Neradost

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Deprese si nevybírá, ocitnout se v ní může každý. Co když však deprese není následkem, ale příčinou. Příčinou k putování v sobě sama. Co byste uvnitř našli? A chtělo by se vám hledat? Jenže jestli se vám chce nebo ne, se vlastně nikdo neptal. Marketér, konzultant, otec dvou dětí, kamarád, syn, partner. Karel. Potkalo ho to, stejně jako tisíce dalších. A měl možnost se tomu poddat, nebo ne. Vydal se jinou cestou. Cestou smíření se s tím, že je v pořádku nežít podle pravidel diktovaných společností, kde nemá místo nikdo, kdo se neustále neusmívá a nevykřikuje do světa, že se má skvěle. Smířil se s tím, že může být ostatním na obtíž, jaký je. Smířil se s tím, že změnit může paradoxně leda tak minulost. Smířil se s tím, že je v pořádku žít s neradostí. Karel pečlivě zapisoval. Aby už nikdy nezapomněl. Do jedné knihy. Růžové knihy. Nebudete se u ní usmívat, nebudete u ní ani plakat. Možná vás donutí se zamyslet, možná zastavit, možná pochopit. Je na vás, jak s Neradostí naložíte. Na pomezí beletrie, prózy a poezie se v ní míchají myšlenky, snové obrazy a výjevy z autorova života. V zádech deprese a smrt, před sebou druhá půlka života. Nemá účel, nemá smysl, každý si z ní odnese, co potřebuje. A tím může mít pro leckoho větší smysl než vypiplané happy endy. Knihu doplnilo patnáct umělců třiceti ilustrovanými pohlednicemi....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/36_/360960/neradost-1i1-360960.jpg 4.136
Žánr:
Romány, Literatura česká, Poezie
Vydáno:, Publishing Family
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (14)

Kniha Neradost

Přidat komentář
popeluška
02. dubna

Kniha se mi líbila. Je to kniha, která se musí číst několikrát.Něco mi sedlo něco ne.....Po grafické stránce je nádherná.

ronnie_vrh
07. března

roztříštěná knížka o rozstříštěným srdci a hlavě. mám z ní taky rozstříštěnej pocit. občas bolí, málokdy zahřeje, je krásná, je smutná, je obyčejně neobyčejná. a grafický zpracování... ach, to je překrásný. ráda ji nechávám jen tak ležet na stole, zdobí mi ho, ale zároveň z ní cítím všecku to bolest a sílu autora. ale není to bolest a síla pro každýho, to ne. ale já z ní mám (ne)radost

ThePoeticJulie
14. ledna

Čtu si tu recenze a hodně mě překvapují. Čtenáři často píší, že kniha je zklamala a že jim nic nového neřekne. Myslím, že to není čtení, které by bavilo zdravého člověka. Ale jakožto osoba, co se s depresí setkala, musím autorovi vzdát hold. Skvěle přiblíží pocity člověka s depresemi.

Alethea_k
24.11.2018

Text sám o sobě vlastně není nic extra. Nedošla jsem k něčemu novému, přelomovému. Ovšem to nic nemění na zpovědi, k níž se autor odhodlal v podobě těchto krátkých textů. Knihu jsem četla víceméně na 2 zátahy a pokaždé mě naprosto odrovnala, brečela jsem a připadalo mi, že je celá společnost zkažená, že mě nic hezkého a dobrého už nečeká. Cítila jsem neradost. Stejně jako autor. Z toho vyplývá: talent tam je a kniha je velice emotivní.

amaenium
11.07.2018

Kniha mě zklamala. Grafické zpracování zajímavé, jiné, ovšem ne dokonalé (není dobré mít text u vazby, slova se ztrácejí!). Obsah pak takový... no, težko čitelný (krátké věty).
Kdybych neveděla, že je kniha o depresi, neřekla bych to o ní. Necítila jsem z ní témeř nic (a to jsem se s depresí již setkala, a né se svojí). Jen zmatek, časté otázky, myšlenkové pochody. Spíš bych řekla, že je to změť úvah a otázek, které si ve spěchu autor napíše a pak možná někdy se k nim vrátí. Pravděpodobně napsané, aby již k nim autor už nevracel.
Líbily se mi delší příběhy: děda, Adam...
Ale asi chápu, proč kniha vznikla.

Lenny33
10.06.2018

Některé texty úžasné, pravdivé, k zamyšlení,... u některých jsem zase moc nevěděla, co mi tím chce autor říci. Ale po celou dobu čtení, jsem měla v hlavě myšlenku, že by bylo skvělé, kdyby se mi kniha dostala do rukou, když jsem byla na střední... třeba by mi dala aspoň trochu pocit, že v tom nejsem sama... 3,5*

bagel
03.05.2018

Hodně zvláštní kniha vhodná k zamyšlení a postupnému pročítání. A k tomu krásné pohlednice...

adriane9
08.03.2018

Fakt není co vytknout -ptám se sebe, když dočítám..A není.. protože pohlednice, protože vizuální podoba knihy a hlavně slova. Sousloví. Věty a větná spojení, která mě nutí duševně přikyvovat. I já se dost často ptám, " jak tenká je hranice mezi samotou a osaměním" a jestli mě bolí obojí ...