Nikoho neponížíš

19.05.2023

(SPOILER) Soubor čtyř povídek z protektorátního období. Na rozdíl od dalších souborů je zde zajímavá skutečnost, že žádná z hlavních postav povídek není židovského původu. Tři ze čtyř povídek se odehrávají za doby Květnové revoluce v Praze roku 1945.

Leitmotiv všech povídek sbírky je hrdinství v mezní situaci, hrdinství civilního a neokázalého. Popis vnitřního vývoje situace a zrání postav, které vedou k danému jednání. Náznak nejistoty budoucnosti. Přednost dostává popis vývoje děje a vnitřního rozpoložení postav nad jejich popisem, ten je spíše základní či náznakový. Osud postav je pak jakoby pouhou malou součástí většího celku děje, který se odehrává všude okolo (např. osud lidí schovaných ve sklepě v době Pražského povstání).

Dívka s jizvou:
Příběh Jitky Thelénové, jejíž rodiče byli popraveni za podporu odboje po atentátu na Heydricha a jež se ocitá v pražském ústavu pro německou převýchovu. Dospívání hlavní hrdinky (ve velmi striktních podmínkách ústavu) se mísí s její rostoucí touhou po odplatě za smrt svých rodičů. Pod záminkou koketerie se sblíží s jistým německým poddůstojníkem, který se poté stává terčem oné plánované odplaty Povídka byla vydána posléze i v přepracované verzi v souboru Neslušné sny.

První před branami:
Sirotek, kterého vychovává jeho babička, se ocitá v předvečer Pražského květnového povstávní v nemocnici, která je ovšem zabrána pouze pro německé vojáky. Všimne si jej důstojník SS a doporučí jej německé doktorce. Při té příležitosti se chlapec dostává do styku s posádkou SS, která je v obranném postavení blízko jeho bydliště. Přes varování a zákazy své babičky se chlapec (touha po prožití dobrodružství a zapojení se do rodícího se povstání) začne s vojáky sbližovat a jednomu z nich se pokusí ukrást pistoli. Je při činu přistižen a spolu s babičkou oběšen. Jednání babičky je proloženo citací biblických žalmů a jednání velitele vojska je demaskováno jako licoměrné domáhání se božího práva a etiky.

Modrý den:
Německá zaměstnankyně pražského pracovního úřadu Inge (a prostitutka pro německé důstojníky) se při propuknutí povstání setkává s německým vojenským soudcem pražského vojenského soudu (a fanatickým nacistou), který u ní v bytě hledá úkryt před odchodem do ilegality. Tváří v tvář neodvratnému konci a kapitulaci nacistického Německa je fanatický nacista odhodlaný udělat vše pro svůj únik, bez schopnosti jakékoliv sebekritické sebereflexe a Inge (která nikdy nebyla fanatickou přívženkou nacismu) tím ovlivní. Pod vlivem této indoktrinace Inge vyvěšuje uprostřed povstání z okna svého bytu vlajku s hákovým křížem a v zápětí umírá i se soudcem po útoku povstalců. Povídka vyšla později v rozšířené a přepracované verzi samostatně.

Hodiny jako větrný mlýn:
Mikropříběh náhodného setkání devíti lidí, kteří se ve sklepení židovské radnice v Maiselově ulici v Praze ukrývají před náletem za pražského povstání. Jejich předešlý osud je naznačený pouze útržkovitě. Skupina je objevena třemi mladými vojáky wehrmachtu, kteří, fanaticky indoktrinovaní nacistickou ideologií, hledají v touze k odplatě přeživší Židy. Skupině se podaří z tohoto nebezpečí vyváznout, ovšem dům se v zápětí dostane pod palbu německého děla Nejednoznačný konec, kdy se čtenář nedozví, jestli skupina přežila.