O hvězdách víš h*vn*

Jako takhle.. Uz dávno nejsem teenager, takže mě uz ke konci vytáčela Val a Marky, který by se pro ni pos*al. Nicméně musím rict, ze konec dost překvapil a posunul knihu na jiný level. Znovu to číst určitě nebudu, ale bylo to super :)

Trvalo mi o něco déle se napojit na tu vlnu na které to bylo vyprávěno a ačkoli mě hlavní hrdina sral (pardon) tak to nebylo špatné. Čekala jsem něco úplně jiného (čekala jsem něco jiného ale bylo to jinak jiné než jsem čekala) a ten konec mě asi dostatečně neuspokojil, ale ve výsledku to byl příjemně strávený čas. A bylo to neskutečně čtivé!

Nebudu lhát, zpočátku jsem s knihou hodně bojoval, zejména kvůli tomu, jak si Val Markyho omotala kolem prstu a já cringoval, co všechno kvůli ní provádí, a litoval jsem, že neposlechl Urbiho s jeho hláškou "vošoustej a nech ji bejt". Jenže všichni jsme byli v pubertě trochu blbí, takže jsem vydržel (zejména díky skvělému zachycení dialogů mezi kámoši). A ačkoliv jsem Val hejtoval až do konce, Marky mi postupně přirostl k srdci. Nejvíc ovšem musím vyzdvihnout totální ikonu Kovise. I love him.

(SPOILER) Tuhle knihu jsem dostal jako dárek a vzhledem k tomu, že YA knihy příliš nemusím a doposud jsem se s žádnou vyloženě kvalitní od Českého autora nesetkal, byl jsem k ní zpočátku dosti skeptický. Autor mě ale mile překvapil; ani jsem se totiž nenadál a knihu jsem zhltnul během jediného víkendového dne. Z recenzí je zřejmé, že cílil spíše na dívčí publikum, ale řekl bych, že si ji klidně může přečíst a najít v ní zalíbení i někdo z opačného pohlaví – třeba podobně jako já.

Text je napsán nespisovně a vyskytuje se v něm hojné množství „Gen Z“ slangu (naštěstí bez brainrotu a AI songů), spousta vulgárních výrazů, všelijaké přezdívky postav a velká variace docela vtipných hlášek, které k věku hlavního hrdiny z mého vlastního posouzení sedí. Všechno do sebe ale hezky zapadá a zvolený styl funguje. Je vidět, že autor si s textem dost vyhrál a psaní ho bavilo.
Co bych ale autorovi vytkl – a zároveň ocenil, kdyby se tomu vyhnul – je, že druhá polovina knihy mi přišla zbytečně natažená a snesla by zkrácení o dobrou polovinu. Příběh doprovází hromada zvratů a čtenář si připadá jako na emoční horské dráze, až se posléze vyčerpá a zhruba v půlce mu dějové zvraty začnou připadat repetitivní. Chápu, že hrdina poznává život a musí si uvědomit s kým chce být a hlavně kým on sám chce být, ovšem místy jsem se přistihl, že už přemýšlím nad tím, kdy už to celé skončí. Konec jsem odhadl správně a finální zápletka mě nijak nepřekvapila, ale i tak fungovala, protože byla čtivá a pořád v ní o něco šlo.
I přes zmíněné výtky se kniha četla opravdu velmi dobře a kupodivu byla každá kapitola něčím zajímavá a navíc obohacená výběrem konkrétní písničky. I k tomu bych měl ale také jednu výhradu: hlavnímu hrdinovi bych doporučil, aby si v momentě toho nejhoršího místo té ostudné předělávky Hurt od 2WEI pustil raději ten správný, pořádně temný a depresivní originál od Nine Inch Nails – v ten moment by tam zapadl naprosto dokonale.

Celkově tedy shrnu: jestli je vám mezi patnácti a devatenácti, nebo se chcete ohlédnout zpátky do svých středoškolských let, tuhle knížku vám můžu s klidným svědomím doporučit.

