Ona

Jsou knihy, které nejsou hlasité. Nepotřebují šokovat ani ohromovat dějem. Přesto se vám dostanou pod kůži – tiše, nenápadně a o to silněji. Ona je přesně taková.

Příběh matky a dcery, dvou žen, které spojuje krev, ale rozdělují rány minulosti. Každá z nich nese své vlastní ticho, bolest i otázky, na které neexistují jednoduché odpovědi. Minulost tu není jen vzpomínkou – je živá, těžká a vyžaduje oběti. Autorka citlivě otevírá témata lásky, víry, odpuštění i toho, co všechno může (a nemusí) vztah mezi matkou a dcerou unést.

Možná jsou mé pocity lehce ovlivněné tím, že autorku mám ráda i osobně, ale už je to moje třetí kniha od ní a znovu se mi potvrdilo jedno: její styl psaní má schopnost zanechat stopu. Přestože jsou její knihy spíše útlejší, pokaždé v sobě nesou něco, co ve mně zůstane ještě dlouho po dočtení. A tady to platilo dvojnásob.

I když sama dceru nemám, prožila jsem příběh všemi smysly. Cítila jsem smutek, něhu, bezmoc i naději. Emoce byly opravdové, nevyumělkované, a právě v té křehkosti je síla celé knihy. Slova nejsou přehnaná, ale o to víc zasahují.

Ona je kniha pro čtenářky, které mají rády příběhy ze života. Pro ty, které vědí, že některé rány se nikdy úplně nezahojí – ale mohou se naučit s nimi žít.

Nádherná! Opravdu nádherná kniha plná emocí, kterou ocení hlavně maminky dcer. Psáno srdcem

Fascinující a hluboce lidský příběh matky a dcery, který ukazuje nejen přítomnost, ale i minulost – minulost, před kterou nelze utéct a která dokáže ovlivnit budoucnost víc, než bychom si přáli. Autorka citlivě propojuje osudy dvou žen, které spojuje nejen krevní pouto, ale i bolest, ticho a nevyřčené křivdy. Každá z nich nese své rány, a přesto obě bojují o to, aby se nezlomily.

Stela je mladá, nadějná studentka vysoké školy, která má před sebou slibnou budoucnost. Ale život ji zavede na cestu, z níž není návratu – zaplete se se svým profesorem. Na první pohled banální příběh o chybě mladé dívky se promění v silnou výpověď o tom, jak snadno mohou minulá rozhodnutí ovlivnit celé rodiny. Stela si s sebou totiž nese stigma, které si její matka Jana nikdy neodpustí.

Jana, žena poznamenaná minulostí, se snaží žít dál, zapomenout, vybudovat pro sebe i pro dceru nový začátek. Ale i když se snaží potlačit vzpomínky, ty se vracejí – neúprosně, nečekaně, v okamžiku, kdy si myslí, že je vše za ní. A když se minulost znovu připomene, přichází s ničivou silou, která dokáže zbořit všechno, co obě ženy roky budovaly.

Toto je kniha o vině, odpuštění, mateřství a osamělosti. O tom, že člověk si někdy musí projít temnotou, aby našel světlo. A také o tom, jak málo někdy stačí ke zničení života – a jak obrovskou sílu stojí začít znovu.

Silný, emotivní a pravdivý příběh, který zůstává v hlavě ještě dlouho po dočtení. Hlavně i proto, že to klidně může být příběh kterékoliv z nás....

„Tvůj život je tvá cesta, kde se potkáš s hrboly, výmoly a trhlinami. Naučí tě, jak se takovým hrbolům vyhnout, jak ty různě hluboký praskliny v zemi překročit a nánosy špíny zadupat do země."

Kniha Ona vypráví o životech dvou žen. Jany a Stély. Matky a dcery. Oba příběhy nám ukazují jak současnost, tak minulost obou žen.

V této souvislosti musím bohužel podotknout, že jsem se občas ztrácela v ději. I když jsou kapitoly přehledně označené, v některých bodech byly osudy obou žen podobné a působilo to až lehce zmateně.

Dějová zápletka jako taková se mi líbila moc. Donutila mě zapřemýšlet si třeba nad tím, jak moc může naše minulost ovlivnit naši přítomnost a jestli jde tento vliv vůbec nějak eliminovat. A také nad tím, jak křehká je lidská psychika, a naopak kolik toho člověk dokáže zvládnout, když potká ty správné lidi.

