Nevěsta
Misery, jediná dcera nejmocnějšího vampýrského radního na jihozápadě, je povolána z anonymního života mezi lidmi, aby jako nevěsta stvrdila historické příměří s vlkodlaky. Lowe vládne smečce s absolutní autoritou, ale ne bez rozumu a citu. I přes zalíbení Misery ani za nic nevěří a bedlivě ji sleduje. Její důvody, proč se sňatkem souhlasila, ale nemají nic společného s politikou nebo spojenectvím. Přišla si pro to, co jí patří a obětuje pro to cokoli! I kdyby měla žít nadosmrti sama s vlkem...... celý text
Originální název: Bride, 2024
více info...
Komentáře knihy Nevěsta
Přidat komentář
Tohle bylo naprosto skvělý! Četlo se to samo, má to výborný humor, napětí a chemii mezi postavami, která mě bavila od začátku do konce. Misery je skvělá hrdinka a Lowe přesně ten typ vlka, co si tě postupně omotá kolem prstu. Perfektní romantasy oddechovka – doporučuju všema deseti!
Pamatuji si na den, kdy jsem si po přečtení celé ságy stmívání řekla, ze to bylo nejlepší upírsko/vlkodlačí čtení vůbec. Inu, to jsem zřejmě jeste nevěděla, že se mi do rukou dostane tento poklad.
Za mě super a vřele doporučuji každému, kdo má rad jak upíry, tak vlkodlaky. Jediné co bych příběhu vytkla je možná větší množství politikaření, proto 4 z 5, ale jinak super!!
První knížka od této autorky, první fantasy. Po pravdě, jak se bude vyvíjet vztah mi bylo jasné už od začátku. Motivace celého příběhu vcelku dobrá, překvapivé odhalení, ale čekala jsem od toho asi trošku víc. Příjemné čtení, ale chybělo mi tam víc té romantiky, úplně jsem se do toho nevcítila a spíš pozorovala z povzdálí
Kdyby mi bylo 15, tak bych z knihy byla nadšená. Jedná se o knihu, kterou si o víkendu přečtete z dlouhé chvíle. Neurazí nenadchne a po pár dnech si už ani nevybavíte děj. Příběh mi přišel naivní, strohý a bez pořádné zápletky. Postavy mi byly sympatické, ale mám pocit, že jsem neměla možnost je pořádně poznat (jen na povrchu). Také bych ocenila pár kapitol z Loweho pohledu. Ale i přes to, jsem si čtení užila … autorka píše čtivě a hezky mě vtáhla do děje. Ale další díl už si nepřečtu.
Příjemné počtení, ale chyběly mi tam kapitoly z jejího a jeho pohledu, možná i víc o tom světě. Jinak příjemné počtení
Přiznám se, že tohle bylo moje první setkání s autorkou - vyrostla jsem na Stmívání a tohle mě hodně lákalo (včetně obálky, která je překrásná)!
Nejvíc se mi líbila cca první půlka, kde poznáváme svět upírů a vlkodlaků (pak tam bylo poměrně dost linek, které bych buď vynechala nebo doplnila o detaily), seznamujeme se s postavami a čteme o nuceném sňatku mezi upírkou a vlkodlačím alfou, který má zajistit mír mezi znepřátelenými světy. To mi přišlo originální a líbilo se mi, jak se autorka popasovala s odlišnostmi mezi vlkodlaky / upíry / lidmi (krevní konzervy v lednici mě hodně bavily). Trochu proti proudu jdu, když si myslím, že humor Misery byl NĚKDY! trošku na sílu (může být i překladem), ale joooo, byla milá, trhlá a celkově mi sedla.
Taky mě mile překvapila drobná detektivní zápletka se Serenou, i když jsem se v průběhu čtení začínala bát, že se rozuzlení v prvním díle nedočkám - dočkala, jen mě zaskočilo, jak jednoduše se podařilo dostat padoucha, ale vím, že o tom ta knížka není, takže jí to odpustím. Hodně se mi líbil vztah hlavních postav, který se dal od začátku očekávat, ale i tak byla ta jejich chemie neskutečná (jen jsem se dost červenala u popisu nekončících orgasmů, které vždycky vyvolal snad jediný vzájemný pohled, haha).
