Nový život
Martin Benek
Sbírka různorodých povídek, z větší části humorných, erotických, ale také lehce hororových s příměsí sci-fi. Celá sbírka je prostoupena s nadhledem a ironií, navíc je proložena autorovými originálními ilustracemi.
Přidat komentář
Moc jsem se bavil. Talentovany autor. Mam tu cest, znat ho osobne. Tesim se az zase neco vyda! Urcite koupim.
Povidky jsou ruzne. Kazdy si muze najit svou oblibenou.
Čirou náhodou jsem narazila na tuto knihu. Tento typ knížek moc nečtu. Ale byla jsem překvapená. Až na několik zbytečně dlouhých a natahovaných povídek, hlavně ta první a taky s názvem Nový život, mě všechny bavily. Byly hodně netypické. A nebyly všechny na jedno brdo, jak se říká. Ale docela mě překvapil zde kriticky komemantář Antraguse. Já knížku přečetla rychle. A i když má oddychovou funkci, jak píše, baví. A to je hlavní. A opakování slov. Kolik autorů v současné literatuře se opakuje? Moc... Na plný počet bodů kniha určitě není. 4 ale dávám.
Alenka
Z mého pohledu neortodoxní, originální sbírka povídek. Bavil jsem se. Přijatelná cena, hezké ilustrace. A docela velká různorodost povídek. Můžu jen doporučit.
Jak si můžete všimnout, tahle záležitost mi trvala opravdu hooooodně dlouho. Někde v půlce jsem se totiž kousl a nějak se nemohl dokopat k pokračování. A proč? Těžko se mi to vysvětluje, celá sbírka je pro mě takové jo i ne. Povídky jako takové nejsou špatné a protože si autor evidentně neklade za cíl vstoupit do čítanek, dá se říci, že i plní svou oddychovou funkci. Samy o sobě představují takový slabší průměr, jak je vidno v mém hodnocení.
Ale...
Minimálně v prvních několika povídkách má autor trochu problém s opakováním slov. Vzhledem k rozsahu sbírky a tomu, že jsem ani ve slušných knihovnických vyhledávacích udělátkách nenašel žádnou další knihu, kde by autor vystupoval jako původce příběhů (pouze jako ilustrátor), krade se mi na mysl neodbytně myšlenka jistého výplachu šuplíků, tedy modelu: někdo to chce vydat, tak tam narveme všechno co najdeme. Proto jsou některé povídky spíše nic moc, a hlavně minimálně za tou půlkou vám dojde, že je to všechno na jedno brdo. Stylistikou, nádechem, výrazovými prostředky, celkově přístupem k textu. I když se místy autor snaží, víceméně vždycky máte pocit, že za tím vidíte jednoho a toho samého kluka, který prostě jenom zkouší, co to udělá když... Prostě si myslím, že míň by tu bylo víc.
Obecně moc netuším, jakou tohle vastně mělo úspěšnost, sám jsem to koupil za kilo v trafice, ale zajímalo by mě, jestli celá sbírka prošla přes nějakého redaktora, či nikoli (případně bych jej celkem rád poznal, možná mu nabídl i některé texty k vydání), podobně jako by mě zajímalo, jestli je vydavatelství Naše vojsko, které se (zdá se) od převratu plácá v lehce bludném kruhu, opravdu tak masochistické nebo v něm prostě jen nemůžou najít, kde se vypíná sebedestrukční režim.
Není to pro mě úplnej shit, to v žádném případě. Jen mi přijde, že kdyby autora (i případného redaktora) někdo včas chytil za flígr a trochu je usměrnil, pár povídek vyškrtl s tím, že se to třeba může nechat na příště, kvalitativně by to sbírce rozhodně neuškodilo.
PS: Fakt se mi líbí autorovy ilustrace....Ale k tomu se neodvažuju cokoli víc říkat, k tomuhle nemám ani náznak nějakého vzdělání.
Nový život
Několik zajímavých myšlenek bych našel. Řada zápletek předvídatelných až nenápaditých. Autorovi bych doporučil nasdílet své komplexy a frustrace (zejména ze vztahu k ženám) spíše než se čtenáři s odborníkem - terapeutem. Jeho uspokojení spočívající v zabíjení a ponižování je poněkud znepokojující.