Nikola Šuhaj loupežník

Nikola Šuhaj loupežník https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/141541/mid_nikola-suhaj-loupeznik-dpw-141541.jpg 4 850 97

Baladicky laděný román o posledním zakarpatském loupežníku vznikl na pozadí skutečného příběhu z let 1920-1921 a vyšel poprvé v r. 1933, kdy byl poctěn státní cenou. Hrdina vyprávění, válečný zběh, který utekl před frontou dorodných kopců a lesů, je v duchu tvořící se legendy povýšen na zbojníka - symbol odporu proti sociálnímu útisku. Svazek ve formě příloh uvádí i ohlasy tisku na první vydání knihy.... celý text

Eigis
Eigis
28.01.2021 5 z 5

Autorovi se povedlo do příběhu skvěle promítnout atmosféru drsného kraje, tvrdých lidí a těžké doby. To že se nejedná o historicky věrné vyprávění mě nevadí.

Kontryhelka
Kontryhelka
26.01.2021 1 z 5

Loupežníkovi jsem nějak nepřišla na chuť a to ani v knižní ba ani filmové podobě.


Shashlick
Shashlick
18.01.2021 5 z 5

Nic není černobílé a když si někdo stojí slepě za svojí pravdou, může se z hrdiny stát nenáviděným odpadlíkem.

josef2900
josef2900
30.12.2020 1 z 5

Autor zdlouhavě popisuje a plácá se kolem, než aby dal příběhu hloubku. Snaží se čtenáře sžít se s hlavním hrdinou, aby nám bylo nakonec líto jeho skonu, akorát k tomu využívá spíše délku knihy, než hloubku děje. Pokud to není dost jasné, kniha je zbytečně dlouhá a autor věnuje více času popisu určitě krásné přírody, než dál ději a vlastně pořád omílá dokola to samé. Konec je velmi slabý. Celou dobu víme k čemu se schyluje, ale když se tak stane, nepůsobí to jako pořádné vyvrcholení, ale spíše jenom jako další nezáživná událost, která se prostě stala.

Cortegos
Cortegos
21.11.2020 4 z 5

(SPOILER) Četla se celkem dobře. Děj je zasazen do zajímavého a neotřepaného prostředí. I když Nikola byl vypravěčem představován jako velký hrdina, občas jsem měl s jeho počínáním problém. Přesto byla jeho smrt popsána s takovou samozřejmostí a tak nenadále (i když k ní autor dlouho připravoval atmosféru), že mě zaskočila a bylo mi velkého loupežníka ve finále líto.

PPardinio
PPardinio
15.11.2020 4 z 5

Z výběru povinné četby k maturitě mám drobné resty, které se s odstupem více než deseti let snažím odmazávat. Z toho důvodu jsem zvolil i Nikolu Šuhaje a dostal to, co jsem od příběhu předem očekával. Knížka mě z veliké části bavila (kromě začátku), závěr jsem předem znal, a proto mě nejvíce v paměti utkví asi nenávistný postoj ke zdejším židům a těžký život obyvatel Koločavy. Po dočtení knížky vím jen jedno. Budu si muset zajet Koločavu omrknout, abych si prohlédl přírodu, o které zde pan Olbracht tak hezky píše (Někdy teda až moc zdlouhavě). Pro mě 3,5* a díky čtivějšímu závěru se přikláním ke 4*

Amolein
Amolein
14.11.2020 4 z 5

Tento baladický příběh se odehrává v Podkarpatské Rusi, pro nás už dávno zapomenutém kraji. Kniha tento kraj vykresluje jako místo velmi zvláštní, hodně zbídačené a zmítající se v národnostních konfliktech. Žijí zde nejchudší Rusíni vedle bohatých Židů a na pořádek dohlížejí čeští četníci. Lidé zde žijí podle pověr a hodně vzdálení vyspělé civilizaci. A tak není divu, že i příběh knihy je opředen bájemi.
Nikola Šuhaj je v knize popsán jako lidový hrdina, loupežník, který nikdy nikoho nezabil, leč v sebeobraně. Loupežník, který bohatým bere a chudým dává. Nakonec však skončí zradou kamarádů.
Takovéto příběhy už v literatuře máme. Na tomhle se mi však líbilo, že v sobě spojuje rovinu reálnou (reálie doby a kraje Podkarpatské Rusi) a rovinu mýtickou (kouzla a nadpřirozeno). Příběh o lásce a zradě, který vychází ze skutečnosti, ale jehož původní verze je naprosto odlišná. Nikola Šuhaj byl dezertér, vrah a násilník, v lidových pověstech si ale lidé vybájili jiného Nikolu a Olbracht jim/nám ho dal.

Afilada
Afilada
16.09.2020 4 z 5

Nádherný jazyk, přiblížení drsného života v čarokrásné Zakarpatské Ukrajině cca před sto lety. Podmanivý dramatický příběh dobra a zla, pravdy a lásky. Není však pravdivý. Nikola byl ve skutečnosti bandita, násilník a vrah, nicméně Olbracht jako správný zakládající člen strany (komunista 1921-1929) jeho příběh po bolševicku převrátil zcela na ruby, takže vznikla další národní legenda.
Také je třeba uvést, že v letech 1945-1949 působil Olbracht jako cenzor, který vyřazoval z knihoven "závadné" knihy.
Nicméně literát to byl dobrý a tato kniha a příběh patří do naší národní pokladnice.

