Družka

Jsem naprosto spokojená, kniha navazovala na stejný žánr jako první díl a nezklamal. Super oddechovka.

(SPOILER) Kniha by byla fajn, kdyby neměla tolik kyologického žargonu.... Jakože hárání??? Hahaha, s uzlem jsem se v minulém díle nějak srovnala, ale toto byla podpásovka. Obě hlavní postavy jsou mi sympatické, a potkali jsme i naše staré známé Misery, Lowea a Annu. Fajn oddychovka s notnou dávkou spicy scén ve druhé půlce (to toužení, letmé doteky a sexuální tenze stejně budou pro mě vždycky víc, než přímo ty popisy aktu samotného).

Musím říct, že pro mě je kniha Družka docela zklamáním. Dočetla jsem ji, ale vůbec mě nebavila. S prvním dílem se to nedá srovnávat. Četla jsem ji přes měsíc, vždycky jsem si raději našla něco jiného ke čtení.

Družka je romantická fantasy, která působí jako Stmívání, kdyby tam Bella měla mozek, humor, jiný koníček než přemýšlení o Edwardovi a navíc byla spíš než na třpytky na chlupatý zvířata, která si místo sprchy olízají kulky a válí se v cizích exkrementech aby zakryla svůj pach....
Serenu bych chtěla mít za kamarádku, je chytrá, odhodlaná i když občas chaotická a dělá unáhlené závěry. Hlavní hrdina je ten typ chlapa, který Vás rozklepe a donutí Vás přemýšlet, proč takoví chlapy existují jen v knihách.

Opět skvěle napsáno. Já tenhle humor prostě miluju, včetně toho černého. Vtáhne vás to od první stránky. Tentokrát si přišli na své ti, kterým v prvním díle chyběl více propracovaný svět vlkodlaků, upírů a lidí, stejně jako širší souvislosti. Rozhodně to nevnímám jako nějakou nadstavbu prvního dílu, naopak je to propracovaný příběh sám o sobě. Myslela jsem, že mi Misery bude chybět, ale Serena je třída. Myslela jsem, že Lowea nikdo netrumfne, ale Koen... je prostě Koen. Doufám, že autorka svět fantasy neopustí, podle mě jí neskutečně sedne a může v něm naplno rozehrát vtipné situace, které by v tom reálném nebyly možné. Miluju!

Druhý díl nebyl podle mě tak povedený jako ten první. Serenino neustálé vymýšlení mi přišlo zbytečné, ale jako postava mě sama o sobě docela bavila. První díl byl podle mého názoru skvěle propracovaný, zatímco druhý působil spíše jako uměle natažený jen proto, aby vznikla kniha zaměřená na Serenu. Rozhodně ale neříkám, že by byla kniha špatná, to určitě ne. Jen zkrátka nemá ten wow-efekt svého předchůdce.

Na příběh Sereny jsem se moc těšila a dostavilo se velké zklamání.
Naprosto souhlasím s komentářem od Thalin. Na začátku paráda a potom už jsem nevěřícně hleděla, co to vlastně čtu.

(SPOILER) Po Nevěstě Misery se dostává ke slovu taky Družka Serena. Na Ali je to poměrně neobvyklá kniha. Tím myslím neobvykle vtipná a sarkastická :-). Myslím, že téma jsme ale už dokonale vytěžili, protože je to podle stejného mustru jako jednička. Jasně, nový postavy, zápletky a problémy, ale originál je v tomto případě jen jeden.

Serena se rozhodne veřejně vystoupit s informací, že je napůl vlkodlak. Média mají žně. Naschvál strhne všechnu pozornost na sebe, aby chránila malou (taky kříženku) Annu. Pak se distancuje od světa a schovává se v chatě uprostřed lesů, protože se bojí, že umírá a nechce nikomu ublížit, ani nikoho zatěžovat. Jenže okolní svět má jiné úmysly. Upíři na její hlavu vypíší odměnu a musí ji (za)chránit alfa Koen. Koen ví od prvního okamžiku, že je Serena jeho družkou. Odmítá však na své pocity brát ohled a zůstane bránit svou (v minulosti těžce zkoušenou) smečku. Instinkty a genetiku však nejde změnit.

Upřímně řečeno, jsem docela zklamaná. Po famózním prvním díle byla pro mě laťka nastavená hodně vysoko, ale druhý díl kvality jedničky bohužel nedosáhl.

