Pátá čtvrtina (13 povídek)
kniha od: Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/444124/bmid_pata-ctvrtina-12-povidek-erK-444124.jpg
3.6
100
Noční můry a snové výjevy série
< 2. dílPovídky a novely série
7. díl
Noční můry a snové výjevy. Povídky z konce osmdesátých a začátku devadesátých let jsou opětovným důkazem Kingova vypravěčského umění a netradičních nápadů. Najdete zde jak klasické hororové kousky, tak i neméně zajímavé příspěvky k tvorbě A. C. Doylea nebo R. Chandlera a dokonce jeden televizní scénář. Povídky uveřejněné v této knize jsou druhou polovinou rozsáhlého povídkového souboru, který na začátku devadesátých let v USA vyšel pod názvem Nightmares & Dreamscapes. Reedice první poloviny vyšla v nakladatelství Beta pod názvem Dolanův cadillac. Reedice rozšířená o nově přeloženou povídku... celý text
Komentáře (23)
Komentáře 23 Recenze 5
Soubor povídek, které jste mohli číst i v jiných jeho knihách. Stejně jako všechny mají lehce kolísavou úroveň, ale přesto vždy dobře napsané. Možná i je to tím, že Kinga moc rád čtu, tak jsem lehce nekritický. Jsou zde povídky děsivé, čistě hororové anebo jen napínavé. King se v povídce Doktorův případ nebál ani přispět k několika dalším spisovatelům a rozšířil povídku o další případ Sherlocka Holmese a jeho přítele doktora Watsona. Za mě osobně určitě povídky Lituji, voláte správně či Crouch End, ale i zbylé povídky stojí určitě za přečtění.
Pro začátek musím uvést, že knihu nehodnotím jako celek nýbrž jako soubor povídek. Některé se mi opravdu líbily a u jiných jsem se musela přemlouvat, abych je vůbec dočetla. Rozhodně musím vyzdvihnout dvě povídky, a to excelentní Dům v Javorové ulici a Desátníci, tyto příběhy by rozhodně zasloužily samostatnou knihu, protože zpracování je bravurní a já bych se ráda dozvěděla o příbězích víc. Naopak povídku Udrž hlavu jsem dočítala s velkým sebezapřením, protože nejsem úplně sportovní fanoušek a o baseballu nevím zhola nic. Každopádně stojí za přečtení!
Povídky, které se mi opravdu líbily z celkového počtu odpovídají mému hodnocení. Povídku o baseballu jsem vyloženě protrpěl. Jak někteří zde uváděli tak Dům v Javorové ulici byl naprosto excelentní a Desátníci mě hodně bavili. Samozřejmě jsou to povídky, tak některé se vám budou líbit víc a některé míň, ale několik bylo tak zbytečných a nudných, že jsem je horko těžko dočítal. Ale naopak některé by si zasloužily samostatnou knihu.
Na můj vkus tam bylo mezi různýma povídkama dost propastných rozdílů. Několik je perfektních (Dům v Javorové ulici) a možná víc jich je průměrných až po ty, které se mi vůbec nelíbily (Udrž hlavu) Ale jo, je to Mistr King, nemůže mít všechno dokonalé.
Pro mě asi zatím nejslabší sbírka povídek od Kinga, vlastně mě nezaujala ani jedna povídka. Kingův rukopis je zde samozřejmě patrný, ale působí to na mě tak, jako kdyby motivy vymýšlel někdo jiný a King jen psal..
Začal jsem číst hned po sbírce Dolanův cadillac a ten mi přišel lepší, resp. povídky v něm. Tady byly taky pěkný, bylo tu pár poct - Bradburymu v Domě v Javorové ulici a Chandlerovi v povídce Umneyho poslední případ a Doyleovi v povídce Doktorův poslední případ. Všechny se mi líbily. Pak bych ještě zmínil Crouch End, Desátníky a Pátou čtvrtinu.
Ten esej o baseballu nevim proč tu je, ale nevadí mi, navazující povídku jsem nepochopil a nelíbila se mi. Asi to ani nebyla povídka, když už jsme u toho...
