Normální obraz srdce
František Kožík
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/467256/bmid_normalni-obraz-srdce-n05-467256.jpg
4
44
17
Příběh studentky práv a sportovkyně Jindřišky Stašové, která si po autonehodě na lůžku v nemocnici uvědomí, že nezná svého skutečného otce. Od maminky, která se snažila celá léta na svého manžela zapomenout, se nedozví skoro nic. Během zotavování se ze zranění pátrá, ptá se a vzpomíná na dobu, kdy vše viděla dětskýma očima. Jde těžko a pomalu po stopách otce, pátrá ve Francii, aby ho nakonec našla v Československu na Šumavě. Vyšlo jako Románová příloha Družstevních novin v roce 1978.... celý text
Přidat komentář
Dobře propracovaný psychologický román. Četla jsem už dávno a přesto si stále pamatuji jeho hlavní linie.
Jindřiška Stašová - studentka práv a nadějná sportovní hvězda. Její sportovní kariéru ale zhatí dopravní nehoda zaviněná jejím sobeckým přítelem a tak Jindra začíná přemýšlet nejen o vztahu s Michalem, ale i o vztahu s matkou a jejím přítelem a hlavně o tom, že nepoznala svého otce.
A tak se po propuštění z nemocnice vydává na strastiplnou cestu na jejímž konci doufá v nalezení odpovědí na otázky týkající se minulosti a v nalezení svého otce...
Milé, mě velmi blízké, čtení o cestě za otcem. O hledání pravdy, která není jednostranná o tom jak je důležité vědět, že ne vše, co vám maminka říká je pravda....
Poetické, melancholické, trochu těžší čtení. V paměti mi zůstává krásná otcovská láska.
Nádherný příběh dívky, která žije s pokryteckým přítelem, který se pouze snaží zviditelnit na její sportovní slávě. Až autonehoda prokáže jeho charakter a Jindra má díky svému zranění čas na vzpomínání hlavně na svého otce, kterého nikdy nepoznala. Začne po něm pátrat, aby ho našla a zjistila odpovědi na své otázky. Příběh o hledání pravdy, sebe sama a vyrovnání se svou minulostí.
Velmi citlivý příběh o hledání svých kořenů a jak je pro člověka důležité znát pravdu.
Objevena v knihobudce. Krásná čeština a při čtení vás autor stále udržuje v mírném napětí, jak se bude příběh dále vyvíjet.
Knihu jsem si vybrala jen kvůli ČV. Vzhledem k tomu, že jsem četla více knih najednou, tak jsem první kapitoly četla dost dlouho, ale pak mě příběh uchvátil natolik, že jsem druhou polovinu knihy dala na jeden zátah. Velice čtivý příběh. A došlo i na slzy dojetí.
Čtenářská výzva mě vrátila ke knížce, kterou jsem četla jako studentka. Našla jsem ji ve své knihovně a její čtení si opravdu užívala. Příběh studentky Jindry byl smutný i krásný, její cesta za poznáním pravdy o otci složitá, ale zároveň velmi důležitá. Knížka, ke které bylo radost se vrátit.
Knihu jsem objevila v knihobudce na nádraží v Mostě. Autor mi byl zárukou, že kniha bude stát za to, a nezklamala jsem se. Především ta práce s češtinou, jak tu zmínila Bábuška níže. Po tom, co jsem teď přečetla několik nově vydaných knih za sebou a které se mi i dějově líbily, mě u této knihy hned na prvních stránkách hned zaujal krásný jazyk.
Opět jsem sáhla po knize staršího vydání. Autor František Kožík nikdy nemůže zklamat. V tomto příběhu hledá mladá studentka stopy svého otce, kterého od svých čtyř let neviděla. Kniha poměrně útlá, ale dějově bohatý příběh a k tomu nádherná čeština, to vše potvrzuje mou oblibu tohoto autora.
Skvost jako "Největší z pierotů či "Miláček národa" to sice není, ale musím uznat že i toto se panu Kožíkovi velmi povedlo, proto mu náleží všechny hvězdičky.
Kožík zde ukazuje, že není jen autorem historicko - životopisných knih, kde jsou dány hranice a příběh už je vymyšlen životem, stačí jej " jen" napsat. Zde si příběh stvořil, hluboký, dramatický, čtivý a ukázal, že je výjimečným umělcem a spisovatelem.
Těžce napsaný román i když se asi autor snažil vypsat svoje zkušenosti z války a poválečného života byt to zavtělil asi 30 let po válce.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1954 |  Největší z Pierotů |
| 1985 | Kronika života a vlády Karla IV., krále českého a císaře římského |
| 2006 | Synové hor |
| 1989 | Na křídle větrného mlýna |
| 1988 | Svátky krásné hvězdy |
Kniha Normální obraz srdce je v
| Přečtených | 75x |
| Čtenářské výzvě | 11x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 50x |
| Chystám se číst | 9x |
| Chci si koupit | 1x |
| dalších seznamech | 1x |
(SPOILER) Nalezena v nemocniční knihobudce. Občas, když jdu na nějakou lékařskou kontrolu, tam zanesu nějakou přečtenou knihu, nebo nějakou vyberu mamince. Kožíka jsem ale po zběžném prolistování vzala pro sebe a nedalo mi to, abych se brzy poté nepustila do čtení. Na první pohled takový obyčejný příběh... hlavní postava, Jindřiška Stašová, zdaleka není jediná, kdo se v mládí musel poprat s nepřízní osudu kvůli zranění nebo nemoci. I v literatuře by se takových mladých hrdinů jistě našlo více.
Mnohem originálnější mi připadalo spletité pátrání po otci u nás i v zahraničí, v době, kdy nebyl žádný internet a databáze, kdy se na měziměstský hovor čekalo hodně dlouho, kdy dálková doprava byla mnohem pomalejší než dnes... Ale na druhé straně, lidé k sobě měli jaksi blíž, nebylo výjimkou vzít cizího člověka do domu i na pár dní... dnes je téměř nemyslitelné i zazvonit u někoho cizího a poprosit o vodu, pravda, zrovna tak se snaží do domu vetřít různí lupiči a podvodníci, bohužel. To, co nám může připadat neuvěřitelné a nemožné, se Jindřišce povedlo.
Třetím významným motivem knihy je vina ať již domnělá či skutečná a trest. Jak postupně Jindřiška odkrývá životní příběh svého otce, zjišťujeme, kolik kostlivců může mít ve skříni schovaných i zdánlivě slušná rodiny. A že ten, kdo skutečně je slušný a spravedlivý, na svoji slušnost často doplatí bohužel... Ale přesto, kéž by každý takový příběh skončil s nadějí, jako je tomu v příběhu Jindřišky a její rodiny...