Opuštěná společnost

od:


KoupitKoupit eknihu

Česká cesta od Masaryka k Babišovi.
Žijeme v době, kdy jeden lživý příspěvek na Twitteru či Facebooku má větší dosah než systematická práce investigativních novinářů. Posilují populisté, kteří sbírají body kritikou establishmentu, i když sami mají z vlastního elitního postavení dlouhodobý prospěch. Výdobytky demokracie jako svoboda slova či nezávislost médií jsou necelých třicet let po listopadu 1989 zpochybňovány.

Šéfredaktor týdeníku Respekt popisuje dobrodružnou českou cestu od vzniku republiky po současnost a zasazuje dnešní politické a společenské události do historického a evropského kontextu. Je to svým způsobem rozmluva s minulostí o naší budoucnosti, v níž myšlenkový rámec dávají autorovi úvahy K. H. Borovského, H. G. Schauera, T. G. Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Václava Černého, Jana Patočky, Erazima Koháka či Václava Havla. S odkazem na velké kritické duchy demokratické tradice Tabery jasně ukazuje, že rizikům přítomnosti se nejlépe čelí nikoliv panikou, ale chladnou hlavou a rozhodností.

https://www.databazeknih.cz/images_books/35_/350190/opustena-spolecnost-C20-350190.png 4.7603
Žánr:
Literatura naučná, Politologie, mezinárodní vztahy, Sociologie
Vydáno:, Paseka
více informací...
1. vydání originálu:2017
Počet stran:280
Vazba knihy:měkká / brožovaná
ISBN:978-80-7432-849-7
Nahrávám...

Komentáře (150)

Přidat komentář
000nugatovej
včera

Děsivé, kam jsme se od nedávného vydání téhle knihy zase posunuli. Podívejme se jen na jeden aspekt, na který Tabery upozorňuje: "... jsou to právě slova, která mají potenciál měnit svobodné společnosti v totalitní." (str. 259). Nové je slovo "čučkaři" použité při hodnocení vlastní tajné služby prezidentem. V novém kontextu je sousloví "novinářské hyeny" jako ohodnocení práce investigativců, kteří upozornili veřejnost na podivnosti zoufalého volání o pomoc ze strany premiérova syna. (Premiér mu posléze účinně "domluvil", takže mlčí tak, že se k němu nemůže dostat ani policie, kterou před tím žádal o komunikaci.) "Porušení rovnosti před zákonem" je zase v agrofertním slovníku zastavení dotací, jejichž přidělení sobě samotnému na úkor malých zemědělských podnikatelů mohl ovlivňovat jejich konečný benefient. Je to jízda...

DuchDoby
předevčírem

Ač se vším nesouhlasím, tak musím říct...skvělá práce.
Velmi zajímavé čtení o vývoji politiky v Čechách.
Akorát není novinka, že Zeman s Babišem jsou jen...slušně řečeno - sráči.

u_marketa
13. prosince

Skvělé shrnutí historie, skvělý rozbor sporných momentů - tahle kniha vám dá kontext, aniž by vám podsouvala názor. Ten si ale díky ní mnohem lépe utvoříte sami, protože autor za vás našel prameny. Jak už tady někdo psal, ztrácíte-li se trochu v informacích a dezinformacích (není divu), tahle kniha vám poskytne velmi dobré vodítko.

Samarkand
07. prosince

Kdybych tvrdil, že se mi kniha stoprocentně líbila, musel bych nejspíš být tak trochu masochistou... Místy mi z ní bylo fakt smutno, ale místy jsem se docela bavil. Každopádně myslím, že mi kniha v celku otevřela oči a rozhodně ji mohu, v dnešní době plné desinformací, s čistým svědomím doporučit.

