O sobě

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Obrovská literatura věnovaná J. A. Komenskému na jedné straně nashromáždila množství znalostí, ale na druhé straně navrstvila na jeho osobnost tolik odborných i popularizujících výkladů, že se pod nimi ztrácejí její kontury. V této knize se Komenský představuje sám. Nenapsal soustavnou autobiografii. V dopisech a útržkovitých i ucelenějších svéživotopisných záznamech však o sobě pověděl velmi mnoho. Když na sklonku života charakterizoval sám sebe jako "muže touhy", pojmenoval hnací sílu nadlidské pracovitosti, jíž vzdoroval osobní i národní tragédii. Chronologicky seřazené listy, vzpomínky a apologetické projevy vypovídají o tom, jaká to byla touha a co ve své naléhavosti obsáhla. Otevírají spolu s výňatky ze spisů Komenského, přibližujícími dobovou mentalitu a každodennost, průhled do jednotlivých etap jeho života: dětství předčasně ukončené osiřením, studií v cizině, práce ve vlasti, nad níž se stahují mraky absolutismu ohrožujícího zbytky svobod hájených od husitství, bělohorské katastrofy, vykořeněnosti exulanta přemáhané úsilím o dobytí nejzazších možností lidského poznání a stálou myšlenkou na zubožený národ, jehož vyslancem se cítí být v anglických, švédských, uherských i nizozemských službách, ať uctíván jako geniální reformátor školství, trpce si uvědomující, že pedagogika není jeho nejvlastnějším posláním, nebo ponižován do postavení prosebníka, dožebrávajícího se na svých mecenáších pomoci pro těžce zkoušené krajany. Z knihy postupně vystupuje nečítankový, nepřikrášlený a tím také živý a životný Komenský...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/368048/big_o-sobe-vdH-368048.jpg 4.57
Nahrávám...

Komentáře (1)

Kniha O sobě

Andre2609
27.12.2020

... To jest jakmile se mládež pomocí dveří jazyků naučí rozlišovat věci podle zevnějšku, aby si pak zvykla nahlížet do vnitřní stránky věcí a všímat si, co je jedna každá věc svou podstatou...

... Neboť jsem pozoroval, že lidé vůbec nemluví, nýbrž papouškují, to jest že nepřevádějí z mysli do mysli věci nebo smysl věcí, nýbrž že mezi sebou vyměňují slova nepochopená nebo pochopená málo a nesprávně...

A to činí nejen lid, nýbrž polovzdělaný dav; ano, čeho je více želet, z velké části lidé školení, a to proto, že ve slovech je nekonečně mnoho významů...

Z toho plyne, že není velký rozdíl, jakým jazykem kdo mluví - barbarským, nebo vzdělaným; neboť všichni nejsme nic než měď zvučící aneb zvonec znějící, pokud mluvíme slova, ne věci - to jest slovné slupky, ne jádro představ...