Povídání o pejskovi a kočičce

3 22. května

Po dlouhé době znovu přečteno v rámci Čtenářské výzvy 2022. Milé a laskavé. Nejoblíbenější jak pekli dort.

50 05. května

Klasika dětské literatury. Nádherné poetické příběhy pro pobavení i poučení. Jako dítě jsem byla příběhy zaujata, jako dospělá při čtení dětem nadšená a teď jsem moc natěšena až budu číst vnoučatům.

8 04. května

Stále stejně výborné. Nikdy se neomrzí.

8 27. dubna

Tak jsem si tuhle knížku přečetla se synem, krásně jsme se střídali při čtení, je to milé povídání od pana Čapka:)

86 26. dubna

Povídání o pejskovi a kočičce mám strašně moc ráda, jednoduché, a přitom nesmírně poetické jsou už kresby samy o sobě, a prosté pohádkové vyprávění, které není tak úplně pohádkové, a taky to není tak úplně vyprávění, ale právě POVÍDÁNÍ, to je naprostá lahůdka – jak si pan Čapek s dětmi prostě povídá, o tom, jaké to bylo …, jaké to bylo, když spolu kočička a pejsek hospodařili. A že to je laskavé a veselé povídání, to mi dáte určitě za pravdu! Navíc, pejsek s kočičkou panu spisovateli pravidelně „radí“, co má o nich psát .

„Pejsek s kočičkou seděli na pohovce […]. Někdo zaklepal, oni řekli ,Dále´ a vešel pan Čapek.
,I heleďme,´ řekl pejsek, ,vás už jsme dávno neviděli. To vy asi ani nevíte, že mě tuhle bolela noha. Šlápl jsem totiž na střep a poranil jsem si tlapičku.´
,I vím,´ řekl pan Čapek, ,vždyť jsem to přece všecko napsal.´“

A tak si povídají a povídají … jak spolu pejsek a kočička bydlí v malém domku u lesa, jak se snaží dělat všechno tak, tak to dělají velcí lidé, no a taky jak to jejich společné hospodaření občas podle toho vypadá … no trochu popleteně … třeba, když společně myjí podlahu a oba se tak zašpiní, že se pak musí sami vyprat a usušit, jako prádlo; nebo jak si pejsek roztrhne kaťata a kočička mu je zašije žížalou; a nebo (a to je moje oblíbené), jak psali děvčatům z Nymburka, možná si to taky pamatujete, jak to jejich psaní začíná (samozřejmě oslovením, tak jak má správné psaní začínat):

„Velectěné slečni z Nimburka, …

… a samozřejmě, končí úplně stejně správně, závěrečným pozdravem …

„Fuctě písek a kočička“

… kdo by si lámal hlavu s těmi pár drobnými chybičkami :-), navíc, když mají pejsek a kočička úplně jiné starosti, protože chumelí tak moc, že nemůžou najít cestu zpátky domů do vyhřátého domečku.
A takhle bych mohla pokračovat dál a dál, ale víte co, radši si to přečtěte, nebo líp, čtěte vašim dětem, vnoučátkům, anebo pro radost i jen tak sobě … o přátelství dvou odlišných zvířátek, která si poradí s každičkým problémem … svým vlastním, originálním způsobem, přesně tak, jak to má být …

Víte, jak se dělá dort? Že ne? Tak poslouchejte …

„ ‚Jenomže nevím, jak se takový dort dělá.‘ “
A pejsek jí na to odvětil: „ ‚To nic není, (…) to já vím, jak se takový pravý dort dělá.‘
…
„ ‚Dort musí být sladký,‘ řekla kočička a nasypala do toho cukr.
‚A trochu slaný taky,‘ řekl pejsek a dal tam sůl.“

… a jak to dopadlo? Však víte, krásně úsměvně, laskavě humorně … a pro někoho, ne úplně přívětivě :-).

4 01. dubna

Mimo notoricky zmáných a totálně skvělých příběhů (Jak dělali dort, Jak myli podlahu,...) je zbytek vlastně celkem podprůměr, ale ty skvělé dělají knížku prostě jedinečnou a nezapomenutelnou!

76 26. března

(+ SPOILER) Josef i Karel , jak Ti uměli šířit pohodu, aby děti šťastně vyrůstaly a dospělým postytovali informace. To byla demokracie za Masaryka.
Knihu doporučuji všem dětem.