000nugatovej
000nugatovej
08.09.2020 4 z 5

"Muži voní větrem a ženy kouřem jizeb. ... A v každé krvince jejich žil jest nejasné vzpomínání křivd minulých a palčivé vědomí křivd dnešních, a v každém jejich nervu jest divoká touha po svobodě." (227. str.) Mýtotvorný Olbrachtův jazyk vytvořil z příběhu o prachsprostém vrahovi a loupežníkovi mýtus, který může být v době nesvobody živorodou inspirací (viz stejnojmenný projekt sourozenců Ulrychových nebo úžasná Uhdeho provázkovská Balada pro banditu).

apq
apq
17.07.2020 1 z 5

Tak tohle mě vyloženě nebavilo.
Nebýt povinné četby, nedoctu to.

Atlantis
Atlantis
16.07.2020 2 z 5

Stydím se. Opravdu, jako bývalý student českého jazyka a literatury se stydím za to, že nezvládám docenit česká díla. České knihy, které se mi opravdu líbily, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Nevím, čím to je. Ale i slavný Nikola Šuhaj mi přišel tak strašně nudně napsaný. Snažím se to připisovat roku vzniku, ale četl jsem i starší věci, které dodnes drží kvalitu nahoře. Že by to bylo Olbrachtovým stylem psaní? No každopádně, za mne ne, usnout zvládám i bez čtení.

n.ezn.amy
n.ezn.amy
14.05.2020 4 z 5

Klasika, kterou zná asi každý Nikola, který po po dezerci z armády vypije od čarodějnice kouzelný lektvar a vrátí se do rodné Koločavy za svojí Eržikou. Ale protože je po válce a je velká bída stává se zbojníkem, kterým pánům bere a chudám dává. Ovšem peníze plodí zradu ... Každý národ má prakticky stejnou historku, akorát s jiným hrdinou. A mě tyhle příběhy moc baví

Luigi1
Luigi1
08.05.2020 4 z 5

Skvěle napsaná ikdyž chvilemi jsem si připadal někde jinde než v tom ději

JulietRocks
JulietRocks
27.03.2020 2 z 5

Já nevím... Jako jo, je to klasika, ale když ono je to psaný TAK divně a nudně. Jasně, já chápu, že to není novodobá literatura, ale jsou i starší knihy, které se čtou jedna báseň a tahle mezi ně určitě nepatří.

666Jitka
666Jitka
13.03.2020 4 z 5

Knihu jsem poslouchala na radiu Vltava jako dramatizaci a moc se mi takto zpracovaný příběh Ivana Olbrachta líbil ...

Ondracool
Ondracool
28.01.2020 4 z 5

Tak jsem si zase něco přečetl k maturitě. V rámci klasiky se jedná o jedno ze slabších děl. Děj je po začátku, kdy čekáte, že se to pořádně rozjede, poněkud zdlouhavý a několikrát jsem se přistihl, jak se mi chce u knížky usnout. Po chvíli rozjedu však kniha začala mít poněkud rychlý spád. Hltal jsem každé slovo a moje já chtělo vědět, jak to všechno skončí. I když můžete tušit, jak román skončí, přesto ve Vás něco Olbrachtův román zanechá. 4/5

Yabac
Yabac
30.12.2019 4 z 5

Živé vykreslení chudého, ale krásného kraje, bídy, sociálních konfliktů a vztahů obyvatel Zakarpatské Ukrajiny. Autor měl smysl pro dramatičnost, spád i tempo děje. Zajímavé je spojení lyrických a epických prvků a jazykové rozmanitosti (archaismy, biblické prostředky, hovorovou řeč, nářečí i spisovný jazyk). Míšení pohledů různých lidí se mísí ze zvyky různých národnostních skupin. Baladičnost příběhu a romantický pohled na něj se mísí s živočišnou, vášnivou a přirozenou láskou (včetně sexuální stránky). Kniha není pro čtenáře, který se bojí složitější jazykové stavby.

jprst
jprst
15.12.2019 4 z 5

Tuhle knihu jsem jsem si přečetl se zájmem a ocenil až po mnoha letech po maturitě, kdy už trochu vybledla vzpomínka na naši češtinářku požadující "pitvu" každé knihy zařazené do povinné četby.

Kuža007
Kuža007
06.11.2019 4 z 5

Skvělá knížka. Navíc jen díky ní vznikl i skvělý muzikál Balada pro banditu.

Hani77
Hani77
18.08.2019 4 z 5

Jsem ráda, že jsem si tuto knihu vybrala, velice poutavé čtení, ke konci jsem se nemohla od knížky odtrhnout, dokud jsem nebyla na konci. Nutí člověka k zamyšlení o kamarádství, lásce i zradě. Určitě se k tomuto dílu ještě vrátím.