Objevení nebe
Harry Mulisch
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/39744/bmid_objeveni-nebe-EBA-39744.jpg
4
99
24
Téměř tisícistránkový román Objevení nebe z roku 1992 je vrcholem Mulischovy tvorby. Jde o zprávu anděla svému nadřízeném o splněném poslání: bůh zjistí, že lidstvo uzavřelo pakt s ďáblem, místo v boha věří v rozum a schází už málo, aby se svými technologickými vymoženostmi vyrovnalo božským schopnostem. Proto se rozhodne ukončit svou smlouvu s lidmi, vytesanou na dvou kamenných deskách, které snesl Mojžíš z hory. Desky je třeba vrátit do nebe. Tak začíná fantastická cesta, jež potrvá celá desetiletí. Zároveň je to strhující vyprávění o přátelství Onna a Maxe, kteří společně ztělesňují turbulentní proměny Nizozemska. Onno pochází z významné, přísně kalvinistické rodiny. Max je synem válečného zločince a židovské matky. Společně s cellistkou Adou, Maxovou milenkou a později Onnovou ženou, tvoří v bouřlivých šedesátých letech trojúhlý střed celého příběhu, který se klene přes druhou polovinu dvacátého století, od Osvětimi přes Kubu až do svatého města Říma. Objevení nebe v lecčem připomíná řecké tragédie, v nichž má každá z postav hlubokou symboliku, ale v okamžiku, kdy splní svůj účel, je nemilosrdně odstraněna za hry jako figurka ze šachovnice. V knize totiž nejde o lidské příběhy, ty jsou jen nástrojem k zobrazení idejí o významu lidského konání, příčinách a nevyhnutelných důsledcích.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , OdeonOriginální název:
De ontdekking van de hemel , 1992
více info...
Přidat komentář
Román svou šíří záběru zabrousí do nejrůznějších vod lidského poznání, umění i abstrakcí, zosobňovaných hlavními i vedlejšími postavami. Do jejich vzájemných dialogů vložil autor slušnou porci osobitých a propojujících teorií "všeho", reflektujících vývoj lidstva v jejich postupném odklonu od víry v určující božskou sféru (s)tvoření.
Román někde na pomezí vážné literatury, zabývající se filosoficko-teologickými rozměry směřování civilizace, a mainstreamových esothrillerů s elitářsky výjimečnými hrdiny a
nepříliš uvěřitelnými souhrami okolností (i když tady obhajitelnými koncepcí základní linky jako předurčeného příběhu) ... akorát s docela zábavně převráceným principem, kdy božští osudotvůrci na cestě za svým cílem naopak neváhají odstraňovat své pěšáky.
Tohle je pro mě naprosto neuchopitelná kniha na hodnocení. Na jedné straně jsem hltala každé slovo a každou myšlenku a každou filozofickou úvahu. Vznášela se v kráse jazyka. Na straně druhé jsem podle mě pochopila tak půlku z toho všeho. Nechápala jsem autorův rozsah vědění. Hloubku teologie, astronomie, politiky, historie.
Zbožňovala jsem všechny postavy, to, jak vedly život a jak nad ním přemýšlely. Ale neplakala jsem, když se jim něco stalo, chápala jsem autorův pohled, že takhle to má být a že na tom až tak nesejde. Záleželo mi na nich vůbec? Nebo, jak píše sám autor, byly prostě jen nástrojem k dosažení čehosi?
Je to neskutečné dílo. V mnoha rovinách. A myslím, že bych tady musela prožít několik životů, abych ho plně pochopila a docenila.
Jednou za čas mám chuť na opravdu dlouhý román, takový, abych se nemusel po pár dnech čtení s jeho postavami loučit. Max, Onno, Ada, Quinten, Sophie, sousedé z Velkého Rechterenu. Malé osudy na pozadí velkých dějin 20. století. Lidé, jako neposedné figurky na deskové hře nebeských bytostí, přičemž parite je ve fázi, kdy se nejvyšší z hráčů chystá zlostí všechno smést ze stolu. Vůbec bych se nezlobil, kdyby Harry Mulisch těch cca 760 stran zaokrouhlil alespoň na tisícovku.
