Ohrožená Evropa - Rodící se krize

Ač je Evropa geograficky pouhým poloostrovem, historicky je kontinentem díky své politické a ekonomické moci. Americký geopolitický prognostik George Friedman v této knize propojuje odborný výklad s osobními prožitky (otevírá ji příběhem, jak jeho židovská rodina zázrakem v Maďarsku přežila nacismus a poté utekla před komunismem) a vypráví o etapách v dějinách Evropy, které přes hospodářský přínos nakonec vedly ke ztrátě její mocenské pozice. Začalo to třemi šoky spojenými se jmény Koperník, Kolumbus a Luther, v důsledku nichž Evropa přestala být středem vesmíru a začala se zmítat v (nejen) náboženských válkách. O několik století později pak ambice sjednoceného Německa, technický pokrok, industrializace a nacionalismus uvrhly kontinent do 1. světové války. Následujících 31 let přineslo smrt 100 milionům Evropanů a „nejpřekotnější pád moci, jaký si umíme představit“. Z někdejších mocností se staly zpustošené země pod vlivem (či rovnou okupací) dvou osvobozujících velmocí. Západ se díky podpoře USA a úspěšné integraci do EU stal ekonomickým tahounem a po roce 1990 se dokonce zdálo, že ovládne i někdejší sovětský blok. Optimismus však podle Friedmana skončil v roce 2008, kdy útok na Gruzii znamenal ukončení bezvýznamnosti Ruska (a odhalení NATO jako papírové organizace) a pád Lehman Brothers zase začátek finančních obav a zaostávání evropského ekonomického systému. Pozdější anexe Krymu nebo řecká dluhová krize byly dalšími epizodami tohoto vývoje. Evropa se zkrátka postupně rozplývá v globalizaci, kterou stvořila, a přibližuje se své „poloostrovní“ realitě. Druhá polovina knihy se věnuje možným ohniskům budoucích konfliktů, ať už kvůli nacionální nebo náboženské nenávisti (které mohou kdykoliv znovu vzkypět na Balkáně i na Kavkaze) nebo ruskému imperialismu (kdy se akorát hranice jeho vlivu přesunula z Německa na Ukrajinu, resp. do Moldavska a Pobaltí). Nelze vyloučit, že Skotsko dosáhne nezávislosti nebo že se Belgie rozpadne, za nejvýznamnější ale považuji Friedmanovo varování před sílícími politickými silami, které budou požadovat nesplácení dluhů, potrestání viníků ekonomického úpadku, přerozdělení bohatství mezi masy a budou hlásat nenávist proti imigrantům a integraci mezi národy. Kniha je překvapivě podnětná a přesná i deset let po vydání.

Dvě významné teze z knihy:

Civilizace jsou rozděleny do tří fází. První fáze je barbarství, doba, kdy lidé věří, že zákony jejich vlastní vesnice jsou zákony přírody, jak prohlásil G. B. Shaw. Druhá fáze je civilizace, kdy lidé nadále věří ve spravedlnost svého konání, ale zaobírají se myšlenkou, že by se mohli mýlit. Třetí fáze, dekadence, je chvíle, kdy lidé začnou věřit, že neexistuje žádná pravda, nebo že všechny lži jsou stejně pravdivé.

Hrubá síla, v níž kdysi spočívala evropská globální ekonomická moc, je pryč. Mocné státy jako Čína, Rusko a Spojené státy nabízejí tytéž výhody jako Evropa, ale důsledky porušování smluv jsou větší. V danou chvíli na tom možná nezáleží, ale jak se globální síly rozcházejí a Evropa stojí mezi nimi, absence hrubé síly bude čím dál významnější. Být bohatý a slabý je nebezpečná kombinace.

