Osm týdnů v blázinci

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Osm týdnů v bláznici je autentický, působivý román o šílenství v časech normálnosti. Třicetiletá Mila se s diagnózou deprese octne na psychosomatické klinice. Její ambiciózní rodiče jsou z toho šokovaní a nejen u nich, ale i u Milina přítele vyvolá tento fakt jisté obavy a úzkost. Nikdo z těch, kdo se v takovém zařízení octnou, přece nemůže být normální, že? Ale nakolik je vlastně Mila blázen?...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/18_/188384/osm-tydnu-v-blazinci-zjR-188384.jpg 3.5129
Orig. název:

Acht Wochen verrückt (2011)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Ikar (ČR)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (34)

Kniha Osm týdnů v blázinci

Přidat komentář
Peršanka
13. ledna

Bezva reportáž z pobytu za zdí. To děvče mi mluví z duše.

MíšaS.
08.08.2018

Témata, která jsou v knize otevírána (deprese, anorexie, bulímie, změna pohlaví,...) si zaslouží určitě lepší zpracování. CHápu, že tohle má být kniha pro masy a ne odbornou veřejnost, ale když jsem knihu četla, tak mi místy přišlo jakoby sama autorka knihu potápěla a zesměšňovala.

micha-ella
24.05.2018

Knížky s tímto tématem mě zajímají, ale tahle byla slabším průměrem.

vlkcz
17.08.2017

Jedna z těch knížek, která je pravděpodobně "odsouzena" k radikálně odlišným hodnocením. Pro lidi, kteří prošli něčím podobným, jako postavy příběhu, bude ukázkou odvahy a potřebnosti o podobných věcech mluvit, a možná i nadějí, že své problémy mohou překonat (i když podmínky českého a německého zdravotnictví jsou jiné, stejně jde hlavně o práci na sobě, kdy terapeuti jsou "pouze" průvodci). Ti, kterým tato zkušenost chybí, budou v pokušení knihu odložit nedočtenou. Ale možná, že díky ní udělají pár krůčků k tomu, aby pochopili stále poněkud stigmatizovaný svět "bláznů", kterým se ale v dnešním bezduchém a odlidštěném světě může stát téměř kdokoliv, kdo ještě ze svého srdce nevystrnadil skutečnost, že je člověk.

minimonisek
30.06.2017

Kniha se četla dobře, nabízí pohled na lidi, kteří mají psychické problémy, ale přesto jejich stavy nepopisuje do detailů. Příjemná oddychovka.

sporran
01.04.2017

Kniha je jen jakési povrchní vyprávění. Nejde do hloubky problému depresí, což jsme právě od ní očekávala. Tak nějak jsem pořád očekávala až od poloviny jsem to vzdala, ale vytrvala. Jako první knížka autorky dobré, ale celkově dobré. Jen bych tomu příběhu asi nedala podtitul o šílenství v časech normálnosti, to mi přijde trochu divné. Šílenství je podle mě ten nejhlubší pocit psychického pomatení, či zoufalství...

fajvka
09.02.2017

Knížka mne bavila a občas donutila i k zamyšlení, napsáno čtivě.

limetka2008
03.01.2017

Průměrně dobrá knížka, dalo se to....

Jerry29
31.07.2016

Po přečtení některých zdejších komentářů jsem na knihu začal pohlížet jako na brak, ale po dočtení knihy se můj dojem rozhodně změnil. Myslím si, že knihu můžou pořádně docenit jenom lidé, kteří si nějakou tou psychiatrickou nemocí prošli nebo procházejí, zejména depresí. Komentář od DominaCZ je naprosto zcestný a pro mě nepochopitelný, až urážlivý.
Kniha je autorčinou prvotinou. Je napsána čtivě, v lehkých dávkách obsahuje i různé odborné informace a celkově na mě působí dojmem, že sama autorka si právě pobytem na klinice prošla. Dojem z knihy snad může kazit jen to, že je psaná skoro až vypravěčskou formou a nemůže se rovnat knihám jiných autorů, ale já ji přečetl za jedno odpoledne a bavilo mě otáčet stránky. Dávám 4*/5, kniha si to dle mého zaslouží.

