Northangerské opatství

(SPOILER) Je to taková milá, odlehčená kniha na léto. Je vidět, že Jane Austenová opravdu uměla psát a že je její knihy jsou nadčasové. Když srovnám dnešní literaturu pro mládež a co všechno se v ní většinou odehrává, je tohle dílo příjemnou změnou. Jen je trochu škoda toho závěru, který se mi zdál uspěchaný.

Autorčiny knihy moc často nevyhledávám, ale tentokrát jsem měla chuť něco od ní si zase přečíst. Proto jsem si vybrala tuto knihu, v níž - stručně řečeno - mladá a naivní Catherine hledá svoje štěstí a místo ve společnosti. Děj příběhu se odehrává převážně v jednom módním lázeňském městě v Anglii, která je od té současné bohužel tak odlišná a je velká škoda, že v této své podobě už v podstatě vůbec neexistuje...
Autorka píše tak, že prostě musíte číst stále a bez přestávky, i když zároveň předpokládám, že její styl psaní nebude vyhovovat každému. A hlavně je to čtení pro ženy, mužům se zavděčí jen těžko ;-). Za sebe jsem se při čtení opravdu bavila, i když humor zde použitý je pouze jemný a určitě se u knihy ani jednou nezasmějete nahlas. Kromě toho oceňuji hlavně kritiku tehdejší společnosti a autorčinu jedinečnou ironii. Na závěr proto hodnotím všemi pěti hvězdičkami a doporučuji.

Jane Austen jsem měla i jako maturitní četbu, ale když vám řeknu, že Northangerské opatství je vůbec první kniha, co jsem od ni přečetla budete mít věřit? Protože to bohužel je pravda.
A musím říct, že mé mladší já vůbec nevědělo o jaký čtenářský zážitek přichází.
Protože jsem si to zamilovala! Jak styl, jakým je kniha napsaná tak prostředí. Já miluji tu starou Anglii a příběhy venkovských vyšších vrstev společnosti.
Zároveň se mi hodně zamlouvá, jak autorka boří předsudky a běžné věci tehdejší doby ve prospěch hlavních hrdinek. Catherine jsem si hned od začátku zamilovala a její vztah s Henrym jsem ji moc přála.
Určitě jsem v Austenové našla moji novou nejoblíbenější spisovatelku románu a u Northangerské opatství rozhodně nekončím!

Přečteno do čtenářské výzvy a že to tedy Výzva byla! Jane Austenovou fakt nemusím a nic na tom nezměnilo ani přečtení této knihy.

Tak zase po letech opáčko. A pořád se mi ten příběh líbí. Ženská hrdinka není žádná chudinka, je schopná přemýšlet a rozhodnout se. Na svou dobu byla Austenová velmi emancipovaná, ale zdravě. Zrovna tak Catherine není sufražetka, ale vzdělaná dáma s vlastním úsudkem. Proto je kniha stále čtivá, dospívajícím dívkám ke čtení obzvláště vhodná.

Na tento román jsem narazila při zmínce, že paroduje gotický román, a proto po něm sáhla v knihovně, i když mám v poličce nachystaná jiná díla Jane Austen. Nečekala jsem, že překoná Pýchu a předsudek, ale velmi mile mě překvapil. Půl hvězdy dávám dolů za to, že v poslední a zásadní scéně jsme nebyli svědky rozhovoru hlavních hrdinů a že to, co v něm zaznělo, nám vypravěčka jen odvyprávěla. Líbil se mi prostý a ne příliš komplikovaný děj (nicméně v závěru bylo přece jen drobné překvapení!), při kterém jsem si ve světě Jane Austen mohla odpočinout. Samotná parodie gotického románu je spíše okrajovou, ale velmi vtipnou záležitostí. Předností tohoto románu pro mě byly detailnější sourozenecké vztahy bratra a sestry, které (alespoň podle mých dojmů) v jiných románech nejsou skoro vyjádřené, spíše pouze vztahy mezi sestrami. A kdybych měla poradit Jane, jak pojmenovat tento román po vzoru těch ikonických, byl by to asi Snobismus a pokora, Povýšenost a skromnost, Naivita a klam nebo Knihomolka a blbec :D

