Nové povídky
Zdeněk Svěrák
Ptám se sám sebe, co to vlastně dělám, když píšu povídku. Jako bych našel pecku a dělal kolem ní třešeň. Nebo švestku. Podle toho, co seberu. Jádro každého příběhu jsem našel na cestě. Byl to třeba zážitek, s nímž se mi někdo svěřil, nebo jen věta zaslechnutá od vedlejšího stolu v restauraci. Moje práce spočívá v tom, že si představuju, co bylo před tím a co potom, a hledám v mateřštině slova, která dovedou vrátit dávno snědenému ovoci dužinu a šťávu. Kéž by vám to chutnalo. Zdeněk Svěrák. Dotisk v r. 2012... celý text
Přidat komentář
Hodnotit knihu jako celek je velice těžké, protože každá povídka má jinou kvalitu a jiné poselství, které dokáže čtenář pochopit až v průběhu svého života. Nicméně svou originalitou a krásnou češtinou, kterou pan Svěrák perfektně ovládá, má kniha obrovskou hodnotu, kterou si umí vážit všichni milovnící života, jako takového!
(Část, ze které jsem plakal smíchy, ale i dojetím:
"Já už na Ježíška nevěřím.Věřil jsem do patnáctilet, protože jsem retardovaný a my to máme všechno zpožděné. Ježíšek není, Petře, řekl mi táta loni. Ale Ježíš,to si pamatuj,ten je. Kdyby nebylo Ježíše,tak by
naše utrpení bylo ještě větší. Táta říká,že nebýt Ježíše,on s mámou by ten kříž neunesli. Tak jsem si zapamatoval, že Ježíšek není a Ježíš je.)"
Svěrákovo umění potěší.
Dycinky.
"Jenže potom se ukázalo, že ta smyslná pusa měla skrytou výrobní vadu: málokdy se zavřela. Jak ta holka byla užvaněná!" (s. 85, Ujetá láska)
Všechny povídky jsou vypointované, prolíná se v nich smutek a moudrost stáří s krásou života. A jsou jazykově krásně hravé.
Nejvíc se mi líbila O slušném taxikáři.
Nové povídky se mi zdají o něco horší než Povídky. Opět jsme si mohli přečíst o různých lidech a jejich osudech. Musím souhlasit, že nejlepší povídka byla o panu Adolfovi. :D Skoro jsem se v autobuse rozesmála. Také byla moc pěkná první povídka, poté Nákup a Ve vlaku je taková "klasika" - nepřekvapila. Každopádně třídní sraz také stál za to a poslední povídka v sobě měla jakési kouzlo, i když, to mají všechny Svěrákovy povídky.
Fajn knižka na nedeľne popoludnie, rôznorodé poviedky, ktoré sa veľmi dobre čítaju a zanechávajú odozvu.
Velmi příjemné a pohodové čtení. Některé povídky byly fakt hodně vtipné, některé trochu smutné, některé k zamyšlení.. Taková milá knížka na jedno upršené odpoledne.
Čekala jsem bohužel, naprosto mylně, něco ve stylu Jirotkových Pravidla se změnila, takže za mě zklamání. Nějak jsem ve většině povídek nenašla ani oblíbený “Svěrákovský” humor.
Příběhy popsané v této knize pobaví, přivedou člověka k zamyšlení, ale v žádném případě neurazí. Takový je zkrátka humor pana Svěráka.
Kniha se mi moc líbila. Autor je prostě mistr slova, příběhy se čtou krásně :-) a už teď se těším na další knihy od pana Svěráka:-) Z knihy mám krásný pocit :-) a za ten moc děkuji....
První Svěrákova kniha, která se mi kdy dostala do rukou. Soudě podle jeho filmů jsem čekala milou knížku s neotřelým humorem, který je mu vlastní. A očekávala jsem správně. Tahle tenoučká knížečka o lidech, o lidských trápeních i radostech, prostě o životě, je kouzelná. Svěrákova schopnost vymýšlet postavy a zápletky je prostě nevyčerpatelná. Díkybohu za to.
Příjemné počtení, úžasný humor typický pro pana Svěráka. Občas jsem se chechtala nahlas. Nejvíc mě asi dostal čínský drak.
Na zpříjemnění dne ideální.
Číst si Svěrákovy povídky je opravdu balzám pro duši. Každá z povídek měla skvělou pointu, na kterou se vyplatilo čekat a všechno tak hezky plynulo, jako život sám. Nejvíce mě potěšily povídky Sraz naší třídy, Nákup, Ve vlaku, Ujetá láska a Dvojí vidění. Poslední jmenovaná se mnou dost zamávala, nečekal jsem to. Děkuji Vám, pane Svěráku. Chutnalo.
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
2013 | Po strništi bos |
2000 | Dobytí severního pólu |
2008 | Povídky |
2011 | Nové povídky |
2009 | České nebe |
Kniha Nové povídky je v
Právě čtených | 6x |
Přečtených | 1 210x |
Čtenářské výzvě | 196x |
Doporučených | 54x |
Knihotéce | 316x |
Chystám se číst | 98x |
Chci si koupit | 20x |
dalších seznamech | 3x |
Geniální!