montik_m
06. prosince

Vlastně ani nevím, jestli mám knihu hodnotit jako kvalitní nebo špatnou? Dobrá je v tom smyslu, že autor musel prokázat dobrou orientaci v literatuře i v historii, špatná je v tom smyslu, že se neubránil "vykladačství". Každý jedinec hodnotí události ze svého pohledu, to je přirozené, ale tím riskantnější. Kvalitní literatura vám, dle mého názoru, žádné takovéto "naservírování" a "předžvýkání" nenabízí, kvalitní literatura vám nabízí především ověřená fakta a zcela obecné zásady, o kterých lze vést spor, nicméně celá řada těchto zásad za dobu trvání lidské existence dostatečně vykrystalizovala a je všeobecně přijímána jako platná. Nové formulace jsou potřebné především u nových událostí a jevů. To je ona neznámá oblast. Stejně tak revize, protože to, co bylo platné před sto lety, dnes platit nemusí kromě oněch zmíněných obecných hodnot. Ty se ostatně lidem lépe posuzují, protože jejich poselství je jasné, jednoznačné a lze se k němu snadno přihlásit, anebo ho zcela odmítnout. Osobně před "vykladačstvím" varuji, protože je mnohdy účelové a je věcí osobního náhledu. A nikdy nemůžete vědět, jaké cíle dotyčný člověk sleduje. To v jaké se aktuálně nachází situaci, neznamená z hlediska budoucnosti takřka nic. Dle mého názoru se i pan Tabery účelového výkladu mnohdy či alespoň částečně dopouští. A to je pro mě jen jiná forma manipulace. Lze se totiž ptát, proč pan Tabery knihu vydal? Chtěl prospět, chtěl prezentovat své názory? Dávám proto přednost přiznání a to úplnému. Hodnotím tedy lépe knihy, v nichž autor nekombinuje vlastní návod v kontextu obecných formulací - t.j. "nevykládá", ale sám za sebe bez dalšího otevřeně prezentuje pouze svůj pohled na svět. Je to upřímnější a víte, jak si stojíte. Druhý protipól pak vidím ve filozofickém pojednání, které si klade otázky akcentující morálku a správnost, postojů nebo cílů. Umění obecnosti samozřejmě není lehké, mnoho knih na toto téma bylo již napsáno a netěší se příliš velkému zájmu, protože jim často nutně schází konkrétní příklad. Ale na druhou stranu nemanipulují, nepřiřazují a jsou méně zatíženy osobním pohledem. Závěrem lze tedy říci, že to, co si čtenář musí rozhodnout, je, do jaké míry je Opuštěná společnost spíše Opuštěný Erik Tabery? Při čtení knihy jsem se osobně dokonce dostával do stavů, kdy jsem sice souhlasil s kladným či negativním hodnocením konkrétní situace, a tento názor jsem zastával ještě před samotným seznámením s textem, ale předložené důvody pro mě vyzněly jako natolik zaujaté či z pozice E. Taberyho osobní, až jsem si kladl otázku, jestli bych svůj celkový pohled neměl zcela přehodnotit? A to rozhodně nejsou stavy, do kterých bych se chtěl dostávat. Ani v takovém vyznění nevidím další přínos. Ostatně novinář by dle mého měl uveřejňovat především pravdivé informace, které jsou v různé míře komplikovanosti nedostupné. Hodnocení těchto informací by se měl pokud možno vyvarovat. Hodnotový žebříček by měl být vštěpován v rodině, ve škole, popř. samostudiem. Pak může nastat ideální a nikdy zcela realizovatelný stav, že každý jedinec bude schopen posoudit jemu předkládané bez dalšího, občasně značně účelového, výkladu.

fifoj8786
29. listopadu

Analytické, ale příjemně čtivé. Autor nijak výrazně nepodsouvá, pouze staví historii do souvislostí. Akorát mě trochu mrzí, že jsem se ke knize dostal až koncem roku 2018. Zajímal by mě autorův popis letošních událostí.