Jediný důvod, proč nedávám 5 hvězd, jsou dlouhatánské odstavce popisů, v kterých se čtenář může někdy ztratit. Ale jinak je Jane Austen opravdu 'contemporary' autorka své doby :D Píše lehce, zábavně a chytře! Opatství Northanger se mi opravdu moc líbilo! Obzvláště v tom, že si autorka dělá legraci z červené knihovny 19. století :D

Milé, půvabné, zábavné. Samozřejmě plně poplatné své době, ale kdo čte Austenovou, tak ví :-)

Rada by som sa podelila o svoje dojmy z knihy "Opatství Northanger" od Jane Austen. Kniha sa mi páčila, aj keď ju nezaradím medzi svoje TOP obľúbené dielo od tejto autorky. Musím povedať, že je lepšia ako "Emma", ktorá mi prišla veľmi rozťahaná a hlavná hrdinka mi nesadla. Naopak, Catherine, hrdinka "Opatství Northanger", mi začala postupne prirastať k srdcu, najmä v druhej polovici knihy.

Jedným z najvýraznejších aspektov, ktorý ma oslovil, je obraz, ktorý Austen vytvorila, keď poukázala na to, že nie je dobré miešať svet knižnej fikcie s realitou. Catherine žila vo svojom obľúbenom svete gotických románov a postupne sa musela vyrovnať s realitou, čo je nadčasová téma, ktorá má svoj význam aj dnes. V súčasnosti, keď sa umelý svet na Instagrame a podobných platformách zlieva s tým reálnym, sa mnohí ľudia cítia smutne a frustrovane, pretože skutočnosť sa často líši od toho, čo vidia na internete. Tak ako Catherine, aj my sa musíme naučiť rozlišovať medzi ilúziou a realitou.

Celkovo je "Opatství Northanger" zaujímavou a podnetnou knihou, ktorá ponúka cenné posolstvo, a aj keď nie je mojou najobľúbenejšou, určite stojí za prečítanie.

Úmyslně jsem zabrousila do čtenářských vod pro mě dosud neznámých, Jane Austenovou jsem si naordinovala spíš jako poznávací exkurzi - a hle, byla jsem překvapená spíš příjemně. Čekala jsem červenou knihu, romantiku z přelomu 18. a 19. století… No, po pravdě, ono se mi jí dostalo vrchovatě, kniha je sonda do společenského života té doby a zejména pro nás už neuvěřitelných složitých společenských pravidel a způsobů namlouvání, kdy nebylo ani tak důležité, kdo koho miluje, ale hlavě u dívky pořádné věno a u muže zajištění rodiny; chudoba i v rámci těch lepších kruhů byl ten nejhorší strašák. Ta hrůza, mít jen několik sloužících, zatímco jiný jich má plný dům…
Ale to vůbec není to, co mě na knížce okouzlilo. Znovu jsem se musela přesvědčit, kdyže přesně autorka svá díla psala, protože bych nevěřila, že už v této době existoval suchý anglický humor a že ho dokonce bude ve své tvorbě používat žena spisovatelka…
Nadhled, ironie, obraty a věty složitě formulované, ale vždy s vtipným vyústěním; tady musím ocenit i překlad. Tohle překládat, klobouk dolů. Někdy jsem se musela k větě, která zabírá celý jeden odstavec, vrátit, abych pochopila všechny vtipné finesy, které autorka zamýšlela.
Bavil mě i způsob, s jakým autorka se čtenářem komunikuje, svůj příběh glosuje, a tak trochu shazuje, a samozřejmě je tu i určitá kritika tehdejších poměrů.
Seznámení s autorkou pro mě dopadlo opravdu dobře.
*
„Jakkoli Catherine nebyla zvyklá dělat si vlastní úsudek a její obecné povědomí o tom, jaký by měl být správný muž, bylo zatím nejasné, a přestože dokázala snášet výlevy jeho nekonečné nadutosti, nedovedla potlačit vtíravou myšlenku, že možná není tak docela sympatický.“

(SPOILER) V průběhu celé knížky jsem váhala mezi 3.5 a 4*. Nakonec jsem dala vyšší, uvidím, zda názor ještě nezměním. Austenovou mám ráda, Pýcha a předsudek je jedna z mých nejmilovanějších knížek, ale tady jsem trochu v ději tápala. Nějak jsem nebyla schopná se na hrdinku napojit. Tak mi přišlo zvláštní, že se Henrymu začala líbit až ve chvíli, kdy bylo jasné, že on se jí líbí a navíc ho ještě začal povzbuzovat i otec. To, že bude Isabella falešná bylo jasné hned od začátku. Většina postav mi přišla dost naivních, včetně dospělých, kteří se chovali prostě podivně. Nicméně děj odsýpal, jak to Austenová prostě umí. Jen nevím, jestli se mi podařilo z příběhu odnést nějaké moudro.

