Opuštěná společnost: Česká cesta od Masaryka po Babiše

24.09.2018:
Mnohé tesat do kamene!
Problém je, že se i ty dnes platná moudra měla tesat do kamene už (třeba) před stopadesáti lety, ale doteď se nejen že nic nevytesalo, ale na mnohá z nich se úplně zapomnělo, či se dokonce šlo/jde úplně opačným směrem.
RESPEKT
-------------------
A FEW YEARS LATER:
Tak nejen že se do kamene nevytesalo vůbec nic, ale ještě větší problém je to, že se pod nánosem s....k pravděpodobně ztratil i ten kámen, do kterého by se dalo něco vytesat.

Toto by malo byť povinné čítanie.

Napsáno před osmi lety, ale platné pořád.

27.06.2025

Doporučuju všem si přečíst/poslechnout. Někomu bych to doporučil víc, ale bojím se, že zrovna takoví by knížku odmítli, nepřipustili si prezentované idee a odsoudili autora. Škoda...

Ano Eriku, vytesat ! mnoho slov z vaší knihy, ovšem nikoli do kamene, nýbrž do srdce národa, lépe řečeno, lidí. Jsme sice vnitřně opuštěná společnost, ale v dnešní době jsem na naši politiku více hrdý, protože konečně mluví a hlavně jedná věcně v kontextu dějin Evropy. Což se předlouho nikomu z našich politických elit nepodařilo. A to i přes ty hromady přešlapů a chyb. Až si v této zemi lidé uvědomí fakt, že občan = stát, možná se z nás nakonec stane malý šťastný národ.

Jak napsat komentář, abych se neopakovala a případně nevypadala, jako, že opisuji myšlenky z komentářů pode mnou. Sice jsem se o to pokusila, ale pak komentář smazala- vše podstatně je uvedeno níže a za mě komentář patrik.Z, spolu s komentářem Loxias - víc netřeba psát.

Dalo by se rict tesat do kamene a v tomto pripade celou knihu. Tohle by mela byt povinna cetba, z tohodle by se melo maturovat. Velmi dobre zmapovane tendence v nasi spolecnosti, ktere takhle shrnute v jedne knize pusobi az mrazive.

Dobrý popis české společnosti a vzorců chování, které se vlastně pořád opakují a vrací nás v dějinách opět na ten pomyslný začátek (nebo konec). Ale člověk se vlastně nic extra nového nedozví.

Zajímavý náhled na českou společnost s připomenutím historie, ze které jako by se nikdo nepoučil … místy poměrně těžké čtení, ale určitě nutí k zamyšlení.

Zajímavé a (taky trochu smutné) je jak se vzory chování lidí a historie vlastně pořád opakuje. Posloucháno jako audiokniha, super přednes. Ne všechny myšlenky z knihy vnímám stejně (např. extra pozitivně hodnocená migrace), ale celkově hodnotím kladně a myslím si, že by knihy jako takto měly být povinné na školách. Ne brány jako absolutní pravda, ale jako jeden ze zdrojů pro utvoření názoru.

Dobrý text, ale bohužel jsem pociťovala, že už je to prostě pár let, co byl aktuální; všem úvahám logicky chybělo dotažení do dnešního dne. Navzdory tomu hodnotím kladně, trochu jsem se zorientovala v politice dob, které jsou natolik nedávné, že se v dějepisu neučí, ale natolik dávné, že jsem je nezažila...

Opuštěná společnost od Erika Taberyho je knihou, která nabízí zajímavý pohled na cestu politické reprezentace Česka a Československa od počátku první republiky po současnost. Skvěle popisuje historicko-společenský kontext a jeho vliv na politiku v různých obdobích našich dějin. Rozebráno je i pozadí některých důležitých politických událostí a kauz, a to včetně často skryté motivace a vazeb na další osoby a subjekty. Autor se také věnuje populismu, střetu generací, vlivu sociálních sítí a konspiračním teoriím. Těmto tématům však věnuje pouze několik stránek a spíše tak klouže po povrchu, nicméně některé zajímavé myšlenky v nich padnou. Kniha se nevyvarovala některým nepřesnostem a chybným předpokladům zejména v oblasti rozvoje a migrace. Např. uvádí, že rozvoj v domovské zemi omezí emigraci. Ve skutečnosti je to složitější a v počáteční fázi vede rozvoj v domovské zemi spíše ke zvýšení emigrace. Celkově však kniha veskrze dobře analyzuje kontext a pozadí problému, na které se zaměřuje a podporuje svá tvrzení přesvědčivými argumenty.

Spousta zajímavých informací, ale většina obsahu je plkání bez hlubšího významu.

Knihu jsem četla "ušima" a toto zpracování je naprosto skvělé - pánové Dvořák a Trojan se výborně doplňují a dodávají obsahu nemalou přidanou hodnotu.
Obsah knihy se zabývá vývojem novodobých dějin a lze jen doporučit, přestože jsme v r. 2023, rozhodně vybízí k zamyšlení. Pro některé předkládá informace známé, pro ostatní je to skvělá příležitost se s nimi seznámit v ucelené a srovnané formě.