Rawen616
27. listopadu

Podnětné zamyšlení nad tím, kam kráčí a jakými cestami kráčela česká společnost. Nemusíte se vším souhlasit, ale idea je dobrá a bylo by dobré jí dál rozvíjet. Víc nemá cenu psát, tohle je zkrátka dobré si přečíst a udělat si názor. Nedělal bych z toho povinnou četbu, jak zaznělo v komentářích níže, to by mohlo celé myšlence spíš ublížit. Ale mohu ji rozhodně každému vřele doporučit.

anna0480
22. listopadu

Výborná kniha o naší historii, počínaje první republikou a úvahami nad naší budoucností konče. Tabery v knize popisuje nejen důležité momenty a politický vývoj, ale i naší společnost jako takovou. Kniha je napsána velice čtivě a já bych byla strašně ráda, kdyby si jí (nejen) mladí lidé přečetli. Už jen z důvodu, že na moderní dějiny se ve školách moc nehraje - snad ze strachu ze správné interpretace, co já vím - a tímto způsobem by se mohli nenásilnou formou dozvědět něco o naší historii v souvislostech. Protože i jak je zmíněno v knize, je strašně důležité, abychom se zajímali o svět kolem sebe, abychom nebyli laxní a nebylo nám vše jedno. Zvlášť v časech, jako jsou ty dnešní.
Kniha je plná spousty zajímavých myšlenek od různých autorů, chtěla bych zde pro příklad zmínit úvahu H.G. Schauera, který tvrdil, že národ jako takový musí pojit i něco jiného než jen stejný jazyk či obývané území. Abychom se opravdu mohli považovat za jeden národ, měli bychom mít společnou ideu. Věřit ve stejné věci. Což se podle mého už nějakou dobu v Čechách neděje a společnost se místo toho dělí na oddělené tábory, které si spolu nejen že nerozumí, ale ani rozumět nechtějí. Samotný fakt, že tu už několik let není osoba, v nejlepším případě by mělo jít o hlavu státu, která by onu mravní ideu reprezentovala, snad ani nemusím zmiňovat.
Při čtení mi bylo kolikrát smutno z toho, jaký národ vlastně jsme. Tabery nás popsal naprosto trefně. Celkově všechna v knize zmíněná témata jsou aktuální a tím spíš bych každému doporučila si jí přečíst.
Samozřejmě se občas do textu promítají Taberyho osobního postoje, to se ale asi dalo očekávat. Není to ale časté a většina kapitol obsahuje shrnutí faktů a úvahu nad nimi.

Kniha je skvělým čtením pro lidi s otevřenou myslí, pro lidi, co jsou schopni kritického myšlení. Nejhorší ale je, že ti, kteří by si něco podobného přečíst skutečně potřebovali, se ke knize nikdy sami nedostanou. (...)
Já dávám pět hvězdiček. Není nic, co bych vytkla.

“Kdybychom v Česku vynaložili stejnou energii na řešení problémů, jakou vynakládáme na hanění názorových oponentů, byli bychom nejúspěšnější společností na světě.”

Blue
19. listopadu

Erik Tabery se tu jeví jako bystrý a kultivovaný pozorovatel a komentátor, zároveň je ale zcela jasné, že pozoruje a komentuje z určité pevně zakotvené pozice. S mnoha názory se jistě dá souhlasit, jsou tu ovšem i některé, které by bylo možno z jiné pevně zakotvené pozice stejně bystře a kultivovaně vyvracet. Je to ale nepochybně zajímavé a podnětné čtení.

jana4920
19. listopadu

tato kniha opravdu stojí za přečtení, ale hlavně vede k zamyšlení

Gaudericus
17. listopadu

Dlouho jsem si v duchu při čtení říkal, že ET jen shrnuje a díky velkému přehledu i prohlubuje myšlenky, na které jsem si už přišel sám. Nepřišel sice žádný "šokantní" okamžik prozření, ale celkově mě nakonec kniha zasáhla víc, než jsem čekal. Je více než symbolické, že jsem ji dočtl právě dnes.

Michalka98
17. listopadu

Skvělá, aktuální kniha, která by měla být povinnou četbou. Souhlasím s většinou názorů pana autora a tam, kde se naše názory liší, oceňuji to, že si svá stanoviska dokáže obhájit pomocí rozumných argumentů. Kniha právem získala ocenění Magnesia Litera.

