Neviditelný život Addie LaRue
Victoria Schwab
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477189/bmid_neviditelny-zivot-addie-larue-8Hg-477189.jpg
4
1014
259
Francie, rok 1714. Ve chvíli nejvyššího zoufalství se mladá žena rozhodne uzavřít faustovskou dohodu, díky níž bude žít navěky, ale s prokletím: nikdo z lidí, s nimiž se setká, si ji nebude pamatovat. Tak začíná neskutečný příběh Addie LaRue, oslnivé dobrodružství odehrávající se napříč staletími a kontinenty, během nějž se mladá žena učí, kam až může zajít ve snaze zanechat na světě svoji stopu. Všechno se ale změní, když Addie po téměř 300 letech narazí v jednom knihkupectví na mladíka, který si pamatuje její jméno...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , Slovart (ČR)Originální název:
The Invisible Life of Addie LaRue , 2020
více info...
Přidat komentář
Přemýšlím, co nesmrtelného a originálního bych měla po dočtení této knihy napsat. Přiznám se, že mi nic zajímavého na mysl nepřišlo, zvlášť, když je zde již tolik pěkných komentářů a ohlasů na tenhle příběh.
Nejvíce se ztotožňuji s komentáři od DeathHarmony a od Hesonit...
Tím bych to celé za sebe uzavřela a knížce - Addie LaRue, popřála velké množství nadšených čtenářek a čtenářů, díky nimž si svou ,,nesmrtelnost..." bezesporu zaslouží.
Knihu k přečtení doporučuji.
Jde o velmi dobře propracovaný melancholický příběh s prvky fantasy, který vyvažuje romantická linka táhnoucí se celou knihou.
Hlavní hrdinka Adeline uzavře dohodu jedné noci s temným stínem, aby si mohla žít svůj život po svém. A také žije, i když ne tak, jak si představovala. Stává se nesmrtelnou, prochází světem, staletími až do roku 2014, kdy potkává Henryho v New Yorku a celé její dosavadní bytí se tím změní.
Zápletka je hodně lákavá, navíc jí výborně doplňuje vypravěčský styl autorky a i přes svou značnou délku se čte velice lehce.
Co mne trošku mrzelo, že pozornost byla věnována zbytečně moc pocitům Addie, jejím nadějím, strádáním, obavám, pochybnostem na úkor toho, jak se celý svět během těch staletí změnil.
Ale i tak jde o krásný osobní příběh, který v nás rezonuje dlouho po přečtení a možná i díky tomu nejednoznačnému a otevřenému konci.
Rozvláčný příběh o špatně pronesených přáních a jejich následcích. Myslela jsem si, že budu číst romantický příběh velké lásky, ale kniha byla především a hlavně o nekončícím boji mezi dvěma zvláštními bytostmi a o tom, která přetrumfne tu druhou. Boj o to, kdo koho přechytračí a boj o to, jak mít svou "stopu" ve světě, mne až tak moc nevzal. Za mne tady vlastně vůbec o lásku nešlo, kniha je spíš filozoficky laděná a příběh nutí k zamyšlení na životem a v tom je jeho hodnota. Opravdovou romantiku tady ale moc nenajdete.
Zase jednou jsem díky čtenářské výzvě objevila nečekané. Knížka, kterou bych si pro sebe zaškatulkovala pod pojem "romanťárna", měla nečekaně zajímavou zápletku, která mě nezačala do konce nudit. Je to příjemné a lehké čtení, kde stránky ubíhají skoro samy.
Nevím, jestli bych knihu doporučila jako "musíte si hned přečíst", není to asi pro každého, není to pro ty, co mají rádi, když je kniha protkaná akcí, ale je to milý příběh, který mě nutil číst dál a dál, byla jsem zvědavá, co se stane, a tak si myslím, že za přečtení určitě stojí, pokud máte chuť na něco pomalejšího. :)
Je to román z oblasti fantasty , kde se dění odehrává napříč staletími a kde hrdinka chce po sobě zanechat stopu. Po třech stoletích začíná znovu žít, ale ďábel chce vše zničit. Ale láska je největší odvaha.
Tuhle knížku jsem si šetřila a proto se mi její čtení protáhlo na několik týdnů. Je to psáno krásným poetickým jazykem, kdy některé kapitoly jsem si četla i vícekrát.
Líbil se mi námět knihy, proplétání minulosti s budoucností. Kniha je krásna a to jak slovem tak obalem. Doufám že ji dají tvrdou obálku (hardback) opravdu by si to zasloužila.
K ději se toho moc říct nedá, pokud ho nechcete vyzradit. Je zajímavé, pro co jsou někteří lidé (postavy) obětovat vše. V Tomhle s Addie souhlasím a její příběh semnou zůstal ještě dlouho po dočtení.