„Rehabilitace duše je mnohem komplikovanější proces než rehabilitace těla. Jsou části, které nikdy nenahradíte, nezalepíte náplasti, nezacelíte časem."

Kniha jako celek se mi také líbila, ovšem pár věcí / situací bych možná víc dotáhla / rozvinula. Některé vztahy byly spíš jen naznačeny, což je někdy fajn, že si můžu leccos domyslet, jen v tomto případě tam to "dotažení" prostě chybělo.

Knihu řadím pod takový lehčí psychologický thriller. Já osobně bych knihu doporučila spíše čtenářům, kteří s tímto žánrem začínají. Což ovšem určitě není na škodu. Je fajn mít možnost objevovat tento skvělý žánr postupně a pročíst se pomalu až k těm drsnějším příběhům :-)

Zuzčiny knihy mám v hledáčku už dlouho a moc ráda se vrhnu i na její předchozí knihy :-)

„Život se nedá přednášet ani naučit."

"Pod ťarchou nového nachádza to staré často najväčší význam"

Tvorbu Zuzky @holcikovazuzana českým čitateľom asi predstavovať nemusím, však?

Veľmi rada by som ju ale dala do podvedomia naším slovenským čitateľom...

Ja som sa osobne s autorkinou tvorbou stretla v rámci štafiet a som veľmi rada že som mala možnosť si jej knihy prečítať...

Najnovší príbeh, ktorý autorka napísala je riadne silný, plný emócií. Aj keď kniha vyzerá ako jednohubka, ktorú len tak z ruky nepustíte, vo vnútri skrýva veľmi emotívny príbeh, miestami som pri čítaní mala riadne zimomriavky...

Príbeh rozpráva o dvoch ženách. Matke Jane a dcére Stele...

Autorka nám prináša oba pohľady žien a tak má čitateľ možnosť prečítať si myšlienky každej z nich...

Obe si totižto prešli v minulosti skúškou, ktorá na nich zanechala isté jazvy a rany, ktoré si každá snaží liečiť po svojom...

Mladá študentka Stela študuje na vysokej škole a aj napriek tomu, že už ubehol nieaky čas, minulosť sa k nej stále vracia...

Podarí sa jej vyslobodiť z pazúrov minulosti a konečne viesť život bez toho,aby musela stále myslieť na minulosť?

5*/5*

Toto bola veľmi zaujímavá kniha, ktorá nás previedla silnými emóciami dvoch žien.

Jana a Stela - mama a dcéra, začíname Stelou, ktorá študuje, má priateľa, jej život sa zdá byť úžasný, no jej minulosť doňho zasahuje viac ako by si želala.
Jana je silná žena, ktorá si od mala prechádzala peklom a keď sama otehotnela sľúbila si, že svoju dcéru výchova najlepšie ako vie a s láskou.

Avšak niečo sa stalo, keď mala Stela len 12 :( Hnus, ktorý by som neželala nikomu, je jasné, že toto bude mať dopad na budúcnosť a to aj má.

Koľko životov sa v ten den a odvtedy prepojilo a spojilo a ani o tom netušili.

Krásny emóciami nabitý román, ktorý v určitých častiach nenecha jedno oko suché.

Jana vyrůstala v ne příliš šťastné rodině. Když byla dítě, v její rodině nebyl alkohol žádné tabu a prostě se pilo. Jí to však vadilo, takže si slíbila, že až jednou ona sama bude mít dítě, bude se snažit mu dát vše a hlavně mu zajistit šťastné dětství. S dcerou Stelou mají skvělý vztah. Jana se snaží, aby nedělala chyby, které dělala její matka, ale daří se jí to? Obě si totiž nesou šrámy na duši a to, když se Stele ve dvanácti letech přihodí věc, která otřese celým jejím světem a dětstvím. Vztahy se tříští a máma s dcerou prožívají bolestné období, kdy věří, že se vše opět vrátí do správných kolejí.