U závěru jsem čekala, jak si autorka nahraje na pokračování a když jsem se k tomu dostala, musela jsem se usmívat - teď už vím, co čekat, takže se naladím na sexuální scény a budu doufat, že dostaneme stejnou vášeň a chemii jako v prvním díle! Těším se!
Tuhle knihu jsem četla v aj ještě než tu vyšla v čj a byla to moje pvní zkušenost s autorkou, jelikož klasickou romance bez fantasy moc nečtu, v českém vydání moc závidím tu ořízku, tady v té knize mi je upřímně dost sympatičtější FMC (Misery) než MMC (Lowe) a zdálo se mi že jediné fantaskní prvky co tam jsou že ona je vampýrka a on lykantrop, asi z toho důvodu mě to moc nechytlo, v té době jsem v aj toho moc načteného neměla, tak je možné že mi dost věcí unikalo, a možná jednou, někdy, půjčím v knihovně v čj a přečtu znova ale ten humor tam byl dobrej a bavil mě, a řadí se to do urban fantasy, tudíž je to fantasy v moderním světě, a urban fantasy mě taky moc baví. A asi teda kvůli tomu jak jsem psala že mi tam v aj věci unikaly hodnotím takhle, takže se určitě teda někdy vrátím a dám tomu druhou šanci xD
Kniha Nevěsta od Ali Hazelwood se mi četla fakt dobře. Od začátku byla čtivá a napínavá, takže jsem měla pořád chuť číst dál. Příběh mi přišel zajímavý hlavně tím, že se točí kolem domluveného sňatku mezi dvěma znepřátelenými světy, což hned vytváří napětí.Hlavní hrdinka Misery mě bavila je sarkastická, chytrá a často reaguje s humorem i v situacích, které jsou spíš nepříjemné nebo nebezpečné. Kolikrát jsem se u jejích poznámek fakt zasmála. Vztah mezi ní a Lowem se nevyvíjí hned, ale postupně, což mi přišlo uvěřitelné a lepší než rychlá romantika.
Líbilo se mi, že kniha není jen o lásce, ale i o intrikách, tajemstvích a problémech mezi jednotlivými skupinami. Díky tomu byla kniha napínavá a pořád se v ní něco dělo. Některé části mě překvapily a konec mě donutil číst dál bez přestávky.Celkově na mě Nevěsta působila jako zábavná, napínavá a příjemná kniha, u které jsem se zasmála a nenudila se. Doporučila bych ji každému, kdo má rád romantiku s fantasy prvky a silnou hlavní hrdinkou.
Povedený příběh o upírce která nikam nepatří a vlkodlakovi, který si toho na ramena nakládá až neskutečně moc.
Misery byla vtipná a zajímavá postava, díky které má příběh opravdu dobrý šmrnc a vtipný náboj. Lowe je typický ochranářský alfa, který má však od začátku srdce a není to studený psí čumák.
Musím říct, že Nevěsta je hodně zajímavě pojatý svět s lidmi, vlkodlaky a upíry, který mě mile překvapil. Autorka to vymyslela dobře a má to hlavu i patu.
Jediné, co mi trochu vadilo, byl neustále používaný výraz "vlkáč", který mi drásá nervy. A jakmile došlo na "uzel", tak jsem značně valila oči, protože něco takového jsem opravdu nečekala, avšak nepovažuji to za mínus.
Těším se na druhý díl a tak se na něj jdu hned vrhnout.
Kniha Nevěsta od Ali Hazelwood byla mojí vůbec první zkušeností s fantasy žánrem, navíc s tématikou upírů a vlkodlaků, a musím říct, že mě neskutečně mile překvapila. Do čtení jsem šla spíš ze zvědavosti, ale příběh mě chytil hned od začátku a bavil mě po celou dobu.
Děj byl napínavý, svižný a zároveň krásně romantický. Velmi se mi líbilo propojení fantasy světa s romantickou linkou, která působila přirozeně a nebyla přehnaná. Nechybělo ani lehké erotické napětí, které příběh příjemně okořenilo, ale nijak ho nezastínilo.
Kniha se četla sama, stránky ubíhaly jedna za druhou a já měla pořád chuť pokračovat. Nevěsta ve mně zanechala skvělý dojem a rozhodně mi ukázala, že fantasy s romantikou mi vůbec není cizí. Za mě je to opravdu povedená kniha a bez váhání se hned pouštím do druhého dílu.
