Než napadne první sníh
Mary Lawson
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/555875/bmid_nez-napadne-prvni-snih.jpg
5
84
84
Ontario, 1972. Sedmiletá Clara vysedává každý den u okna v obývacím pokoji a doufá, že každou chvíli zahlédne svou starší sestru. Rose, teenagerka plná vzdoru, utekla z domu bez jediného slova a už celé týdny o ní nikdo neslyšel. Útěchu Clara nachází jen v kocourovi Mojžíšovi, o kterého se stará, protože jeho majitelka paní Orchardová před několika týdny odešla do nemocnice, a ještě pořád se nevrátila. Do sousedního domu paní Orchardové se nastěhuje třicátník Liam Kane. Ve městě je nový, právě se rozvedl a aktuálně je nezaměstnaný. Claru jeho příchod překvapuje, současně ji však i zneklidňuje. Neuplyne ani pár hodin od jeho příjezdu a Liamovi zaklepe na dveře policista. Je snad z něčeho podezřelý? Elizabeth Orchardová, jejíž život se pomalu chýlí ke konci, v nemocnici rekapituluje nejvýznamnější okamžiky svého života. Postupně se tak odhaluje tajemný vztah, který s nově příchozím cizincem měla. Podmanivě poetický román Než napadne první sníh je vyprávěný ze tří různých úhlů pohledu: z pohledu Clary, paní Orchardové a Liama Kanea. Jejich příběhy se navzájem prolínají a oni sami se dostávají čtenáři pod kůži: odkrývají trápení a smutky, výčitky, ale i lásku, která všechny spojuje jak s těmi, k nimž je váže rodinné pouto, tak s těmi, které si vybrali. Než napadne první sníh je mistrovský, napínavý, především však laskavý příběh od jedné z nejlepších vypravěček naší doby.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2024
,
Jota
Originální název:
A Town Called Solace, 2021
více info...
Přidat komentář
Moc pěkná knížka. O zraněných dušičkách a jejich cestě k uzdravení. Klidně mohla být delší. Vůbec bych se nezlobila.
Krásný příběh pohltil mě hned od začátku a stránky jen ubihaly. Nejvíc se mi asi líbil pohled Carly.
Tak toto byla velice zvláštní kniha plná vážných a smutných příběhů tří hlavních protagonistů. Zpočátku děj plynul jen tak po povrchu, ale postupně se autorka propracovávala k emocím, šla do hloubky a pěkně jednotlivé postavy propojila. Nejsympatičtější mi byla osmiletá Clara pro svou empatii a lásku k lidem a Mojžíšovi. I když se v knize odehraje pouze krátký časový úsek, je však podrobně analyzován a promyšlen. Jen ten závěr mi připadal trochu nedotažený.
Neskutečně krásná kniha! Opravdu jsem překvapená jak moc mě příběh bavil a potěšil. Je to poklidný, vztahový román s citlivým zakončením. Moc pěkné!!
Toto je pohled do lidských duší ....
Malá Clara a její postřehy z dětského světa ....
Elizabeth Orchard a její vzpomínky na nenaplněné mateřství ....
A Liam - který se protkne životem těchto dvou a dokáže každé z nich něco poskytnout ....
Ovšem tempo času je omezené - než napadne sníh ....
Jak se podaří těmto postavám najít řešení ?
Tady se mi vybavila kniha " Srdce je osamělý lovec " ....
A závěr:
Lásky není nikdy dost ....
Doporučím.
Napsala bych krásné překvapení, ale ono to zase až tak překvapení nebylo. Vím, že se mi před lety moc líbila i autorčina první kniha. Byly tu momenty na thriller i na romantiku, ale autorka nám to podává z pohledu svých tří protagonistů s určitým nadhledem takovým klidným poetickým tempem. Je tu mnoho k zamyšlení a četlo se krásně.
Milá kniha napsaná takovým dětským jednoduchým způsobem, četla se moc hezky. Pohlazení po duši z kanadského městečka Solace.
