O vegetarismu

03.03.2023

Přednáška pro Náprstkův Americký klub dam (1884), od které jsem nečekala příliš nových nebo originálních prvků, ale která mě mile překvapila.

Po poměrně neotřelém úvodu (pokud po mém vystoupení uprchnete a už se sem nikdy nevrátíte, může za to Vojta Náprstek, který mě sem pozval) předkládá Salomon-Friedberg argumenty pro vegetariánství a proti němu, přičemž na ty druhé odpovídá. Je to neobvykle úplné shrnutí tehdejší debaty o "vegetariánské otázce", a ačkoliv mnohé argumenty známe z dneška, sem tam se objeví i něco exotického. Například tvrzení odpůrců, že kdybychom všichni byli vegetariáni, dobytek a brav by se přemnožil a snědl by on nás (a ne, fakt si to Salomon nevymyslel, tohle karnisté publikovali v tisku). Podobně zvláštně působí autorův vlastní trumf, že karnisté nejen smrdí, ale také odporně chutnají, doložený parafrází jistého lidojeda.

Ostatní argumenty se pohybují na úrovni tehdejšího (a často i dnešního) biologického či medicínského poznání: vegetariánství ulehčuje trávení, pozitivně koreluje s inteligencí atd. Vnímání abstinence od masa, alkoholu a nikotinu coby spojených nádob nevybočuje z dobových názorů (Kellogg, Shaw, ...).
Na mě nejsympatičtěji působí fakt, že pro autora je zdravotní stránka věci až druhotná, rozhoduje u něj etika, kulturnost a víra, že po zrušení inkvizice a mučíren přijdou na řadu jatka: logicky a nutně. Jako jeden z prvních také kritizuje následky domestikace a nevhodného krmení pro zdraví a welfare zvířat (aniž ovšem zažil éru velkochovů). Obzvlášť zajímavé pak jsou jeho zážitky ústrků až šikany ve vojenském prostředí, odkud ale těží i argumenty pro střídmou stravu (lehká výživa turecké armády).

Takže ano, reedice textu má určitě smysl, pořád toho nabízí dost. Navíc je vtipný, milý a erudovaný. Mimochodem Náprstkovo museum ho digitalizovalo (jenom mu při tom vypadla jedna stránka).