Vyhlídka na věčnost
Jiří Kulhánek
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/51734/bmid_vyhlidka-na-vecnost-L7m-51734.png
4
1598
288
Žijí mezi námi – známe je z televize, z rozhlasu i z novin – mluvčí. Ovšem pouze jeden z nich je pan Mluvčí, ale na toho v hromadných sdělovacích prostředcích nenarazíme. Pan Mluvčí totiž příliš nemluví, pan Mluvčí pouze vyřizuje vzkazy, a když s tím začne, slunce skryje tvář a pohřební služby přecházejí na dvojsměnný provoz. Trojsměnný.... celý text
Přidat komentář
Ideální odpočinková četba pro všechny ctitele béčkové gotiky a akčních filmů. Kulhánek disponuje vynikající obrazivostí, přesným dávkováním popkulturních odkazů i humoru. K záporům patří dílčí problémy fabulační stavby, roztahanost i celková překombinovanost. Leč dialogické výměny s "Devlinem" jsou excelentní. Nekritickým čtenářem Jiřího Kulhánka se asi nikdy nestanu, ale při cestách vlakem, do limbu či vany, jím nehodlám opovrhovat.
Čitelné. Přeplácané, jak to u Kulhánka bývá dobrým zvykem, ale určitě jedna z jeho lepších knih.
Normálně čtu úplně jiné žánry. Ale Kulhánek je oblíbenec mého táty, který trval na tom, abych si jako třináctiletá přečetla Noční klub. Docela se mi líbil, a tak jsem se pustila i do Vyhlídky na věčnost. A světe div se, bavila mě mnohem víc. Četla se opravdu svižně, děj byl docela zajímavý a odpočinula jsem si u ní.
Nicméně mám námitku. Kulhánkovo peklo funguje na principu, že každý se po smrti dostane na místo, které je v souladu s jeho náboženským přesvědčením. Joseph Goebbels se stejně jako jeho žena hlásil k buddhismu a Adolf Hitler byl sice katolík, ale "šmrncnutý" lecčím včetně buddhismu. Není fér, že pro ně to neplatí; měli by se reinkarnovat. :)
Jak už se mi to občas stává, Vyhlídku jsem jen tak prolistoval, abych si přečetl oblíbené pasáže a samozřejmě ji přečetl zase celou. Za život jsem přečetl řekněme nějakých 400 knih a Vyhlídka, minimálně co do čitelnosti, pořád patří mezi ty nejlepší. Jednoduchá dějová linie, ale úžasný spád a originální námět, který si maximálně užívám.
A tak já teda budu trochu kritická. Napoprvé jsem to nadšeně zhltla, protože přece Kulhánek, že jo, ale mám teď takové období, kdy znovu přechroustávám (a přehodnocuju) starší věci a kdy se mi objeví v hledáčku tohle Mistrovo veledílo byla jen otázka času.
Já si totiž myslím, že Vyhlídka je trochu přeceňovaná. Ne moc, ale je. Pro mě prostě už asi absolutním vrcholem Mistrovy tvorby zůstane Stroncium.
Jak už tu někdo psal, v první části Vyhlídky se vůbec nechytáte, o co gou, což autor naštěstí poměrně záhy napraví (originální nápad - to musím nechat), následující pekelná sekvence se dá považovat za nejzábavnější (a pro mě tudíž nejhodnotnější) část knihy (ale do Asfaltu tomu pořád kus chybí) a pak už to jde jenom z kopce dolů (s drobnou výjimkou té apokalypticko-jezdecké epizodky téměř v závěru). A na další větu pro jistotu použiju verzálky: JÁ-UŽ-NECHCI-ČÍST-O-MAZLÍKOVI! A ještě takovou zamilovanou červenou knihovnu, fuj! Jo, dobře, tak je to sexy nebezpečná kočka, no. Pochopili jsme. Ale všeho moc škodí.
Pro mě vo čouda lepší než noční klub. Jinak Kulhošova klasika, čte se sama, žádná filosofie. Ideální čtení na zkrácení času na dovče, nebo v buse.
Nic moc. Kecám! Anglickýýý! No to víš že jo. Trhni si.
Znova jsem se parádně bavil. Mít takovou představivost je pro nás velice dobré, ale nevím, jestli to není poněkud těžší v životě samotného pana spisovatele. Každopádně, pokud je zde ještě někdo, kdo tuto knihu nečetl a zároveň je schopen se povznést nad kromobyčejným světem, čtěte a kochejte se!
Skvělá knížka! Doporučuji nejdřív přečíst oba díly Nočního klubu, děj navazuje
Taky se vám zdá, že pan Kulhánek nějak zesentimentálněl? První třetina knihy akce a nic než akce, prošpikovaná sem tam nějakou sarkastickou hláškou. Sice se nebohý čtenář nechytá, proč se všechny ty věci kolem dějí, ale přes tu jízdu vlastně ani nemá čas pátrat po nějakém hlubším smyslu. Ale i ten se v druhé třetině vyjeví. To pro mě osobně byla nejlepší část knihy, užívala jsem si na max... V pekle to byl prostě Kulhánek se vším všudy.
No a tím se pomalu dostávám k tomu zesentimentálnění - proboha proč tolik romantiky? Ještě jednou bych musela číst o vrtění ve spacáku společně s dialogem: "Spíme."
"Spíme."
a osobně bych snad Jana šla dotáhnout zpátky k branám pekelným... Ale pořád je to jízda, takže pro milovníky knížek pana Kulhánka povinná literatura.
Aby čtenář dostatečně pochopil Vyhlídku na věčnost, radím nejdříve přečíst Noční klub, a aby lépe pochopil Noční klub, doporučuji si nejdříve přečíst Vládce strachu. V tomto ohledu je Kulhánek jednoduše jedinečný.