Příběh je vyprávěn v několika linkách a nemusíte mít obavy, že byste se ztráceli. Jsou psané velice přehledně a vždy uvedeny jménem dané osoby. Každá kapitola má navíc na uvítanou citát, respektive část písně slavných a známých zpěváků a zpěvaček. Všechny byly zvoleny autorkou s obrovským citem a určitě doporučuji si dané písně ke čtení pustit. Skvěle dokreslí celkovou atmosféru v knize. A ta se v příběhu hodně střídá. Od veselých a zábavných témat přes ponurou a bolavou atmosféru, která vás srazí na kolena.

Autorka skvěle vykreslila křehkost vztahů, stejně tak i vnitřní boj s bolestí. Citlivě volila slova, která ale skvěle vytváří celý příběh. Příběh matky a dcery.

Ona je psychologických triler, ktorý ma na začiatku veľmi nebavil. Nechápala som na čo nám bude, to čo autorka mi podáva, prečo a čo robia... Postupom času sa príbeh rozvíjal a začala som chápať o čo autorke ide. Zapadlo mi to do seba a začala som chápať postavy.

Autorka hlavným postavám nedala ľahký život a utrpenie bolo cítiť. Ja som ťažko prežívala a súcitila s dcérou. Držala som jej palce a čakala som čo ešte nastane, čo sa zas zvrtne.

Ide o príbeh dvoch žien v rôznych časových úsekoch. Matka a dcéra rozoberajú svoje príbehy, traumy či bolesti. Ako som písala postupne začne všetko dávať zmysel a zapadať do seba. Sem tam som sa strácala. Neviem či to bolo tými časovými líniami, alebo to môže byť aj nedostatočným rozvinutým niektorých dejových situácii. Avšak autorka do postaváv vložila veľa emócií, ktoré som určite prežívala s nimi.

Nie je to psychologicky román, nad ktorým by som žasla, avšak z českých kníh patrí medzi tie lepšie.

Ďakujem vydavateľstvu za možnosť si knihu prečítať.

#ona #spolupracasnikou #zuzanaholcikova #fortunalibri #psychologickytriler

Zuzana Holčíková vo svojej knihe Ona rozpráva silný príbeh matky a dcéry, ktorých osudy poznačila bolesť, strata aj láska. Jana a Stela sú dve ženy, ktoré spája hlboké puto, ale aj jazvy z minulosti, čo sa len tak nezahoja. Príbeh sledujeme vo viacerých časových rovinách a z pohľadov oboch postáv, čo postupne vytvára mozaiku ich života.

Autorka píše emotívne, s veľkým citom pre psychológiu postáv a ženskú dušu. Hoci by si niektoré línie z minulosti zaslúžili väčšie rozvinutie a miestami sa v deji objavuje mierny zmätok, celkový dojem zostáva silný.

Nejde o oddychové čítanie, ale skôr citlivú sondu do duše žien poznačených minulosťou. Ak máte radi príbehy o vzťahoch, zraneniach a sile znovu sa postaviť, vyskúšajte. A možno sa v nej nájdete aj vy, pretože každý z nás môže byť do istej miery „Ona“.

Viac v recenzii.

Za knihu ďakujem: Fortuna Libri (ČR).

(SPOILER) Dve ženy, matka a dcéra, ich ťažký život, hlavne to, čo ich obe poznamenalo a ťahalo sa to s nimi celé roky. A aj podľa toho hlavne dcéra reagovala ako sa na konci príbehu ukázalo. Kde je hranica medzi obranou a útokom?
Príbeh, ktorý bol naozaj silný, avšak mal jedno mínus, trošku zmätok na začiatku, kde som sa nevedela začítať.
Inak od polovice knihy sa to čítalo oveľa lepšie.

ONA je příběhem matky Jany a dcery Stely, kterým toho život do kolébky naložil až až.

Více mých dojmů v záložkách recenzí od Knižních střípků...

Někdy nám život naloží víc, než bychom si zasloužili. Pokud ale máme naději, není nic ztraceno. Tato knížka vypráví osudy dvou žen – matky a dcery. Je hodně bolavá, ale krásně a čtivě napsaná.

V příběhu se střídá vyprávění několika postav. Na začátku maminky Jany a dcery Stely. V druhé části knihy dostaneme i pohledy dvou mužů. Těšit se můžete i na vyprávění z různého časového období.