bidesh
01.07.2016

Průšvih je, když v hrdince začnete vidět sami sebe.

hana1984
20.06.2016

čekala jsem víc,přiznávám

Hella
23.04.2016

Kniha se mi četla dobře, hlavní postava mi nebyla nesympatická (a už vůbec si nemyslím, že by se ostatním bývala vysmívala nebo byl děj prázdný) a docela snadno jsem dokázala chápat její problém (muset, pořád jen muset: plnit očekávání a představy druhých, plnit ubíjející povinnosti a nikde nevidět konec toho tunelu).

medialstar
02.03.2016

Nejdřív mě kniha nebavila, ale zhruba od půlky to celkem začalo být čtivé. S hlavní postavou jsem příliš nesympatizovala, šlo to celé jen jaksi po povrchu, pořád si nepřipouštěla, že je jedna z nich a většině se posmívala. Pár myšlenek dobrých, v některých situacích jsem se našla, ale kniha je spíš pro ty, co sami v sobě s něčím bojují, ostatní asi bavit nebude. Celkově bych uvítala větší sebereflexi, hloubku a ne konec hodný romanci s úšklebkem na tváři.

verulaj
07.02.2016

''Nevěřte všemu, co si myslíte.'' Knize dávám 4 hvězdičky, protože jsem se v ní v nějakých pasážích tak nějak našla a nekdy mozna vic nez bych chtela...a tedy mě donutila přemýšlet. Kniha je podle me napsána čistě bez zbytečností.

Makaja
24.01.2016

Neříkám ani ne a neříkám ani ano, je to jen jedna z mnoha knih, které jsem sice přečetla bez problémů je dočíst do konce, nicméně vím, že už se k ní nevrátím. I přes slibné téma ve mně nezanechala hlubší stopu, žádné emoce - a to je pro mě znamení, že je něco tak trochu špatně.

dominika4703
08.01.2016

Toto se moc nevydarilo... Precetla jsem rychle, protoze dej byl prazdny.

martinami
11.11.2015

Ať si každý myslí co chce. Osobně se mi knížka líbila. Zamyslela jsem se nad svými pocity, kdy chci být sama, občas jsem se v hrdince viděla. Je to jednoduše napsaná kniha od srdce, je to výpověď, že každý z nás tam jednou může skončit a není na tom nic špatného. Člověk si spoustu věcí následně uvědomí.

deadpool
16.07.2015

Zdravím. Nejsem tu proto, abych objektivně zhodnotil knihu, protože jsem ji vlastně ani nedočetl. Nedočetl jsem ji kvůli transfobním poznámkám a vůbec stylu, jakým je psána transgender postava (Ron). A přestože to očividně nikoho jiného ani v nejmenším nesere, považuji za přinejmenším vhodné upozornit případné čtenáře: kniha je transfobní - nedoporučuji lidem se zvýšenou citlivostí na transfobní narážky a diskriminaci genderové identity. Děkuji za pozornost.

stavinohova
20.04.2015

Mě se kniha celkem líbila, je pravda, že jsem se chvílemi prokousávala, ale nakonec jsem byla spokojená. Líbí se mi myšlenka, že jedině v psychosomatické léčebně či blázinci, se může člověk chovat přirozeně jak se cítí :- ) a pak také hláška přítele... teď nevím jak to bylo přesně, ale něco v tom smyslu: "tak pojď, ty můj magore" :-)

zpevSusannah
16.03.2015

Jsem ráda, že se mi tato kniha dostala do ruky. Nevěděla jsem, co mám od ní očekávat... Nakonec mi dala jeden důležitý poznatek a to "Nevěřte vždycky všemu, co si myslíte!".