Originální, nádherně napsáno, doporučuji.
Z malého přání a ze strachu z obyčejného a nudného života vzniklo cosi neuvěřitelného. Adiie je velmi zajímavá postava, stejně jako Temný i Henry. Nejdřív jsem si myslela, že mě to nebude moc bavit, není to akční a rychlé fantasy. Je to pomalé, plynule ubíhající vyprávění napříč stoletími, které vás bude nutit se zamyslet nad spoustou věcí. Ale ty postavy mi svým vlastním tempem nakonec přirostly k srdci a já si je tam chci alespoň ještě chvíli ponechat. Ještě chvíli si je zapamatovat.
Nápad je okouzlující, dívka, která prochází třemi staletími. Spojení s uměním je osvěžující. Navozuje dojem skutečnosti. Ke konci velká jízda. Ta přehlušila předchozí hlušší místa. Styl autorky byl místy až moc lyrický.
Na knize se mi moc líbilo setkání se skutečnými postavami. Mrzí mě, že nebyla více zmíněné dějinné události - revolucí a válek bylo za 300 let dostatečně.
Ještě musím ocenit podobu knihy. Moc ráda jsem ji držela při čtení.
Začalo to výborne, tešila som sa, ako sa príbeh bude ďalej vyvíjať a potom som sa nemohla dočkať, kedy skončí. Takže, začiatok dobrý, koniec dobrý, a celý dlhý stred nudnýýý. Nevyužitý potenciál, dejiny iba slabo naznačené, Addiena láska s Henrym (podľa mňa) nemastná-neslaná. Jej vášeň k Lucovi som jej verila, lásku k Henrymu nie. Zámerne píšem vášeň, pretože to slovo asi najlepšie vystihuje ich vzťah na hrane medzi láskou a nenávisťou. U Adeline ma neprekvapuje, ľudia bežne podliehajú čaru démonov, či diablov, skôr ma prekvapuje toľko ľudskosti u Luca. Záver ma potešil, keďže sa mi Adeline viac hodila k Lucovi, ale jej posledný plán ma sklamal. Celkovo mám z knihy zmiešané pocity, a som rada, že som ju po dlhom čase dočítala.
(SPOILER) Mě to tak mrzí! Ten potenciál na skvělý příběh byl tak obrovský, ale vůbec není využit. Nápad je skvělý, ale potřeboval by okolo sebe vystavit dobrý, hluboký příběh a přijde mi, že to se V.E. Schwab moc nepovedlo...Vše bylo krátké, uspěchané, zajímavá linka vztahu s démonem od nenávisti k nějaké závislosti byla proložena nudnými zdlouhavými scénami... Možná kdyby to byla série?
Pustit se do tématu nesmrtelnosti a vnést do něj něco nového, důležitost slov, jména, zanechání otisku v paměti, hledání skulin v kletbě zapomnění, je výzva. A Victoria Schwab ji nejen přijala, ale i v ní uspěla. V rámci příběhu položila i několik zásadních existenciálních otázek, navíc formou, jakou zvolila, dokázala navodit pocit tří set let prožívaných, užívaných i protrápených. Přitom styl jejího psaní je lehký a plynule směřuje k cíli. A ten není laciný ani křečovitý.
Jen by Slovart mohl knize dopřát lepší a voňavější provedení.
Příběh mne zaujal z vyprávění Míši z RadšiKnihu a tak jsem si jí pořídila. Nevím, jestli už jsem na jiné vlně než ona, protože dříve co se jí líbilo, mne také dostalo a byla jsem za to vděčná. Asi už stárnu nebo nevím, ale tenhle příběh byl sice okouzlující nápadem, tématem i vlastně samotným vyprávěním, ale já nedokázala jen tak číst a užívat si to. Pitvala jsem, přemýšlela, vracela se a tak dál. Neužila jsem si knihu naplno tak, jak by se asi mělo a proto nemám po dočtení takový krásný pocit. Postava Addie mi imponovala i mě rozčilovala, Luc mne přitahoval stejně jako temná noc a Henry mi přišel jako takový trouba prokletý už od narození. Celkově se tam moc postav nevyskytuje - a to kvůli neviditelné Addie, ta se vyvíjela určitě, Luc prakticky vůbec a u Henryho mi to přišlo spíš malicherné. Nejsem ani nadšená, ale ani zklamaná. Myšlenka na život Addie mi víří hlavou i pár dnů po dočtení, avšak vím, že jak odezní, zapomenu na to, že jsem si její příběh přečetla, stejně jako když v příběhu sejde Addie z očí i z mysli zároveň.
