Osamělá holubice

Edit 2026: Je to opravdu dobrá knížka, a teď, když z překladu zmizeli všichni ti Joskové a skotáci, prohánějící kravičky kolem Roháčů, kteří mi ve starší verzi od X-Egem neskutečně lezli na nervy, si plně zaslouží těch 5 hvězdiček. A těším se, až vyjde česky i čtvrtý díl, Streets of Laredo.

Tento román se k nám dostal na doporučení, že když si máš přečíst western, tak by to měla být Osamělá holubice. Kniha je to faakt tlustá. :) Začátek se hodně vlekl, pro mě skoro 300 stran :)) dlouhé pasáže vlastně o ničem a kdyby mi drahá polovička neříkala vydrž, za chvíli tě to chytne, tak nevim, nevim, jak bych ve čtení vytrvala. Ale najednou nastal zlom a ani jsem si nevšimla a čtu a čtu a prožívám dobrodružství z divokého západu. Nakonec mi těch skoro 900 stran uteklo tak rychle, že mi bylo líto, že už je konec. Kniha je to dramatická, moc štěstí tam lidé nemají. Určitě si přečtu i další předešlé díly.

(SPOILER) !!! spoilery !!!

můj 2 komentář - dopisuji po roce a půl jako úpravu mého komentáře z 06/24, po druhém "rychlopřečtení" Holubice, kdy jsem knihu znovu sjela poté, co se mi povedlo přečíst první 2 díly pěkně chronologicky...

nečtěte, pokud nemáte za sebou celou sériii a začínáte právě tímto 3.dílem...
nebo raději čtěte ? ať se pak nedivíte ?

No, jelikož autor sám podle dat vydání nejdříve napsal tento 3.díl, nevím, jestli už se k němu nevracel a v dalších knihách vycházel jen ze svých vzpomínek ? a nebo se rozhodl některé postavy vylepšit, a doufal že si to čtenáři s takovým odstupem nevšimnou ?
protože hned v úvodu mě zaujaly nesrovnalosti (možná pro někoho maličkosti, já mám ráda přesnost, takže po mě dost..)

1. Klára... "Jake ztratil veškerou náklonnost, jakmile mu ukázla dveře a vdala se za obrovského koňského handlíře..."
- po přečtení Měsíce nad prérií zjistíte, že Jake Spoon se o Kláru vůbec neucházel..jediní dva vytrvalci byli Bob a Gus...

"V šestnáci byla tak hezká, až se tajil dech, a k tomu bystrá - a kurážná, jak se brzy ukázalo, když při velkém indiánském nájezdu v šestapadesátým , který v těchto končinách patřil k nejhorším, přišla o rodiče. Klára byla tenrát v penzionátu v San Antoniu, ale rychle se vrátila do Austinu a ujala se krámu, který rodiče založili..."

- cože ??? podle Měsíce nad prérií byla Klára tou dobou (zdaleka ne 16letá) vdaná čerstvě za Boba a odjela s ním na svatební cestu do Nebrasky, čímž se katastrofě vyhla... vracet se rozhodně nevracela, o katastrofě se dozvěděla s odstupem, načež Augustovi napsala a pověřila ho péčí o hroby jejich rodičů... takže nemohlo dojít k dalšímu odstavci :

"Augustus měl dojem, že ten rok by ji mohl získat, ale naneštěstí byl tenkrát podruhé ženatý a než jeho manželka zemřela, osamostatnila se Klára natolik, že dobýt ji už nebylo nic lehkého"...
ehm...

takže bod 2, Augustus a jeho ženy... k Augustovým svatbám došlo mnohem, mnohem později (léta), než k celé této epizodě (aspoň podle Měsíce nad prérií...) a taky trochu jinak, než je psáno v Holubici : "obě jeho manželky byly buclatých tváří a spolehlivé letory, žel málo odolné vůči podnebí. Jedna zemřela na zánět pohrudnice hned v druhém roce manželství a druhá na spálu po 7 letech"....
..no, podle Měsíce byla jedna hubená (Nellie) a druhá tlustá (Geneva), a jedna se dožila pouhé 4m po svatbě (Geneva) a druhá zmírá do roka od svatby (Nellie)...