Jestli to mají mladí takhle těžké, tak to potěš koště. Kniha se moc dobře četla, možná bych ji trochu zkrátila, závěr byl peckovní a celkově dávala kniha velký smysl, nikde se člověk neztratil, děkuji za možnost vhledu do světa, kde se běžně používáji slov jako je "lame, bro, wtf, crew,..." , kde se řeší zamilovanost a hledání své cesty. Věřím, že si kniha najde spoustu čtenářů a bude přínosem mnohým.

30.12.2025

(SPOILER) "Příběh o vztazích na střední... Hmm... To asi nebude nic převratného, ale je to z pohledu kluka, to zní zajímavě."

Od prvních pár stránek mi bylo jasné, jak to celé dopadne. Ale asi tak v 1/3 mi začalo být podezřelé, kolik ještě zbývá nepřečtených stránek... Tam bude ještě nějaký zvrat! A byl, dokonce ne jeden.

Poslech audioknihy mě moc bavil, opravdu mě příběh vtáhnul. Je to skvěle napsané i načtené, a pohled na vztahy z klučičí perspektivy byl osvěžující. Nečekala jsem, že příběh bude vyhnaný do až tak závažné roviny, a vlastně mě až mrazí, jak snadno se tam dostal. (Já sama jsem se o shánění jaýchkoliv drog nikdy nezajímala, ale jasně si vybavuju, jak už na druhém stupni ZŠ (!) někteří spolužáci hlásali že nemají problém sehnat cokoliv...)

Za mě O hvězdách víš h*vn* rozhodně za přečtení stojí, i pro starší ročníky, právě pro přiblížení světa současných teenagerů. Věřím, že přímo pro cílovou věkovou skupinu může být i oči otevírající.

Jestli máte náladu na nějaké milé a pohodové čtení, nechte si Hvězdy spíš na jindy. Sice tu máme dobrý konec, ale tísnivá atmosféra prostupuje velkou částí příběhu.

K O hvězdách víš h*vn* mě přivedl hlavně záměr autora ukázat svět pubertálních kluků, což splnil ažaž. Kvůli jazyku teenagerů (a to nemyslím jen vulgarismy) se mi knížka nečetla snadno, v první půlce jsem zvažovala, že ji odložím. Asi jsem na tohle stará a vrátit se do toho šíleného věku skoro bolelo. Člověk jenom doufá, že ne všichni puberťáci to mají stejně, i když hlavní hrdina Marek i Valerie byli sympatičtí. Oceňuji, že se autor pustil do složitějších současných témat. O trochu vyšší hodnocení, než jsem chtěla dát původně, se zasloužil napínavý závěr i celkové rozuzlení.

Mnoho povyku pro nic. Oddychové čtení o mladých láskách. Takové milé a autentické, ale ne úplně překvapivé. Zároveň vtipné a lehce ironické. Prostě realistický pohled na život, který člověku dává ujištění, že to mají všichni podobně. Kniha si na nic speciálního nehraje - čtenář dostane přesně to, co je mu slíbeno. (A playlist jako bonus!)

Výtečný pohled do duše mladých lidí. Nenabubřelá a přitom velmi silná výpověď dnešní doby. Autor psal, přepisoval, škrtal a cizeloval každou větu. Na textu je to neskutečně znát. Čtenář je vtažen do životních osudů postav, které nešustí papírem. Skutečně s nimi prožíváte jejich trable i radosti. Je to vtipné i drsné. Neskutečná jízda. Sympatické po všech stránkách. A má to pointu! 5/5

Prvé, čo ma zaujalo, bolo veľmi čítavý jazyk knihy. Na debut klobúk dolu. Marky komentuje svoj život tragikomickým spôsobom. Druhá vec, ktorá ma prekvapila, bola, ako sa randí v dobe sociálnych sietí. Ďalej chválim to, že postavy hovoria autentickým jazykom. Toto je prvá kniha o pubertiakoch, čo som kedy čítala, ktorí nepoužívajú neprirodzenú spisovnú reč, ale, naopak, samý slang, nadávky a celkove vypatlaný štýl. Až do tej miery, že som im občas nerozumela. Možno by to chcelo nejaký slovník pre nás, čo nie sme tínedžeri dnešnej doby.

