Opričníkov deň

Strhujúci príbeh z blízkej budúcnosti Ruska z roku 2028. Kniha zachytáva jediný deň zo života opričníka Andreja Daniloviča Komjagu, jej hlavného hrdinu, ale aj rozprávača. Zároveň predstavuje aj nedávnu históriu tzv. Obrodenej Svätej Rusi, v ktorej zohráva podstatnú úlohu znovuzaložená opričnina, niekdajšia inštitúcia osobnej polície cára Ivana Hrozného počas jeho samoderžavia. Jeden z najprekladanejších ruských spisovateľov súčasnosti, známy sarkastickými dielami písanými na samej hranici etiky, vykresľuje nebezpečenstvo vzniku novej totalitnej moci....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/30604/opricnikov-den-30604.jpg 3.8111
Originální název:

Дењ опричника (2006)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Kalligram
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (20)

Přidat komentář
eliska2669
22. března

Ne nijak šokující, jen otravný rádoby starodávný jazyk, jediné, co se mi na knize zdálo opravud dobré bylo to, že se tam nic nevysvětlovalo - žádné "nacházíme se v Americe po třetí světové válce bla bla bla..." Člověk nevěděl prakticky nic a pomalu, přirozenou cestou se dozvídal, v jaké se ocitl společnosti, jaká tam fungují pravidla atd. A všechno to postupně do sebe zapadlo. To hodně oceňuji.

martina.culik
30.05.2017

Četla jsem na doporučení - knihu bych si sama určitě nevybrala. Zajímavé, ale není to úplně můj šálek kávy.

wosch
12.04.2017

Svobody se vám, holoubkové, zachtělo...tak o té ani nesněte.

Lexand
30.01.2017

Také mi často vadí zbytečná perverze, snaha šokovat za každou cenu. Ale tady to funguje. Opričnici jsou prostě pervezáci. Poučná a velmi zábavná (a útlá) knížka; dost vyčnívá nad autorovy ostatní, řekl bych.

1871
02.11.2016

Zvláštní směs mentality kmotrovské mafie, fašismu s nádechem rádoby vědeckých vývodů a rasputinovské zauralské mystiky, trochu říznuté Orwelem. Bohužel ale i takováto šílená vize se může stát skutečností.

MaxQ
21.03.2016

V knihovně jsem po knížce sáhl jako po něčem povědomém. Anotace na obálce zněla lákavě, tak jsem se do toho pustil. Štěstí, že je to kniha krátká. Zcela určitě bych ji nedočetl do konce, mít o pár stran víc. Den ze života člena ruské bezpečnostní služby v blízké budoucnosti mě nejen že neoslovil nějakým nosným nápadem, ale navíc mě znechutil zbytečnými sexuálními scénami a mám pocit, že tato knížka byla psaná jen pro ně. Snaha šokovat a dostat se tak více do povědomí případných čtenářů. Což se přesně stalo mně.

Marbo
14.03.2016

kniha mně lákala, je to relativně aktuální a je to ruské a o Rusku. Zklamání je o to větší...archaický styl by nevadil, jenomže pak se člověk neubrání srovnání s ruskou klasikou a to je pro Den Opričnika bolestivé. Kniha působí jako agitka dobrá tak do časopisu. Navíc snaha šokovat narkotiky, sexem a homosexualitou je asi možná už jen v Rusku

1.kopretina
08.03.2016

Měla jsem i knihu, včera jsem viděla v televizi na Artu divadelní inscenaci s Karlem Dobrým. Celou jsem nevydržela. Asi jsem mdlého rozumu, vůbec jsem to nepochopila.

