Oheň z nebes 3

13.11.2020

Už je cítit, jak se Jordanovi všechno trochu rozpadá pod rukama. Nelogické posuny v ději, které prakticky nemají smysl a existují jen proto, aby měl své postavy tam, kde je mít potřebuje, působí fakt jako pěst na oko. Pokud už někdo dělá "high fantasy" a hraje si na komplexní a vyšší spisovatelské umění, tak by se tomuhle měl vyhnout v první řadě.

Stejně tak by roztahanost a pomalé tempo měly sloužit účelu, obohacení postav a košatosti podstatného děje a ne jen popisovat barvy suknic a opakovat nesmysly o tom, jak jsou muži hloupí a neschopní a jak se ženy tahají za cop a urovnávají si suknice.

Přesto všechno jsem přesvědčen, že Jordan se snaží, má v hlavě velký klišovitý příběh s originálními prvky, ale není prostě celkově moc dobrý spisovatel, nedokáže tuhle obří loď kočírovat a neumí ani vystavět solidní drama, což se tentokrát projevilo v závěru knihy, kde mě nejdříve překvapil tím, že se skutečně něco začalo dít a některé díly mozaiky do sebe hezky zapadly, aby mě vzápětí unudil neschopností vybudovat napětí (jako vždy) a celé finále tak utopil ve své vypravěčské rozcouranosti. A jako třešnička na dortu je, že závěrečné "nesmírně nebezpečné záporáky s tisíciletými zkušenstmi a ohromně silnou magií" sejmuli dva puberťáci, aniž by na straně dobra vznikly byť jen minimální ztráty, protože snad každá z 5 897mi hlavních postav to přežila. Díky tomu nemám vůbec pocit, že v tom příběhu o něco jde.

Takže suma sumárum, Jordan se pořád snaží budovat velké věci, v několika jednotlivostech, hlavně v rovině originálních prvků a klasické příběhové linky se mu to relativně daří, avšak celek se mu rozpadá pod rukama jedním dílem díky jeho neschopnosti zvládnout velký děj a druhým dílem vinou jeho grafomanské posedlosti písmenky.