„O pár set metrů dál byl viadukt a o další kilometr dál se ve slunečním oparu rozprostírala nízká a široká vstupní budova Auschwitz-Birkenau: anus mundi. Ztuhl a zadíval se na ni. Tamhle to je. S malou věžičkou nad branou se budova podobala zrůdnému dravci, který tam přistál s roztaženými křídly. Nad ním bylo dnem i nocí nebe rudé od hořících mužů, žen a dětí; všude kolem musely být v polích ještě stopy jejich popela… Budova na něj ve své neúprosné symetrii bez hnutí hleděla. Když vykročil směrem k ní, spatřil na druhé straně křižovatky malou sošku Panny Marie, vystavenou v jakési ptačí budce. Madona měla v rukou pár uschlých větviček a oči stočené vzhůru s pohledem, který tak často vídal – když se nadzdvihl – na svém polštáři. V tu chvíli ho popadla zuřivost. Bez rozmýšlení nebo rozhlížení se k ní rozběhl, urval dřevěnou sošku z podstavce, chytil ji za hlavu a odhodil ji co nejdál do křoví… šel s tlukoucím srdcem dál, přes železniční přemostění, a viděl, jak se tábor každým krokem přibližuje: černá díra, z niž nic neunikne. To byl oltář, vlastní elektrárna fašismu. Existuje někde na zemi místo, kde by se konalo tolik dobra, jako se tady napáchalo zla?“
"Pochopitelně" přidal se její muž,"to je ženská práce.V současnosti se sice ozývají jiné hlasy,ale zkrátka už to tak chodí, že děti se rodí ženám,a ne mužům.Ti to mají jen z druhé ruky. Takže, aby v tom bylo jasno: brzy se narodí Onnovo dítě, on se o něj sám starat nemůže, takže kdo se o něj postará?"
Tím Coen celou věc zredukoval na to nejpodstatnější - patrně má dnes odpoledne na práci ještě něco jiného. Generální prokurátor se s povytaženým obočím rozhlížel kolem dokola, jako by dítě mělo být přiřčeno tomu, kdo jako první zvedne ruku, čímž bude celá záležitost vyřízená; pak si všichni ještě chvíli poklábosí o počasí, dají si od Coby nalít další šálek čaje a pomalu se vydají k domovu.
Tak takovou knihu je radost číst.....moc dobrá kniha.
Když napíšu, že jde o "filozofický román bilancující 20. století" tak se mnohý čtenář vyleká, ale je to asi nejpřiléhavější označení. Tak jsem ke knize přistupovala a proto mě příjemně překvapilo, že se četla opravdu dobře a nechyběl v ní ani humor. Mulisch ale hlavně dokáže jít na minimálním prostoru k jádru věci. (Třeba romská problematika vypálená v jediném odstavci - rozhovoru Maxe s cikánským primášem). Vzdáleně mi připomíná pohádku Tři veteráni: "Dali jsme vám dary, kamarádíčkové, ale jak jste s nimi naložili?"
Vyprávění o přátelství, které ztělesňuje proměny Nizozemí 20.století. Úžasný román. Román esej. Ezoterické úvahy.
(2010)
Tak toto je opravdu čtenářská lahůdka. Nebeský projekt, Luciferovo spiknutí, konverzace mezi anděly, vtipný, provokativní a dalo by se říci i krapet drzý filozofický román o selhání stvoření. Velmi ambiciózní, nápaditá a propracovaná kniha, která mistrovsky prolíná politiku, náboženství, hudbu, architekturu i astronomii a matematiku, ale také vynikající vyprávění o jednom skvělém přátelství, které změní průběh lidské existence. Objevením nebe je pro mě objevení tohoto talentovaného autora, doporučuji.
Za mňa sklamanie. A po zohľadnení toho, že kniha má vysoké hodnotenie a vyše 800 strán, tak sklamanie veľké. Knihy nad 500 strán by mali mať zakázané ho spôsobovať :-)
Po celú dobu čítania tej hrubočiznej knihy som rozmýšľal nad zakončením, ale ten koniec, to šlo akosi mimo mňa! Nechápem!
Rozhodně se nedá říct, že by se to četlo samo, na druhou stranu to je hodně zajímavá knížka. Příběh se mi líbil, myšlenku si ještě musím nechat projít hlavou.
Velmi svérázné dílo. Začátek mi připadal úžasný, málokdy se mi stane, že se do knihy naplno dostanu hned. Ale autorův styl mi sedí a taky Onnův humor byl podle mého gusta. Pak se tempo trochu zvolnilo, odpadly některé oblíbené postavy, závěrem hodným thrilleru to ale autor zase dohnal. I když jsem si konec představoval trochu jinak a knížce by určitě neubylo na zajímavosti, kdyby byla o nějakou tu stránku hubenější, přesto jsem si v ní toho našel dost (humor, překvapivé zvraty, sympatické postavy, zajímavé úvahy i mnoho pro mě neznámých informací) na to, aby si ode mne vysloužila plný počet hvězdiček.
Na román příliš chytré, na odbornou literaturu příliš nezaměřené. Ale hlavně nezáživné.
Chtěla jsem dát tři hvězdy, za některé zajímavé myšlenky, ale závěr to zabil... Ještě nikdy jsem nebyla po přečtení nějaké knihy tak vyfluslá (a není to rozsahem, tlusté knihy mám ráda). Nedokázala jsem se vžít ani do jedné z postav a když se mě zeptáte o čem to bylo, nevím. Dějová linka nula, Maxův konec trochu hardcore (to jako fakt??), nejhlubší přátelství a souznění Maxe a Onna zdůrazňované až do alelujá (přičemž za celou knihu mě o tom autor nepřesvědčil), závěrečné "vyvrcholení" - tak nic, tak slez...