no a pak se dostávám k bodu 3, Maggie...a Call
podle Holubice Call za ní byl pár krát, Maggie se mu vtírala, on ji opustil .."Víckrát za Maggie nezašel, jen ji tu a tam zahlédl na ulici. Narodil se jí chlapec, žila ještě 4 roky a pak umřela. Podle Guse byla poslední rok před smrtí skoro pořád opilá. Nějakou dou byla jedna ruka s Jakem, ale pak Jake odjel..."
- tak toto fakt zabolelo, protože Maggie z Měsíce nebyla vůbec žádná vlezlá kurva, Call za ní docházel dlouho i poté, co se Newt narodil, umřela, když Newtovi bylo 6... a dokonce měli takový "skororodinný vztah", který velice vztahově a emocionálně neobratný Call nedokázal posunout dál.
ano, Maggie jednu dobu "žila" s Jakem, který jí vypomáhal s domácností, zahradou i synkem a staral se oni, když se Call zdráhal víc... a to dokonce v době, kdy k ní na návštěvy chodil Call,
a hlavně vůbec, vůbec to nebyla alkoholička.. zemřela na souchotě, do poslední chvíle se snažíc zajistit a vychovat Newta, kterého si následně nebere mexická rodina, ale Newt se stěhuje na ubytovnu hraničářů...tohle mě až zabolelo... Hodná Maggie, taková Máří Magdaléna... a hlavně někdo úplně jiný, když porovnáte 2. a 3. díl...

4. no a pak samotný Jake - z druhého dílu vůbec nemáte pocit, že by to byl takový nafoukaný hajzlík...prostě děcko, nevycválané tele.. a najednou je z něj taky nědko jiný, kdo ve finále dostane pěknou sodu. A mimochodníci se objevují jako Jakeovo poznávací typické znamení až v Holubici..

no, nevím, trochu (dost) mě to po opakovaném dočtení rozčarovalo...zda si autor už nepamatoval, co psal, nebo to chtěl fakt vylepšit. Každopádně první 2 díly této ságy se mu povedlo mnohem víc vyladit, vyšperkovat..(a teda narvat tam i více násilí..brrr, to bch i oželela)...
třeba tam toho blo ještě víc, mě praštilo mezi oči hlavně toto...
i tak je Holubice skvělá, plná emocí, přátelství a silných příběhů. A jako celkové dílo - smekám. A časem snad zkousnu i ty nesrovnalosti ;)
Nadále doporučuji !

Skvělý, rozsáhlý román, který přesně odpovídá očekávání, která ve čtenáři vzbudí anotace (což bohužel není mnohdy pravdou). Nedá se přečíst za víkend a byla by to i škoda. Vracel jsem se tedy ke čtení po několik dnů a vždy se těšil, až vezmu knihu znovu do ruky. Úžasný vypravěčský styl a jazyk (čímž patří dík i za výborný překlad), vykreslené postavy s jejich příběhy, vlastnostmi a vzájemnými vztahy, poutavé zápletky, napětí, láska, touhy, naděje i zklamání. Doporučuji a zařazuji na svoji VIP poličku.

Po Louisovi L'Amourovi a Cormacovi McCarthym som to už chcela s westernami (pištoľníckymi aj emocionálnymi) vzdať a vtom prišiel tento skvost. Presne ako napísal používateľ tygřík2: krásna literatúra - belles lettres.
A pritom by človek povedal, že taká kravina. Doslova. Banda chlapov ženie kravy cez pol Ameriky. Lenže s tými chlapmi sa tak zžijete, že vám (v prípade audioknihy) ani takmer 50 hodín počúvania nebude stačiť.

Alebo: SPOILER Desať malých černoškov s puncom spriatelených štamgastov putuje divokým západom. A vy to budete hltať tak pažravo ako oni Gusove lievance. KONIEC SPOILERU

Konečně, po delší době, doslova a do písmene: tohle je KRÁSNÁ literatura.
Osamělá holubice mě chytla do lasa a nemohla jsem jinak než jít s ní, absolvovat celou cestu a ani na chviličku se nenudit. Myslím, že to nepotřebovala, přesto jí interpret audioknihy ještě trochu krásy přidal.