Bylo to moc hezké, ta chemie, to jiskření mezi nimi...
Ale přece jen to bylo místy takové trošku divné, trvalo mi než jsem si zvykla, že ON je vlkodlak a ONA upírka.
Přečteno jedním dechem. Neskutečná knížka. Po každé další kapitole nutně musíte začít číst tu následující, protože prostě musíte vědět, jak to bude dál.
Strašně se těším na další díl a Nevěstu vřele doporučuji.
Miluju styl psaní této autorky. A i tohle fantasy bylo skvělé. Ale pro mě zůstává královnou romantiky.
Vrátila jsem se do doby, kdy frčela sága stmívání. Ano, je to o zakázané lásce mezi upíry a vlkodlaky. Ano, je tam spoustu nedorozumění. Ano, také spousta erotiky a romantiky.
Nepatřím do cílové skupiny, ale čtení jsem si užila a rozhodně si koupím druhý díl.
Musím říct, že tahle audiokniha se poslouchala skvěle — interpreti mi naprosto sedli a příběh díky nim ještě víc ožil.
Přiznám se, že tohle byla moje první kniha s upíry a vlkodlaky, a musím říct, že mě opravdu bavila. Navíc byla místy i vtipná — některé nápady autorky (třeba barva krve nebo „uzel“ — kdo četl, ví) mě vyloženě pobavily.
Hlavní hrdinka Misery byla skvělá a zábavná, bavilo mě na ní snad všechno — a totéž platí i o Loweovi. Místy na mě jejich zamilovanost působila trochu dětinsky, ale na druhou stranu to mělo své kouzlo a bylo to vlastně i roztomilé.
Děj mě bavil také, nemám k němu co zásadního vytknout. Celkově šlo o příjemnou, oddechovou knihu, která je ideální třeba na dovolenou.
Konec mě překvapil a dává i smysl, že druhý díl bude zaměřený na její kamarádku a jejího druha. Jsem opravdu zvědavá, kam se příběh posune.
Nevím proč jsem ještě nečetla žádnou knihu od autorky ...
Ale tato kniha byla jiná, příběh o vlkodlacích a upírech mám moc ráda, velká spokojenost a těším se na další knihy od autorky
Jsem "stará" škola a tudíž mám ráda staré dobré pořádky,kdy upíři a vlkodlaci proti sobě bojovali a nestvrzovali mír společným manželstvím, přesto všechno mě kniha moc bavila a jeji čtení jsem si užila.
Co mi,ale přišlo divný a snad se mi o tom nebude zdát byl uzel :D
povedené, ale asi o trochu více preferuji romantiku z reálného vědeckého prostředí, byť sem autorka vědu některými slovy a pohnutky taky propašovala :D, nezapřela se, že to psala skutečně ona. Dala jsem to za tři dny, najednou, jako to čte spousta lidí, by to na mě bylo trochu moc. Mělo to silně pesimistický a gotický nádech, který mě možná ve snech bude strašit ještě nějakou dobu.
(SPOILER)
Plusy: Autorka píše čtivě a místy i zábavně.
Mínusy: Dialogy mi připadaly nereálné, některé situace mi připadaly nereálné. Postavy kvůli tomu nebyly realistické.
Co mě odradilo (nebyla jsem schopná dočíst knihu): Sexuální scéna s tím, jak hlavní hrdinka bumbá krev svému milému... a je to hrozně sexy a vzrušující. Málem jsem zvracela. Bylo to zvrácené a nic úžasného na tom nebylo - kdyby nebyla kladná postava, tak bych to úplně chápala, ale takhle vyzdvihované pití krve jako něco sexy - protože tady očividně obhajujeme upíry a jejich životní styl... to fakt nemůžu.
