Nikdo to tu nepřežije
Nikdo to tu nepřežije je jedna z nemnoha knih, která se na život Jima Morrisona a skupiny The Doors dívá bez sentimentu, bez mýtického mlžení a s pochopením. Podle knihy byl napsán scénář k filmu The Doors režiséra Olivera Stonea. 2. vydání
Originální název: No One Here Gets Out Alive, 1980
více info...
Komentáře knihy Nikdo to tu nepřežije
Přidat komentář
,,Možná v kouscích, ale dal jsem ti ze sebe to nejlepší."
Jim Morrison
Ke knize jsem se dostala těsně před ranou dospělostí, takže ne tak brzy, jako někteří jiní... Neboť někdy jeden může déle tápat, hledat, se osmělovat..., než konečně otevře ty správné "dveře," ale pak už ví, že je jen stěží zavře...
Hudba - psychedelický rock této skupiny, nevtíravě podmanivý hlas Jima Morrisona, plný nostalgicky smutných písní..., byl tehdy tím pravým, bezpochyby ideálním důvodem, k zakoupení téhle knihy...
Knihy, u které s klidem mohu říci; že Jim byl opravdu jedním z NEJ jezdců bouře!
Riders on the Storm
Ahoj Jim, máš sa? Vieš, chýbaš..
Vďaka Ti - lebo aj vďaka tebe, vďaka The Doors - si otvoril brány vnímania doširoka a svet, život.. hmmm, ten nie je čiernobiely a fádny a nudný ale pestrofarebne úžasný a bláznivý a niekedy aj totálne nahovno - ale... aj to už patrí k životu. Tvoj odkaz stále žije.. tak be free, Mr. Mojo Risin', The Lizard King.
You know the day destroys the night
Night divides the day
Tried to run, tried to hide
Break on through to the other side...
.
O Morrisonovi si môžete myslieť čo chcete, o hudbe The Doors tiež, ale tento životopis je skvelý. Vezme vás na výlet, ehm sorry, trip do 60tych rokov minulého storočia. A to taký trip, že vám prešróbuje hlavu, myseľ, dušu, aj vnútornosti. Budete mať na to veľmi originálneho sprievodcu. Nemusíte ho pochopiť, to sa asi ani nedá, ale môžete si to s ním aspoň parádne užiť.
Kniha by si zaslúžila nové vydanie - s lepším prekladom a redakciou, kvalitnou tlačou fotografií... Tá doba tam však je. The Doors tiež. A Jim? Ten v tom má jasno:
I'm the lizard king, I can do anything ;)).
Krásná biografická kniha zabývající se dílem, životem a komplikovanou osobností Jima Morrisona. Zejména pro milovníky kapely The Doors je možno dílo nazvat biblí.
Když jsem, někdy na gymplu asi, "objevila" hudbu The Doors, byla pro mě jako zjevení. Rytmus, temnota, dospělý hlas J. Morissona, texty s jinotaji, nezaměnitelný zvuk H. varhan. Sháněla jsem informace o skupině, kde se dalo. Tahle kniha je informací plná, byla prostě jako povinná četba. V hlavě mi zní Riders on the storm, když píšu.
Skvěle napsaná biografie člověka, který byl zpěvákem, básníkem, buřičem i delikventem, extravagantním dobrodruhem i přemýšlivým filozofem. Prosvištěl svým krátkým životem jako oslnivá kometa a zanechal po sobě zářivou stopu v podobě úžasné hudby, textů a legendy, která neumírá. Kniha vás bude bavit i v případě, že jste o The Doors a Jimovi Morrisonovi dosud neslyšeli.
The Doors jsou stále mezi třemi mými nejoblíbenějšími kapelami, ale Jim Morrison pro mě polobůh není. Možná za to může skutečnost, že jsem se narodil příliš pozdě, a na špatné straně Železné opony, takže jsem nikdy nebyl na jejich koncertě. Možná je to tím, že mně jeho texty nikdy nic neříkaly. Jeho biografie je ovšem tak čtivá, podnětná a fantasticky vtahující, že bych na něho rád změnil názor. Jako příklad hodný následování ovšem není. Kdyby se všichni chovali jako on, tak se ze společnosti stane svět sebestředných individuí.
