Nikdykde

24.05.2016

Vítejte v Podlondýně ... za běžných okolností nedosažitelné realitě plné prapodivných stvoření, kde jsou vzpomínky vtisknuté do zdi ...kam mohou "propadnout" škvírami světa zapomenuté věci i lidé ... a kde fungují kouzla ... vítejte v Podlondýně vzniklém ze ztracených úlomků Nadlondýna, uliček, chodeb a kanálů, "které se za tisíciletí propadly škvírami světa a vstoupily do světa zatracení a zapomnění" ... vítejte ve světě zabijáků pana Vandemara a pana Croupa, kteří jsou k sobě navzájem náramně zdvořilí, ale jinak vynikají naprosto ojedinělými schopnostmi, jak zabíjet a mučit ... myslíte, že je opravdu čeho se bát? ... jen noci ... té co se v ní přepadá? ... ne, té, co přichází, když končí dny ... spolu s Richardem začnete velice rychle chápat, co je temnota, ...cítit, jak šahá na kůži, ... jak zkoumá, ... jak klouže po naší mysli, ... a pak už není cesty zpět!

Moje druhá kniha od Gaimana ... věděla jsem do čeho jdu ... a přesto mě tenhle příběh ohromil, ... ani nepostřehnete jak, a vplujete do Podlondýna ... a pak už není cesty zpět ... čtete, dokud se příběh neuzavře ... geniální!

17.04.2016

Má druhá knížka od Gaimana a mám lehký pocit, že je tak nějak posedlý lidmi, kteří pronásledují nájemní vrazi…

Myšlenka podlondýna i samotný příběh jsou celkově přitažlivé, i když závěr pro mě byl poněkud očekávaný.

Každopádně příjemná oddychová četba.

13.04.2016

Čekala jsem víc, možná kvůli komentářům nebo kvůli kolegyni, která mi slíbila, že se budu hlasitě smát při čtení v MHD. Nestalo se.

09.04.2016

Svět, do kterého se prostě chcete vrátit.

04.04.2016

Chcel by som viac, než som dostal. Neskromne sa k tomu priznávam, pretože kniha má veľký potenciál a trpí na chudokrvnosť. Napríklad scéna, v ktorej Hunter prichádza o život, by si zaslúžila tak tisíc slov naviac. Podobných scén, ktoré by si zaslúžili rozšírenie je v knihe viacero, takisto charaktery postáv sú nedotiahnuté, poprípade autor vôbec nepoužíva hocijaký popis alebo vysvetlenie, prečo tá ktorá postava sa správa tak, ako sa správa. Autorov štýl je super, ale ako celok by kniha chcela ešte dotiahnuť.

26.03.2016

Nikdykde mě okouzlilo při prvním čtení před jedenácti lety a bude mě okouzlovat vždy. Zároveň byla tato kniha mým seznámením s Gaimanem, autorem, u něhož se už cítím jako doma, a který mi od té doby zůstal drahým a vyhledávaným pokaždé, když se chci zabalit do útulna, když se chci zasnít nad světy, které ostatní nevidí. Ač jsem nebyla ani v Nadlondýně a na cestování moc nejsem, Podlondýn je jedno z míst, kam bych se opravdu chtěla podívat. Navíc pro milovníky slovních a významových hrátek je Gaiman jako stvořený. Originální detaily a ten smysl pro humor, to člověk prostě jinde nenajde. Dalo by se říci, že je to taková "pohádka pro dospělé", jak již to má autor v povaze, ale toto slovní spojení by zdaleka neobsáhlo vše. A tak se nebojme otevírat dveře, které jiným zůstávají skryty... nebo kterými musíme projít sami.

13.03.2016

Od první stránky mě kniha nepustila. Skvělí hrdinové, skvělí padouši, skvělý příběh. Prostě pecka, ke které se často a rád vracím.

18.02.2016

Pro četbu této knížky je asi dost důležité vědět o spolupráci Neila Gaimanna a Terryho Pratchetta. Nikdykde a Pratchettova Pravda mají společné dva hrdiny, vlastně padouchy, kteří jeden bez druhého neudělají ani... no, nehezké věci páchají ti dva....