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Štítky knihy
sex upíři láska vlkodlaci, lykantropové humor erotika italská literatura nadpřirození tvorové tajemství nebezpečí romantika samota pátrání domluvený sňatek romantasy od nepřátelství k lásceAli Hazelwood také napsal(a)
| 2023 | Hypotéza lásky |
| 2023 | Hlava plná lásky |
| 2024 | Šach a mat |
| 2024 | Teorie lásky |
| 2024 | Nevěsta |

82 %
73 %

Říkala jsem si, že když Ali spojí svoji romantiku s fantasy světem, že by to konečně mohla být TA kniha, která ode mě dostane ten plný počet. Kort, když ji všichni spíš chválí, a byla pro ně skvělá. Nooooo a nakonec ji mám jako nejslabší, a za většinu teda může asi posledních 15-20%.
Začněme tím dobrým. Mega se mi líbil ten neotřelý způsob fungování upírů a vlkodlaků, kdy se autorka nebála shodit ze stolu tak tři čtvrtiny nějakých nepsaných pravidel, jak se pozná upír či vlkodlak. A ještě tímhle stylem humoru. Bavilo mě oslovování vlkáčů, pokaždé mi to znělo jako alkáči, což asi není problém pro někoho, kdo vždycky stál na té upíří straně. Mega cením to, že ta romantika tam nebyla přímočará a tak jasná. Já jsem si hoodně dlouho říkala, sakra jak to vlastně dopadne teda jako. Samozřejmě ani čtivost se tomu nedá upřít, jde strašně poznat, kdo za spisovatelku to napsal, a to snad i kdybych to nevěděla předem. Celkově mi seděl humor, a hlavně mi sedla audioverze. Výběr interpretů tady byl naprosto parádní. Snad nejvíc z celého všeho jsem si užívala ty první úryvky na začátku kapitol namluvené Jiřím Vyorálkem. I hlas Terezy Dočkalové parádně sedl, a to ať mluvíme o Misery, tak o Lowovi. Audiokniha v topu.
Aaaa teď pojďme na kamínky úrazu, které ke konci vytvořily docela lavinu průměru.
1) Začalo to tou scénkou, které má Ali snad ve všech knihách. Takový to, když musíte spojit zápletku, postavy musí něco splnit, ale zároveň do toho chcete nacpat ten první romantickej moment, a tak to tam nastrčíte tak, jak potřebujete. A to je přesně ono. Nastrčíte to tam, uměle, nepřirozeně. A přesně takhle to vypadá. A vy nad tím uděláte facepalm a řeknete si, jasně, že to tam muselo být takhle, i když to nedává nejmenší smysl, a i když by kolem toho mělo být větší drama než jen mávnutí ruky.
2) Pokračovalo to hlavní hrdinkou. Holka, já se fakt nedivím, že jsi svoji kámošku nemohla najít. Vždyť s tebou si tam prdýlku vytřel snad i kolemjdoucí. A když došlo na moment, kdy ji bratr dropnul tu nabídku, tak já byla že no kámo, tak to vůbec. To shoří celej svět. :D Jakože v první polovině, možná i dvou třetinách, si toho člověk ani moc nevšimne. Ale potom přijde to rozmotávání zápletky, a vy si čím dál víc říkáte, že tady ten hardware už dlouho nedostal potřebný update. Jakože dlouho se mi to nestalo takovým způsobem, abych nakonec fandila jejímu fotříkovi.
3) Celkově mi tam chyběla nějaká návaznost, nejdřív se řeší ztracená kámoška, potom zase domluvený sňatek, potom nějaká vzpoura chlupatců, potom zase kámoška, a místo toho, aby se to nabalovalo a víc to do sebe zapadalo, tak přeskakujete z jednoho na druhé, jak kdyby to tam někdo sypal ve stylu: hele nic se tam neděje, musíme jim něco naservírovat. A zase na konci to jde extrémně vidět.
4) Díky tomu tu nic nedostalo pořádný prostor se rozvinout. Romantika mě nehitla prakticky vůbec, a epilog jsem už skoro ani nevnímala, jak mi to bylo jedno. Celé rozuzlení bylo že hm, moc nevim, jak se to vlastně všechno teda semlelo. Táta upír fakt zachraňuje situaci, nebo já bych snad byla ještě naštvaná z toho, jak to ten konec s prominutím fakt celý podělal.
Hele ale na dvojku se chystám! Vypadá to, že dvojka bude o kámojdě, a i na to málo prostoru, co tam měla, je teda mnohem sympatičtější. :D Ale jinak si dám radši zas vědeckou romanťárnu, sorry not sorry.