Asi půjdu trochu proti proudu... neříkám, že se kniha nečetla dobře, ... povídání ze tří pohledů bylo poutavé, mnohdy smutné, ale celkově dobře napsané. Jen jsem byla trochu v rozpacích z děje a to jak se vyvíjel. I ten závěr byl takový poloprázdný.
A možná jsem jen měla velká očekávání...
Tím knihu nepodceňuji, naopak, každý si ji může posoudit sám.
Je to příběh, který vás pohladí po duši, i když je v něm vlastně hodně smutných věcí. V mnoha ohledech mě překvapil, rozesmutnil, ale i zahřál u srdíčka.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků.
Nádherná knížka. Milé čtení o vážných věcech, odlehčené jemným humorem. I slzička ukápla.
Kniha je napsána velice čtivou formou, děj ubíhá a člověku je až lito, že se s ní musí rozloučit.Skoda, že jich autorka nemá více.
(SPOILER) Moc pěkná kniha, která vás donutí se nad životem hlouběji zamyslet. Chválím i za závěr. Sice se z něho nedozvíme, jak to s jednotlivými postavami dopadne, ale moc se mi líbila ta naděje, která z něho vyplývá, hlavně to, že i Liam si nakonec uvědomí, že není zase tak ztracený a že je snad stále schopný citu. Už jen to, že konečně uvidí Mojžíše, o tom svědčí:-)
Milý, krásně napsaný příběh, moc se mi líbil, takové pohlazení čtenářské dušičky. A obálka je kouzelná.
Příběh o jedné staré paní, která leží v nemocnici a vzpomíná na to, co jí život dal i vzal, o malém chlapci, jemuž se nedostávalo lásky a on si v dospělosti ty šrámy nese v sobě, také o jednom útěku z domova a o holčičce, na kterou je toho všeho příliš. Osudy postav, vyprávěné ze tří pohledů se prolínají a v takovém poklidném tempu se nám pomaloučku rozkrývají jejich bolesti i štěstí, smutek i naděje...
Poetický román, kterému ale nechybí dramatický podtón a hřejivá lidskost.
Kniha byla hezká. Prolínají se zde tři osudy. Každá postava vypráví svůj příběh. Je to takový melancholický děj,tak trochu smutný. Autorka je rozená vypravěčka, takže stránky ubíhají velmi rychle. Zatím jsem nový rok začala s dobrými knihami. Určitě doporučuji.90%.
Mary Lawson už mám na seznamu dlouho a chtěla jsem stihnou do konce roku, alespoň jednu knihu...
Příběh je o ztrátě, smutku, výčitkách a naději, hledání své cesty, setkáváme se třemi postavami, které jsou realistické a lidské. Jejich citové pouto je hluboce osobní...
Vyprávění plyne nenápadně a pomalu, ale emoce jsou intenzivní. Styl psaní mi seděl a mám už nachystanou další knihu od autorky na čtení, doporučuji
Někdy netušíme, ba dokonce si ani nepřipustíme, jak naše činy ovlivňují nejen náš, ale mnohdy i životy jiných. Ať si k sobě připoutáme cizí dítě, či nepokrytě děláme rozdíl ve vztazích ke svým dětem, nebo se v pubertálním vzdoru rozhodneme řešit svou existenci (bezohledně) po svém, anebo se díky rozhodnutí jiných ocitneme znovu na, možná lepším, začátku.
Nevím, zda mohu konec označit jako "happy end", rozhodně je však plný naděje. A tu bychom nikdy neměli ztratit.
Kniha se krásně hodí k Vánocům, byť se přímo o Vánocích neodehrává. Je totiž něžná, laskavá a poetická. Poselství, které v sobě nese, zabrnká na lidskou strunu v každém z nás. Autorka si mě svým vypravěčským uměním dokonale podmanila mimo jiné proto, že v příběhu není ničeho příliš ani mu nic neschází. Vše plyne zcela spontánně a poklidně, nikoliv však nudně.
Poutavě napsaná kniha, nádherný jazyk - autorka prostě umí psát.