V knihe nájdeme 12 poviedok, niektoré na pár strán, niektoré na pár desiatok. A musím povedať, že ani jedna ma nejak nenadchla. Knihu som už kedysi dávno čítala, čiže pri niektorých poviedkach som mala taký ten pocit, že som sa s tým už stretla, ale žiadnu som si nepamätala detailne. Tiež toto vydanie obsahuje poviedku Udrž hlavu, ktorá ešte v češtine nevyšla a v podstate ani nemusela, pretože podľa mňa to bola najhoršia poviedka z celej knihy – rozpísané bejzbalové zápasy Kingovho syna, ešte aj rozťahané. Bohužiaľ, ani väčšina ostatných poviedok ma veľmi neupútala (mnohé mi prišli úplne o ničom), aj keď niektoré boli zaujímavé (napríklad tá so Sherlockom Holmesom), alebo mali zaujímavé námety, ktoré by stálo za to rozpísať viac. Všetky sú ale napísané celkom čtivo, King proste písať vie, to sa mu uprieť nedá a niektoré mali skvelú tajomnú atmosféru, ktorú som si ale nestihla užiť, lebo bol rýchlo koniec (to je ten problém s poviedkami). Ale nevadí, ani King nemôže všetko napísať úžasne a verím, že z ďalších kníh, ktoré od neho prečítam, budem viac nadšená.
Jak zde padlo několikrát, povídky jako aprílové počasí. Jednou dobré, podruhé horší.
Knihu jsem si koupil, když jsem v nákupním centru čekal na manželku právě proto, že se jedná o povídky. A stejně tak jsem ji i četl, tam, kde jsem věděl, že budu čekat, aby mi pan King zkrátil chvíli...
Původně jsem se chtěl rozepsat ke každé povídce, nicméně bych tím jen plýtval časem, neboť to RadimWiniarski ve svém komentáři shrnul brilantně.
Nezřídka se zde stane, že jedna povídka je opravdovým skvostem, který byla radost číst, je následována povídkou, která je opravdu nudná a čtenář přemýšlí, proč byla vůbec vydána a jestli je King opravdu jejím autorem.
V porovnání s Dolanovým cadillacem se však jedná o sbírku povídek, která je jednoznačně horší. A to i přes to, že obsahuje povídky, které vás rozhodně zaujmou, pobaví a vyvolají ve vás spoustu emocí.
Opět některé povídky bavily víc, jiné míň. Nejvíc mě zaujaly Crouch End, Dům v Javorové ulici, Lituji, voláte správně - prostě ty, které měly tajemnou atmosféru.
Z knihy mám velmi smíšené pocity. Většina povídek ve sbírce mě vůbec nezaujala. Jako bych četl nějakého jiného autora, ne Kinga. Musím přiznat, že znám daleko kvalitnější autorovy povídkové soubory.
Rozhodně je to jiný King, než na kterého může být většina čtenářů zvyklá. Tuto sbírku dvanácti příběhů totiž kromě už tradičních hororových kousků táhnou převážně filozofické povídky, nad kterými se člověk musí pořádně zamyslet, aby pochopil jejich myšlenku a poslání. Právě u nich se může plně docenit Kingův um a jeho brilantní vykreslení charakterů postav. Z těchto povídek bych tak rozhodně vypíchl dílo Můj hezký poník, který se zaměřuje na povídání starého muže se svým vnukem, a na jejich rozdílné pohledy na vnímání času. Dále pak například povídku Umneyho poslední případ, ve kterém naše hlavní postava zjistí, že svůj život nejspíš nedrží ve svých rukou tak, jak si doposud myslela.
Nejlepší povídkou je však pro mě ta s názvem Dům v Javorové ulici. Té vévodí nejen skvěle napsané dětské postavy, ale hlavně postava nevlastního otce, která je napsána tak geniálně, že ho budete nenávidět každičkým kouskem těla. Prvek jistého nadpřirozena už je pak jen lehce bizarní třešničkou na dortu tohoto díla.