Citlivý introvertní básník James Douglas v bílém rohu jako vyzyvatel versus neporazitelný šampion v hrách bez pravidel, egoistický provokatér, hudebník Jim v rohu černém. Zápas na pouhých 27 kol lidského života. Verdikt trojice rozhodčích - stresu, drog a alkoholu - jednomyslný a nekompromisní. Oba poraženi…
základní kniha o Jimu Morrisovi a The Doors Pro příznivce Morrisona a Doors povinnost nejen přečíst ale i vlastnit
"Pokud máte být géniem, musíte být blázen" zní jedno známé rčení. Když projdete velmi podrobnou biografii Jima Morrisona (nikoli Doors, jak se občas uvádí), napadne vás, že tuto podmínku bezezbytku splňoval. Profil Ještěrčího krále je opravdu velmi dobře podaný a kromě poznání zpěváka a nezkrotně živelné osobnosti Doors rovněž nabízí zajímavý pohled na 60. léta v USA.
Povinná četba pro milovníky The Doors, Jima Morrisona nebo Klubu 27. Jim je legenda, zanechal tu geniální hudbu. Při čtení knihy doporučuju mít jako kulisu puštěné The Doors, potom je to teprve dokonalý zážitek. Jim byl šílenec, ale přesně proto ho milujeme, přesně proto se nám tak dobře četla tato kniha a přesně proto dávám 5/5*! Doporučuji, stojí to za to!
Četl jsem to po mnoha letech podruhé.
Člověk dospěl, něco odžil, uklidnil se....
A pak si opět vezme do ruky tuto knihu. A chce neřízeně pít, jet na plný plyn a nemyslet na následky.
Jime, zanechal jsi nám tu skvělou hudbu.
Tuto knihu jsem četla ještě na gymplu a úplně mě dostala. Bylo to v době krátce po revoluci a zažívali jsme takový hippie comeback, takže muzika Doors, film a tato kniha k té době, alespoň pro mne, neodmyslitelně patřily.
když mně bylo na gymplu nejhůř, přečetla jsem si historku "o psovi s pevnou prdelí" a hned to bylo lepší
Tak jsem knihu přečetl podruhé. Tentokrát už dááááávno dospělý, takže vůči hledání, tápání a objevování v pubertě a pár let po těžce imunní.
A co jsem si z knihy odnesl teď?
Pořád si říkám, jestli byl Morrison takovej grázl pokřivenej, nebo takovej výjimečnej týpek.
Ale některá jeho extempore považuji pohledem čtyřicátníka fakt už za hranou. Třeba to se sestrou na saních.
Na druhou stranu některá jeho rozhodnutí a xx jeho myšlenek zase považuji vzhledem k jeho věku minimálně záviděníhodná. Takže opět vlastně nevím.
Ale jedno je jisté.
Po The Doors zůstala zajímavá hudba, Morrison byl zajímavej a nezkrotnej týpek a autoři dali dohromady zajímavou knihu.
Mistr Mojo Risin..... Mistr Mojo Risin... Risin! Risin!
The Doors
Nejlepší a nejdůležitější kapela v historii.
Jim Morrison byl rebel s velkým R a geniální textař a básník.
Ray Manzarek byl hudební génius.
Robby Krieger byl unikátní,geniální kytarista.
John Densmore byl jazzový blázen,také génius.
Nejgeniálnější kapela v historii hudby.
Waiting For the Sun
Legendární kapela s legendárním frontmanem, o tom není pochyb. Ale na knížce samotné mi nějak nesedl styl psaní. Možná to bylo překladem, ale nedařilo se mi do ní skutečně dlouhodbě ponořit, prožít si Jima a jeho zážitky skutečně naplno. Přečtení nelituji, ale stylově by si podle mě zrovna tenhle básník zasloužil něco lepšího. (3,5/5)

85 %
Kultová kapela, kultová osobnosť,... Ako ma Dvere chytili, tak ma aj pustili a prečítanie tejto knihy k tomu prispelo. Forma je výborná, veď som aj dal 5*, ale Jim na mňa pôsobil skoro ako Holden v Kto chytá v žite - egocentrik čo nevie prijať zodpovednosť a neznáša autority. Navyše bol trochu narcis, budujúci si kult svojej osobnosti, čo sa mu darilo vďaka kombinácii šarmu, charizmy, umeleckého nadania a bezohľadnosti. Zostalo po ňom pár pekných piesní, ale brať ho ako vzor alebo ho prezentovať dokonca ako nejakého filozofa, to je až nebezpečné. Lebo ešte aj oproti dnešným influencerom a trend setterom to bol dosť odbrzdený vagón. Kto vie, možno by ho život naučil, ak by mu dal šancu.