Tato kniha je velmi dobrým přínosem pro pohled na svět, tady konkrétně více na Evropu z pohledu geopolitického dění. Samotná oblast je pro mne zajímavá a Friedman velmi dobře spojuje historické události s dnešní mentalitou, názorovostí a pohledy na dění okolo nás. Bylo by skvělé vydat tuto knihu znovu s aktuálními daty, která v knize Friedman nastiňuje, ale v době psaní knihy byla neznámá, jako je Brexit, Trump, Ruské angažmá v Sýrii, Turecko které nechce odejít ze Sýriie, pozvolné politické zemětřesení v Azerjbajdžánu, nové ropovody do Německa bez Ukrajiny, Rusko-Turecká spolupráce a dodávky zbraní, francouzský sílící nacionalismus, italský proti-evropský vítěz voleb hned ve dvou nejsilnějších stranách, eskalace boje o nezávislost v Katalánsku, boj kurdů za samostatný stát na diplomatickém poli ve Velké Británii, nastíněný odklon USA od NATO, mnoho dalšího a hlavně, co teprve nastiňuje v knize jako potenciální nebezpečí - rozhodnutí Německa stát se i vojenskou velmocí z minulého roku, investice 120 mld EUR do obrany, rekrutování několika desítek tisíc nových vojáků do Bundeswehru, s tím, že se musí bránit samo vůči novým hrozbám ze strany Ruska a hned na to druhá věc, a to úprava pacifické ústavy v Japonsku a nakoupení a vybudování jedné z nejvyspělejších armád na světě, a to právě té japonské ( zatím oficiálně stále obranné ).
Z tohoto pohledu nových faktů, sepsaných v dubnu 2018, kdy píšu tento komentář, je Friedmanova kniha opravdu velmi nadčasová a velmi blízko predikující budoucí dění v Evropě a na světě.
Doporučuji si přečíst.

Skvelý opis historických udalostí. Spisovateľ rozoberá konflikty v jednotlivých zónach Európy a aj vo svete, analyzuje minulosť jednotlivých území a jej vplyv na ďalší vývoj blízkej budúcnosti. Opisuje príčiny vzniku EÚ a dôvody jej pomalého rozpadu. Je to zaujímavý pohľad na dianie vo svete v súvislostiach, ktoré nie sú viditeľné pre bežného človeka.

A pak že nikdo nedokáže předpovídat budoucnost.
Z této knížky je jasně patrné, že velká většina událostí, která se na světě v poslední době odehrávala, odehrává nebo bude odehrávat, vychází více či méně z minulosti. Tam někde hluboko jsou kořeny všech válek, krizí a zlých časů. Cílem by mělo být tyhle hluboce zakořeněné prvky minulosti co nejdříve odhalit a snažit se je eliminovat co možná nejméně násilnou cestou. Bohužel často tato cesta musí být politická, což samo o sobě je dost vysoká překážka, kterou se nedaří přeskočit ani těm nejvyspělejším zemím. Je to hlavně z toho důvodu, že lidé, jako je Friedman, jsou "pouze" politologové a nikoliv politici. Proto tak dneska "ohniska konfliktů" dál nezadržitelně rostou a pukají pod nečinností jedné skupiny lidí a agresí skupiny druhé.

George Friedman a celý Stratfor jsou géniové a i tato knížka nabízí souvislosti, které člověka vůbec nenapadnou. Přitom v celém kontextu jsou tak logické. Asi se vše nedá brát doslova, zmínky o Československu nejsou vždy úplně přesné a tak je pravděpodobné, že drobné nepřesnosti se objevují i jinde. Ale jako globální náhled výborné.

Kniha začíná popisem konfliktem islámu a křesťanství v Evropě a blízkém okolí v prvním tisíciletí našeho letopočtu, přes objevování světa Evropany, po obě světové války (prvních cca 80 stran). Dál nevím, zde jsem totiž zatím skončil.

Drtí mě totiž kvalita překladu. Ne že bych to dokázal přeložit lépe, vím jak je těžké z překladu vykřesat přirozenou českou mluvu, ale když už se někdo do překladu pustí, měl by to umět. A v řadě případů nezapracovala ani korektura: „protože to jejich byl hlavní cíl", „ velel námořním silám, které dobyli", „množství bytostí, které měli blíže", „aby Německo napadlo na Francii“, „účinnost války se zvedla o mnoho matematických řádů“, „O milion více či méně, to už není pozoruhodné.“. Menší či větší kostrbatost se táhne celou knihou, některé úseky jsou lepší, některé horší. Škoda.

Pokud umíte alespoň průměrně anglicky, pořiďte si raději originál. Louskáním textu strávíte stejně času, ale zároveň si zlepšíte angličtinu. U této knihy hrozí opak.