Okamžiky štěstí

od:

Okamžiky štěstí

OKAMŽIKY ŠTĚSTÍ je možné začít číst z kterékoli strany. Vyberte si! Příběh sourozenců Veroniky a Jáchyma budete prožívat podle toho, který začátek zvolíte. Buďto do života skočíte jako Jáchym volným pádem z výšky čtyř tisíc metrů, nebo se jako Veronika budete statečně prokousávat citovými nástrahami ode dne ke dni. Prožijete dva příběhy v jednom. Jako on a jako ona. Nebo v opačném pořadí, což bude překvapivě jiné, než byste očekávali... Můžete s nimi hledat štěstí, doufat, věřit, dělat chyby a napravovat je. Budete se o ně bát, fandit jim a zamilovávat se s nimi. A nejenom s nimi. Taky s Eliškou, Kubou, Dedém, Monikou, Viktorem, Amy, Kryštofem, Danou, Viki a Ondřejem. Protože štěstí a lásku hledá každý. I když to zní jako fráze....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/31_/310093/okamziky-stesti-9MY-310093.jpg 42018
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Bourdon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (608)

Přidat komentář
Brambu
včera

Mám ráda příběhy ze života. A Hartl takové příběhy psát umí. A tak se v tomto příběhu seznámíme se sourozenci Jáchymem a Veronikou, kteří přišli o oba rodiče při dopravní nehodě a musí si svou cestu životem vybojovat sami. A že to nebudou mít jednoduché, o tom nás oba přesvědčí. Bylo to fajn, takové úsměvné čtení, místy trošku smutné až kruté, ale osud takový někdy je. Bavila mě ta reálnost příběhu. Aspoň si z toho člověk může vzít ponaučení.

Kamaela
14. srpna

Opravdu hodně oddechové čtení. Nejprve jsem četla Jáchyma a možná proto mi přišla Veronika trochu odfláknutá. Každopádně na mě kniha působila velice vykalkulovaně - přesně dávkované vztahy, city, dobrodružství, erotika a na závěr velký happy end. Druhá kniha autora, která mě už definitivně přesvědčila, že tohle není můj styl.

andream
13. srpna

Super knizka, nejdriv jsem si rikala ze prectu jen jednu cast a nac cist drzhou kdyz to bude stejny.... takze omyl, nejdrive jsem precetla Jachyma a ak zhltla Veroniku... ta se mi libila kapku vic a hlavne, byl to uplne jinej pribeh! Pecka a jsem z knihy nadsena...a urcite doporucuju!!!

orson
12. srpna

Četl jsem nejprve Jáchyma a moc se mi to líbilo. Nápad napsat stejnou knihu jednou z pohledu jednoho hrdiny a poté z pohledu toho druhého je dobrý, ale u druhého pohledu už člověk ví, kam všechno směřuje a tak už je to takové slabší...

tereza2627
11. srpna

Takové lehčí letní čtení. Začla jsem teda příběhem Veroniky, ten se mi četl sám, ale u Jáchyma jsem se v některých pasážích "trápila", v některých částech mi děj přišel zdlouhavý a nezajímavý

Veru.Viti
07. srpna

Kniha je to bez pochyby moc hezká. První jsem četla Jáchyma a také jeho polovina mě bavila o mnoho více. Při čtení Veroniky jsem občas nechápala její chování a nepřirostla mi k srdci. Dala bych asi plný počet, kdybych od této knihy neměla mnohem větší očekávání. Každý vychvaloval knihu do nebes, ale já musím říct, že první dvě knihy od Patrika se mi líbily mnohem více. Jinak jednoznačně chválím možnost číst z kterékoli strany. Celkově se mi kniha líbila a koupě nelituji.

jarom
04. srpna

Pěkné čtení na léto. Doporučuji

Sonik1974
04. srpna

Krásný příběh - příběhy. Pro mne uvěřitelný a silný. Myslím, že přesně takový život je, složitý. A složití jsme i my, lidé, i když chceme všichni to stejné, Zažívat okamžiky štěstí.

Přečteno méně než za 24 hodin.

jaroiva
03. srpna

Jako první knihu od Hartla jsem četla erotikon. A jediné, co se mi v něm nelíbilo, bylo příliš mnoho nevěry na můj vkus.
Okamžiky štěstí mi připadají hodně podobné, jen nevaruje název. Ale sexu je v nich překvapivě srovnatelné množství. Přesto, nebo možná právě proto, se mi Okamžiky líbí víc. I ta nevěra je tu nějak uvěřitelnější, i když na mě je jí stále příliš.