(SPOILER) Příliš rozvleklé vyprávění. Dovedl bych si představit, že při menším počtu stran by kniha na mě působila lépe. Celkem mi vadilo, že pokaždé, když už to vypadalo na zajímavější děj, tak osoba "upadla do bezvědomí a probrala se zpátky v táboře". A zase se jen putovalo.

Tak tohle bylo dlouhé a smutné čtení. Ne, že by se na "Západě" v té době takové věci neděly, ne nadarmo se mu říkalo "Divoký", ale v této knize toho zmaru, deprese a smutku bylo na mě přespříliš.
Přesto jsem si, alespoň do určité míry, tu cestu z jihu Texasu na úplný sever Montany užila, protože jsou to kusy země, kterou znám a mám ráda. Popisy přírody vystihly dokonale, jak se krajina s cestou proměňovala. Popisy jednotlivých postav byly zase velice plastické a pěkně prokreslené. Dokonce až příliš, protože jsem si řadu postav oblíbila a o to smutnější pak bylo loučení s nimi. Prožívala jsem tedy s Klobouckou partou atmosféru doby dávno minulé, kterou tak ráda nasávám.
Moc dobře jsem věděla, jak se museli kovbojové cítit, když v Llanu vyprošťovali dobytek z trní a roští, vždyť jsem si dvě taková malá trnitá roští ocotilla od soutoku Rio Grande a Rio Pecos dovezla. A jak na ně chvílemi nadávám, když se mi do nich zamotá lem šatů a já shodím květináč s mnou velmi ceněnými rostlinkami. V tom bych dobytek s jeho tvrdohlavostí hnát nechtěla. Navíc ten texaský dlouhorohý, z toho jde respekt, přestože mám kravami nějaké ty zkušenosti. A na severu u Bighorns jsem si úplně vybavovala ty rozlehlé pláně plné trávy a pelyňku, byť jsem je poznala v jiném ročním období.
Jen ty příběhy kdyby tak smutné nebyly...

S touto knihou jsem měl z počátku velké potíže a chtěl ji několikrát trvale odložit. Toto se mi zatím nikdy nestalo. Důvody: rozvleklé, doslova ukecané pasáže a nezáživné konverzace. Vytrval jsem jen díky recenzím a info o úspěchu filmové (TV series) verze. Pak mne ale naštěstí text zaujal a já vydržel až do konce, ač ne moc radostného. Rozhodně nelituji. Oceňuji zřejmě docela autentické vyobrazení drsných dobových poměrů, vykreslení psychologie tolik rozličných "westernových" postav a zejména plastický popis krajin US Západu.

02.06.2025

Zbytečně, ale opravdu zbytečně, dlouhé. Z počátku jsem si poslech užívala, ale kolem 20té hodiny mi už byl příběh celkem jedno. Má oblíbená floskule "méně je více", platí i tady :o) Dost jsem bojovala s tím knihu odložit. Nakonec jsem jí zdolala, ale u vytřžení z románu nejsem. Nejspíš zkusím tu zmiňovaný seriál :o)

Několikrát jsem přemýšlela,jestli knihu neodlozit. Skoro celou první půlku se mi nedařilo se začíst, pořád jsem čekala to něco a ono pořád nic. Přišlo mi,že se nic neděje, vše se táhne. Druhá půlka knihy už se četla hezky,ale že bych z toho byla úplně nadšená, to nejsem. Ani nemůžu říct, jestli prokousat se první půlkou za tu druhou stalo. Při čtení jsem si říkala,že by byla fajn mapa, aby čtenář věděl,kde kdo je. Celkově docela zklamání.