Neskutečně poutavý román. Takový all in one. Ze začátku jsem se nemohl do příběhu dostat, ale čím déle jsem četl, tím více jsem se stával třetím neviditelným kamarádem Onna a Maxe a později Quintena.V knize toho zažijete spousta a vše vás bude bavit. Děj graduje v Římě a Jeruzálemě, kde trochu připomíná Da Vinci code Dana Browna.
Výborné jsou vstupy andělů.
Najdete tam i velice vtipné kousky, např. když Onno omylem zanechá svou hůl v římském Sancta Sanctorum a věřící si myslí, že je to Mojžíšova hůl.
Opravdu doporučuji k přečtení.
Na pozadí věku šílenosti, dějin Evropy 20. století, rozehrává Harry Mulisch skvostný příběh pokusu zachránit lidstvo z osidel osvícenské racionality (metoda Francise Bacona), Nietzscheho nihilismu (světa bez Boha), smlouvy s Ďáblem (vysublimované v peklo Osvětimi). Silná humanistická reakce na dvě světové války, něco tak obludného jako byl holocaust, literární renesance hudby, architektury a matematiky jako úhelných kamenů světa. Max, Ono, Ada, Quinten, andělé... Popis duchovní mapy světa (trojúhelník Střední Evropy, Holandsko, Řím, Jeruzalém). Nádherný příběh, nádherná kniha... Jak to zní nadneseně, přec je to fakt - Harry Mulisch jako Dante Alighieri nového století... Mimochodem podle Wiki bylo Objevení nebe v roce 2007 na základě čtenářské ankety zvoleno nejlepší nizozemskojazyčnou knihou všech dob.
Perfektně napsaná a čtivá kniha, plná zvratů a zajímavých odboček. Dávám 100%.
Tak to bylo teda něco!!! Takovouhle "mňamku" jsem dlouho nečetl!! Opravdu jedna z nejlepších a nejpozoruhodnějších knih, které jsem četl. Dokonce jsem si ji i zakoupil, abych se ke knize mohl vracet. V tomto doslova literárním koncentrátu se dají neustále objevovat nové a nové roviny a nejen to - autor v tomto jeho „Opus Magnum“odkazuje na spoustu symbolů a odkazů skrytých v naší evropské kultuře s níž se srovnává, a to jak v rovině historické tak alchymisticko-filosoficko-gnostické ale i náboženské. Vše s příchutí absurdního humoru se smyslem pro drama a „mystično“, které vrcholí překvapivým závěrem v němž na nás autor apeluje.
Hoci vo všeobecnosti je román chápaný ako apel na ľudstvo, vo mne zanechal opačný dojem – beznádej, že všetko speje k nevyhnutnému zániku a nie je v povahe a moci ľudí zmeniť to (existencia vopred určeného, nezmeniteľného Božieho plánu, predstava ľudí ako bezmocných bábik v rukách Boha poťahujúceho nitkami osudu, Božia krutosť, cynizmus, neústupčivosť, neschopnosť odpúšťať). Vyslovene som ho vnímala ako sugestívne podsúvanie tejto myšlienky, a to nemám rada. Väčšinou sa stretávam s názormi, že Objavenie neba je náročné čítanie. Pre mňa bolo tiež náročné, nie však v zmysle náročnosti myšlienkovej roviny, či autorom zvolenej štylistiky, ale skôr náročné (v 3/3 knihy) na obrazy, predstavovanie opisovaného. Nie vždy sa mi to darilo a chvíľami som mala dojem, že som sa náhle ocitla v niektorom z navlas rovnakých románov Dana Browna. Mám blízko k magickému realizmu a všetkému, čo sa mu aspoň trochu, hoci aj veľmi vzdialene podobá, pri takých príbehoch som ochotná potlačiť rozumové vnímanie a upriamiť sa práve na to iracionálne, nadzmyslové, tu som to však nedokázala uplatniť, príbehová rovina ma nepohltila naplno.
Zcela nesdělitelná zkušenost. Plná, výživná, vtipná i neskutečně filozoficky hutná nálož. První dvě třetiny jsou výrazně silnější než ta poslední, ale nedá se ani v nejmenším mluvit o zklamání. Mulisch se tímto počinem vyhoupl mezi moje nejoblíbenější autory. Zatím o tom nemůžu napsat víc, asi to bude ještě trvat, než si to všechno zpracuju.
Rozhodně je to jasná volba u přihlouplých anket typu "Kterou knihu byste si s sebou vzal na opuštěný ostrov".
Štítky knihy
zfilmováno nizozemská literatura
Kniha Objevení nebe je v
| Přečtených | 125x |
| Čtenářské výzvě | 6x |
| Doporučených | 34x |
| Knihotéce | 109x |
| Chystám se číst | 156x |
| Chci si koupit | 28x |
| dalších seznamech | 5x |
Já Nemám slov. Přečetl jsem mnoho, ale...zde už není co dodat. V mé knihovně se konečně objevil piedestal i s hrdinou. Sakra.