Nutrie
Marek Toman
Sametová revoluce pronikla až na farmu podnikavého Milana. Jeho nutrie ji nadšenecky přijmou za svou s nadějí, že už se nebudou nosit kožešiny, ale samet! To se tak úplně nestane a stejně jako lidé čelí náhle i nutrie rozhodnutí: kam dál? Jakou roli v tom bude hrát tango a nutrioterapie? Příběh, který ukazuje, že svoboda, soudržnost a láska nejsou jen prázdná hesla.... celý text
Přidat komentář
Předem se musím přiznat k nesmírnému tumpachovství - i přes název a anotaci jsem se až ve třetině knihy dovtípil, že se jedná o nutrie. Hlavně, že se mluví o tvorech s žlutými zuby, kteří hryžou mrkev. Ups.
Jinak se jedná o solidní obraz černobílého dění po sametové (nutrie, rozumějte kožíškové) z pohledu nutrií pro univerzálního čtenáře. Mladí mohou poznávat prostředí a starší se kochat odkazy na všemožné polistopadové události.
Do toho Toman zařazuje celou škálu problémů, které jsou i nadále aktuální - ekologii a zároveň greenwashing, konzum či xenofobii, která pramení z pochybných internetových zdrojů.
Celé je to takové milé, poněkud vtipné, nutrie jsou úchvatní tvorové (vedle hyen se řadí na můj list nejvíce zatracovaných tvorů). Nicméně na mě působí až příliš "lidsky". Jasný, u beletrie nepožaduju nějaký biologický přesnosti, ale zrovna tančení tanga u nutrií mi přišlo samoúčelné a i jako metafora na příbuznosti z Argentiny mi to nesedělo.
Dekoláže a koláže jsou jedna velká paráda a k devadesátkové atmosféře ty strhané plakáty sedí perfektně.
Já jsem předstíral, že jsem pohozený vuřt.
(s. 100)
Asi už jsem kolem té celé "retro" vlny trochu přesycen, ale pohled na Sametovou revoluci pohledem nutrií mě moc nezaujal. Kniha je ovšem kratičká a svižná, tak se dá přečíst za jedno odpoledne. Také oceňuji snahu autora do textu zakomponovat celou řadu metafor a alegorií. Možná kdybych sám Sametovou revoluci a následný čas prožil, dal bych o hvězdičku víc...
Jedna z těch knih, na které jsem přišla díky výzvě ("nelíbivá obálka").
Personifikace nutrií a jejich úsilí o nalezení bezpečí a svobody na pozadí sametové revoluce a toho, co po ní "politicky a tržně" následovalo, mi trochu připomnělo Holubí mambo. Knížka je psána v kratičkých kapitolách, velmi pěknou češtinou a s jemným humorem a laskavostí, jimiž autor reflektuje vliv „náhlé svobody“ na českou společnost. Ty svobodomyslné nutrie si nešlo neoblíbit. Příjemné čtení od českého autora.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Cukrárna U Šilhavého Jima |
| 2016 | Chvála oportunismu |
| 2011 |  Frajer |
| 2022 | Panna |
| 2009 | Můj Golem |
Kniha Nutrie je v
| Přečtených | 16x |
| Čtenářské výzvě | 4x |
| Knihotéce | 9x |
| Chystám se číst | 6x |
| Chci si koupit | 1x |
Nemohu upřít pár vtipných nápadů vyplývajících z nutně odlišné nutrií perspektivy. Tento pokus o alegorii porevolučního vývoje je ale trochu upocený a až moc zřetelný, plný klišé o rodinném štěstí. Na upozornění, že svoboda má limity, že odpor proti cizincům je tupý a že čučet moc do počítače se nevyplácí, je škoda plýtvat nákladem knihy.