Po dočítaní som možno poprvýkrát začal chápať "amerikáncov" aj s ich pre nás nepochopiteľnou - poburujúcou mentalitou.
Skvelé, epické, jedinečné, ľudské v neľudskom svete, skvost žánru aj mimo žánru.
Čestné miesto vedľa "Muže se srdcem kovboje"

Nedočítané, aj nedopočúvané, ale seriál to zachránil! :)
Nie nadarmo sa vraví "do tretice všetko dobre", aj keď bez knihy. :D
Na Osamělou holubici, ktorá je považovaná za jednu z najväčších dobrodružných, milostných a westernovských klasík som sa strašne tešila a áno, mala som veľké očakávania, veď pre boha tá kniha váži toľko, čo môj mini ruksak. :D

Má toľko pozitívnych ohlasov, že by som potrebovala ďalší rok života na ich prečítanie a precítenie. :D Lenže.. na moje nemilé prekvapenie mi vôbec nesadla a nedokázala som ju dočítať. :(
Bolo to neskutočne únavné, nekonečné dlhé, nezáživné a nudné. Ani humor jedného z hlavných kovbojov to nezachránil a vždy to prevalcovali 4 najčastejšie skloňované slová, ktoré budem mať už do smrti vypálené do mozgu:
1 - facka, ktorú jedna radosť rozdávajú chlapi ženám, lebo je to „normálne“ (ani nebudem písať, ako ma to vytáčalo)
2 - slovo kurv., ale nie ako nadávka ala úľava od bolesti, keď v prudkej zatáčke zakopnete o sedačku v domnienke, že ste rýchly ako hviezdna strela, ale ako hanlivé oslovenie prostitútok na starom prachom zasypanom americkom západe (a vlastne všade až dodnes)
3 - chľast
4 - kone
Nemienila som sa ale vzdať. :D

Chcela som vedieť o čom ocenený román je (stále v šoku z toho, že mne, milovníčke westernov a všetkého, čo je spojené s koňmi, rančmi a indiánmi má ujsť najveľkolepejší príbeh o kamarátstve, láske, strate a ťažkom živote v Amerike koncom 19. str.).
Ako druhý pokus som zvolila dlho očakávanú audio verziu, ale aj pri nej som strácala pozornosť a rýchlo sa začala nudiť. :/

Nechápala som, čo sa deje a začala som byť zúfala. Lenže túžba ešte neznamená, že sa realita vydarí. Tentokrát nebudem frflať, ani tvrdiť, že kniha a jej audio sú zlé. Musela som iba prijať fakt a zmieriť sa s tým, že jednoducho nie sú pre mňa.
Začala som googliť, do akého formátu sa mestečko Osamělá holubice ešte prevtelilo a našla som 4 dielny seriál z r. 1989.

Po prvej časti to síce vyzeralo tak, že sa vyprdnem aj na ten, ale potom to prišlo a za jeden deň som zbúchala zvyšné 3 časti a odpálilo ma do krajiny veľkej spokojnosti a sveta uplakaných očí a prázdnoty z veľkej straty! Sakra, bolo to výborné!

Môj ďakovný list by sa asi k režisérovi nedostal, ale drahí čitatelia alebo milovníci starších seriálov z podobného prostredia, máte sa na čo tešiť. Neviem, či môžem hodnotiť knihu, keď som ju nedočítala a zasekla sa presne v polovici, ale verím, že v 80-tých rokoch sa natáčalo v duchu celého románu. Nedalo mi to a prečítala som si posledných pár strán, ktoré mali trochu iný koniec ako posledná seriálová polhodinka, ale ak obľubujete tento žáner a radi sa pozriete na mladšie roky výborných hercov ako Robert Duvall, Tommy Lee Jones, Danny Glover, či charizmatickej Anjelici Huston, choďte do toho!

Urevaná, dojatá a s pocitom, že sa chcem k príbehu vrátiť, no nedá sa, som sa odula jak malý fagan a išla radšej spať. V duchu som však tlieskala za neskutočný zážitok, ktorý si plnohodnotný román zaslúži. :)
Neprekonal síce môj top - Tanec s vlkmi, ale som rada, že si ku mne našiel cestu a obohatil ma hĺbkou a charakterom sympatických hrdinov a neskutočne dobre vystavaného príbehu.

Teraz som už iba vyžiarlená na každého, komu spisovateľov štýl písania sadol a užil si čítanie. To nehovorím o tých, ktorých to ešte len čaká. :D

A že kniha získala Pulitzerovú cenu? Pulitzer sem, Nobelovka tam, u mňa žiadne ocenenie nezaváži a rozhodne nevyberám podľa toho, veď vidíte, ako som s knihou dopadla, ale na príbeh nikdy nezabudnem!