Ďalšia vec, ktorej tlieskam, je odmietnutie klišé. Klišé reakcií na romantické pokusy. Ale aj klišé, že dospievajúci ihneď vedia, ako správne baliť a zvádzať.

Knižka však ukazuje aj realitu (ak je to realita, lebo na toto už mám fakt primálo informácií), ktorá je fakt drsná. Marky bol pre mňa od začiatku hnusák a nechuťas. Ale navzdory tomu akosi sympatický hnusák a nechuťas. Rozhodne oveľa sympatickejší ako „hrdinovia“ iných tínedžerských románov, ktoré som v posledných rokoch prečítala. A to aj napriek tomu, že som s ním nemala spoločné absolútne nič a neraz som mu ani Val vôbec nerozumela. Každopádne, v určitom bode to už prepísakol a ja som mu pomstychtivo priala zúčtovanie, ktorého sa mu dostalo. Ale pred koncom, priznám sa, že som mu navzdory tomu, aký bol kretén, znova začala fandiť.

Pre mňa to bol zaujímavý, hoci nie vždy príjemný a nie vždy pochopiteľný exkurz do sveta (dnešných) dospievajúcich.

(SPOILER) Poslechnuto jako audio. Kromě občas divně přečtených slov (z-obrazeno apod.) velmi dobře namluveno.
Knížka z pohledu kluka v teen letech byl skvělý nápad. A teda nostalgie jak blázen. Někde jsem četla, že to, že měli všichni přezdívky, je nerealistické. Nesouhlasím. U nás to tak rozhodně bylo. Jak na základce, tak na střední. Soukup byl Souky, Procházka byl Prochy… proč byl ale Evžen Turek? To jsem nějak nepochopila :D
Hormony lítají vzduchem a každý si jistě zavzpomíná, jak to měl s těmi prvními láskami, když v rybníce bylo ale spoustu jiných ryb. A že je možné, aby myslel a přitahovalo ho více lidí v podstatě stejný čas.
Velmi jsem se pobavila nad kapitolou, kde Marky hledal p0rn0 video :D
Protkáno těžšími tématy, kdy se někdo potýká s dluhy, někdo se ztrátou a někdo se závistí, i když vlastně není co závidět. Protože často to, co je vidět, je jen pozlátko. Poslední kapitoly jsem vůbec nečekala, palec nahoru za takový v podstatě plot twist.
Nakonec mi chybělo nějaké trochu rozuzlení, jak kdo skončil a zodpovězení otázek. Škoda. Jinak bych dala 4,5

Tahle knížka mi vážně sedla! Nebudu lhát, rozhodně mě nalákal název. Potřebovala jsem vědět, co se za ním schovává. A jsem ráda, že jsem to mohla zjistit.
Ačkoli jsem skoro o deset let starší, než jsou hlavní protagonisté, jejich problémy mi nepřipadaly hloupé, dětinské ani nelogické. Prostě patřily k jejich věku. Dokonce si myslím, že kdybych si knihu přečetla v osmnácti, nedokázala bych ji dostatečně ocenit.
Autora považuji za skvělého vypravěče s originálním smyslem pro humor. Také úžasně vystihl, že i mladí si uvědomují, jak neautentické a toxické sociální sítě mohou být, ale přesto se jimi nechají silně ovlivňovat prakticky ve všech oblastech života.
Zároveň oceňuji knihu napsanou z pohledu muže, to je totiž v záplavě všech romanťáren z per ženských autorek osvěžující a konečně pro mě byly i chlapské postavy uvěřitelné.
QR s písněmi asi fajn nápad, ale upřímně řečeno jsem je jedinkrát nevyužila, měla jsem pocit, že mě to bude zdržovat od čtení.
Na závěr. Ptáte se, zda mezi sebou mladí opravdu tak (šíleně a sprostě) mluví? Chtěla bych vás ujistit, že odpověď zní “ne”. Ve skutečnosti je to totiž ještě mnohem, mnohem horší. Mám ale pocit, že to už by bylo pro většinu čtenářů daleko za hranou únosnosti.

