O udatných skutcích norských křižáků
Ivo T. Budil
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431936/bmid_o-udatnych-skutcich-norskych-krizak-K4h-431936.jpg
5
6
1
V jedenáctém století se Evropa stále ještě zcela nevzpamatovala z barbarského věku. Zatímco na Severu se jen postupně na úkor pohanských kultů prosazuje křesťanství, Východořímská říše s vypětím všech sil vzdoruje nájezdům Saracénů, stepních kočovníků a Normanů. Konstantinopol jako ohnisko civilizace a blahobytu přitahuje severské dobrodruhy, kteří vstupují jako žoldnéři do služeb východořímských vládců a vytvářejí císařovu osobní gardu. Ocitají se uprostřed nejrafinovanějších intrik vysoce postavených hodnostářů svádějících nemilosrdný zápas o vládu nad říší. Západní Evropa se opět snaží prosadit jako mocnost. Rodí se myšlenka křížové výpravy proti nevěřícím. Dramatické události krvavých bojů mezi Severem a Jihem či Západem a Východem na úsvitu nové epochy nahlédne čtenář očima řady historických i fiktivních postav.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Vikingové 11. století dějiny Evropy Byzantská říše historické romány
Autorovy další knížky
| 1998 |  Mýtus, jazyk a kulturní antropologie |
| 2013 | Úsvit rasismu |
| 2010 | Druhá světová válka. Případ Tachovsko |
| 2001 | Za obzor Západu |
| 2009 | Jitro Árijců |
Kniha O udatných skutcích norských křižáků je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 6x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 10x |
| Chystám se číst | 14x |
| Chci si koupit | 8x |
| dalších seznamech | 1x |
Profesor Budil využil dobrodružný život norského krále Haralda Sigurdssona a jeho potomků k beletristickému zpracování dějin Evropy 11. a 12.století. Autor s jemnou ironií a hlubokou znalostí historie vypráví o norských a islandských vikinzích, o postupující christianizaci a o Byzantské říši. Nadpisy kapitol nesou jména historických osobností - Georgios Maniakes, Michal Psellos, Romanos Argyros, Konstantin Monomachos, Bohemund a další.
"V tom se z blízkého zálivu vynořily dva římské dromóny s nápadnou otočnou věží. Odřízly galérám cestu na volné moře. Římské věže začaly chrlit na pirátské galéry ohnivý proud. Potom Varjagové uviděli hořící muže, jak zoufale skáčí do moře."
"Pouze jednu věc Robert Guiscard nesnášel, a to, když mu duchovní lhali, že nemají ve svatostánku žádné skryté poklady. Tehdy se zachmuřila jeho líc, dobré srdce zakryla touha po spravedlnosti a vévoda nechal křivopřísežníkům tak dlouho pálit nohy či činit jiné nepříjemné věci, dokud se nepřiznali."