Něžná fata morgána

30.03.2024

Můj první Dán a třebaže jsem se při odkazech na minulé díly občas nechytala, bylo to dobré. Kniha je velmi čtivá, má spád a opravdu výstižný název, který doceníte až ke konci.
Příběh samotný je téměř literaturou faktu a velmi věrohodně mi připomněl tu zrůdnou dobu plnou soudruhování, schůzování, politruků a podobných libůstek, kterou jsem měla tu pochybnou čest zažít.
Detektivka velmi věrohodně přiblížila nejen konec 80. let minulého století, ale i atmosféru roku 1989, absurditu končícího socialismu, porevoluční očekávání, převlékání kabátů, pálení kompromitujících dokumentů.
Líbila se mi a vyčetla bych snad jen to přemrštěné chlastání a neustálé hulení cigár.

21.03.2024

Chronologicky tretí prípad Richarda Krauza nás privedie najskôr do roku 1987, kedy sa na lavičke v parku nájde mŕtvola mladej ženy, ktorá bola zahrdúsená. Kto spáchal takýto otrasný skutok? Je páchateľ jasný, alebo je všetko inak? Následne sa presúvame do revolučného novembra roku 1989, kedy je už Krauz plne začlenený do detektívneho tria spolu s Burgerom a Hanzelom a na stole má vraždu 3 žien, ktoré boli takisto zahrdúsené. Je medzi prípadmi súvislosť a ide o jedného vraha?

Dán nám opäť ponúka klasickú, logicky vystavanú detektívku, kde sa na pozadí vyšetrovania vrážd odohráva významná zmena v spoločnosti. Nechýbajú humorné situácie, či zábavné dialógy, ale aj odkrývanie tabuizovaných tém komunistickej éry, a keďže ŠTB „tečie do topánok“, detektívom čas z pátrania ukrajujú aj akcie odohrávajúce sa na ulici, kde silnejú tlaky na ukončenie režimu, ľudia štrngajú kľúčmi a žiadajú slobodu a demokraciu. Detektívi ale zažívajú aj nepríjemné situácie namierené proti nim samotným.

„Zdravotné sestry vypochodovali do ulíc, pridali sa študenti, herci to zastrešili a odmietli hrať, všetci plánovali generálny štrajk – a v tejto napätej atmosfére mali chytať vrahov? Tváriť sa, že ich sa pohyb na ulici netýka, hoci ich sa týkal bytostne a existenčne? Nedalo sa, náčelníci a stranícki funkcionári sa snažili tlmiť vášne, no naozaj sa nedalo.“

„Ľudia chytajú nejakú inú šťavu, rozbiehajú sa. Chce sa im bojovať, chcú sa zgrupovať, chcú si vybaviť staré účty, hľadajú vinníkov. Samozrejme, za všetko môžu fízli, lebo sú na uliciach, sú na očiach.“

V knihe sú vsuvky z predchádzajúcich chronologických prípadov, a preto odporúčam čítať v poradí Uzol – Básnik – Nežná Fatamorgána pre lepšie pochopenie tejto knihy.

Spomedzi všetkých troch kníh sa mi táto zdala najslabšia a ja osobne som čakal uspokojivejšie rozuzlenie prípadu, ale pre mňa si Dominik Dán stále zachováva svoj štandard a mňa už čaká „porevolučný“ List zo záhrobia.

17.03.2024

Dominika Dán - Nežná Fatamorgána


Počet strán: 287
Vydavateľstvo: @slovart_vyd
Žáner: #detektivka

Tu hneď na úvod sa priznávam, že zo mňa nikdy v živote kriminalista nebude.

Nielen, že moje teorie v uvode išli do kýbla ale nikdy by ma nenapadlo tak ako Krauza, že zrovna ten človek bude vrahom. Ani by som si to neodvodila s jeho zistenia

Tentokrát sa vraciame späť do doby keď Krauz ešte nebol v tíme - tu bol moj prvý omyl. Tajne som dúfala, že im pomôže hneď s tymto prípadom ako "tajný milenec" veď jeho prehrešky - ani by som sa nečudoval.