Vůbec jsem nevěděla, co od toho čekat. Ale tohle byl fakt mazec. Je to příběh o puberťácích, ale rozhodně to není YA žánr. Ta kniha má naprosto všechno, romantickou linku, napětí, drama.

Velmi si cením textů písniček.

Čtu fakt hodně knížek a málokdy se mi stane, že mě nějaká fakt nadchne. A o to méně pak kniha, která vlastně označením nespadá do typického žánru, který čtu. Jenže pak je tady O hvězdách víš hovno.
Ta kniha má všechno! Skvěle napsané postavy, kterým byste občas nejraději dali facku, ale zároveň je strašně chápete, protože jste se v sedmnácti chovali dost podobně; fakt napínavý děj, který budete hltat; zároveň ale nejde o plytký YA příběh, ba naopak, věcí k zamyšlení tam najdete hromadu.
Hlavní hrdina Marky se zabouchne do Val. Problém však je, že Marky je hodný sarkastický intelektuál, který by Val snesl modré z nebe. Ale co chce holka v sedmnácti? Pravděpodobně ne romantika, který udělá první poslední, jen aby si získal trochu náklonnosti. Knížka je o tom, jak hodní kluci končí ve friend zone, jak hezké holky vědí, co by pro ně bylo dobré, ale nějak je to táhne k namachrovaným frajírkům, kteří mají dobrý společenský status a respekt. Je to ale opravdu takhle černobílé? Ve Hvězdách rozhodně ne.
Spousta lidí v recenzích zmiňuje, že nejsou cílovka, ale i přesto si knihu užili. Jenže… Kdo je vlastně ta cílovka? Jsme to my, mileniálové, kteří se v knize najdeme, ztotožníme s postavami a s odstupem času i retrospektivně zhodnotíme, jak jsme to prožívali my? Nebo je knížka určená pro současnou mládež, která z knihy bude mít fajn zážitek, ale asi ne takový přesah, jako my “starší”?
Těžko říct, já ji každopádně extrémně doporučuji všem, bavila mě moc a je to jedna z mála knih, kterou si budu chtít přečíst určitě ještě jednou. Tohle mi prostě sedlo!

P*delevole, ten Hanel to s tím jazykem umí! Nebo tak nějak se tam mluvilo. Bavilo mi to moc. QR kódy s hudbou jsou supr, ač jsem je využila jen v první části knihy, ta druhá je víc dobrodrůžo. Nedokážu posoudit jestli takhle mladý fakt mluví, na to už jsem ze střední moc dlouho, ale na základě vyslechnutých rozhovorů teen vlakových spolujezdců tipuju, že to sedí. Zajímavý témata, mělo to grády a práce s textem zajímavá... má to mouchy, ale jsem zase ochotná je zaplácnout, protože to byla sakra sranda!

Marky je upřímný teenager, který proplouvá střední školou a zažívá různé strasti dospívání, kdy ale zjišťuje, že na střední se to vůbec nepodobá tomu, jak to líčí v knihách a filmech a musí se s tím vším nějak poprat...

Tak tohle? To bylo úžasné, nikdy jsem nečetla něco takového. Doporučuji přečíst všem, protože se tady stopro v lesčem najdete. To bylo tak opravdové, reálné a v něčem možná bolestně známé, že tleskám autorovi, jak to napsal.

V postavách jsem se v některých věcech či situacích viděla. I když to bylo napsané s humorem, tak jsou tu zakomponované starosti, které mají snad všichni dospívající a autor se nevyhýbal ani vážnějším tématům.

Chvíli jsem měla trochu problém zorientovat se v postavách, ale pak si to sedlo a už jsem byla celkem v obraze. S čím jsem ale trochu bojovala celou knihu, tak byla návaznost v ději. Někdy končila jedna kapitola a já čekala, že v další se na ni naváže a ono co? Prd. Byla jsem jinde (třeba byl druhý den), a bylo to pojato tak, že hrdina třeba vyprávěl kamarádům, co se mu stalo a jakoby se vrátil v čase do včerejška například. Přestože jsem to pak už věděla, tak ale vždy, když se to stalo, jsem se ujištovala, že jsem nepřeskočila stránky Tohle pro mě bylo trochu nezvyklé.