Klady: Je to čtivé a měla jem problém to odložit.
Zápory: Nefungovala moc hlavní zápletka. Působilo to až překombinovaně a vykonstruovaně. Od Sereny jsem čekala víc jedinečnosti, byla taková tuctová, s komplexem mučednice. On - typický zádumčivý vlkodlak.

Doporučila bych knihu dál? Ano, ale snižte si po Nevěstě trochu očekávání :)

Ve Družce se Ali Hazelwood znovu vrací do světa, který nám představila v Nevěstě. Já se na tento druhý díl neskutečně moc těšila, protože mi právě Nevěstou předvedla, že nadpřirozené prvky umí do romantiky dosadit stejně dobře jako vědecké prostředí.

Hlavní hrdinkou tohoto příběhu je Serena, která je míšenkou vlkodlaka a člověka. Právě to ji staví do velkého nebezpečí a také do středu politických intrik, které se dotýkají nejen vlkodlaků, ale také lidí a upírů. Když do jejího života vstoupí Koen, alfa severozápadní smečky, jejich životy se propletou mnohem víc, než oba čekali. Serena je totiž Koenova družka, ale existuje hned několik důvodů, proč je žádný happyend jen tak nečeká.

Já si tohle čtení zase tak užila! Ano, vím, že to píšu pokaždé, ale já si styl psaní Ali Hazelwood opravdu nemůžu vynachválit. Autorka umí dokonale propojit romantiku s humorem a dialogy, které vás nutí otáček stránku za stránkou. Hlavní postavy byly zase úplně úžasné. Serena je sarkastická, loajální a sebevědomá a Koen? PANEBOŽE! Grumpy dřevorubec ve flanelce, který moc nemluví! To je naprosto můj splněný sen. Ti dva dohromady tvořili naprosto úžasnou dvojici. Vývoj jejich vztahu je samozřejmě zase hooodně slow burn se spoustou překážek, ale já si to nesmírně užila.

Už u Nevěsty jsem psala, že se nejedná úplně tak o fantasy, jako spíš o romantiku s nadpřirozenými postavami. Zápletka příběhu mi ale přišla zajímavá. Nechybí spousta akčních scén a nebezpečí. Je mi jasné, že někomu můžou některé scény vázající se k omegaverse vadit, ale já s tím žádný problém nemám. Mě příběh moc bavil a těším se, co si autorka pro své čtenáře chystá dál.

Pokud tedy hledáte knihu, kde není nouze o humor, napětí, nadpřirozené prvky a propracovanou romantickou linku, která se vyvíjí pomalu, ale přesto žhavě, tak tohle si nesmíte nechat ujít.

Hodnotím 4,5 z 5

Toto bylo skvělé. Nevěsta mě trošku zklamala a tak mě zajímalo jak to bude s Družkou. A já se naprosto zamilovala. Nejvíce mě bavil ten humor. Serena je skvělá a sama o osbě měla skvělé hlášky. Spolu s Koenem to bylo prostě úžasný a mě to moc bavilo. Navíc ti dva měli mezi sebou úžasnou chemii, která mi v prvním díle chyběla.
Co se týče příběhu tak ten mě taky bavil více než u Nevěsty. Rozhodně mě tato knížka vtáhla rychle do děje a já si ji opravdu užívala. Obálka se mi líbí a ta ořízka dokonce křičí přečti si mě.

Bylo to super, ale Nevěsta zůstává pořád na nejvyšší příčce knih od Ali.

První půlka byla za mě nejlepší a v druhé už bych měla pár výhrad ohledně toho, jak se vyřešila hlavní zápletka.

I tak to bylo, ale mega čtivé.

Koen Alexander se zde projevoval jako alfa severozápadní smečky, dodržující celibát a něco jako starší bratr, ale hlavně přítel Lowea, ale bezmála většina vzala za své se Serenou Parisovou, nejkou Misery. V předchozí části Koen nedostal moc prostoru, ale to co tam nabídl stálo za to. A na Serenu jsem byla zvědavá obecně, jak bude její příběh křížence člověka s vlkodlakem vypadat. Přiznám se, že nejsem zklamaná, naopak něco bylo i dosti nečekané.... důležitost prologu, smrtelná nemoc, která vyústila v hnízdění a ulhanost obou hlavních postav, která byla z části i kombinací zvláštního smyslu pro humor a tvrdé reality. Vše jmenované mě bavilo, ale o chlup méně, než předchozí část a na můj vkus to ubil nadbytek hárání. Přesto zajímavé pokračování.