Tento román mi dal docela zabrat, asi už jsem si odvykla číst knihy o tolika stránkách? Ale zase na druhou stranu musím uznat, že příběh mne upoutal dost brzy a já jsem po určité době knihu četla v podstatě v kuse a odkládala ji jen, pokud to bylo nutné.
Na závěr proto dávám pět hvězd a doporučuji.

Jak bylo napsáno na obalu i tady níže v komentářích: "Pokud si máte přečíst jen jeden western, přečtěte si Osamělou holubici." Dokonale vystihuje tamní atmosféru doby.

900 stran o kráse, ale i brutalitě Divokého západu, kdy se dva bývalí hraničáři (rangeři) - Augustus "Gus" McCrae a Woodrow Call - vydávají na svou poslední dobrodružnou cestu z městečka Osamělá Holubice v Texasu až do Montany, kde chtějí založit ranč. Těžko věřit a i si představit, jak tato cesta musela vypadat s tisícovkami kusů dobytka a pár honáky.

Skvěle vykreslené postavy, které jsou komplexní a lidské. Autentické zachycení života na americkém západě v 19. století. Vynikající dialogy a hluboké filozofické podtexty. Drsná realita kombinovaná s poetikou přátelství a nostalgie. - to jsou důvody, proč je kniha oblíbená tak, jak je.

Těším se na další díly ze série, jen škoda, že je nebudu číst v chronologickém pořadí.

Kniha mě naprosto vtáhla a ani nevím, jak rychle tolik stran uběhlo. I mě mrzelo, že to skončilo a klidně by mohlo být dalších 800 stran :-)

Kdybych měl knihu dostatečně ohodnotit, musel bych napsat komentář obsáhlý tak, jako je obsáhlá tato kniha a určitě by to nebylo takto čtivé, proto se raději nebudu více rozepisovat. Napíšu jen, že je to asi to nejlepší, co jsem kdy četl a u žádné jiné knihy mě tolik nemrzelo, že jsem se dostal na konec a nejraději bych začal číst znovu. Jak bylo na obalu napsáno: Pokud si máte přečíst jen jeden western, přečtěte si Osamělou holubici. Naprosto přesné a vystihující a ať preferujete jakýkoliv žánr, tuto knihu rozhodně doporučuji.

Příběh z historie Spojených států v půlce 19. století ze začátku osídlování Montany. V té době se v naši staré Evropě narodil Franz Liszt, Jules Verne a L. N. Tolstoj, v rakouském císařství bylo zrušeno poddanství, Luis Pasteur zvítězil nad vzteklinou, Napoleon utrpěl u Waterloo drtivou porážku… Představa, že někdo vezme koně a tisícovku dobytka z horkem nedýchatelného Texasu a s několika honáky a stopaři se rozhodne jenom na základě jediné ústní informace najít nové živobytí v krajině, kde se lépe dýchá a jsou tam lepší pastviny... pouhých 3300 km … přes Oklahomu, Kansas, Nebrasku a Wyoming až do bájné Montany… wow. Samozřejmě je jejich putování okořeněno mnoha událostmi, jelikož počasí, geografické podmínky a sem-tam i nějaký zloduch kladly na cestovatele hodně vysoké nároky a neobešlo se to bez ztrát. Nelze opomenout ani na strach z indiánů, kdy nešlo jen o boje s nimi, ale také setkání s indiány vyhublými a zuboženými, kteří umírali hlady. Jejich hlavním zdrojem bílkovin byly bizoni a američtí kongresmani je nařídili zákonem plošně zabíjet. Wiki napověděla, že v té době byl jejich počet odhadován na 60 milionů, ale postupně se z nich stala ohrožená zvířata. Víme, že důvodem byla půda, tu chtěl bílý muž. Indiánská otázka ale není stěžejním tématem knížky.
Hlavní postavy jsou krásně vyprofilované, nechybí ani postavy ženské, byť jejich příběh není zrovna z červené knihovny, celkově jde o 900 stran a i při tom rozsahu je čtenář udržován v napětí.

Zatím pro mě první kniha od autora, ale rozhodně ne poslední;)
Kdyby to bylo možné, přečetl bych knihu v jednom kuse, jak mě příběh a postavy zaujali.