Bohuzel, tato autorka neni a nebude mou favoritkou... Druha kniha, kterou jsem zkusila, a opet jsem se tezce prokousavala kvetnatym jazykem, kdy zvlada mnoha slovy nerict nic. Aspon zde byla sympaticka hlavni hrdinka, do prvni tretiny jsem se jejimy vyroky i bavila a par si jich vypsala. Prostredni cast nudna, konec ocekavatelny. Potud dve hvezdicky, treti je za zajimave vstupujici komentare autorky, smerujici ke ctenari, ohledne chovani hrdinky nebo ocekavaneho budouciho deje - to me bavilo.

Moje první přečtená kniha od Jane Austenové. Musím konstatovat, že to nebyl dobrý začátek s touto autorkou. Kniha mě docela nudila. Konec mi přišel docela uspěchaný. Na posledních pár stránkách bylo vysvětleno rozuzlení celého příběhu, což si myslím, že by se dalo mnohem podrobněji rozvést. Každopádně příště si od této autorky raději přečtu něco známějšího.

Osvěžující, milé, vtipné a moc mě bavila autorčina reflexe a kritika tehdejší společnosti.
Příjemné audiozpracovaní můj zážitek jen umocnilo.

Na začátek musím přiznat, že jsem nepokrytá obdivovatelka Jane Austenové a nedokázala bych na její dílo napsat nic špatného, i kdyby do knihy napsala jen začátek a konec. Takže i když mi některé pasáže přišly třeba trošku zdlouhavější, vem to čert...bylo to prostě zase skvělé a nelituji ani jediné minuty, kterou jsem nad knížkou strávila.

Příjemná oddychovka, kterou jsem přečetla takřka na jeden zátah. Je zajímavé sledovat, jak lidé, aby unikli realitě a také každodenní nudě, navazují povrchní přátelství a předstírají. Jak je pro slušný život důležité mít určité finanční zázemí.
Kniha mě bavila a Jane Austenová mě asi nemůže zklamat. Přesto je mým favoritem Pýcha a předsudek a Rozum a cit.

(SPOILER) Za mě to byla fajn jednohubka, mám problém, že Pýchu a předsudek v mých očích Austen asi nepřekoná, každopáně mě to pořád bavilo víc jak Emma, protože se to tolik nevleklo.
Postavy mi k srdci bohužel moc nepřilnuly, ale pobavilo mě věčné drama vytvářené Johnem Thorpem a jeho sestrou, Austen prostě umí hezky vystihnout tehdejší smetánku a jejich výstřednosti.

Opět skvělý román Jane Austenové, který má sice vždy předvídatelný konec, ale i tak nás dokáže překvapit, a tak ho čteme. Cením si toho, že autorka vždy přichází s jiným typem hlavní hrdinky a jinými představami o životě.
Jedná se vyloženě o příjemné a oddechové čtení, které každopádně zpestřují zásahy vypravěčky, které bychom možná v románu zaměřeném na romantický vztah dvou postav nečekali. To se mi mimochodem líbilo snad nejvíc. Ne, že by kniha neměla jiné kvality, ale působila na mě díky tomu zkrátka originálněji. Mimo to velmi oceňuji schopnost autorky výtečně popsat charaktery postav, aniž by se s nimi čtenář setkal pouze skrze oči hlavní hrdinky.
Určitě doporučuji!

Historická romanca od Jane Austen, ktorá prináša hlavnú hrdinku Catherine. Tá je pozvaná do rodinného sídla Northanger. Je to príjemné čítanie, opäť sa tam riešia vzťahy, ale to my romantičky predsa milujeme. Odporúčam aj film Northangerské opátstvo z roku 2007.