26.12.2015

Přišel za mnou kamarád a řekl mi: "Toto si přečti, mohlo by se ti to líbit." Nelíbilo. Možná je dílo nadčasové a stejně tak je výborně použitý archaický jazyk. Možná kniha získala spoustu ocenění a výborné kritiky a asi se to fakt někomu líbí. Po přečtení knihy zůstala jen jakási pachuť. A snad jen za ni dávám ty dvě hvězdy. Za tu schopnost, že se mi z ní udělalo zle. Kniha jejíž potenciál zůstal ztracen uprostřed homosexuální kopulace. Ale možná tomu "umění" prostě jen nerozumím.

smatana
03.08.2015

Nikolaj Patrušev, šéf Putinovej tajnej služby FSB: "Když předávám našim lidem státní vyznamenání, studuji jejich tváře. Jsou to rafinovaní intelektuální analytici, svalnatí a zkušení muži ze speciálních jednotek, trpěliví specialisté na výbušniny, precizní vyšetřovatelé, diskrétní důstojníci kontrašpionáže... každý z nich je jiný, ale existuje jeden rys, který je všechny spojuje, a je to velmi důležitá vlastnost: jejich oddanost službě. Tito lidé představují, pokud to tak mohu říci, naši novou ruskou šlechtu."

Lector
31.03.2015

Sorokin ve své knize přináší jednu z mnoha alternativních vizí blízké budoucnosti. Na první pohled je to vše zvrácené a teatrální. Ptám se však sám sebe, zda se pomalu nenaplňují znaky Nové Rusi.
Evropa se vůči Rusku pomalu propadá do bezmoci, Rusko se uzavírá do sebe a narůstá v něm nacionalismus, Putin v roli Gosudara otáčí kohouty plynovodů a ropovodů, jak se mu zlíbí, Sibiř se pomalu ale jistě zaplňuje desetitisíci Číňanů, ruská společnost je regulována zákonem proti vulgarismům a včerejší zprávy přinesly info o záměru vybudovat transkontinentální dopravní těleso integrující dálnicí a železnici z Evropy do Asie… Z tohoto pohledu je Den opričnika snad opravdu vizionářským textem, bohužel.
Uspořádání společnosti se v postapokalyptických a antiutopických textech vždy na hony liší od demokracie a velmi často je založeno na obnovení feudálních vztahů. Sorokin neudělal výjimku, ba co víc, vypůjčil si k tomu jazyk několik století starý. Ta stylizace je působivá, ale celek to dělá tak trochu nevěrohodným, a možná to knihu jako takovou trochu znehodnocuje. Takto to celé zůstává v rovině „nějakého spisovatelského experimentu“.
Pro mě Sorokin z toho „nevytřískal“, co se dalo. Lacinými rekvizitami (a tím nemyslím ten jazykový styl - ten spíše oceňuji) z toho tak trochu udělal frašku a sám svému dílu otupil hrany. Přitom události posledních let ukazují, jak málo se mýlil.
Škoda.

lucimark
09.03.2015

První komentář - když jsem začínala číst - Zatím mě to baví ale pořád čekám, co se z toho vyvine. Co bude hlavní konflikt / vnější nebo vnitřní boj / hrdiny nebo celého příběhu...? Zatím netuším a doufám, že se nějaký objeví. Jinak celkem mě baví archaický jazyk, kterým je to celé napsané - má to atmosféru.

Druhý komentář - po dočtení - Žádný konflikt se nevyvinul. Koneckonců jde pouze o jeden den v životě "opričníka". Asi bych hodnotila třemi hvězdičkami, nebýt toho, co se právě teď děje v Rusku a jak dobře mi tahle kniha připomínala, že se sice odehrává po roce 2020, ale je kritikou Ruska dnešního. Jako obraz dnešního Ruska je to vážně skvělé.

Salci
19.01.2015

Ve srovnání s jinou tvorbou autora, kterou jsem četl, se jedná o spíše průměrné dílo. Erotické hrátky a rádoby šokující výjevy už mě příliš neoslovily. Přesto si myslím, že 4* si tento román zaslouží. Sorokin kontroverzním způsobem navazuje na ruskou klasickou literaturu 19. st., která jak víme, spočívala na kritice režimu a bezpráví v zemi.

chamyl
07.01.2015

Mám tento druh literatury rád a tak jsem již v tomto směru ledacos přečetl. A to bude asi ten problém. Sorokin zde pouze vulgárně recykluje již mnohokrát (mnohem lépe) napsané a laciným šokováním se snaží navodit dojem originality. Naprosto přesně to shrnul Stammel a já tak již nemám co dodat. Snad jen, že pokud chcete dobrou knihu s touto tématikou z ruského prostředí, tak sáhněte po My od Zamjatina.