LuckaH2
16. listopadu

Poslouchala jsem jako audioknihu (herci Dvořák a Trojan jsou výborní). Nevím, jestli bych se odhodlala tenhle žánr číst,ale vyplnit smyslupně čas v autě, to jo. Kniha by měla být snad povinnou četbou ve škole. Je to možná názor novináře, ale podložený spoustou článků a publikací z minulosti i součastnosti. Kniha je plná věcí, se kterými souhlasým nebo je dobré se nad nimi zamyslet. Dnešní svět je plný informací a je třeba kritického myšlení!

tsal
16. listopadu

Opuštěná společnost pro mě byla jakýmsi světlem ve tmě. V posledních pár letech mám pocit, že se svět skládá jen z extrémů. Všude slyším jen děsivé požadavky, které s demokracií, svobodou nebo lidskými právy mají pramálo společného, a člověk tak snadno podlehne dojmu, že se svým středovým (tím teď nemyslím politické dělení) názorem s pevně nastavenými nepřekročitelnými limity na všechny strany, je sám jako kůl v plotě. Pevně však věřím nás je víc, jen ten zdravý střed není tolik slyšet. Erik Tabery nám však dal hlas a zvolal sakra silně!

Jak už to tak u společenských záležitostí bývá, s autorem se v mnohém neshodneme a mnohé vidíme jinak. Své názory však prezentuje na tácu ze solidních argumentů, dodává dohledatelné podklady pro svá tvrzení a píše čitelnou zábavnou formou, která se ne zcela vymanila z formy novinových esejů. Hlavně ale otevírá spoustu aktuálních otázek, jimž je potřeba věnovat pozornost. Upozorňuje na možná rizika, varuje před nebezpečnými tendencemi a neustále, zas a znovu, porovnává situaci současnou se situacemi minulými. Dějiny se totiž rády opakují, byť si každý z nás rád myslí, že se umíme z minulosti poučit. Osobně mě donutil některé mé názory znovu zrevidovat, jiné přehodnotit, ale hlavně mě přesvědčil, že i jen malá občanská angažovanost je nutná a měl by se na ní podílet každý.

K někdy až přílišné idealizaci historických postav mám jen jediné. Realita stojící za hrdiny nikdy není dokonalá. To však nemění nic na tom, že je potřebujeme. A tenhle národ víc než jiný, protože jestli v něčem vynikáme, tak v jejich vymazávání z historie. Slovy klasika Benjamina Siska ze Star Treku:
- "Vždyť se to všechno zakládá na lži!"
- "Nezakládá se to na lži ale na legendě. A legendy bývají stejně mocné jako pravda."

Eigis
13. listopadu

Autor se snaží být objektivní, ale to někdy prostě není možné. Samotný výběr historických událostí, citátů či sestavení jednotlivých kapitol je nutně ovlivněn názory, vkusem nebo politickými postoji každého autora, který podobné dílo píše. Nemůžu říct, že bych s autorem stoprocentně ve všem souhlasil (například s jeho obdivem k Václavu Havlovi), ale mnoho věcí v této knize je prostě nesporná pravda. Pan Tabery nabízí velice komplexní zamyšlení nad tím proč je naše politika tam, kde je, včetně mnoha skutečně zajímavých informací. Nemusím s ním ve všem souhlasit, i když s většinou souhlasím, ale takto promyšlený, zasvěcený a komplexní názor prostě stojí za pozornost a respekt.

Marplet
12. listopadu

Krásně ucelený přehled historie i současnosti naší společnosti. Ráda se ke knize budu vracet. Mluvíte mi z duše, pane Tabery.

bigben
07. listopadu

Náročnější čtení na přemýšlení, takže mi trvalo delší dobu než jsem ji přečetla. S většinou názorů, postojů a komentářů se naprosto ztotožňuji. Vřele doporučuji každému k zamyšlení se nad politickou situací u nás.

maki6607
06. listopadu

Erik Tabery díky svým novinářským zkušenostem a přehledu o světě stvořil neuvěřitelně čtivou a zábavnou knihu, která je svými teoriemi na jednu stranu až děsivá. Své teze podkládá všelijakými zdroji, takže je to dílo velmi na úrovni, zároveň však není složité i pro člověka bez kontextu doby. Briliantní.

