Prokletí

Tušíte, za co se můžete ocitnout v pekle? Vůbec nemusíte někoho podříznout nebo hodit v sudu do přehrady. Vsaďte se, že do pekla půjdete už za to, když si párkrát uprdnete v přeplněném výtahu. Když budete furt troubit v autě. A nebojte se – právníci nebo novináři tam jdou všichni, troubení netroubení. Dvanáctý román Chucka Palahniuka je váš průvodce peklem. Připravte se, černá limuzína čeká… Dvanáctiletá Madison končí v pekle prý kvůli předávkování marihuanou. Má plné zuby jak života, tak smrti. Sotva se zorientuje, zjistí, že je pomerně nepohodlné trčet v cele a škrábat si uhry na čele. Soused s modrým čírem, který údajně jen něco šlohnul v supermaketu, jí pomůže ven a spolu s dalšími zatracenci se vydají na cestu k pekelnému ústředí. Cestu přes Oceán promarněného spermatu či Řeku zvratků si fakt nechte vyprávět… Prokletí jsou typicky palahniukovská divoká jízda plná bizarností a úchylností....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/11_/115059/prokleti-115059.jpg 3.7407
Série:

Madison Spencer (1.)

Originální název:

Damned (2011)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (71)

Přidat komentář
i.snd
13. února

První kniha od autora. Začátek divný...jakoby na mě chrstli smradlavou studenou vodu. Dvakrát jsem knihu odložila, že ji vrátím...a přesto jsem znovu pokračovala ve čtení, až jsem dílo nakonec dočetla včetně doslovu. Vykouzlila u mě pár zasmání a jinak nic. Pořád jsem měla pocit, že Chuck sedí vedle mě a je hrozně moc smutný, ačkoli já se směji. Chystám se na jeho jinou knihu, z jiné doby.

antuka
01.11.2017

Musela jsem se hodně přemáhat, abych přelouskala první půlku, kde se zhola nic neděje a všechny ty "neotřelé" a "podvratné" a "palahniukovské" nápady a hlášky jsem už četla jinde a lépe (Asfalt, voe!). Nudanudanuda. V druhé půlce (třetině? čtvrtině? posledních 20 stránkách?) tam hodil trochu metafyzického metapříběhu, jak se na postmoderního autora sluší, což mě po tom pekelném utrpení velké části knihy docela potěšilo. Na druhou stranu je to přesně opačný efekt, než o jaký autor v celý knize mluví. No nic, asi budu ve vztahu k Chuckovi ještě chvíli nepoučitelný nadějeholik...

Pozde
15.10.2017

S Palahniukem jsem se krkolomně potkala poprvé ve Zatracených, teď jsem si přečetla i díl předcházející. Oba mě zaujaly. Vtipem, formulací myšlenek, odvahou, inteligencí.
Když vidím, že jsou to tady jeho hůře hodnocené knihy, nemůžu se dočkat, až se dostanu třeba ke Klubu rváčů nebo Zalknutí. Jeho způsob psaní mi mimořádně sedí.

Markéta137
03.10.2017

Palahniuk je moje srdcovka, takže jsem věděla, co od něj můžu čekat a líbilo se mi to.
"Tohle je peklo, tak od něj nečekejte moc logiky."
Navíc každá kapitola začíná otázkou Jsi tam, Satane? ,což se mi to výborně hodí do Výzvy.

marta0912
27.08.2017

Ne. Klub rváčů to prostě není a pokles kvality je patrný. Na jeho knížkách se mi líbila ta naprostá přirozenost a lidskost v jeho postavách, ale myšlení Madison takové rozhodně nebylo. A ještě k tomu byla otravná, že by to vyřešilo snad jen pár do držky. Pozitivních pár myšlenek bylo: "Ale ne, vy neumřete nikdy. Vy přece jíte každé ráno vitamín C." Ale jako starý Palahniuk mě to v žádném případě nenadchlo.

anisek989
24.08.2017

Asi nejsem člověk, kterýho znechutí popis oceánu spermatu nebo hory nehtů a bažiny potratů.. ale jinak jo, dobrý. Pobavila jsem se a vlastně nic dalšího jsem od týhle knihy nečekala. Takže splnila očekávání. Jen tomu lehce chybí děj.