gingere
05.10.2014

..dalo by se říct, že Sorokinův Den Opričnika jsem musela číst téměř "povinně", nebýt tomu tak ani bych ho nedočetla - zdlouhavé popisné pasáže, kde se nic neděje se střídaly se "zajímavými" akčními scénami velmi málo, vskutku mě to nebavilo. Přesto mám k Opričnikovi velmi silný vztah, a to díky divadelnímu představení ve Studiu Hrdinů, ve kterém hraje Karel Dobrý, a celé je to naprosto nepopsatelně vynikající! Doporučuji! BĚŽTE A PŘEČTĚTE SI OPRIČNIKA TAM! http://www.studiohrdinu.cz/#!den-oprinka/c1jyh

pil
30.05.2014

Kdyby se mě někdo ptal, jestli znám nějakého zajímavého současného ruského autora, už vím, co odpovím.Vladimír Sorokin. Jeho Den opričníka je vynikající. Naschvál převrácený slovosled připomíná ruské letopisy. Spousta neologismů, zběsilé tempo. Je to realita? Jeto fikce? Spíš to první. Rusko v nejryzejší podobě. Zvlášť závěrečná scéna s housenkou:-)

janeckova.terez
12.01.2014

Komentáře asi nepochopím, už vzhledem k tomu, že je to nejlépe hodnocené Sorokinovo dílo, které se poprvé zaměřuje více na obsah než formu. Jazyk je právě díky spojení archaického a vulgárního hodnocen hodnocen také jako vynikající aspekt. Kniha je záměrně vyvedena do extrému. Stačí si nejdříve zjistit souvislosti jak autora, tak díla a pak teprve hodnotit ;-). Já osobně tedy musím říct, že jsem si dlouho rozmýšlela, jestli si tuto novelu nevybrat jako téma mé diplomové práci, kvůli přehršli neuvěřitelně zajímavých kontrastů. Naprosto doporučuju.

bondula
25.02.2013

Sex, drogy a buzerácia, tak by mohlo znieť krédo opričníkov. Prostredie Moskvy 2028 nie je takmer vôbec popísané, miesto toho autor venuje zbytočne dlhé pasáže rôznym nechutnostiam. Prasačiny mi obvykle nevadia, tuto to však autor značne preháňa. Rádoby archaický jazyk, ktorým je dielo písané (preložené) mi vôbec nesadol, červené mediaky a podobné slovné zvraty pôsobili hodne rušivo. Vykreslenie nebezpečenstva vzniku novej totality, čo uvádza anotácia, sa úplne stráca v záplave popisov "každodenných činností" opričníka Komjagu.

kristeen
03.11.2011

Zcela souhlasím s předchozím komentářem - závěrečná scéna mi přišla zbytečná a nadsazená až do extrému. Jinak opravdu chvílemi zajímavé čtení a ač jde vlastně o sci - fi, možná je realitě blíž, než se zdá. Jinak mě ale kniha výrazně neoslovila.

Stammel
20.12.2010

Škoda, vypadalo to velmi zajímavě. Navíc satiricky tepat do zoufalého Ruska by bylo třeba jako sůl. Jenže Sorokin jen vyváří staré vzory, především Zamjatina a Burgesse, a přidává málo skutečně inteligentní nadstavby. Řekl bych, že myslitelsky nemá na to vymyslet přiléhavé podobenství zavrtávající se do hloubky společenských nešvarů a zajímavě odkrývající nečekané souvislosti (což výše zmínění autoři uměli). Za jazykovou stylizaci a základní kontrast vznešeného patosu, v jehož jméně se provádí svinsta, už daleko jít nesvede. Proto se uchyluje k nejlacinější možné metodě: stupňovat a vršit zobrazované násilí a sex. Což vrcholí zcela zbytečnou scénou opričnického gruppen-sexu.

Slabé dílo.