Co ten konec? Ten zvrat na konci jsem tušila díky jedné kapitole, ale přesto jsem chvíli napětím ani nedýchala, jak jsem to prožívala a věděla, co by se mohlo stát. Ale četla jsem, četla, nějak to dopadlo a najednou poděkování? To chtělo aspoň ještě nějakou kapitolu Ale jinak byla kniha skvělá, trefná a já opravdu doporučuji

Uff, tak tenhle poslech mi dal zabrat, protože nejsem cílovka. Už jednou jsem ji odložila, ale nakonec jsem za poslech ráda. A jsem ráda, že se mi povedlo vystoupit ze své komfortní zóny.
Věrohodně zobrazuje svět náctiletých, kteří řeší problémy doma, ve škole i se svými láskami.
V knize jsou popsány i sexuální touhy a je super vidět tohle z pohledu chlapa a můžu říct, že mě to tolik nepřekvapilo.
Pro náctileté super kniha, která reflektuje aktuální témata a můžu ji doporučit.
Některé pasáže mě tolik nebavily a přišlo mi to natahované a dobrodružný konec byl trochu na sílu, ale chápu, co tím chtěl autor říct.

Mám-lí být upřímná, obvykle sem hodím jen hodnocení formou hvězdiček, spíš proto, abych měla přehled, co jsem už četla, založím knížku do knihovny, a tím to pro mě končí. Považuji se za čtenáře amatéra. Příběhy totiž hodnotím na základě emocí, což není zrovna objektivní. Obvykle čím víc slz, tím víc hvězdiček, takže dost záleží i na fázi měsíce, víme..

Tady mi to ale nedá a musím si trochu vylít srdíčko. A proč?

Možná kvůli první písničce playlistu, kterou musím poslouchat pořád dokola s TÍM pocitem (ano, v tomhle jsem tým Val).

Možná kvůli poslední kapitole knížky, po jejímž dočtení jsem si řekla prdelevole.

Možná kvůli tomu všemu mezi tím.

I několik dní po dočtení knížky mám TEN pocit. Ten pocit, kdy Vám s poslední větou dojde nejen rozuzlení zápletky, ale něco, nad čím jste vlastně ani nepřemýšleli.

Tahle knížka není jen YA příběh o dvou náctiletých. A nebo možná je, ale proto, že už dávno nejsem young, jsem četla spoustu poselství a našla hromadu AHA momentů mezi řádky.

Knížka mě vrátila zase na gympl, jako by to bylo včera, a ne před dvaceti lety. Hned v úvodu jsem si vzpomněla na tu svoji instantní zamilovanost. I na to, že mi tenkrát opravdu přivolal slunce, duhu i jednorožce. Na nekončící večerní rozlučky na ICQ, i na to, že jsem byla stejná sebe/destruktivní volejbalová kravka jako Val. Což takhle s odstupem času nebylo příjemný zjištění.. a i přesto, že mi dávno není náct, jsem se ztotožnila s Pandiným trefným označením “generace s mozkama vyžranýma křemíkem”.

Co ve mně ale rezonovalo nejvíc, bylo jednoznačně: “Každá překážka v životě ti dává nové příležitosti. Kdekoli se ocitneš, stejně bude vždycky záležet na tobě, jak si s tím poradíš. A já jsem si jistá, že ty si vždycky budeš vědět rady.” Tady jsem dlouho rozmrkávala slzy dojetí. A doufám, že až půjde za pár let ve výchově dvou kluků do tuhýho, že nebudu na svoje děti řvát jak pominutá, a že si na ni vzpomenu.

Sečteno podtrženo, plný počet nedávám jen proto, že Val jsem nedokázala fandit vůbec. A proto, že si myslím, že cílová skupina tohle prostě bohužel nepochopí.

Poslouchala jsem jako audioknihu a asi půjdu trošku proti proudu. Děj se místy hrozně vlekl a musela jsem se do poslechu nutit. Často jsem se v poslechu ztrácela. Bavily mě poslední 3 kapitoly a bohužel zakončení mi nepřišlo úplně zdařené. Takže nakonec 3 hvězdy.