Aya81
16.08.2017

Originální styl, mnoho věcí k zamyšlení, hlavní hrdinku milujete i nesnášíte. Jaký si to uděláš, takový to máš, ale když to nedokážeš v životě, tak v pekle už asi těžko.. nebo ne?

mysiouxsie
01.06.2017

Zažila jsem tu několikrát déjà vu..čtenářsky i osobně..well, see you in hell.

laepus
16.05.2017

Můj první Palahniuk a určitě ne poslední. Královsky jsem se pobavil snad v každém odstavci. Autor skvěle mixuje oplzlesprostý humor s trefnou kritikou současného způsobu života až z této kombinace občas běhá mráz po zádech, když si čtenář uvědomuje, že to tak opravdu v životě (vlastně ve smrti) je. Už jen samotný helloween, vstupní dotazník nebo telefonní operátoři.

Matty
01.05.2017

Palahniuka poznáte po pár odstavcích. Jeho styl se stal až příliš snadno identifikovatelným a také proto mi z jeho posledních knih nejvíce utkvěl v paměti podnětným způsobem iritující Pygmej, který kvůli zvláštnímu jazyku „neteče" tak plynule jako třeba zrovna Prokletí, román o tom, že také smrt může být dobrým podnětem k přehodnocení života.

Možná za tím byl nějaký sofistikovanější záměr – kniha údajně kopíruje strukturu dívčích románů od Judy Blume, od které jsem nikdy nic nečetl a snad k tomu ani nebudu donucen – navenek jde ale o palahniukovskou rutinu. Nadužívání popkulturních odkazů, které nijak neovlivňují průběh děje (a Piano vážně není tak otravné jako Anglický pacient), sarkastické komentování moderní společnosti, s občas výstižnou paralelou mezi zábavním průmyslem a peklem, snaha provokovat za každou cenu, třeba i poněkud vyčerpaným Hitlerem (orální sex s uříznutou hlavou je natolik over-the-top, že ani znechutit nedokáže).

Zápletka a veškeré popisné pasáže jsou v Prokletých víceméně nadbytečné, skoro otravné (stačilo by napsat, že se hrdinka octla v té nejklišovitější představě pekla, jakou do nás všemožná média hustí již pár století). Palahniuk se ani nesnaží maskovat, že primární je pro něj proud myšlenek spuštěný netradiční výchozí situací (přemoudřelost vět třináctileté hrdinky je nakonec tím nejméně nepravděpodobným prvkem knihy). Občas se opakuje, na čem je ovšem jeho styl založen, občas se uchýlí ke zjednodušením jako z děl, kterým se pošklebuje (proč z Madison, spíše jen vyprázdněného archetypu chytrého děcka dvou liberálních celebrit, v závěru za každou cenu dělat hrdinku?) a terče, do nichž se trefuje, jsou až příliš snadné.

Prokletí se čtou jedním dechem, nenudí, některými příměry pobaví, ale po pár dnech vám ve vzpomínkách splynou s ostatními Palahniukovými knihami. Chtělo by to buď přitvrdit, jde-li to ještě vůbec, nebo hodně ubrat.

lucie5078
17.04.2017

Jiné. Zvláštní. Originální. Vtipné. K zamyšlení.

maja8148
03.04.2017

Nápad to mělo dobrej, zpracování celkem taky, ale strašně mi vadili nesouvislostí ve "vzdělání" hlavní hrdinky. V některých věcech byla zběhlá jak stará zaměstnankyně bordelu a v jiných měla názor jako pětiletý dítě.....

opic 12
12.03.2017

Něco na uvod od velikána Járy Cimrmana. Upravená ukázka ze hry Vizionář,poněvadž se to sem dost možná i docela hodí a jestli se vám to zdá dost dlouhý,tak to nečtěte :-)
Obsazení - Pan Smrtka alias Smrtka promlouvá ke třem mužum.
Pánové,pánové...pánové.Jak vás tak tady poslouchám a nestačím se divit.Všichni jste stejní.Včera taky řídící učitel Sýkora z Liberce.Prý,jestli si sebou muže vzít knihovnu,že prej tam má slovníky.Já mu povídám...co tam stím.Tak aspon sbírku brouku.I to jsem mu rozmluvil.No a ve dveřích,dělám to nerad,jsem ho tak zběžně prošacoval.Co myslíte,že měl v kapse ? Spořitelní knížku,že prej tam má třistapadesát korun plus uroky.Pánové uvědomte si všichni jak jste tady.
JE ZAKÁZÁNO COKOLI SEBOU BRÁT DO HROBU !!!