Henryho část příběhu mě zasáhla mnohem víc než bych čekala. Svým způsobem mám dojem, že se spíš jedná o příběh Henryho, který je rozehrán v kulisách Addiina příběhu. V něčem jsou si oba hlavní hrdinové podobní, v něčem úplné opaky. A díky tomu si každý čtenář může poskládat svou vlastní verzi, která k němu zrovna v tu chvíli sedí (ať už si v životě prošel čímkoliv).
Konce obou příběhů jsou otevřené s příslibem naděje. U Henryho to pro mě bylo tak akorát a jsem úplně spokojená. Ale u Addie? Já tak nějak nevím. Asi kdyby tam nebyl její závěrečný vnitřní monolog... ale je tam, takže asi tak :D
Mechaniky a skulinky ve fungování Adiiny dohody mě bavily asi nejvíc. Za mě škoda, že tomuto nebyl dán větší prostor a detaily :)
Celkově velmi dobrá knížka, jejíž čtení jsem si užila. Ale bohužel jsem vzhledem k nadšeným ohlasům čekala ještě trošku něco víc.
Kniha pro mě znamenala tři dny emočního zmatku. Milovala jsem, nenáviděla, byla jsem nadšená, rozzuřená i zcela uchvácená. Nakonec mi zlomila srdce.
Bylo to prostě fascinující čtení a již nyní mohu s klidným svědomím říct, že se stanou mou knihou roku.
Svým tempem pozvolná kniha, která mě k sobě upoutávala kousek po kousku. Příběh, který by si Addie přála napsat...
Moc mě to bavilo, pojetí jejích schopností, možnosti a zároveň omezení. A hlavně popasování se hrdinky s nimi. Tajemno a umění, se kterými se na svých cestách setkává byly okouzlující a hladily na duši. Hezky to zvolna ubíhalo a každý kousek děje do skládanky zapadal jako puzzle.
Kniha, která vás donutí zamyslet se nad všednostmi kolem nás, nad hodnotami, ale ne v depresivním podání. Spíš taková lidská upomínka.
Sedm částí, sedm pih, sedm uměleckých děl. Retrospektivní toulky, kdy se autorka lehce dotýká dějin a současného New Yorku.
Nesmrtelný život tu už byl, ale myšlenka, kdy na Addie každý zapomene přináší do 300 letého života pořádnou dávku osamělosti. Jak je těžké neustále začínat znovu a znovu a nechat jít, vzdávat se lidí, lásky, domova. Na druhou stranu taky ukazuje, pro co stojí za to žít. Líbilo se mi propojení příběhu a uměleckých děl, které jsou před každou částí představena. Addie se podařilo zanechat stopu nejen pomocí Henryho, ale i ve mě :-)
Množství emocí, melancholie a jistého prozření, která mi tato kniha přinesla, je až překvapivé. Šla jsem do toho s tím, že to bude kniha jako každá jiná, ale byl to pozoruhodný zážitek. Málo autorům se daří ve mně skutečně probudit něco bolestně hlubokého, ale zde to V.E. Schwab dokázala.
Možná za to mohla ta hudba, kterou jsem u toho měla po čas čtení puštěnou ve smyčce, ale ten příběh byl síla. Addie mi dala nový pohled na věci, Luc je smetl ze stolu a ukázal mi je ještě jinak. Henry tomu dodal na jemnosti...
Šlo pro mě v podstatě o smutný příběh, který nechci aby skončil.
Neviditelný život Addie LaRue by si mělo přečíst mnoho lidí, vážně skvělá kniha. Po dočtení jsem dlouho jen seděla a snažila se vzpamatovat:)
Příběh je zajímavý, skákání z přítomnosti do minulosti mě tentokrát docela rušilo, přesto se četlo docela dobře.
Poslední stránky uz jsem přeskakovala - jednak to bylo zdlouhavé a taky jsem byla nedočkavá, jak to dopadne.
Co si autorka mohla odpustit je sexuální orientace hlavních i vedlejších postav, kdo s kým a kdy.
Štítky knihy
láska pro ženy tajemství samota prokletí magický realismus nesmrtelnost LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
| 2021 |  Neviditelný život Addie LaRue |
| 2016 | Temnější tvář magie |
| 2014 | Archiv |
| 2017 | Divoká píseň |
| 2017 | Neobyčejní |
Kniha Neviditelný život Addie LaRue je v
| Právě čtených | 46x |
| Přečtených | 1 226x |
| Čtenářské výzvě | 384x |
| Doporučených | 144x |
| Knihotéce | 523x |
| Chystám se číst | 813x |
| Chci si koupit | 210x |
| dalších seznamech | 18x |
To bylo tak nádherné, neustálé střídání emocí při čtení. Kratší kapitoly.
Addie měla neobyčejný život a s Henrym se prostě museli najít. Navíc i moc krásná obálka, jednoduchá, přesně k ní sedí.