Opuštěná společnost na první pohled vypadala slibně. Jakmile jsem jí však postupně proplouvala, v pravidelných vlnách se ke mně dostavovalo zklamání - jak zpracováním, tak i samotným obsahem. Popravdě nedokážu jasně vyjádřit, co jsem od knihy prvně očekávala, ale toto rozhodně ne. Autor knihu pojal jako úvahu doplňovanou citáty a útržky z rozhovorů světoznámých lidí, což by mi nevadilo, ale příčilo se mi, že namísto zajímavých a postřehu hodných informací v kapitolách více rozebíral ty nezáživné a občas i zbytečné věci.

Přiznám se, že jsem non-fiction literatuře, která by reflektovala současné politické či společenské dění, nikdy moc nevěnovala pozornost. Ale tahle kniha zněla prostě zajímavě. Navíc audioknihu, kterou jsem poslouchala, namluvili mí oblíbenci Jiří Dvořák a Ivan Trojan, tak jsem si řekla, že tomuto titulu dám šanci. A nemohla jsem se rozhodnout lépe, protože tenhle titul se s největší pravděpodobností zařadí mezi top knihy, které se mi letos dostaly do rukou/do uší.
Opuštěná společnost přináší velmi srozumitelný náhled do posledních cca 120-150 let našeho politicko-společenského života, který je tu zasazen do širšího kontextu evropského i světového dění. Kdo se politikou a společenským děním zabývá pravidelně a soustavně, tomu kniha možná nepřinese tolik nových informací. Ale pro mne jako pro člověka, co v některých věcech trochu tápe, to byl rozhodně zajímavý poslech, kdy se pro mne řada věcí konečně dostala do souvislostí a řada věcí tak pro mne najednou získala na srozumitelnosti, za což panu autorovi děkuji. Kniha mi byla blízká i v tom, že pan autor (zdá se) zastává podobné názory a hodnoty jako já.
Audioknižní podoba se povedla na výbornou. Pánové Dvořák a Trojan měli v interpretaci zcela jasně rozdělené role. Zatímco Jiří Dvořák namluvil text samotného Erika Taberyho, Ivan Trojan namluvil citáty, kterými Erik Tabery proložil a také podložil své názory.
Je to jedna z těch audioknih, kterou si budu určitě chtít přečíst i v tištěné podobě. Za sebe určitě moc doporučuji.

Zajímavé. Plno myšlenek, informací a faktů. Celkový dojem je výborný. Je to novinář, má očekávání byla nízká, byl jsem překvapen úrovní myšlenek i argumentací, množstvím odkazů. Míst, která by vyloženě negativně vyčnívali, moc nebylo. Ale jsou, např. klasická novinářská zkratka na straně 122, která dává na roveň "není objektivní" s počtem kritických zmínek.
Kniha se snaží vysvětlit chování české společnosti na historii české společnosti. Autor si zbožtil do značné míry demokracii, ale to je tak masově rozšířený jev, že nemá smysl to řešit. Závěr je dobře vyargumentován, dává smysl.
Kniha přese všechno je velmi hodnotná, přes výše uvedené výhrady doporučuji.

Číst tuto knihu na přelomu roku 2022 a 2023 v průběhu prezidentské kampaně a následných voleb nového prezidenta, v době války na Ukrajině, po pandemii, na ni vrhlo zcela jiné světlo a spousta věcí získala ještě daleko širší kontext a hloubku. Jednoduše úžasná a nadčasová esej, která komentuje a ilustruje náš národní vývoj. Spoustu faktů nasvěcuje, pomáhá pochopit, proč jsme jako národ takoví, jací jsme... Pokud má tedy někdo zájem "jít ke kořenům", pak nelze než tuto knihu doporučit.

...

"Pro další vyprávění jsou tyto poznatky našich předků podstatné. Ukazuje se totiž, že jsme založili dvě tradice. Jednu definovali velcí mužové jako Havlíček Borovský, Masaryk (a později Havel), ta stojí na hodnotách. Pak je tu druhá, kterou definujeme my všichni, a ta stojí na emotivním přístupu - malém zájmu občanů o pollitiku, které využívají některé politické strany a různí kariéristé k vlastním cílům. Tyto tradice se spolu tvrdě střetávají.
Když je období klidu, všechno vlastně běží, jak má. Ve chvíli, kdy se ale přbilíží nějaký vážný problém, najednou se hraje o přežití demokratického systému. A i když ony problémy mnohdy přicházejí zvenčí, nikdy nesmíme zapomínat na chyby, kterých jsme se dopoouštěli u nás doma. Slavný histork Josef Pekař při debatě o české tradici o odkazu Jana Husa připomínal právě naši vlastní odpovědnost. 'Smysl' českých dějin je, že Čechové, kdykoli se dopracovali vysoké úrovně svobody a samostatnosti, podvrátili sami obojí vzápětí nedostatkem rozumné umírněnosti - a to jak v oboru života politického, tak duchovního," napsal roku 1925 do Národních listů."

Závažná témata srozumitelnou formou. Dnes snad ještě aktuálnější, než v době vzniku. Měli bychom se věnovat věcem veřejným a snažit se jim porozumět.
Jako audiokniha skvěle zpracované.