Odlévač zrcadel
Philipp Vandenberg
Podmanivé historické romány Philippa Vandenberga bývají vždy zárukou té nejlepší četby; tentokrát nám poutavý vypravěč předkládá nevšední příběh Michela Melzera z Mohuče, odlévače zrcadel a později "mistra černého umění", tedy knihtisku. Román se odehrává v patnáctém století. Michel Melzer, vynikající řemeslník, po smrti manželky sám vychovává svou dceru Editu. Okolnosti jej časem přinutí, aby se za lepší obživou vydal do světa... Díky Melzerovu putování poznáváme Cařihrad, středisko uměleckých řemesel, ale také sídlo všelijakých dobrodruhů, navštívíme Benátky v době jejich největšího rozkvětu, kde budeme svědky nejtemnějších machinací náboženských spolků, tehdejších politiků i bohatých obchodníků. V pohnutých osudech Michela Melzera a jeho dcery Edity ale můžeme též poznávat život obyčejných obyvatel evropských měst a městeček středověku, prožívat s nimi jejich lásky i obyčejné starosti o živobytí, tak odlišné od pletichaření bohatých vrstev. ... celý text
Literatura světová , Historické romány
Vydáno: 2002 , Knižní klub
Originální název:
Der Spiegelmacher , 1998
více info...
Přidat komentář
Můj oblíbený autor mě opět překvapil - tentokrát ale nemile. Příběh jde sice rychle dopředu a vypadá to, že půjde o další skvělý román, ale bohužel... Událost začne střídat událost, další nové postavy, které se do děje neustále zapojují, příběh ničím neobohatí, spíše jej zbytečně komplikují. A některé části knihy ve mně vyvolávají otázku, zda to autor myslí opravdu vážně?
Nevím, kde začít. Zpočátku jsem se krásně začetla, autor popisoval vše do nejmenšího detailu a já se ocitla v té době. Přesně, jak to mám ráda. Postupem jsem ale začala odhalovat nedostatky. Neoblíbila si Editu, která se chovala někdy hodně zvláštně, děj střídal děj, samý zvrat událostí...A ke konci ta záležitost s Biblí, to už se přiznám, že jsem přeskakovala. Sice jsem se moc nedozvěděla o odlévání zrcadel (když se ta kniha tak jmenuje), ale oceňuji nové poznatky okolo vzniku knihtisku. Hodnotím průměrem a jdu zas o knihu dál...
Tato kniha je zatím nejhorší, co jsem od Vandeberga četl. Děj je moc rychlý, jedna událost stíhá druhou, dobrá období života odlévače střídají ta špatná moc rychle. Připadá mi to, jako by kniha byla psána na efekt. Melzer i jeho dcera Edita mi připomínají Angeliku de Peyrac. Některé příhody obou hrdinů jsou dost neuvěřitelné. Po přečtení ani nevím, jestli to je kniha od dobrého a uznávaného autora nebo scénář k hollywoodskému filmu.
Historický román, kde mi docela dlouho trvalo se začíst. Některé reálie jsou zajímavě a věrohodně popsané. Jindy mi přijde, že je tam plno nelogičností - Michael Melzer je Němec, ale nemá problém se domluvit s každým v Benátkách, Cařihradě a ani třeba s Egypťanem. A přitom je na několika místech zdůrazněno, že například latinsky neumí. Jeho dcera je od čtyř let němá, když získá zpět dar řeči, nemá také problém se domluvit s každým bez ohledu na to, zda je to Němec, Benátčan nebo jiný cizinec...
Kniha je zajímavě rozvinutá, od poloviny se čte svižněji a už to nutí číst dále a vědět, jak to vše dopadne. Jsou nastíněny, některé zajímavé zápletky (například snaha o prodej Editiny flotily nebo mocné tajuplné bratrstvo kdesi v Německu), které jsou najednou v několika větách dokončeny a tím je vše vyřízeno. Myslím, že tady byl větší potenciál to více rozvinout. A nebo ubrat zápletky a soustředit se jen na jednu jedinou.
Postavy mi přišly takové nedodělané, bez podrobnější psychologie. Postavy jsou takoví "prosťáčci", kteří ke všemu přijdou jen tak mimochodem a je jim to vlastně jedno.
Knihu ale rád doporučím, jen ze začátku je potřeba se opravdu obrnit trpělivostí, než se podaří do ní začíst.
Historický román, který, jak už je u Vandenberga pravidlem, plasticky a se znalostí reálií popisuje minulost, tentokrát Evropu 15. století - život v Konstantinopoli, Benátkách, Mohuči...
Nicméně psychologie postav tentokrát moc zvládnutá nebyla a často nebylo ani zřejmé, oč hlavní hrdinové usilují a jaká je motivace jejich občas nepochopitelného jednání. Možná to tak bylo úmyslně, jako pokus o sondu do myšlení člověka 15.století, ale mně to zážitek z četby dost kazilo.
Ve srovnání s osmým hříchem rozhodně čtivější, přesto jsem před očima měla stále obraz rozklepaného kmeta, který mi nebyl ani v jednom bodě sympatický.
Dej je zaujímavý, napínavý, vôbec som nerozumela Edite. Je tam niekoľko postáv, ktorých motívy by mohli byť viac objasnené, charaktery viac prepracované.
Výborným způsobem napsaná kniha. Poutavá, napínavá a především napsaná velmi čtivým a snadno pochopitelným stylem. Pro milovníky historických dobrodružně psaných románů další šperk do knihovny. Podobný styl: Pilíře země či Na věky věků od K. Folleta.
Štítky knihy
15. století Itálie Benátky historické romány
Autorovy další knížky
| 2003 |  Král z Luxoru |
| 2008 |  Faraonka - Ze života královny Hatšepsut |
| 2005 | Akta Golgata |
| 2000 | Purpurové stíny |
| 2005 | Páté evangelium |
Kniha Odlévač zrcadel je v
| Přečtených | 105x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Doporučených | 7x |
| Knihotéce | 78x |
| Chystám se číst | 24x |
| Chci si koupit | 3x |
| dalších seznamech | 3x |
(SPOILER) Hodně postav, střídání států, rychlé zvraty - to mě nadchlo.
Ale pak mě to zarazilo: Napsal někdy autor knihu, která dobře skončí?
Přečetla jsem od něj hodně a teprve s touto knihou mi došlo, že všechny končí zle. Trošku mi to začíná vadit.