Opatova protivenství
Pavel Hrdlička
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/423069/bmid_opatovo-protivenstvi-mMm-423069.jpg
4
67
32
Koncem 12. století nastává v Čechách a na Moravě období plné zvratů, na knížecím stolci se vystřídá šest panovníků a rivalita Přemyslovců téměř zaviní rozvrácení státu. Je to opravdový boj o trůny. V Palestině je dobyt Jeruzalém a postupně se celá Evropa zúčastní křížových výprav. Málokdo se z takového dobrodružství vrátí. Na pozadí těchto událostí vzniká v málo osídlených jižních Čechách velký premonstrátský klášter. Mladý milevský opat Jarloch se ze všech sil snaží zvládnout svůj náročný úkol.... celý text
Přidat komentář
V hodnocení se s většinou komentujících zjevně neshodnu, ale pro mne byla kniha obrovské zklamání. Příběhy podrychtáře Václava měly atmosféru, výrazné a rázovité postavy, humor. Tato odbočka, snad autorův pokus o něco "vážnějšího", mě bohužel od začátku do konce nudila a měla jsem co dělat, abych vydržela a dočetla. Honí se tu příliš mnoho zajíců najednou a výsledkem je mírně řečeno rozpačitá kombinace letopisu (či učebnice dějepisu), kulturně-historicko-národopisné studie a víceméně nesouvislých epizod ze života "venkovského lidu" a počínající klášterní komunity s naprosto zaměnitelnými hrdiny. Jsem ráda, že to nebylo delší.
Moje první setkání s autorem nevyznělo zas tak špatně. jen mi přišlo, že z části to byl příběh a z části učebnice dějepisu. Možná má autor takový styl psaní, ale to zjistím až po přečtení některé z knih, které napsal...
Jako další čtenáři předchozích autorových knih jsem se domnívala, že půjde o historickou detektivku a pořád čekala nějakou zápletku. Ale i tak to bylo zajímavé čtení.
Uff :-) Musím přiznat, že po první kapitole jsem měla tendenci knihu zavřít, mrsknout s ní do kouta (a to s knihami nikdy ošklivě nezacházím) a už ji nedočíst. Jsem ale moc ráda, že jsem to nakonec neudělala. Chvílemi to byla docela i zábava. Knize by neškodilo ubrat popisných historických pasáží. Naopak bych uvítala víc příběhů ze života obyvatel Milevska. Hvězdičku navíc dávám za odvahu vůbec beletristicky zpracovat počátek dějin nejstaršího kláštera na jihu Čech. Za to, pane Hrdličko, moc a moc děkuji!!!
Mně se vyprávění o založení a výstavbě kláštera v Milevsku moc líbilo, je zajímavé že mniši před více než 800 lety už praktikovaly trojpolní systém, kdy se třetina polí nechá odpočinout a využije se k pasení dobytka který ho za to bohatě pohnojí, jaký rozdíl proti dnešku kdy se půda do vyčerpání používa k pěstování řepky a přírodního hnojiva je málo protože jsme si nechali zlikvidovat stáda dobytka.
Takový trochu jiný pan Hrdlička. Čtenář se v knize dozví mnohem více, než v knihách o podrychtáři Václavovi, ale užije si mnohem méně zábavy. A přiznávám, že jsem nehledal ani tak to vzdělání, jako ten skvělý humor předešlých knih...
Příjemná procházka světovým i lokálním děním na konci 12. století. V létě se vypravím obhlédnout Milevsko. Jedna hvězda za překrásné ilustrace přesně vystihující atmosféru v příběhu popsanou.
Já bych řekla, že to, co jsem čekala, jsem sice nedostala, ale dostala jsem něco jiného - přehled o tom, jak klopotně se stavěl milevský klášter, jak pohádkově se podařilo dát dohromady peníze, jací mohli být tenkrát lidé - mniši, páni, sedláci... Tohle jsme si sice nedomluvili, pane Hrdličko, ale potěšilo mě to!
Taky skvěle popsaná zbytečnost křížových výprav. A pro horskejvlk - co měly společné s hlavním dějem? Přece Nýmanda.
Asi jsem od příběhu čekala trochu něco jiného, ale i tak mě mile překvapil a potěšil. Bylo příjemné nahlédnout také do jiných končin a mezi prostý lid. Také si člověk mnohem lépe uvědomil, jak schopní a zruční mohli být i tehdejší duchovní - tedy, že to nebyli jen ochmelkové a žrouti. A také, že je důležité plnit své sliby, protože karma je fakt mrcha...
Trochu jiný pan Hrdlička, tato kniha sice neměla bombastický strhující příběh, ale zase byl popsán kus historie vzniku kláštera v Milevsku, hned jsem si prohlédla na netu, jak dříve probíhala příprava Vánoc, např. se koláče musely napéct dopoledne na Štědrý den, kdyby se to nestihlo, byl by suchý rok a jiné, boj o moc v Čechách a na Moravě, pohanství a křesťanství. Pro mne to bylo pohodové čtení s kusem historie...
Bohužel zklamání, příběhu chyběl hlavní “tahoun” neboli hrdina který by příběhem razil. Pan Jiří to nebyl a opat také ne, v předchozích knihách tuto roli zastal, skvěle, podrychtář Václav, v této knize zoufale hrdina chyběl. Děj rušil, kronikářské, odbočování ke křížové výpravě Fridricha Barbarossy, který s příběhem vlastním, neměl žádnou spojitost. Příběh budování kláštera z ničeho, je skvělý námět který by se mohl využít, zde ale byl zoufale roztříštěn. Jako kdyby knihu ani nepsal Pavel Hrdlička, který vždy v předchozích knihách uměl příběhové linky pevně držet v rukou, zde to byly nitě vlající všemi směry a ani detektivní zápletku nebylo sto uhlídat. Škoda autor mohl ,námět , “vytěžit” a stavbu kláštera daleko komplexněji. Klady knihy je zasazení příběhu do ranného feudalismu a sakrálního směru.
Štítky knihy
12. století kláštery, opatství premonstráti
Autorovy další knížky
| 2012 |  Smrt nosí rudé škorně |
| 2014 | Kdo s ohněm zachází |
| 2015 | Žebrákova pomsta |
| 2018 | Pouť oběšenců |
| 2016 | Úkol pro šaška |
Kniha Opatova protivenství je v
| Přečtených | 85x |
| Čtenářské výzvě | 15x |
| Doporučených | 6x |
| Knihotéce | 82x |
| Chystám se číst | 38x |
| Chci si koupit | 6x |
| dalších seznamech | 2x |
Zábavné čtení. Člověk se nemusí prokousávat dlouhým úvodem a hned je vtažen do života lidí o několik století nazpět. Kromě mnoha zajímavostí z tehdejší doby, které autor umí vylíčit vskutku barvitě, je kniha bohatá také na humorné dialogy.
Jediné co mě trochu potrápilo, byla spousta jmen v pasážích věnovaných křížovým výpravám. Autor se sice snaží všechny důležité aktéry představit, ale pro mě, jakožto člověka znajícího tuto historickou etapu jen povrchně, byl docela oříšek se v nich vyznat.