Za hodně povedenou považuji formu dvojitého příběhu z různých pohledů. Možná by mě zajímal příběh i z pohledu dalších postav, řekněme Ondřeje.
Příběh jsem začala Veroničinou stranou a místy mě z toho chytala depka. Pocit, že všechny vztahy jdou postupně do kopru mě donutil popřemýšlet o vlastních vztazích a motivacích v nich. Jistě, v knížce jsou už extrémní kombinace situací, ale stejně mi to připadá reálnější než erotikon. Mnohem víc mě to oslovilo. Našla jsem tu víc než jen lehké oddechové čtení. Jsou věci, které si budu muset ještě chvíli zpracovávat.
Z Jáchymovy strany jsem už pocítila trochu víc optimismu a i jsem se tu víc zasmála nad některými jeho průse*y.

Uvědomila jsem si opět, že ať už jsou si lidé jakkoli blízcí, každý má svůj a pouze ten svůj jediný životní příběh, a zároveň že každý je svého štěstí jediným strůjcem.

Lacerta.j
03. srpna

Cist jsem zacala nejdriv Veroniku, dobre jsem udelala. Jachymuv pribeh mi prisel zrychleny a moc nasponovany. Ale ani Veronika se mi necetla dobre, pribeh je az moc nerealny a skoro celou dobu jsem se pozastavovala a nechapala, jak to mohlo autora napadnout.

Maratka
03. srpna

Knížku jsem se rozhodla si přečíst jednak proto, že mě jako osobnost zaujal autor (viděla jsem s ním nějaký TV pořad a četla rozhovor), jednak nápad napsat knížku z pohledu dvou osob, kdy si čtenář může vybrat, kterým příběhem začne a postupně se mu skládá dohromady příběh celkový.

Knížka je podle mě čtivá, originální (nápad oboustranného příběhu se myslím autorovi podařilo dovést k dobrému výsledku), autorovi se daří přiblížit uvažování, prožitky postav. Hodnocení dávám nakonec trochu nižší proto, že z mého pohledu je velká část událostí hodně přitažených za vlasy, což mi postupně při čtení vadilo čím dál víc.

Každopádně jsem ráda, že jsem knížku přečetla a vyzkoušela tak zase něco nového. Zároveň ráda vyzkouším od autora i jiné jeho dílo (třeba mě překvapí a příběh bude více "skutečný" než tento :D).

krejcovka76
03. srpna

Třetí z knížek tohoto autora a pro mě zlatý střed. Nejdřív jsem četla mužský příběh a pohled na svět a poté ženský. Nevím, jestli je to dáno rozdílem sourozenců, ale zdálo se mi, že mužský má v sobě víc volnosti, svobody a ženský víc povinností, oddanosti. Každopádně moc zajímavé shlédnout jeden děj různýma očima. Určitě doporučuji.

Riccia
01. srpna

Já jsem spokojená za letní nenáročnou oddechovku.

Iki1
01. srpna

Román zachycuje poměrně krátké, ale událostmi hodně nabité životní období. Neoplývá příliš dějem, je spíš zaměřen na vztahy hlavních postav ke kamarádům a na jejich vnitřní život. Jedná se o vcelku nenáročné čtení. Osobně obdivuji autora, jaké životní situace dokáže vymyslet a literárně zpracovat.

deniha
31. července

Stejně tak jako v životě vidíme vše jen z jednoho pohledu, a to z toho našeho, tak i tato kniha je psaná buď z pohledu Jáchyma nebo Veroniky a až po dočtení obou příběhů tvoří dohromady jedinečný osud dvou sourozenců zmítaných osudem života. Kniha je vtipná ovšem zároveň v určitých aspektech smutná a hlavně je velmi dobře čtivá. Pro letní čtení u vody ideální.

pipetion
30. července

Vítězství formy nad obsahem ... příběh samotný mě moc nezaujal, sem tam jsem se přistihla, že je mi vlastně jedno, jak knížka skončí.

