Nespokojenost v kultuře

Nespokojenost v kultuře https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/18975/bmid_nespokojenost-v-kulture-2O4-18975.jpeg 4 27 6

Freud v první části tohoto společensko-teoretického spisu (Budoucnost jedné iluze) podává přehledný výklad svého pojetí kultury, která je vším, čím se lidský život liší od života zvířat a čím se povznáší nad animální podmínky. S tím souvisí represivní působení kultury na jednotlivce - lidé jsou nuceni zříci se svých přirozených pudů za účelem ovládnutí přírody pro dobývání životních statků. V souvislosti s kulturou je zde vyložena i Freudova teorie náboženských představ jakožto iluzí. Druhá část knihy (Nespokojenost v kultuře) rozvíjí myšlenku o působení principu reality, jenž je spojen s nelibostí, utrpením a vytlačuje princip slasti do pozadí. Člověk se snaží před utrpením uniknout - ať už prostřednictvím samoty, chemické intoxikace anebo přesunu libida, tzv sublimace pudů, která se může projevovat účastí na kolektivní snaze ovládnout přírodu, společnost atd. (kulturní sublimace) nebo uspokojením prostřednictví náboženství či umění. Jednou z forem úniku jsou rovněž neurotická onemocnění či psychózy. Kniha shrnuje Freudovo pojetí kultury, náboženství a sublimace pudů, které významně ovlivnilo společenskovědní trendy 20. století. Bude jistě žádaná studenty i laickou veřejností. (zdroj: 14.12.98 Kruš., mlp.cz)... celý text

Žánr:
Literatura naučná , Filozofie

Vydáno: , Hynek (Alois Hynek)
Originální název:

Das Unbehagen in der Kultur , 1930


více info...

Přidat komentář

pige
14.05.2019 5 z 5

Snad bych ji doporučila jako povinnou četbu. Všem bez rozdílu.

Lora.Greenova
03.01.2018 5 z 5

Freud dosud nebyl mým oblíbencem, právě kvůli přílišnému důrazu na sexualitu, ale tato knížka je skvělá. Freud nepoužívá nabubřelý vědecký jazyk, píše velmi jasně, stručně, ale výstižně, myšlenky a argumenty navazují jeden na druhý, nevidím v nich žádná bílá místa, vše, co řekne také vysvětlí, podloží argumenty. Vše má návaznost a provázanost.

Jsem věřící, ale ne z přesvědčení, ze zkušenosti. A jeho kritiku náboženských pouček se mi líbí. Víra, která stojí jen na poučkách a nějakém papouškování bez vlastního prožitku a zkušenostech, nemůže mít pevný základ. Neříkám však, že není prospěšná.

Knížku doporučuji, na odbornu knížku se čte dobře a není to jen suchá teorie, právě naopak. Konečně taky někdo řekne - Zlatý věk lidstva nejspíš nikdy nebude, lidé jsou líní a hloupí a nechtějí se vzdávat pohodlí a pudových přání jen tak pro nic za nic.


Tereza.
26.08.2016 5 z 5

Při čtení tohoto útlého spisku mi hlavou běželo, že u čehokoliv, co mě k textu napadne (otázky, nesrovnalosti či jiné úhly pohledu), si mohu být téměř jista, že autor se o tom zmíní, rozebere to, osvětlí (což ostatně bývá jeho zvykem i v dalším jeho dílech). Tak široký je jeho záběr a pečlivost jeho úvah. Text je i prezentován jako rozhovor s potencionálním kritikem, a tak jsem se vlastně cítila - jako bych měla možnost vést rozhovor s někým, kdo sice není přítomen, ale poskytuje mi odpovědi. Tedy alespoň nějaké. S jinými odpověďmi se to má tak, že si je pokouším nalézt sama. Ostatně i přes značnou nadčasovost Freudových úvah přeci jenom žiji v jiné době.

m.gena
25.04.2013 5 z 5

Co se týče freuda, tak není úplně mým oblíbencem, protože ve všem vidí především problém sexuálních perverzí a proto dávám přednost Jungovi. Nicméně tato kniha popisuje z psychologického hlediska problém kultury s ní spojené náboženství a štěstí na určité kontinuální linii, které se dá těžko něco vytknout. Výjimečná práce.

Bajda
05.03.2013 4 z 5

Velmi čtivá, zajímavá a podnětná knížka, ve které se Freud zamýšlí nad nespokojeností lidí, jejíž příčiny hledá samozřejmě v psychice. Kniha ale přesahuje rovinu pouhé úvahy nad kulturním vývojem a najdete v ní celou řadu podnětných myšlenek, které s kulturou téměř vůbec nesouvisí.

WEIL
12.08.2011

V kultuře spokojenost nikdy nevládla.
Kultura má přinášet zážitky, zprostředkované poznání, údiv atd. A taky kultura kultivuje lidského ducha.

S. Freud věnoval kultuře - obzvláště zásadním autorům svou pozornost, protože ho zjímalo jak na to či ono přišla mysl toho kterého autora.