Potom skončíme do roku, kde už Krauz bol a pomôže až teraz.

V pozadí mame začiatky nežnej revolucie, ktora sa tiahne a vyvíja až dôjde k zdarnemu koncu na konci knihy (hold dejiny neprepiseme)

Tento prípad bol veľmi zamotaný, nádejných stôp bolo veľa ale aspoň tam som vedela, že to išlo veľmi ľahko na to aby to bola pravda po toľkých vraždách.

Chronologicky tretí diel z osemdesiatych rokov. Teším sa na 4 knihu s nazvom List zo zahrobia a na roky deväťdesiate.

Kniha č. 62/2024

Za #spolocnecitanie ďakujem Martin Petráš Katarína Jantoláková Júlia Júlia Zuzana Žužu Dobiasova Anna Slobodnikova Anastázia Gorčošová

#recenzieTerka #kniznastafeta #kniznarecenzia #kniznizavislaci #podporujemeslovenskychautorov #skbookstagram #milujemeknihy2 #milujemeknihyslovenskychautorov

Obsah:

#sériovývrah #slovenskékrimi #sexuálnezločiny #detektívka

Tretí príbeh z obdobia novembra 1989, z obdobia detektívnych začiatkov Richarda Krauza.

Richard Krauz pracuje na oddelení vrážd už rok a pol, no ešte stále je v očiach starších kolegov iba kriminalistické ucho. Jeho učiteľ, detektív Eduard Burger, má na stole tri staré nevyriešené vraždy mladých dievčat, ktoré vrah znásilnil a zahrdúsil na lavičke mestského parku. Modus operandi všetkých troch vrážd jednoznačne nasvedčuje, že ide o toho istého páchateľa. Vyšetrovanie si vyžaduje špecializovaný tím, no socialistické vedenie polície tento fakt ignoruje. Nechce medzi obyvateľmi vyvolať zbytočnú paniku. Štvrtá vražda sa stane mesiac pred revolúciou a Burgerove varovanie, že vrah neprestane, sa potvrdí. Už nikto nepochybuje, no už je neskoro.

28.02.2024

Mohol by som chvalit ale opakoval by som co uz bolo napisane. Mam rad Danov vhlad do profesionalneho prostredia a procesov vysetrovania. Jeho dialogy a vysluchy su snad to najlepsie co som v kriminalkach kedy cital a som schopny si kapitolu znova a znova vypocut, vyhoda audia. Nevari z vody. A nesnazi sa sokovat krvavymi vyjavmi a neseka seriovych vrahov jedneho za druhym. No dobre, v tejto knihe jedneho mame. Ale cely cas je neviditelny a vieme presne to co vysetrovatelia. Velke makove .... Mam rad proceduralne kriminalky. Opacny protipol su klasicke detektivky, ktore su skor zahadologia a hraju s citatelom hry Takze ano, prisne si delim knihy na detektivky a kriminalky. Plus uz potom na ich subzanre, historicke, humorne, atd. A cim si ma danovky uplne ziskali na svoju stranu, neriesia sa tu citove a rodinne a nezhody s detmi, manzelkami.. a cojaviem ake podruzne problemy, co podla mna nepatria na stranky kriminalok. Ak sa daco take aj spomina, tak okrajovo a tym urcite citatel netrpi. Chcem vrazdu, mrtvolu, obhliadky, vytery, odbery, vysluchy, pitvy, hladanie pachatela je umorna kancelarska praca. Nechcem Rosamundou zmietaneho detektiva :)

Inak mala technicka. Odporucam citat "trilogiu" Uzol-Basnik-Nezna Fatamorgana spolu. Ale to uz asi tiez kazdy dnes vie. Takze Vam moj prispevok vlastne nic nedal :)

29.01.2024

Další knížka od DD a další příběh z Bratislavy, tentokrát se hlavní děj odehrává přímo ve dnech okolo 17. listopadu 1989 a tak je na tehdejší socialistické kriminálce a hlavně u kolegů na STB "veselo". Knížka opět příjemně odsýpá, příběh je výborně umístěn do revolučních dnů a opět mě to moc bavilo. Malé upozornění pro případné čtenáře: kdo nečetl předchozí díly "Uzel" a "Básník" nebude se občas asi moc orientovat... (autor knížky seká na přeskáčku, ale tyto na sebe hodně navazují).