Palahniuk je boží,omlouvám se za to slovo na b,ale to neznamená,že mu budu furt dávat plnej zásobník pěticípejch.Poněvadž už jsem od něj něco málo zkusil,tak jinší knížky má daleko pekelnější,ale jinak i Prokletí je typická Chuckova jízda a prvních cca šedesát stránek dost šleha,to zase jo.
Takže abyste věděli,klidně si chodte za odpuštěním,ono je vám to prd platný.Stejně žádnej tunel světla nebude,takže si nedělejte iluze.Prdte si třebas desetkrát za den,nadávejte jak dlaždič,mlatte ovladačem do tv bedny,že tam zas prdlajs dávaj,nepouštějte sednout kdekoliv na místa k tomu určená maminky s outěžkem,seniory nebo viagra bojs rovněž taky.A to,že jste tahali spolužačku za vlasy a poté jí konečky namáčely do kalamáře,vo tom ani nemluvím.Jen se přiznejte.To že jste ji tak dávali najevo svou platonickou lásku to vás vopravdu vyloženě neomlouvá.
Za jakejkoliv prd,šup do pekla.
Žijeme denodenně v samých paradoxech,tohle už je uplná rutina.
Prdte si jak prdte.Prdte si třeba do rytmu.Co bude tak bude,hlavní je přítomný okamžik a to jak ho prožijete,to je jedinný jistý.
Takže když si to sesumírujem.Prd + prd = Společná lázen se Satanem v kapalině neznámého nechutného puvodu.
A jelikož jsem si tyhle chujoviny zrovinka všechny vymyslel,takže si budete muset tuhle Chuckovinu přečíst sami,abyste si to vlastně celý líp ujasnily.Ono vám ostatně ani nic jinýho nezbude :-)))

LuckyZ
31.01.2017

ZAČETLA JSEM SE, druhá část, trochu zmatená, divný vývoj, dobrý a výstižný doslov. Doporučuji. Chtěla jsem přečíst i další díl, ale byla jsem varována, abych to nedělala, že tam to už autor přehání příliš.

Welinie
10.01.2017

Tak tahle se mu moc nepovedla, nuda, nuda, nuda.

Serja
10.12.2016

Madison vs. Peklo...a jak by se dalo od Chucka čekat, pekelný úlet!

Finn69
18.09.2016

Moc a moc ujeté, úchylné, černohumorné jako noc.
To, že všechny telemarketingové firmy sídlí v pekle, jsem si myslel už dávno, Palahniuk mi to jen potvrdil. Ovšem že si operátoři domlouvají s nebohými pozemšťany rande v pekle, to jsem netušil.
"Vypadáš jako prima kočka, až se ti zhorší ty metastázy, musíme se někde sejít."
nebo:
"Jaké to je mít AIDS?" "Je to jako být Kanaďan, člověk si zvykne..."
a takových hlášek je tam opravdu hodně :-)

Melic
17.07.2016

Knížka řádně ujetá, pobavila mě, i nahlas jsem se zasmál. Má i určitý kritický nadhled na svět, takže myšlenky jí úplně nechybí. Ale ne vše mi přišlo smysluplné. Spíš taková jednohubka k pobavení.

ochwey
16.07.2016

Můj první Palahniuk, konečně. Skvěle jsem se bavila, správná kombinace úchylnosti, vtipu a šíleností, ale i zajímavých myšlenek. Děj/neděj mi nevadil, užívala jsem si ty zlomky pekla a dokonale mi to vyhovovalo.

Executioner
10.06.2016

Chuck zničil a zasměšnil v této knize veškéré mé ideály a názory. Nejlepší kniha jakou sem kdy četl.

Kacenak
21.04.2016

Mě to bavilo. Tak nashle v pekle. ;)

Martia
10.04.2016

"Možná se do pekla nechodí za to, co uděláme, ale za to, co neuděláme."

Tak to bylo super. Průvodce peklem očima Madison, která mluví jako dlaždič
ve společnosti s její praštěnou partou.
Bylo to šílený, zvrácený (např. u obryně hodně zvrácený), ale vtipný.
Neočekávaný bylo odhalení, proč doopravdy umřela.

Navaya
20.12.2015

Přijde mi, že tahle Palahniukova kniha je docela podhodnocená, přemýšlela jsem, zda je to hodnocením lidí kterým jeho styl nesedne, nebo i čtenáři kteří ho mají rádi, ale tohle jeho dílo jim jednoduše přišlo slabé. Je fakt, že ze začátku mi četba taky moc nesedla, možná to bylo taky způsobeno hlavní postavou, která je tak mladá.. k Palahniukovi se mi to moc nehodilo a nedokázala jsem si představit vývoj děje za takových podmínek. Nakonec jsem ale byla mile překvapená; jako vždy Chuck dokazuje, že oplývá mnoha zajímavými poznatky, neobvyklými nápady a že stále srší sarkastickým vtipem, pro který jeho knihy tak zbožňuju. Sice už ohromil lepšími zápletkami, ale "Prokletí" rozhodně nebyla ztráta času, nebo zklamání. :)
Citát: "Jaké to je, mít AIDS?"... "Jako být Kanaďan, jeden si zvykne."

