Nuselskej punk
Metoděj M. Alexa
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/244651/mid_nuselskej-punk-244651.jpg
4
139
47
„Jde o krátké povídky z pražské čtvrti – Nuslí. Spojuje je osoba vypravěče a místo. Jsou to příběhy obyčejných lidí, kteří se snaží v dnešním světě přežít, fungovat, existovat.“ Tak charakterizuje svůj soubor povídek autor, který používá pseudonym Green Scum. „Většinu storek jsem zažil, nebo se staly mým přátelům. Nusle znám. Jsou to příběhy sice povětšinou na první pohled humorné, ale je za nima smutek, protože obyčejný člověk, takový ten, co nevyjde s ničím, život příliš veselý nemá.“ Příběhy pražských figurek z rodu Nerudových, Haškových a Hrabalových hrdinů jsou podané dokonale odposlechnutou mluvou ulice a výčepu, i s přesnou intonací, způsobem pointování a typickým černým humorem.... celý text
Přidat komentář
Trochu mi trvalo, než jsem se začetl. Zpočátku to na mě působilo lacině, nuceně frajersky a hledal jsem v tom ten punk. Formulka "srát na to" mi přišla trapná a psát jí za každou cenu všude, i kam se nehodila ... hm, no tak dobře. Když jsem se, ale chytil a zjistil, že to není tak povrchní jak se v první chvíli zdálo, začalo se mi to líbit. Pro člověka, co nemá tolik času číst, je to ideální. Kapitola na dvě stránky. Ideální na WC. No dobře, i ta závěrečná větička se tam nakonec hodila. Jinak jak se povídky rozjely, ke konci už to začalo skřípat. Neustálé odbíhání od děje, vzpomínkami na postavičky často tragicky končících. Bylo jich už trochu moc, nakumulovaných na jednom místě, ale hlavně už jsem nechtěl poznávat další postavu, která v další kapitole nebyla. Už mi to přišlo jen jako protahování děje. Vždyť na těch bedničkách v Adamovský seděli několik kapitol. A když přišel závěr .... no ten byl vlastně v pořádku, když se na to teď zpětně podívám. Přes všechnu kritiku, co jsem tady vyplodil, šlo o skvěle napsanou povídkovou knihu, která měla jen pár hluchých míst. Především mě bavil styl vyprávění, kdy si hlavní postava něco myslela a druhá postava (většinou Koráb) jí odpověděla v přímé řeči. To mělo ten správný efekt a dost mě to bavilo. Občas se vylouplo z povídek nějaké sdělení, které bylo víc na zamyšlení, než se tvářilo a tak mi to celkově rezonovalo, jako dobře strávený čas s knihou.
PS: měli jsme v okolí zkušebnu, měl jsem tam kamaráda a i nějakou práci v minulosti. Párkrát byl v antikvariátu, atd. Takže mi ta oblast není cizí. Nicméně bydlet jsem tam nikdy nechtěl a teď po přečtení po tom toužím ještě méně :)
Koukala na mě v knihovně Jezerka a než jsem vyjela nahoru na Pankrác 188, tak už jsem ji měla přečtenou.
Historky o 2x ukradené Kasičce a popelnici ktera se valí z kopce dolů na PRE ve mě bude žít ještě dlouho. Jen škoda, že nevíme jak to dopadlo v Adamovský. Mám podezdření, že mi nějaký punkáč vytrhl 83. kapitolu, která by poskytla uspokojivější konec.
PS: Nápad: nebylo by boží kdyby Nuselskej punk nastudovali jako hru v divadle Jezerka/Na Fidlovačce??
Zajímavá kniha, plná emocí. Občas velmi humorná, hlavně v podání jednoho z hrdinů, Trávy, u těch povídek jsem se opravdu hodně bavila, jindy dost smutná a vedoucí k zamyšlení se nad životem. Hospodu Na závisti znám, jakož i Nusle, jelikož bydlím kousek. Kniha je velmi čtivě napsaná, zvládla jsem jí během jedné noci.
Tak tohle mě minulo. Napsaný to je čtivě, četba odsýpala. Jako oddychová jednohubka to účel splní, ale nic víc. Námět a setting jsou zajímavé - příběhy z bubliny low-lifů
balancující na hraně existence, ale postavy na mě působily jako přehnané karikatury, tudíž mi dělalo problém "jim to věřit". Pro pobavení (a opravdu jsem se místy od srdce zasmál) to stačí, ale jako sonda, která má načrtnout kontrast komedie a tragédie v životech těch, co nedostali na začátku do života ty nejlepší karty, to prostě nefunguje.