15.12.2023

Můj první Dominik Dán a již chápu, proč je to tolik oblíbený autor. I mě velmi zaujal a budu se moc těšit na jeho další příběhy. Ale na začátku si trochu postěžuji. Ve snaze jít s příběhem chronologicky, jsem sáhla po této knize jako vůbec po první. Ovšem ouha, v polovině děj skáče o několik let dopředu a začne se odkazovat na něco o čem zatím vůbec nevím. Příběh samotný mi opět připomněl, jak byl socialismus hnusný a opravdu nechápu kolik lidí na něj s láskou vzpomíná. Myslím si, že hlavním důvodem proč je Dominik Dán tolik oblíbeným autorem je fakt, že jeho příběhy (i když já znám zatím pouze tento jediný) jsou psány naprosto věrohodně, téměř na pomezí literatury faktu. V příběhu nejsou žádné trapné honičky za hranou věrohodnosti. Naopak, jedna rána do choulostivých míst a je po akci. Věrohodné, lidské a sepsáno velice zábavnou formou. Příběh se věnuje pouze vyšetřování. V knize je naprosté minimum z osobního života. Takové knihy většinou moc ráda nemám, ale jak je vidět na příkladu této, tak je to pouze o tom, jakým způsobem je příběh sepsán. Této knize nemám vůbec co vytknout. Téměř mám chuť jí zařadit na seznam těch, které doporučuji. Každopádně nejlepší kniha s žánrovým označením: detektivka. Audioknihu načetl naproto dokonale můj velice oblíbený narátor pan Martin Stránský.

28.11.2023

Tato je z období mého mládí. Připomnělo mi to atmosféru studentských nepokojů.

06.11.2023

Četlo se to opět samo, ale já to tentokrát Dánovi moc nevěřila.

19.10.2023

Audiokniha:
V tomto příběhu nastává zvrat v podobě listopadové revoluci 89r.a tím pádem budou určité změny... hodně velké změny, aspoň tak si to myslel skoro každý v té době... ale jestli změny byly k dobru,nebo ne,to ukáže až čas...

08.05.2023

Povedená detektivka. Atmosféra roku 1989, doba před revolucí i lehké nastínění situace po ní a politický podtext zaujmou.

09.03.2023

Tentokrát mě Krauz tak nějak štval, ani nevím proč. Ke konci knihy už to bylo lepší, ale tentokrát poprvé Dánově knize hvězdičku uberu. Ale i tak pořád parádní čtení.

19.01.2023

Vlastní příběh, zápletka, v pohodě. Při popisu událostí 89/90 jsem dost vzpomínal na tehdejší události, jak jsem je prožíval.

30.11.2022

Přišlo mi, že je tato kniha nejslabší co jsem od autora poslouchala. Není to typický příběh na který jsem os Dána zvyklá

18.08.2022

Knihy Dominika Dána, ktoré sa časovo pohybujú na hranici starého režimu, mám rád. Obzvlášť sa mi páčil Uzol, ktorý verne zobrazuje realitu doby a ešte stále silný režim. Nežná fatamorgána je v tomto trocha iná. Zmena je vo vzduchu, autor o nej píše, ale stále bola pre mňa málo uchopiteľná a konkrétna. Vlastne ako taká fatamorgána. Vraždárska línia sa najskôr sľubne rozbehne, potom sa trocha stratí dynamika a páchateľ je objavený viac menej náhodou. Mám radšej príbehy, kde má šancu páchateľa uhádnuť aj čitateľ. Aj vzhľadom na nedokončený koniec príbehu s páchateľom, veľa odkazov na Uzol a fatamorgánu v uliciach, pôsobí kniha menej súrodo a ucelene ako iné príbehy. Oceňujem snahu ukončiť porozpletané nitky niektorých postáv. Pokračujem chronologicky Listom zo záhrobia z roku 1990.