E_Lan
05. listopadu

Asi má první aktuálně politická kniha, kterou jsem četl. A hned tak dobrá, komplexní, neutrální, varující, burcující... Opravdu jsem to hltal po kvantech, navíc přečtené od pana Dvořáka a Trojana je to radost poslouchat. Je až děsivé dát si všechny ty události nedávno minulé do souvislostí. Musím přiznat, že jsem po přečtení této knihy v mnohem větším neklidu než před tím, protože jsem se našel v tom, že nezajímat se o politiku se bohužel stalo u mě otráveným standardem posledních let. A to je špatně...

yenda1
30. října

Erik Tabery mne zajímá už delší dobu. Vážím si ho jako novináře i jako člověka o jehož morálních a lidských kvalitách nepochybuji. Respekt moc nečtu a občas se s Taberym názorově míjíme. Na jeho nejnovější knihu sem se chystal delší dobu, nakonec jsem se rozhodl pro audio verzi a dobře. Načtená je špičkově.

Opuštěná společnost je kniha poctivá. Je za ní cítit spousta přečtených textů. Je za ní cítit člověk z novinářské branže, který mnohé viděl z první řady. Je za ní cítit láska k tomuto národu. Poněvadž starost je důkazem lásky a onu starost Tabery touto knihou vyjadřuje.
Po historickém úvodu se těžiště knihy přesune k tématům, kde Tabery vystupuje jako advokát. Brání pravdu proti její relativizaci, brání fakta proti konspiracím, brání nevládní organizace proti jejímu znevažování, brání intelektuály i odborníky proti tmářům a populistům. A zároveň vše výše zmíněné kritizuje. Z podporou historie, konkrétních osob, jejich výroků i doložených činů.
Zvláště mne potěšil exkurz do politického života Miloše Zemana. Proměna z kdysi brilantního a trefného myslitele do hroudy prolhané a pomstychtivé beztvaré hmoty je až strašidelná. A také člověk zjistí proč Zeman tolik a rád lže. Poněvadž to funguje. I Odhalení lží trvá déle a většinou už je po volbách. Které Zeman díky lžím vyhraje. Jednoduchý příběh, který se opakuje od poloviny 90. let až po jeho poslední prezidentské kampaně. Jeho mozek už žije plně v totalitě a jede v autoritářském modu. Každým, kdo nemá hlavu v jeho rektu, opovrhuje, kdo si ho dovolí kritizovat, toho s podporou užitečných idiotů zničí. Z Peroutky chce (znovu pomocí nestoudné lži) udělat obdivovatele Hitlera, aby jako ukázal jak jsou ti novináři zkažení.
Stejným způsobem je zpracován Andrej Babiš. Další výrazná a úspěšná postava současnosti. Pokud slyšíte přímé citace a jeho pozdější činy chce se člověku brečet a smát zároveň.
Zdálo by se, že kniha člověka od politiky ještě více odradí, na mne měla opačný účinek. Ukázala mi, že se o ní nezajímám dostatečně. Musím přidat.

Ke knize se ještě v příštích dnech vrátím. Některé pasáže podrobím důkladnější analýze. Některé uváděné práce se pokusím obstarat.

olle
29. října

V knize mi trochu chybí ona avizovaná cesta. Spíše jde o popis současných neduhů české společnosti s odkazem na Masaryka a několik dalších osobností 20. století. I tak ale kniha stojí za přečtení.

Gabi13
29. října

Nechtělo se mi do knížky, vnímala jsem ji jen jako další popichováni naší politiky. Bála jsem se těžkých vyjadřování a popisů. Ale jsem velmi milé překvapená. Pan Tabery psal i pro me. Je to opravdu popis naší politiky od první republiky po současnost. Jeho myšlenky i myšlenky různých politických osobností vás nutí se zamyslet a někdy si i hodně uvědomit těžkou pravdu.

