Nisa, dcera Kungů

22.11.2022

Byla to pro mě povinná literatura, ale jsem moc ráda, že jsem ji četla.

05.01.2021

Zajímavé čtení, velmi podrobné životní příběhy domorodců.

20.05.2016

Knihu jsem měla k prezentaci na antropologii. Nemám ráda naučnou literaturu, v této knize je jí malinko. Je čtivá a pěkně napsaná. Sama bych si ji ale nevybrala. Ovšem dověděla jsem se mnoho nového!

Nisa, dcera Kungů: intimní život ženy mizejícího světa – Shostaková, Marjorie, Mladá fronta, Praha, 1993, 1. vydání, ISBN 80-204-0345-0, s. 304

Kniha Nisa dcera Kungů je antropologická studie napsaná Marjorie Shostakovou, americkou antropoložkou z Harvardu, která byla vydaná v roce 1993. Tato kniha zpracovává rozhovory, které Shostaková získala v průběhu svého působení v Africe, kde pracovala ve východní části pouště Kalahari mezi kmenem Kungů. Autorka v této knize dokazuje, že Kungy a jejich kulturu zná velmi dobře a díky tomu, a také díky její znalosti kungského jazyka, nám v knize představuje tento jedinečný kmen z perspektivy jedné z jeho žen, která nás nechá nahlédnout do svého života a tedy i do života mizejícího světa Kungů.
Žena, se kterou Shostaková vede rozhovory se jmenuje Nisa (na konci knihy se dozvíme, že jména jsou v knize pozměněna). Tato obdivuhodná žena vypráví o svém životě, ve kterém zažila štěstí, ale také plno ztrát a bolesti. Její život je v knize popsán v několika rovinách a to od jejích vzpomínek na svá dětská léta až po stáří. V knize je věnován velký prostor tomu jak si Kungové, tradiční národ lovců a sběračů, zajišťují potravu a že její dostatek pro ně znamená velký zdroj štěstí. Ovšem vzhledem k tomu, že kniha se zaměřuje především na život žen v tomto společenství, velký prostor v knize hrají témata, jako je první menstruace, objevování sexu, manželství a první porod. Sex a sexualita jako taková hrají v knize velkou roli - „Ženy jsou silné, ženy jsou důležité. Muži Žun/twa říkají, že ženy jsou náčelnice, bohaté a moudré. Ženy mají totiž něco moc důležitého, něco, co mužům umožňuje žít: své pohlaví. Žena může muži vrátit život, i když je už skoro mrtvý. Může mu dát sex a znovu ho přivést k životu.“
Velmi důležité je také zmínit to, že ženy jsou si v tomto společenství rovnocenné s muži. Toto rovné postavení vychází především z toho, že většinu potravy zajišťují ony samy. Ujdou velké vzdálenosti, při kterých jim většinou sedí na zádech malé, ale i větší děti a také nesou několik kilogramů sesbíraných plodin. Muži přispívají k obživě rodiny především lovem menších a větších zvířat, vzhledem k tomu, že lov je často neúspěšný, je pro Kungy maso velmi cenné.
I když je jejich život v mnoha ohledech krutý, těžký a plný nejistot, Kungové jsou šťastní a jejich „jednoduchý“ život je krásný. Knize bych vytkla pouze to, že v několika kapitolách bych uvítala přesné věkové určení („Bylo to v době, kdy mi začala růst prsa“ ….). Na druhou stranu chápu, že Shostaková chtěla zachovat autenticitu rozhovorů s Nisou. Kniha se mi celkově velmi líbila a určitě bych ji chtěla doporučit všem, kteří se chtějí dozvědět něco o tom, jaký mají život ženy v tomto kmeni a jak prožívají důležité události, které prožívají ve svém životě všechny ženy …