Povídky, které jdou svým zaměřením více do hororu (Porod, Období dešťů, nebo Crouch End) mi tentokrát přišly poněkud slabší a nedotažené, nicméně svůj účel splnit dokázaly a jako příjemná lehce děsivá jednohubka bez nějakého většího originálního nápadu fungovaly dokonale.
Co však opravdu nechápu a hlava mi doteď nebere, že by něco takového byl schopen King napsat, tak je povídka Udrž hlavu a její kratičký doplněk Majestátní Brooklyn. Toto byla totiž opravdu bolest číst. I přesto, že jsem člověk, který sport miluje a troufne si říct, že i ve světě baseballu není úplným začátečníkem, tak převážně povídka Udrž hlavu je opravdu kousek, při kterém vám během čtení krvácí oči z toho, jak špatná a jednoduchá je. Majestátní Brooklyn už je pak jen návazný random generátor slov, který zasazuje této povídce poslední hřebíček do rakve.
Jak už to tak u povídkových sbírek bývá, střídají se zde části, které ukazují Kinga v top formě a části, u kterých si pokládáte otázky, z jakého důvodu vůbec spatřily světlo světa. Za mě bych tedy, co se povídkových sbírek od Kinga týče, pořád raději doporučil díla jako Bazar zlých snů, nebo Černočernou tmu. Tam jsou podle mého povídky více konzistentní a nelétají na škále mezi genialitou a odpadem. 70%
Jak už to tak u povídkových sbírek bývá, byla to příjemná oddychovka, kde se lepší povídky střídaly s těmi horšími. Opět jsem několikrát zůstal jen nevěřícně kroutit hlavou, jak může být jeden člověk současně tak šílený a tak geniální autor. U Kinga už jsem na to ale pomalu zvyklý.
Sbírka dvanácti povídek, z nichž část ještě neviděla světlo světa. Jejich první polovina byla vydána pod názvem Dolanův cadillac.
▪️
V knize najdete od každého něco. Zombíky, ropuchy, netopýry, poníky, vraždy, sci-fi a další podobné zvláštnosti. Přiznám se, že málokteré povídky se mi od autora líbí a zaujmou. Nejradši mám od něj romány okolo 400 stranách.
▪️
Možná jsem od knihy měla přehnané očekávání. Moc mě nebavila. Zdržím hodnocení u posledních dvou. Udrž hlavu a Majestátní Brooklyn, protože jsou o baseballu, který nechápu a ani mě nebaví. Tudíž jsem je nedočetla.
▪️
Jako vždycky se mi líbí autora myšlenky v poznámkách i zezadu na knize, kde vás seznamuje s tím, že v každé povídce je něco, čemu jako malý věřil. Každopádně doufám, že autor má svého hezkého poníka pevně ve svých rukách a ještě dlouho naše životy bude obohacovat svýmy díly.
Když vám do kanceláře
vejde Bůh a sdělí vám,
že se mu váš život zamlouvá víc než ten jeho,
co máte sakra na výběr?
(Umneyho poslední případ)
Stephen King v těchto povídkách vzdal hold (řečeno holt) mnoha spisovatelským i filmovým tvůrcům. Někdo by možná řekl „vykrádačky“, ale je to King, tak do toho moc nerýpat. Rozhodně se tu sejdeme s poctou tvorby třeba George A. Romera (režisér), Howarda Phillipse Lovecrafta, sira Arthura Conana Doyla, Raye Bradburyho nebo třeba Richarda Bachmana (blik)
Citát: Přistáli tu ufoni. Maj je naproti v restauraci. (Desátníci)
Bohužel, vlastní (holt neholdovské) nápady Stephena Kinga mě zklamaly. Příkladem tak je vložená nová povídka „Head Down“ (Udrž hlavu) Pro mě jasná jednohvězdičková povídka (esej) a skoro jsem jí dal odpad. Avšak k -odpadu- mě od „Udrž hlavu“ dokázala odradit až poslední (respektive předposlední) povídka v tomto svazku. „Majestátní Brooklyn“ je ještě horší.