_Blackie_
29.10.2015

3/4* ...moje první a v podstatě náhodné setkání s Palahniukem. Jeho styl, sarkasmus, morbidita, temno i humor mi dokonale sedí, příběh měl celkem zajímavý vývoj i pointu. Jisté výhrady mám, ale navnaděna na další tvorbu jsem, takže ok ;)

Elis.n
13.10.2015

Dost mě překvapily negativní komentáře, protože mě tato kniha nesmírně pobavila i když jsem jí četla déle než jsem si představovala. Nescházel mi děj, naopak se mi líbily postřehy a myšlenky hlavní hrdinky. Ta holka je skvělá a všechny ty její příběhy mě náramně pobavily. Za mě doporučuju.
A nebojím se otevřít další dílo Ch. Palahniuka, protože pokud má být tohle slabší, tak ty ostatní musí být vážně něco.

Arisu
10.09.2015

Nejlepší na knize je doslov. Bohužel. Promiň, Satane, za to slovo na B.
Když knihu přelouskáte s tím, že "tohle musím dočíst, je to přece Palahniuk", něco je špatně. Něco se nepovedlo.
Charaktery o ničem, popis pekelných plání taky nic moc (nás Asfalťáky asi už jen tak nic nenadchne...), pár myšlenek a pár vět, co by stálo si za to zapamatovat, kdyby nebyly obaleny kupou dalšího rosolovitého oničemplácání.
Za tohle dílo, Chucku, skončíš v pekle...

Lenna75
17.08.2015

Tohle dílo je nějakým záhadným způsobem neotřelé a své, to je vlastně i důvod, proč jsem nedovedla přestat číst jeho řádky. Zároveň je však čímsi komické a ironické, dětinské a existenciální. Ve výsledku, co člověk dočte poslední stranu zjistí, opožděně, že doopravdy přečetl skvělou knihu.

Inozuka
12.08.2015

Nemůžu se zbavit dojmu, že tahle Palahniukova kniha je jen takový slepenec nápadů. Jednotlivé její části jsou rozkolísané a kolikrát na sebe ani nijak zvlášť nenavazují. Párkrát je vidět, že autor neví kudykam a příběh nastavuje podle okamžitých nápadů, bez širších souvislostí a návaznosti. Jako taková by se spíš hodila na povídku nebo na soubor povídek jako v případě mnohem zdařilejších Strašidel. Najít se tu dá pár skutečně povedených hlášek a nespočet trefných sarkastických poznámek na účet americké vyšší vrstvy a hollywoodských hvězd. Ale to je asi tak všechno. Jako celek to moc nefunguje a chvílemi i dost nudí...

"V pekle skončí 98,3 procenta právníků. Naproti tomu čeká věčné zatracení jen 23% rolníků. Směr peklo se vydá asi 45% majitelů menších obchodů, ale 85% autorů počítačového software. Do nebe vystoupá zřejmě jen stopové množství politiků, ale z hlediska statistiky se to dá brát jakože jich v plamenech pekelných skončí sto procent. Stejně jako sto procent novinářů a lidí se zrzavými vlasy. Kdo ví, proč to tak je, ale lidé menší než 160cm mají vyšší šanci skončit jako zatracenci. Stejně tak jako lidi s BMI nad 0,0012.... Poměr mezi blondýnami a brunetami je v pekle tři ku jedné. Prokletí hrozí skoro šestkrát víc lidem, kteří mají dva a více roků vyššího než středního vzdělání. Totéž platí o lidech, kteří vydělávají ročně víc než sedmimístnou cifru v dolarech."

tweed
09.08.2015

Madison je celkově hrozně supr postava. Palahniuk v jednom rozhovoru tvrdil, že se stala takovým jeho dítětem a podle mě jde vidět, že si s ní pohrál. Vlastně by bylo dost smutné mít nudnou hlavní postavu, když táhne celý děj. Je vtipná. Je zajímavá a sebevědomá. Tak trochu sádelnatý a krásně ironický spratek.
Chcete ji poznat! Protože kdo by nechtěl poznat dceru Palahniuka? Která se navíc vyvedla přesně tak, jak si ji vymyslel?

Tozbee
29.07.2015

Stopařův průvodce peklem - úchylácká a sarkastická verze.
Jak se píše v úvodu knihy, "Jestli něco dělá ze světa peklo, tak naše očekávání, že by to měl být ráj." A jak se píše v jejím doslovu, "Veskrze pozitivní kniha protkaná cynickými a nihilistickými hláškami."