Ladydwarf
09.02.2015

Knížka je srozumitelně napsaná a čtivá. Je vidět, že autorka ví o čem píše. A doporučovala bych ji k přečtení všem, kteří mají předsudky k duševně nemocným lidem. Bohužel je to utopie,aby člověk se středně těžkými depresemi, odcházel z kliniky v tak dobrém psychickém stavu po pouhých osmi týdnech hospitalizace.

kika 13
31.01.2015

Mě to docela pomohlo v tom,že je třeba si říci,že nic není normální definice co je a co už né je těžká,kdo to určí....

RobertRoberts
13.01.2015

Jsem přesvědčený, že pár minut po napsání tohoto komentáře na tuhle knížku zapomenu. Ne, že by mě mě snad nějak urazila, ale ani mě nijak zvlášť nenadchla. Možná proto, že jsem od ní čekal podstatně víc. Čekal jsem podstatně hlubší sondu do pocitů hlavní hrdinky, ale dostalo se mi jen jakéhosi povrchního vyprávění. Celé to bylo popsáno až příliš jednoduše a autorka ve mně nevyvolala jakýkoliv pocit sounáležitosti, pochopení, nebo jakékoliv jiné emoce. Celé to bylo takové plytké a nezáživné. A především proto na tuhle knížku rychle zapomenu...

LordSnape
19.11.2014

Z knihy je cítit, že autorka ví, o čem mluví, tudíž je jasné, že si něčím podobným prošla, ale za sebe musím říci, že to čtení je takové nijaké. Není to vtipné (vlastně ani nemůže), ale vlastně vás to ani nedojme, protože mi přijde, že tu chybí jakékoliv emoce i když hlavní hrdinka je buď nesmírně protivná anebo zrovna brečí. Říkal jsem si, že to bude zajímavé, když si to přečtu, zatímco sám trávím první týden ze šesti v blázinci, ale prakticky mě to zklamalo svou průměrností a odměřeností.

Mišulenka
30.10.2014

Nebudu se zbytečně rozepisovat. Pro mě to byla přínosná kniha. Ne příběhem, ale fakty. Věřím, že lidem, kteří se léčí s psychickými potížemi, může dodat trošku energie do unavených cév, že to prostě nějak jde...

květáček
17.10.2014

Dobré. Přesně jak jsem předpokládala..

Diorissimmo
24.09.2014

Kniha reflektuje autentické pocity člověka, který se psychicky zhroutil, dostal do těžké deprese a došlo u něj k syndromu vyhoření. Autorka si tím zřejmě sama prošla, popisuje co depresi předcházelo a jak se cítila. Myslím, že hodně lidí s podobnou diagnozou bude vědět, o čem je řeč. Kniha se dobře čte, je to taková reportáž z psychiatrické kliniky, nebo spíš psychosomatické kliniky.

Anne Leyyd
28.06.2014

Kniha se VELMI DOBŘE četla, neměla hluchá místa a byla zajímavá. Poskytla mi spoustu námětů k zamyšlení a uvědomění si toho, že… pojem „normální“ je pojem zcela RELATIVNÍ.

4 hvězdy proto, že jsem čekala ještě něco víc, silnější ukotvení příběhu a jeho smysl, bohatější vyprávění. I přesto vám ale knihu doporučuji, zvlášť pro ty z vás, kteří jste se s tématikou psychicky nemocných ještě blíže nesetkali. Pokud vás témata léčeben a lidí s psychickými problémy zajímají, není podle mě lepší kniha na rozjezd.

kejty91
23.06.2014

zpočátku mě kniha nebavila ale pak se děj dostal do chvil, kdy se od knihy nedalo odtrhnout. Knihu doporučuji hlavně lidem, kteří mají zkušenost s osobami a duš. poruchami.

magnolia
06.06.2014

Napsané to není špatně, ale je to tak nějak pořád o jednom. Zajímavý popis toho, jak to v "blázinci" chodí, jaké jsou nejčastější příčiny pobytu a typy pacientů. Jestli jsem to dobře pochopila, jde o zážitky z ústavu v Německu, ale tady to je asi dost podobné. Něco mi tam chybělo, ale jsou i horší autobiografické knihy - na prvotinu vlastně dost dobré.