Analady
28. října

Tato kniha není pouze o politice, o naší minulosti a současnosti. Autor nám jejím prostřednictvím také připomíná hodnoty, na které se bohužel pomalu, ale jistě, zapomíná. Jsem ráda, že v té záplavě negativity a braku, kterými jsme každý den zcela zahlceni, vyšla kniha, která v sobě nese něco pozitivního a hodnotného. Přináší myšlenky, které mají sílu. Probouzí z letargie, do které jsme upadli. Podněcuje k zamyšlení, aktivitě a zodpovědnosti. Rozhodně stojí za přečtení. Doporučuji.

Tereza89
24. října

Rozhodně doporučuji přečíst a souhlasím s povinnou četbou ve školách. Jsem ráda, že tahle kniha vznikla a rozhodně se k ní ještě vrátím. Děkuji autorovi.

Sandy007
21. října

Já si na rozdíl od velké části čtenářů tady nemyslím, že by tahle knížka měla být zařazena v seznamu povinné četby. Mám pro to několik argumentů. Do povinné četby nepatří společenské a politické eseje, patří tam romány, dramata a poezie. K povinné četbě má devadesát procent populace odpor, čtou z donucení a i kvalitní knihy pak mají už napořád stigma povinnosti. A mohla bych pokračovat. Nic to ale nemění na tom, že Opuštěná společnost je výborná a zároveň trochu děsivá kniha. Neměla by se číst bez notné dávky kritického myšlení a hlavně, bez vlastního rozhodnutí. Na druhou stranu si myslím, že generace, která se narodila v době, kdy se u nás po revoluci budovala demokracie, a do níž sama patřím, by si tuhle knihu měla chtít přečíst. Z jednoho prostého důvodu. Měli bychom se poučit z nedávné historie, protože my tady budeme ještě několik desítek let žít, pracovat a vychovávat děti.

Zorka
21. října

Vždycky si říkám, kdo volil toho či onoho politika, prezidenta, tu či onu stranu, když před bojem všichni tvrdí, "toho volit v žádném případě nebudu", a po boji je právě "ten" vítězem. Možná je to známkou malého zájmu spolurozhodovat (mám jasno v tom, koho volit nebudu, ale nechci si lámat hlavu s tím, koho volit budu), vírou, že ostatní to rozhodnou za nás (a v mém zájmu?), snahou udělat si alibi pro tvrzení - já to nebyl, kdo je volil, nebo jen leností dojít k volební urně. I o tom je kniha Erika Taberyho. O českých lidech a jejich přístupu k veřejnému životu a tendenci hledat jistoty a pohodlí, o české politice, která nějak nemůže najít směr, o politicích, kterých si ne vždy můžeme vážit (až na dva velké humanisty), o populismu, lžích, naivitě a o nebezpečí, které může vést k cestě "zpátky do klece zoologické zahrady s jejími jistotami, rovnostářstvím a svobodou od odpovědnosti za život svůj i své společnosti" (s. 247). Zajímavé čtení, zajímavé myšlenky, které nutí přemýšlet a uvědomit si vlastní postoj a názor.

Elea
19. října

Mohu jen opakovat, co tady již několikrát zaznělo - měla by to být povinná četba.

BaraR23
17. října

Skvělé propojení minulosti se současností. Autor ilustruje množství příkladů z historie a poukazuje na tendenci opakovat stále stejné chyby českého národa. Také krásně popisuje českou povahu a způsoby myšlení, k čemu tíhneme v době neklidu a v době klidu. Závěrem shrnuje informace o asi nejznámějších současných osobnostech české politiky - Miloše Zemana a Andreje Babiše (strašidelná část). Knihu uzavírá logickými obecnými demokratickými zásadami, kterými kdyby se každý řídil aspoň z části, nemuselo by opět dojít ke krizi a znovu nabývání českých hodnot a svobody - protože stát se může všechno.

čtenářka4
15. října

Tato kniha by se měla zařadit do povinné četby 21. století. Skvělý rozbor nejen současné politické situace a přehled nedávných českých dějin, který by měl každý znát. Doporučuji audioknihu, čte Jiří Dvořák a Ivan Trojan: https://audioteka.com/cz/audiobook/opustena-spolecnost

milan2310
12. října

Dobře čtivé, poučné, inspirativní.