Noc odchází ráno
Karel Ptáčník
Románem "Noc odchází ráno" se vrací autor do svého Města na hranici, jmenovitě k milostnému trojúhelníku: Kuzmík - Božena - Říha, ale i k osudům dalších obyvatel města. Děj románu se odehrává v letech 1948 - 1953 a duch této doby je vykreslen právě na osudech a postojích obyvatel města.
Přidat komentář
Rád jsem se vrátil do města na hranici a sledoval osudy nám známých postav. Ač se v knize soudruhuje do zblbnutí a vytahují se rudé knížky a strana, byl jsem velmi překvapený, že pan Ptáčník knihu napsal celkem nestranně a nešetřil ani komunisty ani nekomunisty. Z knihy je vyloženě znát, že lidé v oné poválečné době té komunistické agitce věřili, že to pro ně byl po první republice a druhé válce ten správný směr a šance na nový a lepší život. Znám to i z vyprávění babičky, ta prožila jak první republiku tak druhou válku... Každopádně se těším na Šestapadesátý. Jen ješte jedna věc, obávám se, že mladší generace už tyto knihy neocení a bude je považovat pouze za propagandu komunistů, což je škoda...
Kniha navazuje na Město na hranici a pokračuje v popisování příhod hlavních představitelů v padesátých létech (1948-1953) , končí úmrtím Stalina. Kuzmík, Boženka, Říha - tohle trio prožívá milostné osudy, které končí celkem překvapivě, a na ostatních členech strany popisuje autor různé přístupy k jejich činnosti. Celkem zajímavé vystižení poválečné doby a problémů v politické práci.
Překvapení není, že román nesměl vycházet. Překvapení je, že Ptáčníka za něj nezavřeli. Byť se tváří jako oslava vítězství lidu, je svědectvím o morálních selháních. Určitá stylistická nevyrovnanost románu neubírá na čtivosti a přesvědčivosti.
Pro mne nečekaně dobré. Čekal jsem od toho budovatelskou agitku, v jejímž duchu se tak trochu uzavíral první díl trilogie, ale ono to pouze jako nadšené budování lepších zítřků rozhodně nepůsobí. Zjednodušeně se o tomto díle dá říci (když odhlédnu od té vztahové linie: Kuzmík, Boženka, Říha), že se v nelehké poválečné době mezi dosídlenci do pohraničí, vyprofilovali svým jednáním správní lidé, kteří dělali správné věci a měli správné myšlenky (vše z pohledu té doby). Jenže s postupem času a všeobecně známých historických událostí, se hodnocení lidí zvrhlo na to, že pouze ti kdo mají "správné" myšlenky jsou ti "správní" lidé... ti ostatní jsou nepřátelé.
Už jsem si objednal z antikvariátu závěrečný díl a těším se až si ho přečtu.
Vyprávění o období stalinismu (1948 - 1953) u nás.Velmi realisticky napsáno,román nemohl dlouho vycházet.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1986 |  Naše parta |
| 1987 | Ročník jedenadvacet |
| 1967 |  Město na hranici |
| 1969 | Chlapák |
| 1962 | Ta maličká, ta je má |
Kniha Noc odchází ráno je v
| Přečtených | 16x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 19x |
| Chystám se číst | 4x |
| Chci si koupit | 2x |
Do nedávna jsem netušil, že Město na hranici má pokračování a protože odtud pochází část mojí rodiny, musel jsem si knihu přečíst, abych si přiblížil, jak se tam tehdy žilo. Román je nejen o milostném trojúhelníku, ale zobrazuje také šílenou dobu padesátých let a dává nahlédnout do mysli tehdejších komunistů. V žádném případě se nejedná o propagandistické dílko, naopak kniha vyznívá celkem realisticky. Po válce hodně lidí komunistům věřilo, až později přišlo vystřízlivění. Kniha se mi velmi líbila a určitě si přečtu i Šestapadesátý.
Citace: Kuzmík se rozpačitě usmíval. "Mám takové zaměstnání," říkal omlouvavě, "které mi nedovolí ... já byl v kině za ty tři roky ... ani nevím ... pětkrát? Nemám čas," a pokrčil rameny.
"To je chyba," řekla Pešková, "na sovětské filmy si člověk čas udělat m u s í !"