Orel a havran II. díl

Orel a havran II. díl https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/49071/bmid_orel-a-havran-ii-dil-T5l-49071.jpg 4 12 2

Orel a Havran série

< 2. díl

Strhující příběh z dob rozkvětu římského impéria za vlády císaře Claudia. Caradoc se svou rodinou se ocitá v zajetí římského imperátora Claudia, který jim kupodivu udělí milost. Nicméně barbaři v Británii pokračují v nájezdech na římské pevnosti a města. Budou nakonec úspěšní ve svém boji za nezávislost? Zvítězí hrdost a pýcha barbarů?... celý text

Žánr:
Literatura světová , Historické romány

Vydáno: , Perseus
Originální název:

Eagle and the Raven , 1978


více info...

Přidat komentář

nicolettkaa
29.04.2021 3 z 5

Při čtení prvního dílu jsem si říkala, zda se vůbec do pokračování pustím. Ale jo, nedalo mi to a musela jsem vědět, jak to vše skončí (i když z historického hlediska to bylo jasné). Druhý díl mě bavil o něco více než ten první, přesto mi i zde přišly některé odstavce tak nějak navíc. Jsem ráda, že jsem to přečetla celé, ale znovu bych se do této dvoudílné ságy už nepouštěla.

"Svoboda, takové prosté slůvko, taková malá žádost, a přesto touha po ní užírá člověku duši."

braunerova
19.10.2015 5 z 5

(SPOILER) Knihy Pauline Gedge pro mě mají zvláštní kouzlo. Asi je to tím, že autorka na jedné straně pravdivě popisuje historické události, na straně druhé k nim přidá krásný příběh, který se MOHL stát. V jejích knihách nenajdete žádné supermany, kouzelné kočky ani magické síly. V jejích románech vystupují obyčejní lidé, kteří kdysi žili své neobyčejné životy a zanechali nám v dějinách jejich stopu.
A jak dopadli naši hrdinové? Slavná řeč Caradoca k římskému senátu vešla do dějin a on sám strávil zbytek života v Římě. Jeho dcera Gladys si vzala senátora Rufa Prudense a z obou se stali křesťané. Královna Cartimandua nakonec svou válku s Venutiem prohrála a utekla k Římanům, o jejím dalším osudu prameny mlčí. Venutius vyvolal ještě druhé povstání a byl opět poražen

"Rozloha a moc Římské říše byla větší, než si kdy ve své domýšlivé naivitě představoval, a za tmavých, požehnaně tichých nocí sedával se zkříženýma nohama ve své cele a žasl nad vlastní troufalostí a šílenou odvahou se tomu všemu postavit. Koneckonců nebyl nic víc než obtížný hmyz, který nesmyslně bodá apatického obra s hroší kůží. Obr se párkrát bezvýsledně podrbal, ale pak ho chytil a smetl."