Tato série je skvělá. Mám tenhle druh fantasy moc ráda.

Nevěsta mě moc bavila a tak jsem se s očekáváním pustila i do Družky. A začátek vypadal slibně. Serena i Koen mě bavili, měli smysl pro humor, ale postupně mi připadalo, že se děj prakticky nikam neposouvá a točí se to v kruhu. A pak došlo na hárání. A právě to mi to celé pokazilo.
Už předtím mi přišlo, že se tu pořád jen slovíčkaří okolo záležitosti s družkou. Já chápu, že u vlkodlaků to bude trošku živočišnější. Ale tady mi vážně připadalo, že Serenu ženou jen pudy. Nic víc. To jak potom Koen najednou obrátil mi taky nesedlo. A co spolu začali aktivně pelešit (jinak tomu říkat nejde, já tam prostě city neviděla) a slova druh\družka\žláza lítala kolem pomalu na každé straně, tak jsem už dočítala jen ze zvědavosti. Záležitost se sektou mě taky vůbec nebavila. Nevěsta mi zkrátka připadala mnohem lepší a nestálo to jen na tom, že dotyčnou zachrání obyčejné páření.

Byla jsem přesvědčená, že Nevěstu nic nepřekoná, ale Ali Hazelwood mě opět dokázala překvapit a je zcela jednoznačně moje úplně nej nej autorka.
Do půlky jsem si říkala, že zápletka tohoto dílu je slabá a je tam jen ,,aby se neřeklo". A jo - zápletka se sektou je taková prostší (a méně uvěřitelná) než v prvním díle, ale po dočtení, mi i tato kniha přijde naprosto dokonalá.
Miluju všechny hrdiny z knih AH a Koen mě hodně překvapil, protože jsem si myslela, že Lowea nikdo nepřekoná a teď nevím, kterého mám radši.

Ty jo, toto bylo... špatný. A nemyslím tím "nelíbí-se-mi-žánr-špatný", ale myslím tím "v-rámci-žánru-fakt-hodně-špatný". Děj prakticky neexistuje. Chemie mezi hlavními postavami taky neexistuje – jediné, co se odehrává, je, že zhruba kolem 50 % knihy se hlavní hrdina jako zázrakem přecvakne z "vůbec mě nezajímáš a dávám ti to najevo" do "musíme spolu spát a teď to budeme dělat pořád". Obecně (pozor, teď přijde SPOILER) celý koncept hárání a "ach bože, jen sex s tebou mi může zachránit život" je totálně bizarní a to, jak vážně to s hrdinkou probírají ostatní postavy i doktoři ("ano, je to tak, fakt vás zachrání jen péro vašeho alfasamce") je neuvěřitelný c-r-i-n-g-e. Asi bych to přežila ve chvíli, kdy bych mezi postavami viděla něco, cokoliv – ale ne, je tam fakt jen to hárání a, tadááá, najednou si vyznáváme lásku a happyend.

K celkovému hodnocení přidávám hvězdičku za to, že první díl (Nevěsta) byl moc fajn a celkově mě zmanipuloval k o fous lepšímu hodnocení.

Ali se musí nechat že píše opravdu vtipné a svěží dialogy, palec nahoru. Nevěsta je sice o chlup lepší ,ale Serenu a Koena si zamilujete také .Jenom toho hárání bylo trochu MOC!!!

Souhlasím s komentáři níže. Je to skvělé, ale není to Nevěsta.
Já jsem se na Družku úplně třepala, nemohla jsem se dočkat, moje fantazie pracovala na plné obrátky.
Bohužel Nevěsta je jenom jedna a ačkoliv už jsem ji stihla přečíst několikrát, stále mě dostává.
Družka je fajn, ale těch sexuálních pudů už je prostě moc. Ali umí vytvořit úplně boží hrdiny/samce, kteří jsou pevní ve svých názorech, přesto hluboce milující. Tady ta láska a romantika ustupuje ve prospěch biologie.
Přečteno jedním dechem, je to skvělé, ale přesto cítím lehké zklamání.