Hakl54
30. července

Pár hvězdiček za nápad knihy z obou stran a rozdělení hlavních postav na 2 samostatné příběhy. Další hvězdička za pohodové čtení. A pak již nic. Děj by postačil na několik ztřeštěných životů.

katerina4027
24. července

Čte se samo, pro mě byl zajímavější příběh Veroniky, kterou jsem začala.

niknikita
23. července

Nevím, proč je kolem této knihy takový humbuk? Pro mne je to spousta slov, někdy až zbytečných a literární zážitek nula na druhou.
Snad ještě příběh Jáchyma se dal číst, ale Veronika byla na pár facek

Tooomik
21. července

První kniha, kterou jsem od Patrika Hartla přečetl. I přes pár drobných výtek, které k tomuto dvojrománu mám, jsem velmi rád, že jsem se k jeho čtení odvážil. Vůbec to totiž nepovažuji za špatnou volbu. Naopak.

Začal jsem Veronikou. Při svém rozhodování jsem myslel na to, že Veronika je přece jen žena a jakožto žena bude muset život ženy žít. Byl to tedy takový můj test knihy... Říkal jsem si, že pokud mě nezaujme Veronika, do které se jakožto do ženy nebudu moci tak snadno vcítit, nebude už mít cenu číst Jáchyma. Naštěstí jsem byl mile překvapen a na čtení Jáchyma jsem se dokonce těšil. Ze své zkušenosti tedy čtenáři doporučuji číst jako první tu z postav, od které očekává horší ztotožnění se s vlastní osobou. Na tom pozná, zda vůbec chce ve čtení pokračovat.

Líbí se mi nápad těch paralelních životů dvou sourozenců, kdy si navíc můžeme vybrat, který z nich přečteme jako první. Má to totiž svou funkci. V běžném životě nemáme nikdo možnost se o nikom dozvědět všechno. Často někoho odsuzujeme za nějaké jeho rozhodnutí, které my vidíme jako chybné nebo nepochopitelné. Když se ale na situaci podíváme očima toho "někoho," uvědomíme si, že v jeho kůži s ním už ve všem souhlasíme a rozumíme mu. Ne vždy to tak samozřejmě platí, ale kniha na to poukazuje. Proto nám umožnila žít jak život Veroniky, tak i život Jáchyma. Kdo jako prvního četl Jáchyma, určitě mu lezla Veronika na nervy. Když však následně přešel k Veronice, jejímu chování porozuměl.

Vůbec mi nepřekážela ona "neuvěřitelnost" příběhu, jak tady o něm mnozí píší. Celý příběh obou sourozenců je slepen z mnoha zvratů, které se v běžném životě stát skutečně mohou, byť je pravda, že ne v takovém množství a za sebou v tak relativně krátkém časovém úseku. Stále si však myslím, že primárním záměrem je ten, který jsem uvedl v odstavci výše. Ty karamboly mě nakonec bavily, přece jen nejde o to se co nejvíc přiblížit něčímu životu. Jde o to uvědomit si, že rozhodování člověka mnohdy závisí na okolnostech, o kterých my nevíme nic, protože jsme je s ním neprožili. Alespoň já jsem nad tou myšlenkou po dočtení hodně přemýšlel.

A na závěr ještě něco málo k tomu, co se mi už tolik nelíbilo... Je pravda, že od knihy, která je postavená na "všedním" životě dvou mladých lidí, lze očekávat i jakýsi výskyt sexuálních pasáží. Zpočátku mi nevadily, zdálo se mi, že tam prostě patří. Po několika kapitolách se však můj názor změnil natolik, že jsem s hrůzou čekal, kdy se opět bude něco lechtivého odehrávat. Ne vždy na to má totiž čtenář náladu a když k tomu dochází opravdu často, může ho to začít rozčilovat jako občas mě. Nevidím to však jako nějakou velkou chybu, spíš jde o otázku vkusu. Naštěstí se na to moc nezlobím.