Musím říci, že ačkoliv je to moje první setkání s autorem, tak nejsem nikterak zklamaná a dokonce se mi kniha líbila...
Pomineme-li chodící exživé a nějaké ty démony, ale to k tomu prostě patří, tak jsem byla vtažena do děje a zajímaly mne napřed okolnosti okolo hlavního hrdina a poté, jak tohle může jenom skončit!!!
Jde o vydařený román a rozhodně nelituji, že jsem ho četla a přečetla.
Že v peklo nevěříte a jako vůbec se ho nebojíte? Fakt? Tak po přečtení Vyhlídky jisto jistě změníte názor...
Byl to fičák, člově by nevěřil, že se do jedné knížky dá naprat tolika věcí a zajímavých postav - počínaje panem L alias Devlinem, Ádou, všemi strýčky - Hermym, Heinnym i Pepim a jejich wermacht zombie armádou a samozřejmě Janem a zbývajícím Nočním klubem - hlavně díky za romantickou linku se zelenookou Karolínou , ach...
Prostě fantasmagorie každým coulem! Užijte si tuto ďábelsky pekelnou jízdu!
Naprosto, ale naprosto skvělý. Prostě tam nedokážu najít nějakou část, která by mě nebavila. Hned od začátku je to klasická kulhánkovská zběsilost, ale ten nápad s Božskou komedií jakožto turistickým průvodcem je úplně geniální. A návrat Nočního klubu... Jako návrat ztraceného syna, teda spíš dcery. Na konci pak ten nejhappyedovatější happy end, ne s odchodem do zapadajícího Slunce, ale pod hvězdami. Zelenými a modrými.
Jediný důvod proč jsem knížce dal pět hvězdiček je to Tarantinovské přeskakování mezi minulostí a přítomností. Díky tomu se zdá děj být složitý a tajemný i přes to že jde opravdu o něco tak jednoduchého jako matematika na první stupni základní školy. Vrah je najmut pro zabití Lucifera jenže Adolf ovládne peklo a vrah musí vrátit Luciferovu hlavu zpět do pekla. To je doslova a do písmene celý děj zjednodušeně. Jenže díky přeskakování mezi minulostí a přítomností se z toho stává výborné kulervoucí dílo které se hezky odvíjí a ukazuje všechna tajemství která ze začátku skrývá. Jediná věc kterou bych vytkl je, že bych tu otravnou malou svini Fionu nechal chcípnout.
Na pozadí super akční operace lovu na Lucifera lze vidět i jiný, jak se říká, komornější příběh, který by jistě mohl být vážným adeptem na první level v červené knihovně (byť některé osudy vedlejších aktérů nejsou úplně jasně naznačené). Skoro. Protagonista si libuje ve zvrácené brutalitě, což je možná jen součástí image pana Mluvčího ale v průběhu příběhu se poněkud mění (není jasné, kdo kdy má navrch, jestli pan Hyde nebo pan Jekyll). Dialogy (nejen) hlavního hrdiny jsou téměř jako divadelní repliky, a řekl bych, že dost dobré.
Kapku se člověk ztrácí v pojmenování strýčků (aneb, kdo je kdo), ale jen kapku. Trochu rušivě působí odskod do minulosti, jen kvůli cestě z Hamburgu do Neapole (!), ale jinak... dobrý :)
89 procent mě docela zaráží, protože v kontextu Kulhánkovy tvorby jde o těžkej podprůměr. Na úvod podotýkám, že jsem autorův velkej fanda, Cestu krve a Divoký a zlý řadim úplně nejvejš, přečetl jsem je nespočetněkrát a vždycky se k nim budu rád vracet. Ale Vyhlídka je taková...podivná. Přišlo mi, jako kdyby Jiří aka vyhlášenej odpůrce vážnejch vztahů na starý kolena vyměk a zatoužil po rodině, což se promítlo i do výslednýho díla :)) Akce, přestože klasicky kvalitní, je dost málo, autorova vize Pekla, byť se hojně cituje Dante, silně evokuje Kopřivův Asfalt, Fiona mě většinu času iritovala - zlatej Jonáš...potěšil snad jenom návrat některých charakterů z NK a jejich dobře zpracovanej vývoj - samozřejmě myslim hlavně Karolínu. Tim celým nechci říct, že je to špatný, pořád je to čtivý a dostatečně zábavný, nicméně v Kulhánkově případě mam laťku nastavenou tak vysoko, že se po vyšumění prvotního nadšení dostavilo zklamání.
Doporučuju. Rozhodně se k Vyhlídce chci vrátit později, až si přímo předtím přečtu i Noční klub. Řekla bych, že Vyhlídce přímo to nechybělo, ale byla to škoda.
Vyhlídka samotná je skvělá - děj, akce, zvraty a hlavně dialogy a komentáře hlavních postav.
Štítky knihy
upíři humor zbraně zombie česká fantasy démoni akční peklo
Autorovy další knížky
| 2002 |  Noční klub. Díl první |
| 2011 | Vyhlídka na věčnost |
| 1996 | Dobrák |
| 1995 | Vládci strachu |
| 2003 | Noční klub. Díl druhý |
Kniha Vyhlídka na věčnost je v
| Právě čtených | 35x |
| Přečtených | 2 449x |
| Čtenářské výzvě | 101x |
| Doporučených | 207x |
| Knihotéce | 670x |
| Chystám se číst | 253x |
| Chci si koupit | 59x |
| dalších seznamech | 4x |
Neskutečná jízda. Kdo má rád Kulhánka, tak si tohle prostě musí přečíst. A vlastně i kdo nemá ????