Očima vidět / Očami vidźeć
Eva Tvrdá
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/427257/mid_ocima-videt-ocami-vidze-sFU-427257.jpg
4
16
5
Eva Tvrdá se vrací k tématu svého kraje v citově silné novele, v níž přináší příběh formou vyprávění pro vnuka. Zvláštností knihy je její dvojjazyčnost. Čtenář má možnost přečíst si příběh v češtině a poté i v laštině, spisovném jazyce, který ve 20. století vytvořil na základě původního jazyka slezskomoravské oblasti básník Óndra Łysohorsky a který Eva Tvrdá aktualizuje o živé zbytky původního jazyka západolašské oblasti.... celý text
Přidat komentář
Kniha není můj žánr četby. Ale během odpoledne jsem ji přečetla, očekávala jsem, že ji ani nedočtu.
Moje druhé setkání s slezskou, prajzskou autorkou. Krátký příběh, výpověď ženy, která strávila dětství a dospívání v Šilheřovicích (dnes krásném golfovém středisku se zámkem) v první polovině dvacátého století. Vznik republiky, druhá světová, a to z pohledu lidí, kteří nebyli pro Čechy dost čeští, a pro Němce dost němečtí. Tragický, ponurý příběh, který si můžete přečíst česky, i po prajzsku.
Místy krásné čtení díky jazyku, který dokázal být obrazný i emotivní, ale takových míst tam bohužel bylo dost málo. Text je tak krátký, že jsem se nestihla navázat ani na vypravěčku, ani na žádnou z dalších postav, které se spíše míhaly než vyloženě objevovaly. Příběh se nestihl pořádně rozvinout, nemá žádnou gradaci a nestíhal vzbudit emoce. Ani bych to nenazvala novelou, je to spíše povídka, kterou bych si s chutí přečetla v nějaké sbírce, ale samostatně je to hodně málo.
Druhá část je zajímavým seznámením s laštinou (nebo její specifickou podobou, která se vyvinula v moravskoslezské oblasti), ale není to čitelné (podle mého) pro nikoho, kdo není přímo z Hlučínska a není aspoň zčásti přivyklý na tuto řeč.
Je škoda, že autorka nevěnovala látce více péče a času, nevykašlala se na přepis do laštiny a nepropracovala materiál do románu nebo alespoň plnohodnotné novely. Takhle nechápu, proč tato kniha vlastně vyšla. Možná si jí budou cenit jazykovědci zaujatí slezskou oblastí, ale pro čtenáře mi to přijde zoufale málo.
Autorovy další knížky
| 2008 |  Třešňovou alejí |
| 2017 |  Mrtvou neměl nikdo rád |
| 2010 | Okna do pokoje |
| 2015 | Pandořina skříňka |
| 2016 | Divné dny: Láska v pěti novelách |
Kniha Očima vidět / Očami vidźeć je v
| Přečtených | 19x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Knihotéce | 2x |
| Chystám se číst | 7x |
| Chci si koupit | 2x |
Jako rodilý Prajz bohužel nemohu knihu, ač bych rád, bez dalšího doporučit.
Více v mé "recenzi", ve zkratce řečeno, lašský překlad mnohých pasáží prostě nepůsobí autenticky. Těžko se mi věří, že by myšlenky obsažené v knize tímto způsobem vyprodukoval místní starousedlík, a odrodilý Čech by je zase neformuloval v lašském dialektu.
Četbu doporučuji spíše lidem s regionem nepříliš obeznámeným. Pro ty může být velice poučná svým nástinem náhledu na (historickou) realitu obyvatel Hlučínska, pro které bylo dlouhá léta "vlastí" Německo, což dodnes působí jistou "cizost" regionu vůči vnějšímu českému okolí.