyklá žánrová směs. Skvěle psychologicky zpracovaná hlavní hrdina a celkově velmi sugestivně napsané, plné zajímavých nápadů a silné atmosféry. Na prvtinu neznámého autora velké překvápko…
Ze všech měst v ČR, proč někdo umístí svou historickou fantasy z Českých zemí do Zlína? ZLÍNA! To řečeno, nebylo to tak zlé jak jsem čekal.
Co to tady tedy máme? Kombinaci několika místních pověstí a historických lokalit v okolí, okořeněnou trochou předkřesťanské pohanské tématiky, a to vše zabalenou do hávu známé Americké interpretace Irského mýtu.
Samotná kniha se dá rozdělit do dvou základních částí. Tajemství jezdce, která si z původního gotického románu bere více než jen název, a Stíny minulosti, která nese prvky dobrodružné fantasy.
Základní problém knihy osobně vidím v rozdílnosti obou částí a jejich odlišné literární potřeby.
Vypravěčem je nám po většinu knihy hlavní hrdina, potýkající se se souhrou tajemných událostí, nad kterými má pramalou moc, a k jejichž odhalení mu víc než logika pomáhají náhodné setkání a neurčité vnitřní pocity. To je pro gotický román celkem typický rys, a autorovi se daří atmosféru hezky zachytit. Škoda jen, že veškeré napětí je zneváženo za A: Tím že nám jsou celkem brzy představeny nadpřirozené mocnosti. A za B: Se autor až moc přiblížil jednomu z nejznámějších děl s touto tématikou!
Na druhou stranu, dobrodružná část knihy kladně čerpá z nápaditosti prostředí předkřesťanské Evropy. Navíc bych osobně nechtěl opomenout příjemně pestrý slovník pana Jaroňka. Bohužel to kde tato část trochu ztrácí svou hlavu, je podání z pohledu první osoby, které je přímo návazné na předchozí část. První osoba značně omezuje čtenářovi možnosti ponořit se do prostředí, a navíc zbytečně poukazuje na některé nedostatky začínajícího autora. Následkem toho se pak setkáváme s tragickými skony postav, které jsme neměli možnost poznat. Tajemné setkání které působí spíše jako náhodné vsuvky. A velkolepé scény, které nemají prostor dosáhnout svého potenciálu.
Konečným výsledkem je kniha, jejíž gotická část trpí značnou absencí originálních nápadů, a dobrodružná část, která nápaditost má, trpí na způsob prezentace. Krásnou ukázkou toho je poslední pětina knihy, kterou autor věnuje povídce o původu přízraku, kde přechází do třetí osoby, a která na mě působí nejucelenějším dojmem.
Pár osobních poznámek:
Vzhledem k tomu, že se jedná a autorovu prvotinu, bych si dovolil poukázat na pár drobností:
- Akční scény by chtěl trošku propracovat. Nemá to ten správný dopad.
- Obecně bych uvítal barvitější popisy prostředí. Máte bohatý slovník, využívejte ho.
- Tu odbočku na Engelsberk vám mám upřímně za zlé. Váš popis hradu spíš odpovídá nedaleké zřícenině Rýsov, a loupeživí bratři na Engelsberku sídlili cca o 100 let později, než jste svou knihu zasadil.
Štítky knihy
středověk thrillery Slované, slovanství česká fantasy historická fantasy Zlín (Gottwaldov)
Autorovy další knížky
| 2019 |  Ospalá slovanská díra |
| 2020 | Běsi z temného hvozdu |
| 2023 |  Theomachia: Válka bohů |
| 2024 | Dobytí Tróje: Život, válka a smrt v mykénském Řecku |
Kniha Ospalá slovanská díra je v
| Přečtených | 83x |
| Čtenářské výzvě | 9x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 57x |
| Chystám se číst | 75x |
| Chci si koupit | 19x |
| dalších seznamech | 1x |
Štítku "česká fantasy" jsem si všimla až po dočtení knihy a následnému hodnocení. Do té doby jsem ji považovala za historickou detektivku. Takže teprve teď chápu. Jinak začátek se mi líbíl a bavil mě. Nejvíc potěšilo prostředí Zlína jako malé vesnice...Co se týká středu - protože fantasy taky občas přečtu, zas až tak mi tato část příběhu nevadila, ale ke konci už jsem se drobátko nudila. Nemusím bitvy a řinčení mečů... Pověst přidaná navrch mě nebavila vůbec. Už to bylo na mě moc.