Jana to ve svém životě neměla od malička jednoduché. Rodina, ve které se pilo se na ní podepsala. Alkohol je vše, jen ne dobrý pan. I přesto z ní vyrůstá odvážná žena, která přesně ví, co chce a nechce ve svém životě mít. Po narození dcery Stely dostane její život jasný směr. Jana si dá závazek, že její dcera bude mít šťastný a naplněný život. Přeje si, aby nikdy nezažila to, co musela ona.

Stela je dospělá žena. Studuje vysokou školu a má kolem sebe milující rodinu v podobě matky a tety. Dokonce je zamilovaná a užívá si krásné chvíle s někým, kdo v ní vidí poklad. Svoji maminku má moc ráda a má s ní krásný vztah. Jenže ani Stela nemá minulost bez šrámů, které bolí a začínají opět krvácet.

Tahle knížka je hlubokou psychologickou sondou do osudů dvou žen, které jsou neoddělitelně propletené. Janu i Stelu jsem si od začátku oblíbila a při čtení jsem měla pocit, že jsem doslova v jejich hlavě. Vše je v příběhu vykreslené surově, přesně tak, jak to je.

Autorka na stránkách vykresluje bolest, beznaděj, zradu, ale zároveň to vše dává do kontrastu s odvahou, láskou, upřímností a oddaností. To je něco, co mě moc bavilo. Fandila jsem mamince i dceři, aby po to všem, čím si prošly, našly klid a prožily šťastný život.

Pokud máte rádi psychologické romány plné bolesti a odvahy, Ona vás chytí za srdce.

Za poskytnutí knížky k recenzi moc děkuji nakladatelství Fortuna Libri.

Oblíbené věty z knihy:
Život nekončí tam, kde si řekneme, že je konec.
Na světě je málo šťastných bláznů.
Protože smrt nebolí, bolí to všechno před ní.
Někdy si člověk musí postavit minulost do cesty, aby dokázal kráčet dál v přítomnosti.

Velmi silný příběh s mnoha tefnými výroky. Knížka je vyprávěna z pozice matky a dcery ve dvouch časových osách.

„V krku mě pálí, to ten syrový vzduch. Slyším, jak zrychleně dýcháme. Držíme se za ruce. Možná si je vzájemně rozdrtíme. Dusot těžkých bot dopadajících na bahnitou půdu ukazuje na to, že jsou blízko. Tak blízko, že přijde rána – jedna, druhá, další a další.“

Dvě ženy, tři časové linky. Jana, která se jen snaží přežít a být dobrá máma a její dcera Stela. Té všechny ty věci z minulosti brání, aby roztáhla křídla a zkusila alespoň na chvíli letět. Jana si přeje jediné – hlavně aby nebyla stejná jako její matka. Přísahá si, že nikdy taková nebude! Jenže v onen osudný večer nedokáže Stelu ochránit. A dvanáctiletému děvčeti je najednou násilně ukončeno dětství a je nucena předčasně dospět…

Námět knihy je skvělý a stejně tak se Zuzce podařilo na pár místech vykreslit ponurou atmosféru a některé myšlenky mě zaujaly. Ale… tři dějové linky dvou postav a všechny na jedno brdo, vlastně kdyby nebyla napsaná jména, nerozlišila bych je. Jedna dějová linka je dvanáctileté holčičky, ale byla napsána z pohledu dospělého a chyběla mi v řádcích taková ta dětská naivita a jiné vnímání světa. I přes malý rozsah jsem knihu četla několik dní, protože nebylo nic, co by mě táhlo ke stránkám a nutilo číst. Romantická linka mi přišla zbytečná úplně.

Co je ale tristní, je stylistika. Nahodilé střídání přítomného a minulého času, nehodící se nespisovná čeština v nepřímé řeči, v jednom odstavci přímá řeč dvou postav a co bylo nejhorší – každá postava mluvila snad nachlup stejně nespisovně. Všechny tyhle „drobnosti“ mi kazily čtení. Určitě v knize lze najít přesah, ale asi mi nestačí mít jen silný příběh a tragédii, abych byla nadšena.

I když kniha nenabízí žádný extrémní zvrat a mám výhrady, stále hodnotím jako nadprůměr – 3/5* a ráda jsem si přečetla knihu od další české autorce, které fandím.