18.02.2016

Jak už přede mnou vyjádřila uživatelka Grafoy, je knížka trochu neuchopitelná. Celou knihu, a vlastně i teď, dlouho po přečtení, si nejsem jistá, jestli jsem si k postavám vytvořila nějaké sympatie nebo vůbec nějaký vztah. První cca polovina knihy (abych nespoilerovala, tak řekněme do markýzovy "velké chvíle") mě nějak nenadchla, četla jsem ji zdlouhavě, do příběhu jsem se nemohla dostat. Jedním z důvodů by mohlo být, že námět jako je tento, by si asi zasloužil mnohem větší prostor, možná i miniságu. Protože tímto osekáním vlastně vyplynul svět s absolutně nevyužitým potencionálem a postavy, které nedostaly pořádný prostor se plně rozvinout. Druhá polovina pak začne hezky odsýpat, stane se i několik zajímavých věcí, ale opět si nemůžu odpustit pocit, že by se z toho dalo vytěžit víc. Čtenáři (respektive mně) zůstane po přečtení především hlava plných co?, jak?, jak by asi?, co tam?, kde? a podobně. Někdy je fajn, když autor nevysvětlí doslovně každý prd a nechá čtenářovu fantazii pracovat, tohohle už ale bylo trochu moc. Možná se to dá brát jako nahlédnutí do jiného světa, ale potom je to zase všechno moc rozpitváváno... Paradoxně dvě hlavní postavy, Richarda a Dvířku jsem si oblíbila nejméně, narozdíl od markýze nebo Hunter. No, možná tomu dám v budoucnu ještě šanci. Teď je to tak mezi tři až čtyři. Přikláním se k vyššímu hodnocení pro tu tmu a prostor předhozený mé fantazii. který z Nikdykde možná vytvořil lepší knihu, než doopravdy je...

16.02.2016

Kniha je zajímavá, ale dost neuchopitelná. Charaktery postav moc neutkví v paměti. Rozhodně je o čem přemýšlet.

14.02.2016

To jsem blázen - takový ódy na tuto knížku, ale mě se zdá, že jí hodně chybí k dokonalosti. Je jakási nedopečená, nápady by byly dobré, kdyby...je tam zkrátka až moc různých kdyby, ne, nelíbí se mi to.

10.02.2016

Mistrně napsaný román. Každé slovo jsem s chutí převalovala na jazyku a už při prvním čtení této knihy jsem se těšila, až se k ní jednou vrátím! Jednoznačně 5*.

08.02.2016

Čekala jsem víc. Cele dvě třetiny knížky jsem se vůbec nebyla schopná ponořit se do děje. Alespoň, že ten konec byl dobrý. Jinak by to byla opravdu veliká bída.

Dlouho jsem přemýšlela, co mi tam chybělo a proč to není ono.

Ten příběh sám o sobě by byl skvělý, kdyby autor více propracoval postavy londýnského podsvětí. Všechny byly tak nějak bez „duše“. Jediný, kdo byl výraznější, byl markýz de Carabas, i když stejně jako překladatelce, tak i mně občas přišlo, že si právě odskočil z pohádky Kocour v botách. Hlavní postavou „podsvětí“ přece měla být Dvířka, ale ve výsledku tam byla jen tak do počtu.

A když už byl někdo nebo něco zajímavého, tak to autor jen tak trochu naťuknul a pak to v tichosti odložil a šel dál….škoda.

20.01.2016

Kniha je psána podle scénáře seriálu, ale v mnohém se liší... Nezklamala mne, Neal ne kvalita, ale určité pasáže moc pozměnil.

05.01.2016

Pro mě rozhodně Neilova vlajková loď. Moc mě baví to londýnské "podsvětí", a jak lehko se vlastně dá do něčeho takového spadnout.

31.12.2015

K Nikdykde sa vraciam opakovane, je úžasná.

18.12.2015

Moje v pořadí druhé fantasy, které mě opravdu mile překvapilo a bavilo :)

17.12.2015

Procházku v Podlondýně jsem absolvoval hned podruhé. Nejříve jsem se podíval na Noční stranu S.R. Greena a pak jakoby mě něco lákalo na Gaimanovi, tak jsem se do něj pustil, aniž bych vlastně věděl do čeho jdu. Trošku mě to zklamalo, že jsem zrovna tak tématicky podobné knihy přečetl po sobě, ale s tím nic nenaděláte.
Gaiman neposadil alternativní Londýn tak do černa jako Green. Sice do šeda, ale furt to není takové hororové jako Něco z Noční strany. Nikdykde je více pohádkovější, více fantaskní a možná že i více chytlavé.
Kniha je každopádně skvěle napsaná, s tím si neumím pomoct. Bavilo mě to, ten strohý anglický humor, hlášky markýze a spoustu dalšího. Moc mě nebavily Richardovy halucinace v Klíčové zkoušce. Moc jsem nepochopil, proč zrovna takovou idiotskou zkoušku psychiky by volili dominikánští mniši, ale je to jedna z mála maličkostí, které mi tam zrovna vadily.
Hodně velký kisk jsem nepochopil s Hunter. Neřekla nic o tom, proč nemůže na povrch do Britského muzea, jestli kvůli Islingtonovi nebo kvůli dvou hlavních vrahů (kteří teda skončili až moc jednoduše)... Jaktože se pak ale mohla dostat na bitevní loď tak bez problémů a nikomu to nepřišlo podivné, že s tím najednou nemá problém jít nahoru? No ale budiž.
Ještě zkusím shlídnout seriál a potom se uvidí s hodnocením ale prozatím zlatej, trošku lepší průměr.

07.12.2015

Kniha mě uvedla do žánru městské fantasy a bylo to uvedení opravdu fenomenální. Po přečtení se Nikdykde stalo jednou z mých nejoblíbenějších knížek :)