Citát: Čas nemá nic společného s tím jak rychle počítáš. (Můj hezký poník)
Nejlepší povídkou v tomto svazku označuji „Dům v Javorové ulici“. U této povídky vám mrazí, očekáváte, co už vlastně víte skoro od počátku odpočítávání a až to přijde, musíte prostě propuknout v hurónský smích. Jako opravdu nejšílenější námět na příběh, který jsem kdy četl. Tady Pan King ukazuje, jaký je to velký spisovatel.
Citát: Co se stane až z 00:00.01 přeskočí na 00:00:00? (Dům v Javorové ulici)
Při čtení tohoto svazku povídek jsem dospěl k definitivnímu závěru, že pan King je, mimo Boha, dost posedlej zubama. Má je skoro všude. Ať to jsou netopýři, žáby, zombíci, Časožrouti nebo „děti“ pan Šedého – ti všichni mají zuby a nebojí se kousnout. Dokonce i Bůh. Co, nebojí, oni koušou, žerou, drásaj, štvou a trhaj. I v těchto povídkách pár zubů najdete nebo možná i ztratíte.
Citát: Ne že bych Tě nenáviděl, ale obávám se, že nejsi (Bože) můj přítel. (Žebrák a diamant)
Pokud máte zájem přečíst si komentáře ke všem povídkám, tak je najdete v sekci „Povídky“ u této knihy a nebo v mém profilu ve stejném sektoru. Povídky jsou krátké a tak v komentářích k nim nenajdete malé ochutnávky, ale jen hodnocení, malý komentář „proč a jak“ a nějaký ten citátek. Dlouhá a podivná to byla cesta až na konec této knihy. Vložená povídka, kvůli které jsem si knihu ZNOVA koupil nestála ani za zlomek těch 261 korun, co jsem za knihu (zase) dal.
Citát: Cikáni prý říkají, že lidská přání neplní Bůh, ale Ďábel. (Doktorův případ)
Tak že, sečteno a podtrženo: je to čtyřicet tři hvězd děleno třinácti povídkama a to se rovná tři celé tři. A je to jasné a poctivé hodnocení celého povídkového svazku. Tři hvězdy nebo dva žlutí motýlci.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ )
Jsem velký fanousek Kinga ale tohle me moc nebavilo. Snad ani jedna povídka me nenadchla. Zajímavé je ze 1. Část - Dolanův cadillac se mi líbila o dost víc.
Slabší povídková kniha od Kinga. Pár povídek bylo nicméně skvělých, jako např. Lituji, voláte správně, Doktorův případ, Můj hezký poník a bajka Žebrák a diamant.
Povídky od Kinga mám ráda, ale v téhle sbírce mi jich bohužel moc nesedlo. Myslím, že jsou sbírky, kde King čtenáři nabídne víc.
Ve sbírce byly kousky, co mi vyrazily dech a já si jen říkala: no páni! A nemusely být ani nutně strašidelné. Vlastně ten nejlepší kousek ze sbírky je spíš dojemný svou realističností. A byly tam kousky, které ušly. A jeden, co jsem prostě nedala. Mluvím o té poslední, přidané povídce o baseballu. Takže naprosto chápu, proč ve dřívějších vydáních není. Protože se to nedá :-D
Není nic nudnějšího než sportovní povídky. Není nic otravnějšího než povídky o baseballu. A tumáš čerte kropáč - ta přidaná povídka v Páté čtvrtině je přesně tohle. Takže pro mne se slávou avizovaná, poprvé přeložená záležitost tuto téměř průměrnou sbírku nevylepšila. Nicméně Desátníci, Porod a Dům v Javorové ulici plus noir variace, Umney a Doktor, jsou pořád čtenářské ahůdky...
Část díla
- Crouch End 1980
- Desátníci 1993
- Doktorův případ / Případ pro doktora Watsona 1993
- Dům v Javorové ulici 1993
- Lituji, voláte správně 1993
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 2010 | Pod kupolí |
| 1993 | Osvícení |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Kniha Pátá čtvrtina (13 povídek) je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 122x |
| Čtenářské výzvě | 10x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 125x |
| Chystám se číst | 52x |
| Chci si koupit | 45x |
| dalších seznamech | 3x |