Knihu pana Hartla jsem si vychutnal, byť mi tu chuť občas zkazila záplava pohlavních hormonů, kterými některé stránky překypují bez toho, aniž by nás na to včas upozornily. Jen díky této drobnosti, která koneckonců mnohým vadit nebude, hodnotím čtyřmi hvězdami :)

Dominika13
21. července

Uff, tuto knihu jsem začala číst, protože ji četlo mnoho lidí kolem mě, ale po pravdě jsem byla zklamaná. Na mě příliš hysterické scény, otřepané věty a spoustu sexu, o kterém mi nevadí číst, pokud příběh není plytký. Jistě je to kniha na odreagování, ale pro takové příležitosti znám rozhodně lepší knihy! Čekala jsem více..

julie9357
20. července

Boží knížka! Úžasná ... Právě jsem ji dočetla a hltala jsem každou stránku a vždy se těšila, kdy zase budu číst dál. Kniha je o životě, jak je krutý a jak některé vztahy jsou jen omyl a zklamání, ale stále musíme hledat to svoje štěstí a věřit. Někdo by řekl, že konec je naivní, že to se v životě nestává, ale já věřím, že se to stát může a třeba i někomu stalo. Jsem romantická puberťačka, ale přečíst by si ji měl každý. Při čtení jsem se nasmála i dost brečela. Bylo by skvělý z toho udělat film! Určitě doporučuji číst první Jáchyma a pak Veroniku. Závěr Veroniky je tak dojemný a krásný, až jsem brečela ještě dalších 5minut

veronikovera
18. července

Občas příliš dlouhé popisování, ale nápad knížky super. Hartla knížky jsou super a na tuhle jsem se moc těšila :-)

Kerberos
17. července

Poslouchala jsem audio namluvené p.Vlachem,takže od Jáchyma k Veronice.Ten pohled ze strany teenagerů mi zrovna nevyhovoval,trochu moc zvratů a nezodpovědného přístupu.

Karimah
09. července

Dobře napsaná oddechovka

lena2653
07. července

Četla jsem všechny knihy autora, shodou okolností i v pořadí, v jakém je vydal a jsem potěšena tím, jak autorsky "roste". Okamžiky štěstí jsou podle mě jeho nejpovedenější kniha. Začala jsem od Veroniky a její část příběhu se mi líbila víc, také jsem jí více litovala a Jáchyma obdivovala za to, jak se zachoval. Jak už tu někdo psal, ano, je to až moc karambolů na dva lidi, ale zase se člověk u knihy nestíhá nudit. Za mě super, odpočinkové čtení a těším se na další knihu :)

Gibis
03. července

Ať už začnete číst z kterékoliv strany, myslím, že druhý pohled už jen doplní to, co už víte z vyprávění toho druhého. Jinak to asi ani u stejného příběhu vyprávěného dvěma osobami být nemůže. Příběh Veroniky jsem četla jako první a musím přiznat, že se mi asi líbil více a byl i uvěřitelnější, ale možná je to tím, že se na to dívám jako žena. Jediné, co mi přišlo trochu moc idylické bylo to, jak se oba vypořádali se svou finanční situací po smrti obou rodičů. V reálném životě to takhle moc nefunguje. Ale četlo se to moc dobře, takže zasloužené 4*.

Amy27
02. července

Asi se mi to líbilo. Čekala jsem spíš hrůzu po zdejších komentářích, ale já se bavila. Čte se to rychle a samo a myslím, že je opravdu jedno kým začnete. Jáchym i Veronika byli sympatičtí, ale pouze když jsem četla právě je konkrétně... jinak mi ten druhý vždycky lezl na nervy.. :D

ediprdi
27. června

Mně osobně knížka doopravdy nadchla. Začala jsem od Jáchyma, což byla, podle mě, správná volba. Jak už někdo psal, čtení Veroniky už mi spíš vyplnilo děj do jakéhosi úplna. Ano, knížka je poměrně naivní, ale myslím, že to byl záměr. Přece se nemůžeme pořád obklopovat jen vážnými či negativními věcmi, kterých se na nás každý den valí spousta, ať už ve zprávám či kdekoliv jinde. Je to zkrátka oddechová knížka, u které nemusíte nad ničím přemýšlet. Pro mě osobně to byl skvělý relax, vždy jsem u toho hezky vypla a postavu Jáchyma jsem si doslova zamilovala. A co je skvělým bonusem je to, že jsem se některým pasážím doopravdy od srdce zasmála, takže zde nechybí ani humor. Za mě určitě doporučuji!

91pometlo
25. června

Cetla jsem knihu od Jachyma a dobre jsem udelala, prisel mi jeho pribeh celistvejsi, podrobnejsi a citlivejsi. Pozdejsi cteni Veroniky jen doplnilo par otazniku, ale taky jich par nechalo nezodpovezenych. Omlouvam se, ale nenaplnilo to me ocekavani. Kniha je ctiva a odpocinkova