O půlnoci tancoval drak

29.01.2023

Naštěstí trávím ve vlacích své půlhodinové životní cesty při překonávání míst. Povídky v této knize jsou natolik krátké, že jednu při takové cestě přečtete - ale na druhou při jedné jízdě jsem se nikdy již necítil.
Čtyři povídky z dvaceti-pěti v knize se mi líbily. Měly silné nosné téma a jejich zpracování bylo zábavné a čtivé. Cvrček u krbu, Tete a tete, Další kniha na cestu, Nepřítel v pšenici. Ostatní metaforické povídky mi připadaly vyloženě slabé (ať již samotnou metaforou, či zpracováním). Jejich čtení bylo často utrpením a nebýt těch vlakových cest, knihu bych po prvních dvou povídkách vrátil do knihovny a nechal ji tam.
Nicméně Bradbury zůstává mým oblíbeným autorem. Jen tuto knihu neřadím mezi díla hodná četby.

29.09.2020

Nejdřív jsem byl trochu zmaten. Ono totiž nejde o SF, které jsem podvědomě čekal. Kromě snad 2 povídek, kde se objeví stroj času, jde spíše o psychologické črty, někdy s trochu mysteriózním nádechem. Zajímavý je doslov, kde autor uvádí, co bylo spouštěčem k některým povídkám.
Jak už to u povídkových souborů bývá, ne každý kousek se s člověkem potká. Vedle skvělých (namátkou Tangerine, Transplantace srdce, Bestie, Diane de Foret), se zde objevují spíš jenom humorné hříčky (titulní O půlnoci tancoval drak, Tete a tete, Další kniha na cestu, Nepřítel v pšenici), ale i povídky, jejichž smysl mi unikal (Zbytky, Úsměvy široké jako léto).
Jako jednohubky, po kterých člověk sáhne při kratších chvilkách volna, ideální.

19.03.2020

"Jaký smysl má klást otázky, když na ně neexistuje odpověď?" /Transplantace srdce/

Ray Bradbury je pro mě mistrem důmyslných otázek, právě takových, na které se odpověď hledá zatraceně těžko, až někdy máte dojem, že možná ani žádná neexistuje. Je pro mě ale taky mistrem v nacházení odpovědí, které vám ovšem nenaservíruje pod nos, ale musíte si je v jeho textech najít sami, jsou totiž neméně důmyslně ukryté ... do metafor a všemožných asociací.
Cesta k nim tedy nebyla úplně jednoduchá, ale to jsem ani neočekávala. Bavilo mě to ... hledat ... a nacházet :-), přehrabovat se v zákoutích mysli, ... tam, kde míváme ukrytá přání, touhy, sny, ... tam, kde se skrývají naše dobré a špatné vlastnosti, ... a taky tam, kam si chodíme pro odpovědi na všechny ty metafyzické otázky, co nás občas napadají ...

Povídky v téhle sbírce jsou povětšinou krátké, u některých bych skoro řekla, že jsou to jen takové příměry, ale, když bude chtít, objevíte v nich docela dost zajímavých odpovědí ... na všechny ty otázky, které nás trápí, nebo nám nedají spát, anebo nás prostě někdy jen tak napadnou :-) ...

Možná by vás taky bavilo zjistit, co se stane,

... když "vám někdo řekne, že je něco pro vaše dobro, a vy nevíte, co je pro vaše dobro", nebo když "stále na něco čekáte a víte, že nevíte na co" /In memmoriam/,

... když máte problémy s cíli, nebo naopak s tím "dělat něco bez jasného záměru", tudíž, když "občas máte pocit, že promrháte své sny a nevrátíte životu, co vám daroval" a za jakých podmínek můžete dostat druhou šanci /Quid pro quo - aneb Půjčka za oplátku/,

... když jste dost dobří v tom "říkat lidem různé věci ... a dávat jim inspiraci" a co z toho pro vás plyne, tedy, jaké to může mít důsledky na váš život /Po plese/,

... když posloucháte něčí rozhovor a zdá se vám, že "oba mluví, ale ani jeden neposlouchá", jenže ono je to všechno jinak /Téte a téte/,

... když se do událostí zamíchají litry alkoholu a neuvědomělá genialita, možná byste se pak taky nesli na vrcholu avantgardní vlny :-) /O půlnoci tancoval drak/,

a nebo,
... "když máte třikrát, či čtyřikrát v životě štěstí a stane se vám, že se pro něco nadchnete až k šílenství" ... "hudba, obraz, jedna nebo dvě ženy, to všechno vás může unést tak, že jen bez hlesu zíráte", a vy se pak musíte ptát: "Jak by se vám líbilo mít zahradu plnou krásných květin a nemoci si z nich utrhnout ani jedinou?" /One woman show/,

a tak bych mohla pokračovat dál a dál, ale radši si ty otázky a odpovědi ... najděte sami, je to větší zábava :-)

PS: v sekci Povídky ještě pár postřehů :-).

06.08.2019

Hodně slabý výběr povídek mého oblíbeného autora.

02.05.2019

Kniha se mi líbila. Bradbury jí napsal v, pro sebe, typickém stylu. Z toho co jsem od něj v poslední době četla, tato knížka nejvíce připomíná Bradburyho vrcholná díla, jakými jsou Marťanská kronika a Temný karneval.