17.08.2022

V tomto díle mě moc nebavila ta politická linka, i když vím, že šlo zrovna o docela podstatný zlom v historii. Ale tak nějak mě to rušilo od řešení případu. Tentokrát z knihy nesálala taková atmosféra jako z jiných knih, asi to je tím, že ještě není utvořen celý sehraný tým :)

30.07.2022

Tentokrát trochu méně žertíků, méně porad, méně pití. Více pohmožděných žeber a svalů.
V tomto díle jsem si na své přišel v dialozích, spousta jich je hodně zábavných.
Část příběhu je zasazena do období před revolucí a je lehce nastíněno, že to nebyla lehká doba.
Zbytek příběhu je umístěn do revolučních dnů a tady se autor lehce dotknul toho, že se začaly převlékat kabáty.
Tento díl obsahuje méně vyšetřování a více dobových reálií. V sérii Naše mesto jsem už četl lepší díly, takže o * méně.

08.07.2022

Opět celkem povedený příběh, název dost přesně vystihuje dobu děje tohoto příběhu, tedy atmosféru závěru roku 1989 i váhavé postoje policistů, jen ten závěr... asi jsem čekal jiný.

19.06.2022

Nebyl to úplně nejlepší počin pana Dána. Čtení mi trvalo mi déle, protože mě to bavilo méně, než u jeho ostatní knihy. Ale i tak celkem fajn.

18.05.2022

(SPOILER) Tak nevím, napsal tu první „dánovku“, kterou jsem četla, nějaký ghostwriter? Protože tahle byla děsná. Ačkoli se jednalo o knihu vydanou téměř deset let poté, kvalita výrazně klesla.
Závady vezmu pěkně popořadě. Nejdřív mě zarazilo neustálé opakování slov a obratů. K tomu se od půlky přidal intenzivní pocit, že se překlad do češtiny úplně nepovedl. Takže stylistika velmi, velmi slabá. Navrch mi nesedl rádoby žoviální šovinistický macho styl vyprávění. Hektolitry vodky a oblaka cigaretového dýmu už nepříjemný pocit jen završily.
Ovšem utrpení nebylo dosti. Strašlivý amatérismus vyšetřování jsem ještě ochotná skousnout, vždyť to bylo „jako ze života“. Jenže nesmyslnost „geniálního“ předpokladu Marka Macha, že zatajení důležité skutečnosti mu vlastně bude hrát do karet, mno… Měl fakticky klikajznu, že to vyšlo. V reálu by se na tomto brilantním kousku podělalo, co mohlo, a on by shnil v base (ne že by mu to nepatřilo). A podobných nesmyslů tam bylo neúrekom – například jaký úžasný průvod mladých atraktivních dívek musel procházet kolem jedné jediné konkrétní lavičky v parku v daném čase, tedy hluboce po půlnoci. Ale dobře, pohybujeme se ve fatě morgáně.
Asi největší bolestí pro mě byly postavy, papírové, ploché, schématické, s tím související strašlivá úroveň dialogů, kostrbatých a naprosto nepřirozených. Nějaká vtipnost či úderné hlášky nejspíš s léty utonuly v Dunaji. Zhruba za půlkou s nástupem Indiana Jonese, teda pardon Rišana, se situace kapičku zlepšila, ale jenom kapičku. Znamenalo to jediné – knihu jsem zvládla dočíst.
Závěrem jednu technickou poznámku pro autora – v osmdesátkách by týpek v odrbaných riflích (správně tedy džínsech, ale kdo by bazíroval na detailech) působil těžce kchůl. Opravdoví nuzáci se styděli za svoje tesilky.
Takže nic moc a autorovi do budoucna moc šancí nedávám.