V hospodě Na Závisti se schází tři kamarádi punkáči Džudo, Koráb a Tráva, kteří prožívají svůj život v Nuslích, který se vleče množstvím vypitého piva a vyhulené trávy. Povídky jsou plné humorných, smutných, ale i tragických příběhů jako je život sám. Mám rád knihy, kde jsou místa, které člověk zná a může si je vybavit, ať je to hospoda Na Závisti či Na Květnici. Za mě překvapivě dobrá kniha.
už navždycky budu vděčná svý patnáctiletý já že tuhle knížku čapla v knihovně i když pořádně nevěděla co čekat, na něaký povídky a věty si pořád občas vzpomenu a vidim díky týdle knížce Prahu v úplně jinym světle, doporučila jsem ju všem lidem v mym okolí co se snažej žít trochu pankově a všichni z toho stylu vyprávění byli unešený
Pobavilo i rozesmutnilo. Ztracené nuselské existence, trocha životní moudrosti, hodně zmaru, nějaká ta nadsázka a hořká sranda - život je takovej a jinej nebude... Doporučuju těm, kdo mají rádi nekonformní pohled na život a dokážou si připustit, že tzv. společenský úspěch není všechno.
Přátelé, tráva, chlast. Časy lepší i horší. Tahle sbírka povídek je pro některé náhled mimo sociální bublinu, pro některé denní chléb. "Srát na to."
Zelenýho Škraloupa znám z FB a moc mě baví jeho zkratkovitý, ale naprosto výstižný popisy a vyprávění. Tohle je knížka o bizarních postavičkách a štamgastech, který se točej´kolem každý knajpy. Některý příběhy jsou fakt hodně vtipný, ale docela často - ke konci čím dál častěji - se vám spíš sevře hrdlo. Ale my přece nebulíme, tak fuck off. Moc se mi to líbilo.
... obyčejný člověk, smutek, černý humor, přátelství, pivo a punk
.
„Srát na to“. Pokud považujete za známku punku jednu pestrobarevnou stěnu ve vašem obýváku, tak vám jako lék ordinuji tuto knihu. Život je těžký, neurvalý, nespravedlivý, smutný. Plný alkoholu, kocoviny, zášti a slz. Přesto je náš a je dobré se mu občas vysmát a zasmát. Prostě: „Srát na to“. Hezký den!
Takova kniha minipovidek. Dobre se cetla. V Nuslich jsem chvili bydlela, tak mi to docela hezky osvezilo vzpominky na tuhle cernou ctvrt.
Džudo, Koráb a Tráva - zajímavá trojka, s kterou bych i pivko dal.
Za časů studií jsem v okolí Nuslí bydlel a tak mi vyprávění připomnělo staré časy.Povídky o přátelství a nepřátelství, pivu, punku a spoustě trávy.Já se bavil.
Srát na to.
U prvních třech kapitol jsem váhal, a kniha se mi zdála slabá, ale nakonec se příběhy začnou větvit, a Nuselské příběhy vás pohltí ... Doporučuji.... :-)
Dozvěděla jsem se něco z historie i současnosti Nuslí a naučila jsem se spoustu nových slovíček. Zábavnou formou. Až bude mít kluk ve škole referát na téma "Místo, kde žiji", určitě ho odkáži na tento cenný zdroj. Jinak kniha má spád, je vtipná, trochu smutná, ale dost jsem se i nasmála. Doporučuji všem, kdo za největší punk považují to, že si v obýváku natřou stěnu narůžovo.
Bylo osvěžující číst o někom, pro koho spořádanost nic neznamená, zatímco charakter a obětavost ano. Žádná kariéra, žádné plánování, ale vnímavost k lidem se drží v kondici.
Punková jednohubka ze života v Nuslích. Až tady si uvědomíte, jak drsný život může někdy být, ale s jakou pivní a zhulenou grácií se dá vybruslit z každé situace.
Jak vidím svět kolem sebe po jednom špeku a osmi pivech? Rozhodně hodně alternativně. Kniha je psána lehce, autor se dost opakuje, místy i pobaví. Vzhledem ke kratinkým jakoby deníkovým záznamům se dobře čte, zvlášť večer v posteli před usnutím.
Nejdřív se četba táhla, pak jsem Nuslím přišla na chuť a ke konci jsem už u některých historek (vyvážení popelnic na kolečkových bruslích) nemohla zadržet smích.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Nuselskej punk |
| 2020 |  Steam |
| 2017 | Space Ennui |
| 2009 | Bára, Mates & zelený škraloup |
| 2021 | Nusle |
Kniha Nuselskej punk je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 174x |
| Čtenářské výzvě | 35x |
| Doporučených | 11x |
| Knihotéce | 54x |
| Chystám se číst | 85x |
| Chci si koupit | 22x |
| dalších seznamech | 4x |
Rudé oči plné chlastu, trávy, vzteku, dojetí. V čele toho všeho Džudo a kámoši, knajpy a historky, jaký by asi i Hollywood záviděl. Ale co - srát na to!